Okresní soud Brno-venkov · Rozsudek

8 C 242/2023

č. j. 8 C 242/2023-139

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-10-02 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBI:2023:8.C.242.2023.1

Citované zákony (16)

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , anonymizována dvě slova datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 72.147,98 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 15.135 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně za dobu do 4. 1. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 57.012,98 Kč s úrokem z prodlení - 15 % ročně z částky 15.468,31 Kč za dobu od 4. 1. 2023 do zaplacení - 0,1 % denně z částky 24.921 Kč za dobu od 4. 1. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 72.147,98 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 30.603,31 Kč za dobu od 4. 1. 2023 do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky 24.921 Kč za dobu od 4. 1. 2023 do zaplacení. Tvrdí, že dne 5. 8. 2022 uzavřel s žalovaným elektronicky prostřednictvím klientské zóny smlouvu o úvěru [číslo] v níž se zavázal žalovanému poskytnout úvěr 20.000 Kč. Žalobce poskytl úvěr tak, že 16.000 Kč poukázal na účet žalovaného a částku 4.000 Kč započítal na náklady úvěru podle smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr splatit 72 splátkami ve výši 514 Kč měsíčně a celkem včetně úroku 23 % ročně měl uhradit 37.008 Kč. Ve smlouvě byly sjednány doplňkové služby Podpora, a to možnost odkladu tří splátek úvěru, možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě úrazu či nemoci a možnost přerušení splácení na tutéž dobu v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Žalovaný za doplňkové služby měl žalobci hradit 351 Kč měsíčně. Žalovaný však zaplatil pouze 865 Kč a nereagoval ani na upomínky, přičemž žalobce si za dvě upomínky účtoval 300 Kč a 500 Kč. Žalobce úvěr zesplatnil dopisem odeslaným žalovanému 21. 11. 2022. Z plateb žalovaného bylo započteno na jistinu 131,13 Kč, na úroky 383,33 Kč, a na doplňkové služby Podpora 69 Kč a 2x 141 Kč. Žalovaná částka 72.147,98 Kč se skládá z dlužné jistiny 19.868,87 Kč, z úroků 16.627,67 Kč, z nesplacených částek za doplňkové služby Podpora 4.899 Kč a 2x 10.011 Kč, dále z nákladů na upomínky 800 Kč a ze smluvní pokuty 9.934,44 Kč. Tato smluvní pokuta představuje polovinu nezaplacené jistiny úvěru. Úrok z prodlení 15 % ročně žalobce požaduje ze součtu jistiny 19.868,87 Kč, nákladů na upomínky 800 Kč a smluvní pokuty 9.934,44 Kč. Smluvní úrok z prodlení 0,1 % denně žalobce požaduje z částky 24.921 Kč, která odpovídá dlužným částkám za doplňkové služby Podpora 4.899 Kč a 2x 10.011 Kč.

2. Ve věci byl dne 31. 1. 2023 vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou.

3. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odstavec 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

4. Žalobce je zapsán v obchodním rejstříku od 20. 8. 2020 dosud a do jeho předmětu podnikání náleží činnost nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru.

5. Ze dvou e-mailů z 5. 8. 2022 vyplývá, že žalobce jimi oznamuje někomu jménem [jméno], že mu zasílá přístupové údaje do klientského účtu, v němž má být smluvní dokumentace k úvěru, a instrukce ke zřízení inkasa a k zaslání verifikační platby. Ve druhém e-mailu žalobce oznamuje, že zasílá [jméno] předsmluvní informace a smluvní dokumentaci k úvěru, která měla být uzavřena prostřednictvím klientského účtu. V řízení nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, se tyto zprávy měly dostat do dispozice žalovaného, či zda se týkají žalovaného.

6. Předsmluvní informace ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] obsahují souhlas se zpracováním osobních údajů, výpočet ročné procentní sazby nákladů, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru včetně jeho základních parametrů, tabulku umoření úvěru. V řízení nebylo zjištěno, kterého dne, jakým způsobem, případně zda vůbec, se tyto doklady dostaly do dispozice žalovaného.

7. Z listiny Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] zjistil soud tyto skutečnosti. Smluvní strany jsou označeny tak, že žalobce je poskytovatelem a žalovaný je spotřebitelem. V části Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele jsou prohlášení spotřebitele o oprávnění smlouvu uzavřít, o tom, že není účastníkem soudního sporu, insolvenčního řízení, že žalobce může požadovat jmenované doklady ohledně úvěruschopnosti žalovaného. Poskytnutí úvěru je popsáno v článku IV. tak, že jde o neúčelový hotovostní úvěr 20.000 Kč, z čehož bude částka 16.000 Kč vyplacena na účet spotřebitele č. [bankovní účet], a částka 4.000 Kč bude započtena na náklady žalobce, a to na náklady na lustrum v registrech 400 Kč, na expresní vyplacení 100 Kč, na ostatní administrativní náklady 1.900 Kč, na odměnu zprostředkovatele 1.200 Kč a náklady na ověření úvěrového případu 400 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců a měl být splacen 15. 7. 2028 včetně úroku 23 % ročně. V článku V. byla stanovena výše splátek 514 Kč měsíčně a následky prodlení spotřebitele, a to mimo jiné na poplatek za první upomínku 300 Kč a za výzvu k úhradě 500 Kč, a právo na smluvní pokutu 0,1 % denně z částky ohledně níž je spotřebitel v prodlení, do výše 50 % zůstatku jistiny. Poskytovatel spotřebitele předtím, než se úvěr stane splatným, vyzve k úhradě dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Pokud ze strany spotřebitele ani po dvou upomínkách nedojde k úhradě dlužné částky, je žalobce oprávněn jistinu úvěru zesplatnit a úroky se stávají součástí jistiny, přičemž žalobce je oprávněn požadovat po spotřebiteli smluvní pokutu, úrok z prodlení a náklady na upomínky. V článku VII. byly sjednány nepovinné doplňkové služby Podpora, a to možnost odkladu tří splátek, možnost přerušení splácení na dobu 9 měsíců pro nezaviněný úraz či onemocnění, a možnost přerušení splácení na tutéž dobu pro nezaviněnou ztrátu zaměstnání. V článku X. bylo stanoveno, že smlouva je uzavřena elektronicky distančně prostřednictvím klientského účtu na základě popsaného postupu. Smlouva je datována 5. 8. 2022 a je podepsána členem představenstva žalobce. Podpis žalovaného se na smlouvě nenachází. Nedílnou součástí smlouvy měly být dvě přílohy, a to Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a Smlouva o zřízení doplňkové služby Podpora. V příloze č. 1 Posouzení úvěruschopnosti je uvedena finanční situace spotřebitele za měsíc, a to částka 14.018 Kč bez specifikace, oč se jedná, dále náklady na bydlení 3.000 Kč, pravidelné finanční závazky 0 Kč, sázky 2.582 Kč a finanční zůstatek spotřebitele 7.571 Kč. Bez záznamu byly výsledky lustrací v registrech Centrální evidence exekucí, AML, insolvenční rejstřík, databáze odcizených dokladů a interní databáze poskytovatele. Scoring spotřebitele byl vyhodnocen jako průměrná bonita, údaj příjem byl vyhodnocen jako negativní, údaj sázky a finanční bilance jako neutrální a finanční závazky, nefinanční parametry a další parametry jako pozitivní. Výše úvěru byla na základě toho stanovena na 20.000 Kč s platbou za doplňkové služby 351 Kč, kdy měsíční celková splátka tak činila 865 Kč.

8. V příloze [číslo] je obsažena Smlouva o zřízení doplňkové služby Podpora, podle níž spotřebitel uhradí žalobci za výkon doplňkové služby po dobu trvání úvěru celkem 25.272 Kč v měsíčních splátkách po 351 Kč. Za doplňkovou službu možnost odkladu tří splátek činí platba 69 Kč měsíčně, za doplňkovou službu přerušení splácení pro úraz či nemoc činí platba 141 Kč měsíčně a za doplňkovou službu přerušení splácení pro ztrátu zaměstnání činí platba 141 Kč měsíčně. Tato příloha č. 2 je datována 5. 8. 2022 a je podepsána předsedou představenstva žalobce, podpis žalovaného se na této listině nenachází.

9. V listině Žádost o doplňkové služby Podpora je konstatováno, že žalobce a žalovaný hodlají uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru a spotřebitel výslovně žádá žalobce o zřízení doplňkové služby Podpora k úvěrové smlouvě. Tato listina není nikým podepsána.

10. Z listiny Parametry svolení bylo zjištěno, že [anonymizována tři slova] přijala 5. 8. 2022 požadavek na založení svolení k inkasu. Z této listiny nevzal soud za prokázány žádné skutečnosti, které by měly právní význam pro rozhodnutí ve věci.

11. Pokud jde o uzavření úvěrové smlouvy, žalobce tvrdí, že smlouva byla uzavřena elektronicky, distančně, na základě postupu popsaného ve smlouvě prostřednictvím klientského účtu. Tento účet tvoří zabezpečené elektronické prostředí, v němž spotřebitel poskytuje poskytovateli informace ke své osobě. Spotřebitel obdrží po projeveném zájmu o finanční služby odkaz na svůj klientský účet a je mu zaslán unikátní SMS kód, po jehož zadání do klientského účtu se spotřebiteli zřídí přístup. Po doplnění potřebných informací ke své osobě je spotřebiteli nabídnut konkrétní finanční produkt a předložena k prostudování konkrétní smluvní dokumentace, spotřebiteli je následně poskytnuta doba k seznámení s dokumenty, a v případě souhlasu spotřebitel odškrtne políčko Souhlasím se zněním smluvní dokumentace a poté klikne na tlačítko Podepsat. V tento okamžik je poskytovatelem odeslána spotřebiteli automatická zpráva s jedinečným SMS kódem na jeho telefonní číslo, spotřebitel tento kód opíše a klikne na Potvrdit SMS kód a tím je smlouva považována za podepsanou. Smlouva o úvěru je spotřebiteli uložena do klientského účtu a zaslána e-mailem ve formátu PDF. Pro dostatečné ověření a určení identity jednající osoby je spotřebitel povinen uhradit poskytovateli verifikační platbu 1 Kč ze svého účtu, a smlouva je uzavřená a platná v okamžiku podpisu spotřebitele autorizační SMS kódem, a účinnou se stává okamžikem připsání verifikační platby na účet poskytovatele. Žalobce následně uvedl identifikátory a časový klíč, tedy IP adresu a SMS kód.

12. Tato tvrzení žalobce jsou jednak neúplná a jednak nebyla v řízení prokázána. Žalobce poskytl soudu obecný popis postupu, jakým se svými klienty uzavírá úvěrové smlouvy. Neuvedl však konkrétně, jakým způsobem se tak stalo v případě žalovaného, tedy které konkrétní činnosti v tomto procesu měl provést žalobce a které žalovaný. V řízení nebylo prokázáno, jakým způsobem a které době žalovaný projevil zájem o finanční služby žalobce, kterého dne a jakým způsobem žalovaný obdržel od žalobce na nějaký klientský účet unikátní SMS kód, kterého dne a jakým způsobem žalovaný tento kód použil a jak mu byl zřízen přístup do klientského účtu, a jaké konkrétní kroky v tomto klientském účtu žalovaný učinil, tedy které konkrétní údaje zadal, případně na která políčka klikl a které části označil. Nebylo prokázáno, jaké konkrétní dokumenty se měly tímto způsobem dostat do dispozice žalovaného a co bylo jejich obsahem, ani že by žalovaný opsal nějaký SMS kód či že by jakýmkoli jiným konkrétním způsobem s tímto kódem naložil a tento kód použil. Nebylo zjištěno, že by žalovaný jakýmkoli způsobem odsouhlasil jakékoli doklady, které mu měl žalobce poskytnout. Na jednoznačné prokázání uzavření úvěrové smlouvy nelze usuzovat ani z žádosti o doplňkové služby Podpora, ani ze shora uvedených dvou e-mailů žalobce. Ohledně celé výše uvedené dokumentace úvěrové smlouvy včetně jejich příloh soud konstatuje, že nebylo prokázáno, že by smlouva v tomto znění byla mezi účastníky uzavřena, na žádné z listin se nenachází podpis žalovaného a nebylo zjištěno, jakým konkrétním způsobem a kterého dne žalovaný projevil souhlas se všemi ujednáními shora uvedenými.

13. Ohledně čerpání peněžních prostředků zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dopisem z 5. 8. 2022 oznámil žalobce žalovanému, že mu zasílá potvrzení o vyplacení úvěru tak, že 16.000 Kč bude vyplaceno na účet žalovaného a 4.000 Kč bude započteno na náklady poskytovatele úvěru, tedy žalobce. Podle potvrzení [příjmení] [příjmení] dne 5. 8. 2022 byla připsána částka 1 Kč na účet č. [bankovní účet] z účtu č. [bankovní účet]. Podle potvrzení téže banky téhož dne 5. 8. 2022 byla částka 16.000 Kč poukázána z účtu č. [bankovní účet] na účet, z něhož byla poukázána platba 1 Kč [právnická osoba] dne 30. 8. 2023 potvrdila, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalovaný, přičemž podle výpisu z téhož účtu byla částka 16.000 Kč na tento účet připsána ze shora uvedeného účtu dne 8. 8. 2022.

14. Žalobce tvrdí, že žalovaný uhradil pouze 865 Kč. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobci zaplatil částku vyšší, žalovaný však ničeho takového netvrdil ani neprokázal.

15. Žalobce upomínal žalovaného o úhradu dlužných částek těmito dopisy. Upomínkou z 20. 10. 2022 žalobce požadoval úhradu dlužné splátky, a podle podacího lístku byl dopis žalovanému odeslán doporučeně 20. 10. 2022. Upomínkou č. 2 z 5. 11. 2022 urgoval žalobce žalovaného o dlužné platby a upozornil ho na možnost zesplatnění úvěru. Tento dopis byl podle podacího lístku žalovanému odeslán doporučeně 5. 11. 2022. Dopisem z 21. 11. 2022 žalobce úvěr zesplatnil a nabídl žalovanému několik možností řešení situace. Podle podacího lístku byl dopis žalovanému odeslán téhož dne doporučeně.

16. Z kopií občanského průkazu a rodného listu žalovaného, které předložil žalobce, je zřejmé, že žalobce měl kopie těchto listin k dispozici. Z výstupu z insolvenčního rejstříku je patrno, že ke dni 2. 8. 2022 žalovaný, identifikovaný rodným číslem, nebyl veden v insolvenčním rejstříku. Podle čísla [číslo obč. průkazu] nebyl tento průkaz evidován v neplatných dokladech databáze Ministerstva vnitra. Listina Výsledek lustrace obsahuje jméno a příjmení a rodné číslo žalovaného, datum 4. 8. 2022 a řadu kódů z čísel, písmen a jiných znaků. Z této listiny soud nevzal za prokázány žádné skutečnosti.

17. Z výpisu z účtu žalovaného za dobu od 5. 5. 2022 do 10. 8. 2022 byly zjištěny tyto skutečnosti. Příjem žalovaného, kromě několika málo stokorunových položek, představoval pouze invalidní důchod 3. stupně od České správy sociálního zabezpečení, a to ve výši 13.251 Kč v květnu 2022 a ve výši 14.018 Kč v červnu a červenci 2022. Dne 19. 7. 2022 na účet žalovaného byla připsána částka 3.500 Kč, z účtu společnosti [právnická osoba], není však zřejmé, o jaký příjem se jedná. Z výpisu z účtu soud rovněž zjistil, že žalovaný vynakládá peněžní prostředky na sázení, když za dobu od 6. 5. 2022 do 3. 8. 2022 provedl nejméně 26 plateb na tento účel v řádech stokorun a tisícikorun. Soud v této souvislosti poznamenává, že žalobce měl k dispozici výpis z téhož účtu žalovaného za dobu od 1. 5. 2022 do 31. 7. 2022.

18. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného soud ještě dodává, že podle tvrzení žalobce činí soupis pravidelných finančních závazků žalovaného částku 8.351 Kč, jedná se o splátku úvěru blíže nespecifikovaného.

19. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. V řízení nebylo prokázáno, že žalobce uzavřel s žalovaným dne 5. 8. 2022 ani v jakýkoli jiný den smlouvu o spotřebitelském úvěru ani smlouvu o doplňkové službě Podpora shora uvedeného obsahu elektronickými prostředky ani jiným způsobem. Nebylo prokázáno, že by žalovaný požádal o zřízení doplňkové služby Podpora, že by obdržel předsmluvní informace či formulář pro standardní informace o úvěru. Uzavření úvěrové smlouvy či smlouvy o doplňkové službě Podpora nelze dovodit ani z toho, že žalobce měl k dispozici kopii rodného listu a občanského průkazu žalovaného a částečný výpis z účtu žalovaného, ani z toho, že žalovaný zaslal ze svého účtu platbu 1 Kč, a rovněž tak ani z toho, že žalobce lustroval žalovaného v insolvenčním rejstříku a v databázi neplatných dokladů. Bylo prokázáno, že žalovaný obdržel od žalobce na svůj účet 16.000 Kč. Ohledně částky 4.000 Kč nebylo prokázáno, že by ji žalovaný jakýmkoli způsobem čerpal. Žalovaný celkem žalobci zaplatil 865 Kč. Žalobce nejprve dvěma dopisy vyzval žalovaného k doplacení dlužných splátek, a poté úvěr zesplatnil shora uvedeným dopisem. Žalobce se zabýval zjišťováním poměrů žalovaného a zjistil shora uvedené skutečnosti. Nebylo prokázáno, že by žalobce řádně zjistil a ověřil výdajovou stránku žalovaného. Žalovaný žalobci na žalovanou částku ničeho nezaplatil ani po zesplatňujícím dopisu.

20. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, anebo smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, že žalobce se zavázal na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, ani že by se žalovaný zavázal tyto peněžní prostředky vrátit do určité doby a zaplatit úroky, poplatky či jiná plnění. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, v tomto případě 16.000 Kč, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoli smlouvy předpokládá, že si smluvní strany ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § [číslo] odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy nebyla v řízení prokázána. Předložená listina zahrnující úvěrovou smlouvu neobsahuje podpis žalovaného a nebylo zjištěno, že by žalovaný jakýmkoli způsobem na podmínky obsažené v této listině přistoupil a kdy se tak mělo stát. Nebylo prokázáno, že by žalobce anebo žalovaný učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím. Nebylo ani zjištěno, že by žalobce či žalovaný projevili vůli být nějakou smlouvou vázáni pro případ, že nabídka bude přijata, jak vyžaduje ustanovení § 1731 a § 1732 odst. 1 občanského zákoníku. Nemohlo být ani prokázáno, který z účastníků, kterého dne a jakým konkrétním způsobem jakoukoli nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijal ve smyslu § 1740 občanského zákoníku. Zřejmě žalobce vytvořil text úvěrové smlouvy, nebylo však prokázáno, že by tento text předložil žalovanému, případně kterého dne, ani že by žalovaný takovýto návrh smlouvy přijal, jakým způsobem a kterého dne. Žalobce tvrdí, že úvěrová smlouva byla mezi účastníky uzavřena prostředky komunikace na dálku. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu v projednávané věci.

21. Za tohoto stavu soud mohl dovodit pouze to, že tvrzená smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. I kdyby bylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, nebylo prokázáno, že by si žalobce splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, jak mu ukládá ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobce byl podle § 86 téhož zákona povinen před uzavřením úvěrové smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného jakožto spotřebitele, a pokud to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobce byl oprávněn úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobce byl povinen posoudit zejména schopnost žalovaného splácet splátky na základě porovnání příjmu a výdajů žalovaného a jeho dosavadních závazků.

22. Soud v této souvislosti poukazuje na shora uvedená skutková zjištění. V řízení nebylo prokázáno, že by se žalobce řádným, konkrétním a dostačujícím způsobem zabýval prošetřením poměrů na straně žalovaného. Nebyl zjištěn osobní stav žalovaného, vyživovací povinnosti, druh bydlení. Z výpisu z účtu žalovaného, který měl žalobce k dispozici, muselo být žalobci známo, že žalovaný pobírá invalidní důchod 3. stupně, v květnu 2022 ve výši 13.251 Kč a v červnu a červenci 2022 ve výši 14.018 Kč měsíčně. Žádné jiné příjmy žalovaného nebyly zjištěny a žalobce ani žádné další příjmy žalovaného netvrdil. Jedná se o velice nízký měsíční příjem, a s ohledem na to, že jde o invalidní důchod 3. stupně, lze mít za to, že zdravotní stav žalovaného byl velmi nepříznivý a neumožňoval mu opatřovat si peněžní prostředky vlastní prací, a že žalovaný byl odkázán na nízký invalidní důchod. Žalobce počítal s náklady žalovaného na bydlení 3.000 Kč, nebylo však prokázáno, z jakých zdrojů žalobce tento údaj čerpal, zda v této částce jsou obsaženy energie, nájemné nebo jiné výdaje související s bydlením. Žalobce uvedl pravidelné finanční závazky 0 Kč ve svých tvrzeních, avšak zároveň uvedl soupis pravidelných finančních závazků žalovaného, a to splátky úvěru kartou ve výši 8.351 Kč. V řízení nebylo prokázáno, z jakých zdrojů žalobce tento údaj čerpal, je však zřejmé, že žalobce si byl vědom toho, že žalovaný má ještě nějaké jiné závazky, avšak jejich druh ani délka splácení nebyly zjištěny. Žalobce na straně žalovaného ještě zjistil, že žalovaný sází a že jeho výdaje na sázky jsou 2.582 Kč měsíčně. Sázení žalovaného vyplývá z výpisu z účtu žalovaného. Žalobce se dalšími výdaji žalovaného vůbec nezabýval, a tudíž je nemohl ani ověřit. Žalobce sice ověřil žalovaného v insolvenčním rejstříku a v databázi neplatných dokladů, to však s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti nelze považovat za dostačující. Žalobce tudíž nemohl porovnat příjmy a výdaje žalovaného a jeho dosavadní závazky, a proto nemohl učinit závěr, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splatit. Žalobce tedy poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odstavec 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, a proto v případě, kdyby bylo prokázáno řádné uzavření úvěrové smlouvy, byla by úvěrová smlouva neplatná podle § 87 odstavec 1 téhož zákona. Soud ze zjištěných skutečností dovodil, že jednání žalobce, jakým postupoval vůči žalovanému při sjednání úvěrové smlouvy, pokud by její uzavření bylo prokázáno, by se zjevně příčilo dobrým mravům, odporovalo by citovanému zákonu o spotřebitelském úvěru a zjevně by narušovalo veřejný pořádek. Chování žalobce výše popsané jakožto poskytovatele spotřebitelského úvěru je vysoce nežádoucí a vede ke zbytečnému prohlubování zadlužení spotřebitelů, kteří nevykazují dostatečnou míru zkušenosti, rozumové vyspělosti a zralosti. Toto se týká nejen vztahu mezi věřitelem a dlužníkem, ale má důsledky pro celou společnost, neboť značně zadlužení spotřebitelé nejsou schopni postarat se o zajištění potřeb svých a své rodiny, což musí nahrazovat stát, a stávají se předmětem řízení u různých státních orgánů a soudů, a čerpají tak pro sebe státní prostředky, které by bylo možné využít ve prospěch většiny občanů.

23. Jak zmiňuje Nejvyšší soud v rozhodnutí z 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, povinnost odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání i samotné věřitele, tedy i původního věřitele, neboť toto posouzení při žádosti o další úvěry snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry nebo jiné služby již dříve. Z toho soud dovodil, že žalovaná úvěrová smlouva nejen odporuje citovanému zákonu, ale narušuje i veřejný pořádek, a rovněž tak se i zjevně příčí dobrým mravům. Ústavní soud rovněž podpořil a zdůraznil význam a důležitost povinnosti zjišťovat úvěruschopnost spotřebitelů ve svém rozhodnutí ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž uzavřel, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splatit. Soud z dlouholeté rozhodovací činnosti zjistil, že větší pečlivost a uvážlivost poskytovatelů úvěrů před uzavřením úvěrových smluv by často mohla zabránit zbytečnému zadlužování spotřebitelů, kteří nemají dostatečné odborné znalosti a mnohdy pod různými vlivy nejsou schopni své poměry a schopnosti rozumně vyhodnotit. Právě proto zákon o spotřebitelském úvěru klade na odbornost a postup poskytovatelů úvěrů takový důraz.

24. Žalovaná úvěrová smlouvy by tedy musela být považována za absolutně neplatnou podle § 588 občanského zákoníku, a z takové smlouvy ani nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalovanému tudíž nemohla vzniknout povinnost vrátit peněžní prostředky v ujednané lhůtě ve stanovených splátkách ani platit žalobci jakékoli úroky, poplatky, částky za doplňkové služby, náklady či smluvní pokuty.

25. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, a pokud by prokázáno bylo, byla by taková smlouva absolutně neplatná, vycházel soud ze zásad bezdůvodného obohacení podle § 2991 odstavec 2 občanského zákoníku, podle něhož se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, přičemž podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný čerpal na svůj účet od žalobce celkem 16.000 Kč a žalobci vrátil pouze 865 Kč. Rozdíl těchto částek 15.135 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.

26. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odstavec 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou z plnění je výše zmíněný zesplatňující dopis odeslaný žalovanému 21. 11. 2022. Žalovaný v něm byl vyzván k plnění do 3. 1. 2023, a ode dne následujícího 4. 1. 2023 je v prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku. Od téhož dne žalobci v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Jiná sazba úroku z prodlení smluvena nebyla.

27. Na základě všech výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci bezdůvodné obohacení 15.135 Kč s úrokem z prodlení od 4. 1. 2023 do zaplacení. Výrokem II. byla žaloba ve zbytku zamítnuta.

28. Žalovaný měl ve sporu úspěch ve větší míře než žalobce, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly. Soud proto v souladu s ustanovením § 142 odstavec 2 o. s. ř. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.