8 C 251/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; název žalobkyně , IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupený titul . jméno příjmení , anonymizováno se sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného , okres okres o zaplacení částky 3.625 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 3.625 Kč s úrokem z prodlení 10% ročně z částky 3.325 Kč za dobu od 19. 8. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů o právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení úroku z prodlení 10 % ročně z částky 300 Kč za dobu od 19. 8. 2019 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 6.087 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky v [obec].

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 3.625 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 19. 8. 2019 do zaplacení. Tvrdí, že motorové vozidlo [příjmení] [jméno] [registrační značka] číslo [VIN kód] je evidováno v centrálním registru vozidel jako provozované, ale v období od 1. 1. 2019 do 13. 5. 2019, tedy 133 dní, k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. V tomto období byl vlastníkem a provozovatelem vozidla žalovaný, kterému tak vznikla povinnost zaplatit žalobci příspěvek 3.325 Kč jakožto součin počtu dní 133 a denní sazby 25 Kč, a náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky 300 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení příspěvku dopisem odeslaným 4. 7. 2019, zákonná lhůta 30 dnů uplynula 18. 8. 2019, žalovaný však žalobci ničeho neuhradil.

2. Ve věci byl dne 6. 8. 2020 vydán platební rozkaz, který se však zrušil, neboť žalovaný proti němu podal v zákonné lhůtě odpor. Žalovaný namítl, že předmětné vozidlo bylo dne 21. 7. 2020 prodáno panu [jméno] [příjmení].

3. Žalovaný doplnil své procesní stanovisko u prvního jednání dne 10. 3. 2021 tak, že uvedl chybný rok prodeje motorky, správně má být rok 2016. S motorkou havaroval v roce 2013, platil pojištění odpovědnosti, neměl technickou prohlídku a v červenci 2016 našel kupce, který motorku koupil i bez technické kontroly. Žalovaný tedy motorku prodal, byla sepsána kupní smlouva a kupujícímu dal plnou moc k přehlášení motorky v registru vozidel. Později se pokoušel kupce kontaktovat, což se mu nepodařilo. Odhlásil proto pojistku v roce 2018. Když obdržel od žalobce výzvu k zaplacení příspěvku, spojil se s žalobcem telefonicky, žalobce po něm požadoval kupní smlouvu, kterou však žalovaný nenašel. Žalovaný byl v situaci, že motorku už neměl, nebyla přehlášena, a nevěděl, co má dělat. [příjmení] stanovisko ombudsmana, podle něhož je registr vozidel pouze evidence, která nemá právní váhu, a údaje v něm nejsou závazné takovým způsobem, jako například údaje v katastru nemovitostí. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

4. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Podle výpisu z registru vozidel, karty vozidla a potvrzení Městského úřadu Ivančice z 8. 2. 2021 je žalovaný veden od 17. 4. 2002 až dosud jako vlastník a provozovatel motocyklu [příjmení] [jméno] černé barvy, [registrační značka] se zdvihovým objemem válců 60 cm³ výše uvedeného čísla [příjmení]. Motocykl je veden jako provozovaný. Do doby registrace tohoto vozidla na žalovaného náleží žalované období od 1. 1. 2019 do 13. 5. 2019, které představuje 133 dní. Žalovaný měl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla u [právnická osoba] pojistnou smlouvou [číslo] v období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2018. V řízení nebylo zjištěno, že by v žalovaném období měl žalovaný ohledně tohoto vozidla sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu. Nebylo prokázáno, že by žalovaný vozidlo prodal [jméno] [příjmení] dne 21. 7. 2020, jak uvedl ve svém podání z 5. 10. 2020, ani dne 21. 7. 2016. Dopisem ze 4. 7. 2019, odeslaným téhož dne žalovanému doporučeně a doručeným žalovanému 19. 7. 2019, vyzval žalobce žalovaného k zaplacení žalované částky do 30 dnů od doručení, lhůta uplynula marně. Žalobce následně dvakrát upomenul žalovaného o úhradu dluhu dopisy z 18. 9. 2019 a 5. 12. 2019, nebylo však zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byl žalovanému některý z těchto dopisů odeslán či doručen. Žalobce se pokusil naposledy dosáhnout úhrady žalované částky od žalovaného dopisem své právní zástupkyně z 10. 6. 2020 a upozornil žalovaného na to, že pokud dluh nebude uhrazen, bude žalobce řešit věc soudní cestou. Dopis byl žalovanému odeslán doporučeně podle poštovního podacího archu dne 11. 6. 2020. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil.

5. Soud vyzval u prvního jednání žalovaného k doplnění skutečností a označení důkazů k jejich prokázání ohledně toho, kterého dne a jakým způsobem žalovaný pozbyl vlastnictví k předmětnému motocyklu, tedy kdy a komu motocykl prodal, a která osoba a v které době byla provozovatelem motocyklu a na základě jakých skutečností. Žalovaný byl zároveň upozorněn na to, že pokud výzvě nevyhoví, žalobě bude vyhověno. Žalovaný upřesnil, že motocykl prodal 21. 7. 2016 [jméno] [příjmení] z [obec], sepsal s ním kupní smlouvu a dal mu plnou moc k přehlášení vozidla. Kupní smlouvu však žalovaný již nemá. K prokázání této skutečnosti žalovaný navrhl výpověď jeho přítelkyně [jméno] [příjmení], která u prodeje byla přítomna.

6. Z výpovědi této svědkyně soud zjistil, že s žalovaným se zná od roku 2014, nežije s ním, ale pravidelně se s ním stýká 2 až 3krát měsíčně vždy na dobu 1-2 dnů, vzájemně se navštěvují a hovoří spolu prakticky o všem. Svědkyni bylo známo, že žalovaný má několik vozidel, která obměňuje, a od doby, co se znají, měl žalovaný 2 motocykly, jedním z nich byl motocykl [značka automobilu], který je již prodán, a druhý motocykl [anonymizováno]. Svědkyně uvedla přesné datum prodeje motocyklu [příjmení] 21. 7. 2016, datum si pamatovala, neboť s žalovaným měli na ten den něco dohodnuto, konkrétně večeři, svědkyně za ním přijela do [obec] a museli spolu čekat na 2 muže, kteří přijeli pozdě. Navíc svědkyně má následující den 22. července svátek. Podle svědkyně přijeli za žalovaným 2 muži, které ona neznala, řešili s žalovaným nějaké papíry, následně motocykl naložili do dodávky a odjeli. Celé to trvalo asi tři čtvrtě hodiny a svědkyně stála po celou dobu asi 10 m od žalovaného a těchto mužů. Jeden z mužů motocykl kupoval, druhý byl řidičem dodávky, svědkyně stála bokem a podle ní se žalovaný s těmito muži nedohadovali o ceně, zřejmě to bylo dohodnuto předem. Podle svědkyně měl žalovaný od roku 2014 [anonymizována dvě slova], tato auta jsou již prodána, jeden [jméno] byl prodán někdy v letech 2016 až 2017, druhý asi v roce 2019, přičemž svědkyně byla přítomna u prodeje prvního [anonymizováno], nejspíše v roce 2017. Vozidlo [anonymizováno] bylo prodáno o něco později. V současné době má žalovaný podle svědkyně 5 aut značky Citroen, [jméno], [příjmení] [jméno], [anonymizováno] a [anonymizováno].

7. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví v § 1 odstavci 2, že v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel musí být povinnost pojištění odpovědnosti podle téhož zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, kromě účelové komunikace, která není veřejně přístupná, může vozidlo provozovat pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona, přičemž povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem, jak je uvedeno v § 3 odst. 1 věty první citovaného zákona. Tentýž zákon ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastníkovi tuzemského vozidla anebo řidiči cizozemského vozidla v ustanovení § 3 odst. 2 téhož zákona.

8. Následky porušení zmíněné povinnosti obsahuje ustanovení § 4 téhož zákona, který v odstavci 1 stanoví, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení této povinnosti, což neplatí pouze tehdy, pokud bylo vozidlo odcizeno. Podle odstavce 2 se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla, a osoba, zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel, je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte podle odstavce 3 jako součin počtu dní, kdy byla výše zmíněná povinnost sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla porušena, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je ve smyslu odstavce 4 navíc povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů žalobce spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví podle zmocnění v § 4 odst. 5 citovaného zákona Ministerstvo financí vyhláškou, přičemž jde o vyhlášku č. 205/1999 Sb. Pro motocykly se zdvihovým objemem válců nad 500 cm3 je v § 2 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky stanovena denní sazba příspěvku na 25 Kč. Výše nákladů žalobce spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek představuje částku 300 Kč podle § 2a téže vyhlášky.

9. Výše příspěvku v daném případě představuje denní sazbu 25 Kč vynásobenou počtem dnů žalovaného období 133, což činí 3.325 Kč. K tomu je třeba připočítat náklady 300 Kč spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, a součet těchto částek činí žalovanou částku 3.625 Kč.

10. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat ve smyslu § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobce, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobci okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, a poučení o možnosti žalobce uplatnit nárok u soudu.

11. První prokazatelnou výzvou, která obsahuje zákonem stanovené náležitosti, k úhradě příspěvku je dopis žalobce z 4. 7. 2019, který byl žalovanému doručen 19. 7. 2019 Lhůta 30 dnů od doručení této výzvy trvala do 18. 8. 2019. Žalovaný se poté dostal podle § 1968 občanského zákoníku do prodlení dnem následujícím, tedy 19. 8. 2019, a od téhož dne žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákoníku náleží úrok z prodlení, jehož výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2012 Sb. a činí 10 % ročně.

12. Úrok z prodlení však nebylo možné žalobci přiznat z celé žalované částky, když tato nepředstavuje celá jistinu. Jistinou je pouze příspěvek ve výši 3.325 Kč, a citované ustanovení § 4 odst. 3 zákona 168/1999 Sb., jednoznačně stanoví, co je míněno přesně výší příspěvku. V následujícím odst. 4 jsou upraveny náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zcela odděleně, tyto náklady netvoří jistinu příspěvku, ale představují příslušenství pohledávky ve smyslu § 513 občanského zákoníku. Příslušenstvím pohledávky jsou mimo jiné také úroky z prodlení. Žalobce tudíž požaduje úroky z prodlení z nákladů spojených s uplatněním pohledávky, tedy příslušenství z příslušenství, což je v tomto případě nepřípustné.

13. Pokud jde o obranu žalovaného, poukazuje soud na to, že výše citované ustanovení § 4 zákona 168/1999 Sb. stanoví vyvratitelnou právní domněnku pro určení osob povinných k zaplacení příspěvku, tedy vlastníka a provozovatele vozidla. Osoba, zapsaná v registru vozidel jako provozovatel a vlastník vozidla, se zprostí své povinnosti k zaplacení příspěvku pouze tehdy, pokud prokáže, že v rozhodné době nebyla provozovatelem nebo vlastníkem vozidla, a že tudíž zápis v registru silničních vozidel je chybný. Žalovanému se však nepodařilo tuto zákonnou domněnku vyvrátit. Žalovaný neoznačil řádně osobu, které motocykl měl prodat, neměl již kupní smlouvu, která podle jeho tvrzení měla být uzavřena, a navíc žalovaný ve svém prvním podání uvedl datum prodeje 21. 7. 2020, a teprve u prvního jednání před soudem tento údaj změnil na 21. 7. 2016. Toto pochybení vyvolává pochybnosti o tom, kterého dne, případně zda vůbec, byl motocykl prodán jiné blíže nespecifikované a nezjištěné osobě, a to s ohledem na to, že žalovaný je stále veden v registru vozidel jako provozovatel a vlastník předmětného motocyklu. Žalovaný argumentoval tím, že údaje v registru vozidel nejsou závazné takovým způsobem, jako údaje katastru nemovitostí. Toto samozřejmě odpovídá skutečnosti, avšak je třeba si uvědomit, že právní nezávaznost údajů v registru vozidel, respektive možnost vyvrátit správnost těchto údajů, je věcí zcela odlišnou od toho, zda se podaří skutečně prokázat, že údaje v registru vozidel neodpovídají skutečnosti. S ohledem na všechny výše uvedené okolnosti, včetně změněného tvrzení žalovaného, má soud za to, že výpověď svědkyně [jméno] [příjmení] zdaleka nepostačuje k prokázání toho, že žalovaný prodal předmětný motocykl jiné blíže nezjištěné osobě. Svědkyně sice si dokázala přesně vzpomenout na datum prodeje 21. 7. 2016 u předmětného motocyklu, nicméně nedokázala blíže časově zařadit prodeje jiných vozidel žalovaného. Svědkyně nebyla bezprostředně přítomna u samotného prodeje motocyklu, pokud k němu skutečně došlo, nemohla potvrdit obsah vzájemného jednání mezi žalovaným a dalšími osobami, neviděla případné listiny, které měly být o transakci sepsány. Obsah její výpovědi vzbuzuje pochybnosti a tato výpověď není způsobilá k prokázání toho, že žalovaný konkrétního dne prodal předmětný motocykl konkrétní osobě.

14. Žalovaný označil jednání žalobce jako výpalné, což vysvětlil tím, že žalobci nemohla vzniknout žádná škoda, motocykl prodával jako poškozený, nebyl provozován a neměl technickou kontrolu. Žalovaný položil otázku, jak by si měl počínat za situace, kdy motocykl už neměl, motocykl nebyl přepsán v registru vozidel a žalovaný se s kupujícím nezkontaktoval. Soud na tomto místě poukazuje na ustanovení § 8 odstavců 1 a 2 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, podle něhož provádí registr vozidel vedený obecním úřadem obce s rozšířenou působností zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru vozidel v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla, případně nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem. Žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla se podává do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničním vozidlu. Ustanovení § 8a odst. 1 téhož zákona upravuje postup v případě, že došlo ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka v registru vozidel, přičemž příslušný obecní úřad provede zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka za splnění stanovených podmínek.

15. Žalovaný však nesplnil tuto svoji zákonnou povinnost a nepodal spolu s osobou, které měl motocykl prodat, žádost o změnu vlastníka v registru vozidel. Žalovaný rovněž si měl uschovat příslušné listiny, z nichž by vyplývalo, že převedl vlastnictví k motocyklu na jinou osobu, a v těchto listinách měla být osoba nového vlastníka motocyklu řádně identifikována. Vzhledem k tomu, že žalovaný nikterak nezajistil zápis nového vlastníka do registru vozidel, musel si být vědom veškerých rizik vyplývajících z takového opomenutí, zvláště za situace, kdy, jak sám tvrdí, má a měl vždy vozidel několik.

16. Na základě všech výše uvedených skutečností soud přiznal žalobci na jistině 3.325 Kč se zákonným úrokem z prodlení od požadovaného data do zaplacení, dále náklady 300 Kč spojené s uplatněním pohledávky, avšak bez úroků z prodlení.

17. Žalobce měl ve sporu úspěch v převážné části předmětu řízení, když jeho neúspěch představuje nepatrnou část předmětu sporu. Žalobci tedy náleží v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 občanského soudního řádu právo na plnou náhradu nákladů řízení. Soud rovněž přihlédl k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvy k plnění, a to výše uvedené dopisy. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za 6 úkonů právní pomoci po 1.000 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze 6 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z náhrady 21 % daně z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálu. Odměna náleží žalobci za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se skutkovým a právním rozborem, sepis žaloby, vyjádření k odporu žalovaného a zastupování u 2 jednání před soudem. Žalobce však požaduje náklady řízení ve výši toliko 6.087 Kč a ve zbytku se svého práva na náhradu nákladů řízení vzdal. Soud proto žalobci přiznal náklady řízení v této výši.

18. Soud při stanovení výše odměny a paušálu nepoužil ustanovení § 14b advokátního tarifu. Je sice pravdou, že žalobce podal k podepsanému soudu ještě další žaloby o zaplacení příspěvku nepojištěných, avšak soud žalobu žalobce nepokládá za jednoduchý návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejným žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Žaloba žalobce je podrobná a obsahuje množství skutkových tvrzení a nejedná se o situaci, kdy žalobce by pouze pozměnil datum, případně výši žalované částky v ustáleném vzoru, který používá pro všechny své žaloby ze stejného právního titulu. Žalobce v žalobě uvedl druh vozidla, které nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti, přesná data počátku a konce nepojištěného období, vlastníka a provozovatele vozidla, zvolil příslušnou denní sazbu příspěvku a podle toho příspěvek vypočítal. Žalobce rovněž uvedl, do které doby byl předmětný motocykl pojištěn, kterou smlouvou a u kterého pojistitele. Žalobce uvádí přesný postup výpočtu žalované částky i způsob a konkrétní data, jak žalovaného k zaplacení příspěvku vyzval, a podle toho stanovil počátek prodlení. Podle názoru soudu se nejedná o jednoduchou krátkou žalobu, kde postačuje malé množství skutkových tvrzení a mění se pouze malé množství údajů. Odměnu ve výši 200 Kč za úkon podle § 14b advokátního tarifu proto soud považuje za zjevně nepřiměřenou rozsahu práce při právním zastoupení žalobce.