8 C 251/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; název žalobkyně, IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupený Mgr. jméno příjmení, advokátkou se sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa, obec o zaplacení částky 658 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 958 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 658 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení úroku z prodlení 8,25 % ročně z částky 658 Kč za dobu od datum do datum.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 3.304 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky v obec.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 958 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 658 Kč za dobu od datum do zaplacení. Tvrdí, že osobní automobil registrační značka č. příjmení: anonymizováno je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, avšak v období od datum do datum k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Základ příspěvku činí 658 Kč a odpovídá denní sazbě 47 Kč vynásobené počtem dnů 14. Žalobce nárokuje ještě poplatek 300 Kč za mimosoudní uplatnění práva na tento příspěvek. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení příspěvku doporučeným dopisem.

2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu.

3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Podle údajů o vozidle a karty vozidla je žalovaný veden od datum dosud jako vlastník a provozovatel značka automobilu o zdvihovém objemu válců motoru číslo cm3 registrační značka výše uvedeného čísla příjmení. Do doby registrace tohoto vozidla na žalovaného náleží i žalované období od datum do datum, které představuje 14 dní. Žalovaný měl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla u právnická osoba, pojistnou smlouvou číslo do datum. V řízení nebylo zjištěno, že by v žalovaném období měl žalovaný ohledně tohoto vozidla sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu. Žalobce dopisem z datum vyzval žalovaného k úhradě žalované částky, nebylo však zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byl tento dopis žalovanému odeslán či doručen. Dopisem ze dne datum měl být žalovaný rovněž vyzván k zaplacení žalované částky, odeslání tohoto dopisu však žalobce rovněž neprokázal. Upomínkou z datum žalobce urgoval úhradu dluhu, dopis byl uložen na poště dne datum a byl vrácen žalobci nedoručený po uplynutí úložní doby. Žalobce se naposledy pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalovaného dopisem své právní zástupkyně ze dne datum, který byl žalovanému odeslán doporučeně téhož dne. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil.

4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví v § 1 odstavci 2, že v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel musí být povinnost pojištění odpovědnosti podle téhož zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, kromě účelové komunikace, která není veřejně přístupná, může vozidlo provozovat pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona, přičemž povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem, jak je uvedeno v § 3 odst. 1 věty první citovaného zákona. Tentýž zákon ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastníkovi tuzemského vozidla anebo řidiči cizozemského vozidla v ustanovení § 3 odst. 2 téhož zákona.

5. Následky porušení zmíněné povinnosti obsahuje ustanovení § 4 téhož zákona, který v odstavci 1 stanoví, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení této povinnosti, což neplatí pouze tehdy, pokud bylo vozidlo odcizeno. Podle odstavce 2 se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba, zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel, je vlastníkem vozidla, a osoba, zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel, je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte podle odstavce 3 jako součin počtu dní, kdy byla výše zmíněná povinnost sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla porušena, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je ve smyslu odstavce 4 navíc povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů žalobce spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví podle zmocnění v § 4 odst. 5 citovaného zákona Ministerstvo financí vyhláškou, přičemž jde o vyhlášku č. 205/1999 Sb. Pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad číslo cm3 do číslo cm3 je v § 2 odst. 1 písm. g) citované vyhlášky stanovena denní sazba příspěvku na 47 Kč. Výše nákladů žalobce spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč podle § 2a téže vyhlášky.

6. Výše příspěvku v daném případě představuje denní sazbu 47 Kč vynásobenou počtem dnů žalovaného období 14, tedy 658 Kč. K tomu je třeba připočítat náklady 300 Kč spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, a součet těchto částek činí žalovanou částku 958 Kč.

7. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat ve smyslu § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobce, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobci okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, a poučení o možnosti žalobce uplatnit nárok u soudu.

8. První prokazatelnou výzvou k úhradě příspěvku, která obsahuje zákonem stanovené náležitosti, je dopis žalobce z datum, který se do dispozice žalovaného fakticky dostal nejpozději datum Lhůta 30 dnů trvala do datum, a žalovaný se tak dostal podle § 1968 občanského zákoníku do prodlení dnem následujícím datum. Od téhož dne žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákoníku náleží úrok z prodlení, jehož výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2012 Sb. Žalobce neprokázal, že se žalovaný dostal do prodlení již dne datum, přičemž žalovaný nárok na příspěvek je podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., splatný na výzvu.

9. Na základě výše uvedených skutečností soud přiznal žalobci na jistině 958 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 658 Kč za dobu od datum do zaplacení. Žaloba byla výrokem II. tohoto rozhodnutí zamítnuta ohledně zbývající části úroku z prodlení.

10. Žalobce měl ve sporu úspěch v převážné části předmětu řízení, jeho neúspěch představuje nepatrnou část předmětu sporu. Žalobci tedy náleží v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 občanského soudního řádu právo na plnou náhradu nákladů řízení. Soud rovněž přihlédl k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plnění, a to výše uvedené dopisy. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za 3 úkony právní služby po 500 Kč podle § 7 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze 3 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a konečně z částky 504 Kč, která odpovídá 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby. Náklady žalobce tak představují 3.304 Kč.

11. Soud při stanovení výše odměny a paušálu nepoužil ustanovení § 14b advokátního tarifu. Podle názoru soudu se nejedná o jednoduchou krátkou žalobu, v níž postačuje malé množství skutkových tvrzení a mění se pouze malé množství údajů. Odměnu ve výši 200 Kč za úkon podle § 14b advokátního tarifu proto soud považuje za zjevně nepřiměřenou rozsahu práce při právním zastoupení žalobce. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné, neboť předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10.000 Kč (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinná strana dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná strana domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.