8 C 252/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , část názvu právnické osoby , IČO se sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 1.576 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 971 Kč s úrokem z prodlení ve výši 46 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 605 Kč s úrokem z prodlení ve výši 29 Kč.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1.229 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 1.576 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 4. 7. 2020 do 27. 1. 2021 ve výši 75 Kč. Tvrdí, že dne 25. 9. 2018 uzavřel s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] na pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla s pojistným 1.772 Kč pololetně. Na období od 25. 3. 2020 do 24. 9. 2020 bylo stanoveno pololetní pojistné 1.796 Kč. Pojistná smlouva zanikla 3. 7. 2020 pro neplacení pojistného. Žalovaná částka se skládá z dlužného pojistného 976 Kč za období od 25. 3. 2020 do 2. 7. 2020, a ze dvou poplatků po 300 Kč za upomínky.

2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odstavec 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Dne 25. 9. 2018 uzavřel žalobce jakožto pojistitel s žalovaným jakožto pojistníkem pojistnou smlouvu pro [anonymizována čtyři slova] [číslo] s počátkem pojištění 25. 9. 2018 na dobu neurčitou. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [příjmení] [příjmení] [registrační značka], jehož vlastníkem byla společnost [právnická osoba] Součástí pojistné smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [anonymizováno] [číslo], v jejichž článku 4 odstavec 10 je stanoveno, že žalobce je oprávněn požadovat úrok z prodlení a náklady spojené s vymáháním dlužného pojistného, pokud pojistné nebylo zaplaceno včas a ve sjednané výši. Odstavec 13 téhož článku obsahuje právo žalobce upravit nově výši běžného pojistného, což je povinen sdělit pojistníkovi nejpozději ve lhůtě dvou měsíců před splatností pojistného na následující pojistné období. V sazebníku nákladů na vymáhání pojistného, účinném od 3. 6. 2019, jsou stanoveny poplatky 300 Kč za upomínku k zaplacení dlužného pojistného a za pokus o smír po zániku pojištění. Dopisem z 5. 3. 2020 připomenul žalobce žalovanému splatnost pojistného 25. 3. 2020 s tím, že pojistné za období od 25. 3. 2020 do 24. 9. 2020 činí 1.796 Kč. Dopisem z 28. 4. 2020 upomenul žalobce žalovaného o dlužné pojistné 1.796 Kč. Dalším dopisem z 11. 5. 2020 upozornil žalobce žalovaného na to, že pokud dlužné pojistné neuhradí do 2. 7. 2020, pojištění zanikne. Podle vrácené obálky byl dopis žalovanému odeslán doporučeně, dne 15. 5. 2020 byl uložen na poště a 2. 6. 2020 byl vrácen zpět žalobci s tím, že žalovaný nemá na adrese [adresa žalovaného]. Dopisem z 15. 7. 2020 oznámil žalobce žalovanému, že pojistná smlouva zanikla dnem 2. 7. 2020 ve 24:00 hod. pro neplacení pojistného. Dopisem nazvaným pokus o smír z 11. 8. 2020 vyzval žalobce žalovaného k zaplacení žalované částky. Žalovaný byl urgován dopisem z 15. 10. 2020. Žalobce se naposledy pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalovaného dopisem svého právního zástupce z 16. 11. 2020, který byl téhož dne žalovanému odeslán doporučeně a 19. 11. 2020 uložen na poště. U shora uvedených pěti dopisů z 5. 3. 2020, 28. 4. 2020, 15. 7. 2020, 11. 8. 2020 a 15. 10. 2020, nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byly tyto dopisy žalovanému odeslány či doručeny. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil.

4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalobce jakožto pojistitel si své povinnosti z pojistné smlouvy plnil tím, že od počátku pojištění 25. 9. 2018 až do jeho zániku 2. 7. 2020 včetně poskytoval žalovanému pojistné krytí pro případ pojistných událostí označených ve smlouvě, jak je stanoveno v § 2758 odstavec 1 občanského zákoníku. V řízení nebylo prokázáno, že by během tohoto období pojištění zaniklo z jakéhokoliv důvodu uvedeného v zákoně či ve smlouvě, z čehož je zřejmě, že po celou tuto dobu pojistný vztah mezi účastníky trval. Žalovaný však nedostál své povinnosti platit žalobci pojistné v dohodnuté výši a lhůtách, přičemž žalobce má právo na pojistné za dobu trvání pojistné smlouvy, jak je stanoveno v § 2782 odstavec 1 občanského zákoníku. Pojistné ve výši 3.543 Kč ročně, které mělo být hrazeno v pololetních platbách 1.772 Kč, je třeba pokládat za běžné pojistné, které je splatné v souladu s ustanovením § 2783 odstavec 2 občanského zákoníku prvního dne pojistného období. Znamená to, že pojistné 1.772 Kč za pojistné období od 25. 3. 2020 do 24. 9. 2020 bylo splatné dne 25. 3. 2020. Na dobu do zániku pojištění, tedy do 2. 7. 2020 včetně, připadá poměrná část tohoto pojistného ve výši 971 Kč, a tato částka byla splatná 25. 3. 2020.

5. V řízení nebylo prokázáno, že by došlo platně ke zvýšení pojistného z původně sjednané částky 1.772 Kč pololetně na částku 1.796 Kč pololetně od 25. 3. 2020. Podle § 2785 odstavec 1 občanského zákoníku nejsou-li ve smlouvě ujednány podmínky, při jejichž splnění má pojistitel právo upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období, nelze bez dohody s pojistníkem výši pojistného měnit. Postup pojistitele při zvýšení pojistného je upraven v § 2786 odstavec 1 a 2 občanského zákoníku tak, že upraví-li pojistitel výši pojistného, sdělí jí pojistníkovi nejpozději dva měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit. Pokud pojistník s takovou změnou pojistného nesouhlasí, může nesouhlas projevit do jednoho měsíce ode dne, kdy se o ní dozvěděl, a v takovém případě pojištění zanikne uplynutím pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno. Pokud však pojistitel na tento následek pojistníka ve sdělení podle odstavce 1 neupozornil, trvá pojištění nadále a výše pojistného se při nesouhlasu pojistníka nezmění. Soud v této souvislosti připomíná, že žalobce sice předložil dopis z 5. 3. 2020, v němž uvádí novou výši pojistného, avšak nebylo prokázáno, kterého dne, případně zda vůbec, byl žalovanému dopis odeslán či doručen. Tento dopis rovněž neobsahuje výše zmíněné poučení žalovaného jakožto pojistníka o tom, že svůj nesouhlas s novou výší pojistného může projevit do jednoho měsíce, a že pojištění by v takovém případě zaniklo. Soud rovněž nemohl ani posoudit, zda žalobce splnil tuto svoji povinnost v zákonem stanovené lhůtě, a proto soud vycházel z toho, že v pojistném období od 25. 3. 2020 do 24. 9. 2020 bylo platně sjednáno původní pololetní pojistné 1.772 Kč.

6. Ohledně dvou upomínacích poplatků po 300 Kč je třeba uvést, že ustanovení § 2758 odstavec 2 ve spojení s ustanovením § 2773 odstavec 1 občanského zákoníku vyžaduje pro pojistnou smlouvu písemnou formu, pokud není pojištění sjednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok. V tomto případě bylo pojištění sjednáno na dobu neurčitou, a požadavek zákona na písemnou formu zde platí. V pojistné smlouvě nebyly sjednány žádné poplatky či náklady. Žalobce uvedl, že poplatky nárokuje na základě článku 4 odstavec 10 všeobecných pojistných podmínek, v němž je obsaženo oprávnění žalobce požadovat náklady spojené s vymáháním dlužného pojistného. V pojistné smlouvě žalovaný potvrdil, že před uzavřením smlouvy převzal v listinné podobě, anebo s jeho souhlasem, v jiné textové podobě, na trvalém nosiči dat, veškeré součásti pojistné smlouvy a seznámil se s nimi. Soud uvádí, že takový způsob sjednání poplatků neodpovídá písemné formě stanovené zákonem, a je tudíž neplatný podle § 582 odstavec 1 občanského zákoníku, když v řízení nebylo zjištěno, že by účastníci takovouto vadu dodatečně zhojili. Soud je toho názoru, že předmětné poplatky jakožto druh sankce za neplnění povinností je třeba sjednat přímo v pojistné smlouvě, a nikoliv tím způsobem, že úplné zjištěné této sankce vyžaduje hledání ve dvou samostatných listinách, a to v pojistných podmínkách a v sazebníku, který může žalobce navíc měnit. Takové jednání žalobce jakožto pojistitele vůči žalovanému jakožto pojistníkovi a zároveň spotřebiteli není poctivé, a žalobce tím porušil svoji povinnost jednat v právním styku poctivě, jak mu ukládá ustanovení § 6 odstavec 1 občanského zákoníku. Podle druhého odstavce téhož ustanovení nikdo nesmí ze svého nepoctivého jednání těžit.

7. Soud ještě připomíná, že žalobce předložil sazebník účinný od 3. 6. 2019, tedy až po uzavření pojistné smlouvy, k čemuž došlo 25. 9. 2018. I kdyby byly poplatky 300 Kč platně mezi účastníky sjednány, nebylo by možné je žalobci přiznat. Žalobce neuvádí, za kterou konkrétní upomínku k zaplacení požaduje první z těchto poplatků, a druhý poplatek nárokuje za upomínku zaslanou po zániku pojistné smlouvy, která rovněž není blíže specifikována, a žalobce přitom předložil takové upomínky dvě. Jak soud shora uvedl, u většiny dopisů žalobce nebylo ani zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byly žalovanému odeslány či doručeny.

8. S ohledem na výše uvedenou splatnost pojistného se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením poměrné části dlužného pojistného 971 Kč dne 26. 3. 2020. Od tohoto dne žalobci vzniklo podle § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jejichž výše je dána v § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb. a činí 10% ročně. Jiná sazba úroků z prodlení sjednána nebyla. Žalobce však požaduje úrok z prodlení až od 4. 7. 2020 a pouze do 27. 1. 2021, což odpovídá částce 46 Kč.

9. Na základě výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci dlužné pojistné 971 Kč s úrokem z prodlení. Výrokem II. tohoto rozhodnutí byla žaloba ve zbytku zamítnuta, ohledně poplatků 600 Kč a zvýšeného pojistného 5 Kč včetně úroků z prodlení.

10. Žalobce měl ve sporu úspěch v rozsahu 62% předmětu řízení a ohledně 38% úspěch neměl. V souladu s ust. § 142 odstavec 2 občanského soudního řádu žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 24%. Soud rovněž přihlédl k tomu, že žalobce více než 7 dní před zahájením řízení odeslal ve smyslu § 142a o. s. ř. žalovanému výzvu k plnění, a to dopis z 16. 11. 2020 Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za tři úkony právní pomoci po 1.000 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze tří paušálů režijních výloh podle § 13 odstavec 4 advokátního tarifu a konečně z částky 819 Kč, která odpovídá 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby. Soud žalobci nepřiznal odměnu ani paušál za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Celkové účelně vynaložené náklady žalobce činí 5.119 Kč, z čehož žalobci náleží 24%, tedy 1.229 Kč.

11. Při stanovení výše odměny nepoužil soud ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť v tomto případě se nejedná o zcela jednoduchou žalobu používanou jako vzor v dalších řízeních, v níž by postačovalo změnit toliko označení žalovaného, datum a výši žalovaného nároku.