8 C 262/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupený Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa žalovaného o zaplacení 40.103,15 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 17.689 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně - z částky 31.108 Kč za dobu od [datum] do [datum] - z částky 29.617 Kč za dobu od [datum] do [datum] - z částky 28.126 Kč za dobu od [datum] do [datum] - z částky 26.635 Kč za dobu od [datum] do [datum] - z částky 25.144 Kč za dobu od [datum] do [datum] - z částky 23.653 Kč za dobu od [datum] do [datum] - z částky 22.162 Kč za dobu od [datum] do [datum] - z částky 20.671 Kč za dobu od [datum] do [datum] - z částky 19.180 Kč za dobu od [datum] do [datum] - z částky 17.689 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 8.995,15 Kč s - úrokem 9,49 % ročně z částky 37.292,01 Kč za dobu od [datum] do [datum] - úrokem 9,49 % ročně z částky 35.801,01 Kč za dobu od [datum] do [datum] - úrokem 8,25 % ročně z částky 35.801,01 Kč za dobu od [datum] do [datum] - úrokem 8,25 % ročně z částky 34.310,01 Kč za dobu od [datum] do [datum] - úrokem 8,25 % ročně z částky 32.819,01 Kč za dobu od [datum] do [datum] - úrokem 8,25 % ročně z částky 31.328,01 Kč za dobu od [datum] do [datum] - úrokem 8,25 % ročně z částky 29.837,01 Kč za dobu od [datum] do [datum] - úrokem 8,25 % ročně z částky 28.346,01 Kč za dobu od [datum] do [datum] - úrokem 8,25 % ročně z částky 26.855,01 Kč za dobu od [datum] do [datum] - úrokem 8,25 % ročně z částky 25.364,01 Kč za dobu od [datum] do [datum] - úrokem 8,25 % ročně z částky 23.873,01 Kč za dobu od [datum] do zaplacení - úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 38.949,66 Kč za dobu od [datum] do [datum] - úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 7.841,66 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.

III. Zastavuje se řízení v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 13.419 Kč.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 8.610 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta v [obec]. 1. [právnická osoba], [IČO], se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 40.103,15 Kč s úrokem 9,49 % ročně z částky 37.292,01 Kč za dobu od [datum] do [datum], s úrokem 8,25 % ročně z téže částky za dobu od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 38.949,66 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že dne [datum] uzavřel s žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] na základě níž poskytl žalovanému finanční prostředky 50.000 Kč Smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky prostřednictvím online platformy na internetových stránkách žalobce. Před uzavřením smlouvy žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného. Zjistil, že žalovaný je ženatý, má jedno dítě, jeho čistý měsíční příjem činí 37.000 Kč, což bylo ověřeno výpisem z účtu. Celkové příjmy domácnosti žalovaný uvedl ve výši 48.000 Kč, celkové výdaje domácnosti byly 25.000 Kč měsíčně, z toho 10.000 Kč na bydlení a 15.000 Kč na ostatní výdaje. Tyto údaje byly ověřeny srovnáním s normativními náklady na bydlení a životním minimem. Žalovaný měl v té době ještě 3 závazky a celková výše splátek činila 8.247 Kč měsíčně. Podle žalobce žalovanému zbývala měsíčně k dispozici ještě částka 21.120 Kč, a proto žalobce vyhodnotil, že žalovaný bude schopen řádně splácet předmětný úvěr. Žalovaný se zavázal úvěr splatit splátkami ve výši 1.491 Kč měsíčně. Žalovaný však svoji povinnost úvěr splácet porušil, v únoru a březnu 2021 splátku nezaplatil, a proto byl úvěr dne [datum] zesplatněn. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny 37.292,01 Kč, z úroku ke dni zesplatnění ve výši 1.157,65 Kč, ze smluvní pokuty 1.153,49 Kč a ze smluvní pokuty 500 Kč.

2. Žalovaný namítl, že nedošlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, neboť smlouva nebyla žalovaným elektronicky podepsána, nebyla opatřena jeho zaručeným elektronickým podpisem. Původní žalobce použil k elektronickému podpisu žalovaného kód uvedený v žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru, kterou žalovaný podal v době své žádosti o úvěr, kdy mu nebyl znám obsah navrhované smlouvy o úvěru, ale pouze obecné úvěrové podmínky. Potvrzení původního žalobce o zaslání potvrzovací SMS a o následném tvrzeném podpisu smlouvy žalovaným bylo vystaveno původním žalobcem až dne [datum], a není tudíž důkazem o tvrzeném elektronickém podpisu úvěrové smlouvy žalovaným. Na tom nic nemění ani skutečnost, že původní žalobce následně zaslal elektronickou poštou žalovanému kopii předmětné smlouvy z [datum], podepsanou pouze jednateli původního žalobce, kterou žalovaný elektronicky nepodepsal. Na základě této kopie žalovaný pouze zjistil výši požadovaných měsíčních splátek, datum splatnosti první splátky [datum] a dalších splátek ke každému 25. dni v měsíci. Žalovaný tudíž hradil všechny měsíční splátky na jistinu dluhu. Žalovaný přestal úvěr splácet, neboť mu [datum] skončil pracovní poměr a novou pracovní smlouvu uzavřel [datum]. Tato pracovní smlouva uzavřená na dobu určitou do [datum] byla od následujícího dne nahrazena novou pracovní smlouvou na dobu neurčitou. Žalovaný musel přednostně zaplatit výživné na nezletilou dceru [jméno] 3.500 Kč měsíčně za dobu od ledna do dubna 2021 v celkové výši 14.000 Kč. Žalovaný proto únorovou splátku roku 2021 mohl zaplatit až [datum]. Žalovaný byl ve stresu a neuvědomil si, že by měl tyto změny oznámit původnímu žalobci. Žalovaný se nezdržuje na adrese trvalého pobytu, nýbrž na adrese [adresa žalovaného], a na tuto adresu má uzavřenou nájemní smlouvu na dobu určitou, která musí být prodlužována písemnými dodatky. Pronajímatelka však nedala souhlas žalovanému k přihlášení se k trvalému pobytu na této adrese, a z tohoto důvodu vznikly komplikace při doručování doporučených poštovních zásilek žalovanému. Žalovaný navrhl žalobci uzavření smíru, v němž by se zavázal žalobci zaplatit 17.689 Kč jako nedoplatek jistiny dluhu s ohledem na již uhrazené částky, a zákonný úrok z prodlení. Žalobce však s uzavřením smíru v této podobě nesouhlasil, a smír s žalovaným neuzavřel.

3. V průběhu řízení žalobce provedl několik částečných zpětvzetí žaloby v závislosti na úhradách žalovaného. Ještě před zahájením prvního jednání ve věci vzal žalobu zpět ohledně částky 8.946 Kč na jistině s tím, že žalovaný zaplatil 6 splátek po 1.491 Kč měsíčně v měsících červenec, září a listopad 2021 a leden, únor a březen 2022. Po prvním jednání vzal žalobce žalobu zpět ohledně částky 1.491 Kč, kterou žalovaný zaplatil v květnu 2022. Následně žalobce provedl další zpětvzetí žaloby ohledně částky 2.982 Kč, neboť žalovaný v červnu a červenci 2022 zaplatil vždy 1.491 Kč. Žalovaný s částečnými zpětvzetími žaloby, učiněnými po prvním jednání, souhlasil. Soud proto postupoval podle ustanovení § 96 odstavců 1, 2 a 3 občanského soudního řádu a výrokem III řízení zastavil ohledně částky 13.419 Kč.

4. Z výpisů z obchodního rejstříku soud zjistil, že původní žalobce [právnická osoba], [IČO], zanikl a byl vymazán z obchodního rejstříku [datum], neboť došlo k fúzi sloučením této společnosti se [právnická osoba] bank a.s., [příjmení] [osobní údaje žalobce], jakožto společností nástupnickou. Jmění zanikající společnosti [právnická osoba] přešlo na nástupnickou společnost [právnická osoba] Soud proto usnesením z 22. 2. 2022 č. j. 8 C 262/2021-80, které nabylo právní moci dne [datum], rozhodl tak, že namísto původního žalobce [právnická osoba] bude v řízení pokračováno s novým žalobcem [právnická osoba]

5. Ze smlouvy o hotovostním úvěru zjistil soud tyto skutečnosti. Smluvní strany jsou označeny tak, že na jedné straně je poskytovatel služby [anonymizováno], společnost [právnická osoba], tedy původní žalobce, a na straně druhé je žalovaný. Výše úvěru činí 50.000 Kč, poplatek za úvěr 1.000 Kč a úroková sazba 9,49 % ročně. Peněžní prostředky měly být poskytnuty bankovním převodem. Celkem mělo být zaplaceno 59.598,61 Kč a datum poslední splátky bylo [datum]. Výše měsíční splátky činila 1.491 Kč a první splátka měla být zaplacena [datum], celkem mělo být zaplaceno 40 splátek. Podpisem smlouvy měl žalovaný potvrdit, že převzal formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Podle odst. 5 byl původní žalobce oprávněn v případě prodlení žalovaného s úhradou splátek účtovat si účelně vynaložené náklady podle úvěrových podmínek a sazebníku, smluvní pokutu 500 Kč za každou opožděnou splátku či platbu. V případě nezaplacení dvou měsíčních splátek po sobě anebo jedné splátky po dobu déle než 3 měsíce byl původní žalobce oprávněn požadovat vrácení celé dosud nesplacené jistiny včetně úroku a jiných plateb, což odpovídalo zesplatnění. Dále byl oprávněn účtovat jednorázovou smluvní pokutu 3 % z nesplacené jistiny, úroků a pojistného, maximálně 0,1 % denně z částky, ohledně níž by žalovaný byl v prodlení, dále roční úrokovou sazbu a zákonný úrok z prodlení. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky [anonymizováno], s nimiž se žalovaný měl seznámit před podpisem smlouvy. Z těchto obchodních podmínek byly některé části uvedeny ve smlouvě, například že smlouva je uzavřena online na portále [webová adresa], a že úvěr bude poskytnut na účet. Smlouva je datována [datum] a je podepsána dvěma jednateli původního žalobce. Na místě vyhrazeném pro podpis žalovaného je uvedeno: SMS kód: [číslo]. Podpis žalovaného se na smlouvě nenachází.

6. Z potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy [číslo] vyplývá, že bylo vystaveno dne [datum], a podle něj smlouva o hotovostním úvěru byla podepsána zadáním SMS kódu na webových stránkách [webová adresa], SMS kód byl zaslán [datum] v 12: 15:13 hodin SMS zprávou na telefonní číslo [tel. číslo] uvedené v žádosti o úvěr v tomto znění:„ Kód [číslo] pro potvrzení nabídky. Platí do 12:

20. Hezký den, [jméno] ze [anonymizováno]“ Dne [datum] v 12: 16:37 hodin byla smlouva podepsána tímto kódem. Součástí potvrzení je text označený jako import z interní databáze, který obsahuje zmíněné telefonní číslo, časové údaje, číslo smlouvy, text SMS zprávy a e-mailovou adresu [email].

7. Žalobce o uzavření smlouvy o úvěru tvrdí, že klienti v úvodu žádosti o úvěr zadávají své jméno a další údaje a požadovanou částku úvěru s uvedením výše splátky a poskytují další informace o příjmech a výdajích, bydlišti a rodinném stavu, podání žádosti potvrzují zadáním jedinečného autorizačního SMS kódu zaslaného žalobcem na uvedené telefonní číslo. Následně klienti pokračují s dodáváním dalších podkladů, nahráním dvou dokladů totožnosti a bankovních výpisů z účtu, doklady a dokumenty procházejí automatickými nebo manuálními kontrolami, které ověřují jejich platnost a pravost. Samotná smlouva o úvěru je podepsána zadáním autorizačního kódu v zabezpečeném online prostředí odeslaného na ověřené telefonní číslo klienta, který v tomto případě supluje podpis klienta. Žalobce identifikuje jednající osobu jako klienta prostřednictvím jeho dokladů totožnosti, bankovních výpisů, které si pečlivě prověřuje, a rovněž přihlášením klienta do uživatelského profilu na portálu pomocí uživatelského jména a jím zvoleného hesla a zasláním autorizačního kódu v SMS zprávě na ověřené telefonní číslo klienta. Tento autorizační kód je určen pro jeden konkrétní úkon v jeden konkrétní čas pro jednoho klienta. SMS zpráva s autorizačním kódem je vygenerována až na žádost klienta kliknutím na příslušné tlačítko v jeho uživatelském profilu na portálu, což je mu umožněno až po prostudování předsmluvních informací, úvěrových podmínek a znění smlouvy o úvěru. Žalobce uchovává informace o telefonním čísle a čase, kdy přesně byla SMS zpráva zaslána a kam. K podpisu smlouvy došlo tak, že na telefonní číslo uvedené žalovaným +420 [číslo] byl dne [datum] v 12: 15:13 hodin ze systému žalobce odeslán kód [číslo], který byl platný do 12:20 hodin. Smlouva byla téhož dne v 12: 16:37 podepsána tímto kódem. Po zadání SMS kódu klient potvrzuje kliknutím na příslušné tlačítko, že smlouvu chce podepsat, a jeho jméno a příjmení se spolu s SMS kódem pevně propíše do dokumentu, obsah dokumentu je tím zafixován a není možné jej změnit.

8. Tato tvrzení o uzavření úvěrové smlouvy nebyla v řízení prokázána. Nebylo prokázáno, že by žalovaný požádal jakýmkoli způsobem o úvěr, že by zadal své jméno a další údaje a požadovanou výši úvěru a měsíční splátky, že by dodával nějaké doklady, a jakým konkrétním způsobem a ve které době se tak mělo stát. Nebylo rovněž prokázáno, že by se žalovaný přihlásil do uživatelského profilu na portálu pomocí nějakého uživatelského jména a jím zvoleného hesla. Rovněž nebylo prokázáno, že by žalobce vytvořil autorizační kód a tento pomocí SMS zprávy odeslal na shora uvedené telefonní číslo dne [datum], a nebylo ani prokázáno, jaký byl text této zprávy, že byla skutečně odeslána žalobcem a na telefonní číslo žalovaného přijata. Rovněž nebylo prokázáno, že žalovaný použil tento autorizační kód, v které době přesně a jakým způsobem, a zejména zda v tom okamžiku mu byl znám celý text smlouvy, zda mu žalobce takovýto text smlouvy podepsaný žalobcem předložil a jakým způsobem se tak mělo stát. Žalovaný namítl, že předmětnou úvěrovou smlouvu elektronicky nepodepsal, tato nebyla opatřena jeho zaručeným elektronickým podpisem, přičemž původní žalobce použil k elektronickému podpisu žalovaného kód uvedený v žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru, kterou žalovaný podal v době, kdy mu obsah navrhované úvěrové smlouvy nebyl znám, ale pouze obecné úvěrové podmínky na webovém portálu [anonymizováno]. Žalovaný namítl, že na tom nic nemění skutečnost, že původní žalobce zaslal následně elektronickou poštou žalovanému kopii předmětné smlouvy podepsané jeho jednateli, kterou však žalovaný elektronicky nepodepsal, a z této kopie žalovaný pouze zjistil výši požadovaných měsíčních splátek a datum splatnosti první splátky a splátek dalších vždy k 25. dni v měsíci.

9. Z tvrzení žalobce a žalovaného lze dovodit, že žalovaný skutečně nějakým způsobem žalobce o úvěr požádal, nebylo však prokázáno, kterého dne a v jaké době přesně, a jakým způsobem, na jakém případném formuláři a jaké všechny údaje zadal. Z tvrzení obou účastníků rovněž vyplývá, že žalovaný [příjmení] kód nějakým způsobem použil, avšak nebylo prokázáno, v jakém okamžiku se tak konkrétně stalo a zda v tomtéž okamžiku mu byla známa celá úvěrová smlouva a zda tato smlouva byla podepsána žalobcem. Soud ještě dodává, že shora uvedené potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a o následném podpisu smlouvy nikterak neprokazuje, v které době byl SMS kód žalobcem žalovanému zaslán, ani to, že by tento kód byl nějakým způsobem v konkrétním okamžiku použit žalovaným, ani že by došlo k podpisu úvěrové smlouvy tímto způsobem. Potvrzení pouze konstatuje, že SMS kód byl zaslán, nicméně z něj nelze dovodit, zda skutečně byla nějaká SMS zpráva kdy žalobcem odeslána na předmětné telefonní číslo, a zda a v kterém okamžiku byl tento kód fakticky použit, a zda v takovém okamžiku žalovaný znal celý text úvěrové smlouvy a zda žalovaný vyjádřil takto svůj souhlas s celým textem úvěrové smlouvy podepsaným původním žalobcem. Soud na základě těchto skutečností má za to, že nebylo prokázáno uzavření předmětné úvěrové smlouvy mezi původním žalobcem a žalovaným elektronicky ani jiným způsobem.

10. Úvěrové podmínky [anonymizováno] obsahují základní pravidla, která se uplatňují na závazkové vztahy mezi původním žalobcem a jeho klienty při úvěrových smlouvách. Zahrnují mimo jiné uzavření smlouvy, plnění ze smlouvy, splácení úvěru, sankce v důsledku prodlení klientů a řešení sporů. V řízení nebylo prokázáno, že by se tyto úvěrové podmínky dostaly do dispozice žalovaného. Žalovaný však připustil, že potvrdil nabídku na poskytnutí úvěru a nějaké podmínky.

11. Čerpání peněžních prostředků vzal soud za prokázáno z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet], podle něhož dne [datum] na tento účet byla připsána částka 50.000 Kč z účtu č. [bankovní účet] s identifikací [právnická osoba]

12. V listině splátkový kalendář jsou uvedeny úhrady žalovaného, přičemž žalovaný od [datum] do [datum] zaplatil celkem 18.892 Kč, což si žalobce započetl částkou 1.000 Kč na poplatek za zprostředkování úvěru, částkou 12.707,99 Kč na jistinu, 4.184,01 Kč na úroky a 1.000 Kč na smluvní pokuty za opožděné platby.

13. Dopisem z [datum] původní žalobce oznámil žalovanému, že z důvodu prodlení žalovaného zesplatňuje zbytek dluhu, a vyzval žalovaného, aby do 10 dnů žalobci zaplatil 38.949,66 Kč. Podle poštovního podacího archu byl tento dopis žalovanému odeslán doporučeně dne [datum]. Podle sledování zásilek byl dopis dne [datum] odeslán zpět odesílateli s tím, že adresát se odstěhoval bez udání adresy, následujícího dne byla zásilka uložena s tím, že adresát má poštovní schránku, a dne [datum] byla zásilka vrácena odesílateli. Zbývá dodat, že dopis byl zaslán na adresu [adresa žalovaného]. Žalovaný v této souvislosti poukázal na potíže s doručováním, spočívající v tom, že na této adrese již nebydlí, odstěhoval se na adresu [adresa žalovaného], na této adrese se mu však nepodařilo dosud přihlásit k trvalému pobytu.

14. Původní žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalovaného dopisem svého právního zástupce z [datum], který byl podle sledování zásilky odeslán žalovanému doporučeně téhož dne, zásilka byla vrácena zpět odesílateli s tím, že adresát se odstěhoval bez udání adresy.

15. Žalobce tvrdí, že před uzavřením předmětné smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalovaného. V této souvislosti soud z následně uvedených listin zjistil tyto skutečnosti. Ve výpisu z elektronické databáze jsou uvedeny osobní informace o tom, že zřejmě žalovaný má výuční list, je ženatý, má jedno dítě, bydlí u rodičů nebo rodinných příslušníků, je zaměstnán ve [právnická osoba] trans s příjmem 37.000 Kč. Výdaje domácnosti jsou 23.000 Kč, výdaje celkem jsou 25.000 Kč a výdaje na bydlení jsou 10.000 Kč. Původní žalobce měl k dispozici kopii občanského průkazu a kopii řidičského průkazu žalovaného. Podle dalšího výstupu z elektronické databáze jsou splátky úvěrů 4.558 Kč, ověřený příjem 0, další příjem domácnosti 11.000 Kč, refinancování 21.120 Kč. V listině s názvem Produkty je uvedeno, že zde nejsou závazky z kontokorentu, z kreditní karty a revolvingu a ze [anonymizováno] úvěrů. Existující závazky jsou uvedeny 3, a to osobní úvěr z [datum], zbývající jistina a splátky [číslo], měsíční splátka 6.073 Kč, poslední delikvence [datum] a odhadovaná částka k doplacení je 227.263 Kč. Druhý závazek je osobní úvěr z [datum] s měsíční splátkou 1.217 Kč a odhadovaná částka k doplacení je 13.710 Kč. Třetí závazek je spotřební úvěr z [datum] s měsíční splátkou 957 Kč a odhadovaná částka k doplacení je 1.850 Kč Celkem měsíční splátky činí 8.247 Kč. Celková odhadovaná částka k doplacení všech tří závazků je 242.823 Kč. Z úvěrové zprávy ohledně žalovaného vyplývá, že žalovaný má 3 existující splátkové kontrakty, 5 ukončených splátkových kontraktů a 2 ukončené kontrakty z kreditní karty, celkové měsíční splátky jsou 8.247 Kč a zbývající částka k doplacení je 288.567 Kč. Existující závazky jsou 3, ze spotřebního úvěru z [datum] s měsíční splátkou 957 Kč a zůstatkem jistiny 1.850 Kč, osobní úvěr z [datum] s měsíční splátkou 1.217 Kč a zůstatkem jistiny 13.710 Kč a zbývajícím počtem splátek 16, a osobní úvěr z [datum] s měsíční splátkou 6.073 Kč a zůstatkem jistiny 227.263 Kč a počtem splátek 44. Výpisem ze shora uvedeného účtu žalovaného, který vyžádal soud, bylo ověřeno, že dne [datum] na účet žalovaného bylo připsáno 39.000 Kč z účtu společnosti [právnická osoba] a dne [datum] bylo na účet žalovaného připsáno 37.000 Kč z účtu téže společnosti.

16. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne [datum] vytvořil žalobce návrh smlouvy o úvěru, a tuto smlouvu podepsal, nebylo prokázáno, že by žalovaný elektronicky či jiným způsobem podepsal úvěrovou smlouvu, že by vyjádřil svůj souhlas s celým obsahem této smlouvy. Bylo prokázáno, že žalovaný dne [datum] obdržel na svůj účet od původního žalobce částku 50.000 Kč. Žalovaný splatil 18.892 Kč, původní žalobce vyzval žalovaného dopisem z [datum] k zaplacení celého zbytku dluhu jednorázově. Žalovaný do zahájení řízení zaplatil ještě 2.982 Kč, tedy 2 platby po 1.491 Kč. V průběhu řízení zaplatil 10.437 Kč, tedy 7 × částku 1.491 Kč. Původní žalobce před uzavřením tvrzené smlouvy zjišťoval poměry žalovaného a jeho závazky, žalovaný byl již zadlužen, měl 3 závazky s celkovou výší měsíčních splátek 8.247 Kč. Výdaje žalovaného nebyly řádně zjištěny ani ověřeny, žalobce vycházel z příjmu žalovaného 37.000 Kč měsíčně.

17. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, případně smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy pomocí prostředků komunikace na dálku, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze aplikovat ust. § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, že žalobce se zavázal na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, ani že by se žalovaný zavázal tyto peněžní prostředky vrátit do určité doby a zaplatit úroky, poplatky či jiná plnění. Nebylo prokázáno ani to, že by se žalobce s žalovaným dohodli na dalších skutečnostech, které žalobce tvrdí, například na datu splatnosti, výši splátek či na poplatcích. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoli smlouvy předpokládá, že smluvní strany si ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však nebyla v řízení prokázána. Předložená úvěrová smlouva neobsahuje podpis žalovaného a nebylo zjištěno, že by žalovaný jakýmkoli způsobem na podmínky obsažené v úvěrové smlouvě přistoupil ani kdy se tak mělo stát. Nebylo prokázáno, že by žalobce nebo žalovaný učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou, a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím. Nebylo ani zjištěno, že by žalobce či žalovaný projevili vůli být nějakou smlouvou vázáni pro případ, že nabídka bude přijata, jak je vyžadováno v ust. § 1731 a § 1732 odst. 1 občanského zákoníku. Nemohlo tudíž být ani prokázáno, který z účastníků, kterého dne a jakým konkrétním způsobem jakoukoli nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijal ve smyslu § 1740 občanského zákoníku. Žalobce tvrdí, že úvěrová smlouva byla uzavřena mezi účastníky prostředky komunikace na dálku. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu i v projednávané věci.

18. V této souvislosti soud ještě poukazuje na ustanovení § 562 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, podle něhož písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Jak bylo výše zmíněno, nebylo prokázáno, jak přesně a konkrétně a v jaké fázi žalovaný použil elektronický prostředek, tedy autorizační kód z SMS zprávy. Nebylo rovněž zjištěno, že by žalobce vedl nějaké záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému, že by se tyto prováděly systematicky a posloupně a že by byly chráněny jakýmkoli způsobem proti změnám.

19. Z tohoto stavu mohl soud dovodit pouze to, že tvrzená smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky vůbec uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalovanému tudíž nemohla vzniknout povinnost vrátit dohodnutou částku v ujednané lhůtě či ve splátkách ani platit žalobci jakékoli poplatky, úroky, smluvní pokuty či jiná plnění.

20. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný čerpal od žalobce peněžní prostředky 50.000 Kč. Tuto částku tedy žalovaný přijal, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod, a na jeho straně došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. V takovém případě citované ustanovení ukládá tomu, kdo se obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Z ustanovení § 2993 občanského zákoníku vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaný z vyčerpané částky vrátil celkem 32.311 Kč. Rozdíl těchto částek 17.689 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, které je žalovaný povinen žalobci vydat.

21. I kdyby bylo uzavření tvrzené úvěrové smlouvy prokázáno, nebylo prokázáno, že by si žalobce jakožto věřitel splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, jak mu ukládá ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalobce tvrdí, že zjistil příjem žalovaného 37.000 Kč, je otázkou, zda se jedná o příjem hrubý anebo čistý, a že zjistil celkové příjmy blíže nespecifikované domácnosti ve výši 48.000 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce tyto příjmy nějakým způsobem ověřil. Žalobce tvrdí, že měl k dispozici výpis z účtu žalovaného, avšak netvrdí, že to bylo za účelem ověření příjmu, nýbrž za účelem ověření totožnosti žalovaného a poskytnutí peněžních prostředků. Soud z výpisu z účtu žalovaného ověřil jeho měsíční příjem, jak je výše uvedeno, a má za to, že čistý příjem 37.000 Kč měsíčně mohl odpovídat skutečnosti. Další příjmy domácnosti však ověřeny nebyly. Žalobce dále tvrdí, že žalovaný sdělil celkové výdaje domácnosti 25.000 Kč, z toho na bydlení 10.000 Kč. Předně je třeba uvést, že tyto skutečnosti nebyly prokázány, z žádných důkazů nevyplývá, že by žalovaný takovéto údaje žalobce kdy sdělil. I kdyby tyto skutečnosti prokázány byly, není zřejmé, jaké konkrétní domácnosti se týkají celkové výdaje 25.000 Kč, a co konkrétně je v nich zahrnuto kromě bydlení. [příjmení] 15.000 Kč tedy zůstává ohledně výdajů zcela nejasná. Tyto údaje žalobce žádným způsobem neověřil. Žalobce zjistil, že žalovaný má již 3 závazky z úvěrů, jak je výše popsáno, kdy celková výše splátek činí 8.247 Kč měsíčně a nesplacená část závazků představuje zřejmě 288.567 Kč. Žalovaný tedy byl již zadlužen. Soud v této souvislosti poukazuje na ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož byl žalobce povinen před uzavřením úvěrové smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného jakožto spotřebitele, a pokud to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, anebo i z jiných zdrojů. Žalobce byl oprávněn úvěr poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobce byl povinen posoudit zejména schopnost žalovaného úvěr splácet na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění jeho dosavadních dluhů.

22. Žalobce však postupoval tak, že příjmovou a výdajovou stránku dostatečně přesně nezjistil a příjmy a výdaje v plném rozsahu neověřil. Tento postup žalobce nesplňuje podmínky výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a za situace, kdy nejsou zcela jednoznačně a přesně ověřeny příjmy a výdaje spotřebitele, nemůže poskytovatel úvěru činit žádné závěry o tom, zda může úvěr poskytnout. V daném případě žalovaný měl již 3 závazky z dřívějších úvěrů, nesplacená částka činila 288.567 Kč, což lze pokládat za vysokou míru zadluženosti. Žalobce měl v takovém případě zkoumat poměry žalovaného daleko pečlivěji a důkladněji. Skutečnost, že žalovaný žádá o čtvrtý úvěr, když nemá 3 předcházející úvěry splaceny, měla žalobci signalizovat, že žalovaný si nepočíná ve svém finančním hospodaření zcela rozvážně a zodpovědně, a proto měl věnovat daleko větší pozornost zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Toto se však nestalo. Žalobce neměl k dispozici žádné doklady o příjmech a výdajích žalovaného, a nejednal s obžalovaným osobně, nemohl vyhodnotit, jakým dojmem chování žalovaného působí, nemohl mu položit žádné dotazy ohledně jeho poměrů, jeho rodiny a domácnosti, a nemohl sledovat bezprostředně reakci žalovaného. Žalobce si tudíž nemohl ani osobně s žalovaným ujasnit, z jakého důvodu žádá již o čtvrtý úvěr. Z osobního jednání s žalovaným mohl žalobce vyhodnotit přístup žalovaného k jeho finančnímu hospodaření, a poznat tak poměry žalovaného důkladněji a lépe. K tomu však nedošlo.

23. Důsledkem porušení zmíněné povinnosti žalobce jakožto poskytovatele spotřebitelského úvěru je ve smyslu § 87 odst. 1 téhož zákona neplatnost smlouvy. Jedná se o neplatnost absolutní, neboť tvrzená úvěrová smlouva by se zjevně příčila dobrým mravům, odporovala zákonu o spotřebitelském úvěru a zjevně narušovala veřejný pořádek.

24. Jak zmiňuje Nejvyšší soud v rozhodnutí z 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, povinnost odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání i samotné věřitele, tedy i původního věřitele, neboť toto posouzení při žádosti o další úvěry snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry nebo jiné služby již dříve. Z toho soud dovodil, že žalovaná úvěrová smlouva nejen odporuje citovanému zákonu, ale narušuje i veřejný pořádek, a rovněž tak se i zjevně příčí dobrým mravům. Ústavní soud rovněž podpořil a zdůraznil význam a důležitost povinnosti zjišťovat úvěruschopnost spotřebitelů ve svém rozhodnutí ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž uzavřel, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splatit. Soud z dlouholeté rozhodovací činnosti zjistil, že větší pečlivost a uvážlivost poskytovatelů úvěrů před uzavřením úvěrových smluv by často mohla zabránit zbytečnému zadlužování spotřebitelů, kteří nemají dostatečné odborné znalosti a mnohdy pod různými vlivy nejsou schopni své poměry a schopnosti rozumně vyhodnotit. Právě proto zákon o spotřebitelském úvěru klade na odbornost a postup poskytovatelů úvěrů takový důraz.

25. Lze tedy uzavřít, že nebylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, a pokud by prokázáno bylo, byla by taková smlouva absolutně neplatná. V každém případě tedy by bylo možné žalobci přiznat pouze bezdůvodné obohacení. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je zesplatňující dopis shora uvedený odeslaný doporučeně žalovanému dne [datum]. Pokud žalovaný namítá, že se na adrese [adresa žalovaného], již v té době nezdržoval a nemohl si přehlásit trvalý pobyt, nelze takovou skutečnost přičítat k tíži žalobce. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný oznámil žalobci svou faktickou adresu v [obec], a žalobce tudíž nemohl žalovanému na takovou adresu žádné výzvy zasílat. Soud vycházel z toho, že zmíněný dopis se dostal do dispozice žalovaného [datum], žalovaný měl plnit ve lhůtě do 10 dnů, tedy do [datum], a dnem následujícím [datum] se dostal do prodlení. Žalobci tak vzniklo podle § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jejichž sazba je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a činí 8,25 % ročně. Jiná sazba úroků z prodlení smluvena nebyla.

26. Na základě výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci bezdůvodné obohacení 17.689 Kč se zákonným úrokem z prodlení, přičemž zohlednil jednotlivé platby žalovaného před zahájením tohoto řízení i po jeho zahájení. Výrokem II byla žaloba ve zbytku zamítnuta, tedy ohledně zbývající jistiny, smluvní pokuty, úroku z úvěru a úroku z prodlení.

27. Žalobce měl ve sporu úspěch ohledně 65 % předmětu sporu a neúspěšný byl ohledně 35 %. Úspěch žalobce představuje částka 17.689 Kč a úrok z prodlení specifikovaný ve výroku I tohoto rozhodnutí a kapitalizovaný ke dni tohoto rozhodnutí částkou 2.384,73 Kč. Neúspěch žalobce představuje částka 8.995,15 Kč a úroky a úroky z prodlení kapitalizované částkami 3.218,05 Kč, 140,85 Kč a 735,55 Kč. Úspěch žalobce tak činí 20.073,73 Kč a neúspěch 13.089,60 Kč. Soud rovněž zohlednil i důvod částečných zpětvzetí žalobce. Žalobce vzal žalobu zpět ohledně částky 2.982 Kč, tato však byla zaplacena již před podáním žaloby, takže žalobce v této části zavinil, že řízení muselo být zastaveno. Důvodem zpětvzetí žaloby ohledně částky celkem 10.437 Kč bylo chování žalovaného, který tyto částky zaplatil až v průběhu řízení. Soud tedy v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věty první i druhé občanského soudního řádu přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 30 %. Do úspěchu žalobce zahrnul soud i část předmětu sporu, ohledně níž žalobce vzal žalobu zpět pro chování žalovaného, tedy 10.437 Kč, a celkový úspěch tak činí 30.510,73 Kč. Do neúspěchu žalovaného soud zahrnul i část předmětu řízení, ohledně níž žalobce zpětvzetím zavinil, že řízení muselo být zastaveno, tedy 2.982 Kč, a celkový neúspěch žalobce tedy představuje 16.071,60 Kč.

28. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 1.948 Kč, z odměny za právní zastoupení za celkem 9 a půl úkonu právní pomoci, z 10 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu a z 21 % daně z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů, což odpovídá částce 4.643,10 Kč. Odměna byla přiznána za jednotlivé úkony podle výše částky, která byla předmětem každého úkonu. Za úkony převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a jednoduchá výzva k plnění činí odměna 2.660 Kč za úkon, u jednoduché výzvy pouze v poloviční výši 1.330 Kč. Tato byla vypočtena z žalované jistiny 37.292,11 Kč, smluvní pokuty 500 Kč, smluvní pokuty 1.153,49 Kč, celkem z částky 38.945,60 Kč. Za úkon částečné zpětvzetí žaloby byla přiznána odměna 1.500 Kč, když jeho předmětem byla jistina 8.946 Kč. Za zastupování u jednání před soudem [datum] byla přiznána odměna 2.300 Kč z částky 29.999,60 Kč, což je rozdíl mezi částkami 38.945,60 Kč a 8.946 Kč, neboť již před tímto jednáním žalobce vzal částečně žalobu zpět. Za další částečné zpětvzetí žaloby byla přiznána odměna 1.000 Kč, neboť předmětem tohoto úkonu byla částka 1.491 Kč. Za zastupování u jednání [datum] byla přiznána odměna 2.260 Kč z částky 28.508,60 Kč, když soud zohlednil již obě částečná zpětvzetí žaloby, učiněná před tímto jednáním. Odměna ve stejné výši 2.260 Kč náleží za písemné vyjádření žalobce k návrhu žalovaného na uzavření smíru. Za úkon částečné zpětvzetí žaloby ohledně částky 2.982 Kč náleží odměna 1.000 Kč a za zastupování u jednání před soudem [datum] byla přiznána odměna 2.140 Kč z částky 25.526,60 Kč, když zohlednil soud již všechna 3 částečná zpětvzetí žaloby učiněná před tímto posledním jednáním. Odměna byla vypočítána vždy podle § 7 advokátního tarifu. Soud nepřiznal žalobci odměnu ani paušál za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Celkové účelně vynaložené náklady žalobce tak činí 28.701,10 Kč, z čehož bylo žalobci přiznáno 30 %, tedy 8.610 Kč.