8 C 263/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; příjmení jméno a právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , anonymizována dvě slova datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 51.822,86 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 34.200 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 5.092,42 Kč - s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 39.292,42 Kč za dobu od 9. 9. 2021 do zaplacení - s úrokem z prodlení ve výši 6,01 Kč.

III. Zastavuje se řízení v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 12.530,44 Kč - s úrokem ve výši 1.119,36 Kč - s náklady na uplatnění pohledávky ve výši 256 Kč.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 1.534 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 51.822,86 Kč s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 39.292,42 Kč za dobu od 9. 9. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 6,01 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.119,36 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč. Tvrdí, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, původním věřitelem [právnická osoba], smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb, na základě níž mu byl zřízen běžný účet. Dne 26. 2. 2021 žalovaný uzavřel s původním věřitelem smlouvu o půjčce, podle níž obdržel peněžní prostředky 50.000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku splatit formou 84 splátek po 1.108 Kč měsíčně počínaje dne 25. 3. 2021. Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 19,9 % ročně. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, a v důsledku jeho úhrad byla jistina snížena o 10.707,58 Kč. Původní věřitel půjčku zesplatnil dopisem z 30. 7. 2021. Na základě fúze došlo ke sloučení zanikající společnosti [právnická osoba] s nástupnickou společností [právnická osoba], a veškeré jmění zanikající společnosti včetně pohledávek přešlo na tuto nástupnickou společnost. [právnická osoba] na základě postupní smlouvy z 18. 7. 2022 postoupila pohledávku za žalovaným na žalobce ke dni 22. 7. 2022. Žalovaná částka 51.822,86 Kč se skládá z nesplacené jistiny 39.292,42 Kč a ze smluvní pokuty 12.530,44 Kč Smluvní pokuta byla vypočtena v sazbě 0,1 % denně z jistiny 39.292,42 Kč za dobu od 9. 9. 2021 do 24. 7. 2022. Kapitalizovaný úrok z prodlení 6,01 Kč byl vypočten z dlužné splátky 1.108 Kč za dobu od 6. 7. 2021 do 30. 7. 2021 v sazbě 8,5 % ročně. [příjmení] 1.119,36 Kč, označená žalobcem jako kapitalizovaný úrok, se skládá ze dvou poplatků za upomínky po 499 Kč a ze smluvního úroku 121,36 Kč Náklady spojené s uplatněním pohledávky 256 Kč sestávají z částky 39 Kč za odchozí dopis a z částky 217 Kč za osobní návštěvu.

2. Ve věci byl dne 26. 4. 2023 vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou.

3. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k žádnému nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

4. Ještě před zahájením prvního jednání ve věci vzal žalobce žalobu částečně zpět ohledně smluvní pokuty 12.530,44 Kč, úroku 1.119,36 Kč a nákladů na uplatnění 256 Kč. Soud proto postupoval podle ustanovení § 96 odstavců 1 a 2 občanského soudního řádu a řízení v této části zastavil výrokem III. tohoto rozhodnutí.

5. Z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 26. 2. 2021 mezi [právnická osoba], [IČO], a žalovaným. [příjmení] se ve smlouvě zavázala zřídit a vést pro žalovaného běžný účet a poskytovat žalovanému další bankovní služby dle aktuální nabídky, a to na základě smluv o poskytnutí příslušné bankovní služby.

6. Po uzavření rámcové smlouvy shora uvedené banka vytvořila formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru s rámcem 50.000 Kč a dobou splácení 84 měsíců, který obsahuje základní parametry úvěru, s platností od 26. 2. 2021 do 28. 3. 2021. Následně byl vytvořen návrh na uzavření smlouvy o půjčce [číslo] v němž byla stanovena celková výše úvěru 50.000 Kč, úrok z úvěru 19,9 % ročně, výše splátek 1.108 Kč měsíčně, počet splátek 84 s tím, že první splátka měla být zaplacena 25. 3. 2021 a celkem měl žalovaný uhradit na úvěr 92.838,11 Kč. Žalovaný se zavázal tímto způsobem úvěr splácet tak, že splátky bude banka inkasovat automaticky z účtu č. [bankovní účet]. Pro případ porušení povinností žalovaného ze smlouvy byla banka oprávněna mimo jiné od smlouvy odstoupit anebo prohlásit dosud nesplacený úvěr nebo jeho část za splatný, a požadovat smluvní pokutu 0,1% denně z dlužné částky. Žalovaný tento návrh na uzavření smlouvy podepsal dne 26. 2. 2021. [příjmení] tentýž návrh akceptovala téhož dne, jak vyplývá z listiny Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce.

7. Součástí smlouvy byl sazebník pro občany, v němž byla stanovena výše poplatků za jednotlivé bankovní operace. Další součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky banky, upravující podrobněji práva a povinnosti smluvních stran. Produktové obchodní podmínky pro půjčky se vztahují na poskytování úvěrů banky pro její klienty, a zahrnují rovněž oprávnění banky úvěr zesplatnit.

8. Podle potvrzení o zřízení účtu zřídila banka pro žalovaného dne 26. 2. 2021 účet č. [bankovní účet]. Z výpisu z tohoto účtu vyplývá, že téhož dne na účet byla připsána částka 50.000 Kč jakožto čerpání půjčky pod variabilním symbolem totožným s číslem smlouvy.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že původní věřitel [právnická osoba] zanikl a byl vymazán z obchodního rejstříku 1. 1. 2022 v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba]

10. Z výpisu ze shora uvedeného účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem 15.800 Kč následujícími platbami. Dne 29. 3. 2021 uhradil 1.108 Kč, dne 1. 4. 2021 uhradil 0,96 Kč, dne 25. 4. 2021 uhradil 91,04 Kč, dne 5. 10. 2021 uhradil 4.600 Kč, dne 22. 11. 2021 uhradil 5.000 Kč a dne 24. 1. 2022 uhradil 5.000 Kč [právnická osoba] ve své zprávě z 8. 1. 2024 tyto platby potvrdila s tím rozdílem, že 29. 3. 2021 uvedla chybně platbu 1.200 Kč namísto správné výše platby 1.108 Kč, což soud ověřil výpisem z účtu žalovaného.

11. Původní věřitel upomínal žalovaného o úhradu dlužných splátek dopisy z 11. 5. 2021 a 13. 7. 2021. Následně dopisem z 30. 7. 2021 úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě celého dluhu v tehdejší výši 54.019,79 Kč. U žádného z těchto tří dopisů nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byl kterýkoli z nich žalovanému odeslán či doručen.

12. Ohledně postoupení pohledávky na žalobce zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne 18. 7. 2022 uzavřela [právnická osoba] jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, a podle potvrzení o provedení transakce byla úhrada za postoupené pohledávky zaplacena 22. 7. 2022. Postoupené pohledávky jsou specifikovány v seznamu, v němž se nachází i pohledávka za žalovaným pod pořadovým číslem 65. Dopisem z 11. 8. 2022 oznámil postupitel žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce, a vyzval ho k úhradě dluhu již žalobci. Podle poštovního podacího archu byl tento dopis žalovanému odeslán doporučeně 12. 8. 2022.

13. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalovaného tímto způsobem. Dopisem z 19. 8. 2022 vyzval žalovaného k vyrovnání dluhu a potvrdil mu postoupení pohledávky. Dalším dopisem z 3. 10. 2022 informoval žalovaného o předání pohledávky k vymáhání a dopisem z 1. 12. 2022 vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného před podáním žaloby opět k zaplacení dluhu. Tento posledně uvedený dopis byl podle podacího archu žalovanému odeslán doporučeně dne 5. 12. 2022. Listina Výpis úkonů mimosoudního vymáhání obsahuje pouze seznam těchto úkonů, a to obyčejný dopis z 3. 10. 2022 a cestu pověřeného terénního pracovníka na kontaktní adresu dlužníka 10. 1. 2023. Z této listiny nelze vzít za prokázáno, že by tyto konkrétní úkony byly kdy fakticky provedeny.

14. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne 26. 2. 2021 uzavřel původní věřitel [právnická osoba] s žalovaným rámcovou smlouvu o poskytování bankovních služeb a zřídil žalovanému běžný účet. Tentýž den uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce shora uvedeného obsahu, na základě níž poskytl žalovanému bezhotovostně na účet částku 50.000 Kč. Žalovaný na úvěr celkem splatil 15.800 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by původní věřitel před uzavření žalované smlouvy o úvěru jakýmkoli způsobem zjišťoval poměry žalovaného a zkoumal tak úvěruschopnost žalovaného. S ohledem na to, že žalovaný přestal úvěr splácet, původní věřitel úvěr zesplatnil. Původní věřitel zanikl fúzí s [právnická osoba], která uzavřela s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek. Mezi postoupené pohledávky náleží i pohledávka za žalovaným. Žalovaný žalobci na žalovanou částku ničeho neuhradil ani po upomínkách. Výši žalované jistiny 39.292,42 Kč žalobce stanovil jako rozdíl mezi poskytnutým úvěrem 50.000 Kč a částkou 10.707,58 Kč. Jedná se zřejmě o částku, která byla z plateb žalovaného započtena na jistinu úvěru. Smluvní pokuta byla vyčíslena na 12.530,44 Kč v sazbě 0,1 % denně z jistiny 39.292,42 Kč za dobu od 9. 9. 2021 do 24. 7. 2022.

15. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v § [číslo] tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Původní věřitel jakožto úvěrující si svoji povinnost ze smlouvy o úvěru splnil tím, že žalovanému poskytl částku 50.000 Kč dohodnutým způsobem, tedy bezhotovostně na účet žalovaného. Žalovaný však nedostál své povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky.

16. Smlouvu o úvěru z hlediska její platnosti bylo však třeba posoudit také podle zákona o spotřebitelském úvěru. Úvěrová smlouva je smlouvou spotřebitelskou a původní věřitel byl při jejím sjednávání ve výhodnějším postavení z důvodu své odborné převahy nad žalovaným, kterému poskytoval své služby v podobě úvěru. Lze proto po původním věřiteli důvodně očekávat, že se bude chovat ve vztahu k žalovanému poctivě a seriózně, neboť nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu. V této souvislosti soud poukazuje na ustanovení § 6 odstavců 1 a 2 občanského zákoníku, podle nichž má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, ani z protiprávního stavu, který vyvolal, anebo nad kterým má kontrolu. U původního věřitele je ve smyslu § 60 odst. 1 až 6 zákona o spotřebitelském úvěru nutná odborná způsobilost, tedy všeobecné znalosti, odborné znalosti a dovednosti nezbytné pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, které je třeba prokázat zákonem stanoveným způsobem. Pravidla pro posouzení úvěruschopnosti a poskytování rady jsou stanovena v § 84 až § 89 téhož zákona. Podle § 86 byl původní věřitel před uzavřením úvěrové smlouvy povinen posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného jakožto spotřebitele, a pokud to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Původní věřitel byl oprávněn úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Původní věřitel byl povinen posoudit zejména schopnost žalovaného splácet splátky na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného a jeho dosavadních závazků.

17. Jak bylo shora uvedeno, nebylo v řízení prokázáno, že by původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného jakýmkoli způsobem. Usnesením z 12. 9. 2023 č. j. 8 C 263/2023-66, které bylo žalobci prostřednictvím jeho právního zástupce doručeno dne 14. 9. 2023, vyzval soud žalobce k doplnění tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání mimo jiné o tom, jakým konkrétním způsobem původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného a z kterých konkrétních zdrojů a dokladů zjistil které konkrétní skutečnosti. Žalobce na tuto výzvu nedoplnil ničeho, k žádnému nařízenému jednání se nedostavil, a proto nemohl být soudem znovu u jednání vyzván k doplnění tvrzení a označení důkazů. Soud tedy má za to, že původní věřitel poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odstavec 1 věty druhé citovaného zákona, a proto je smlouva o úvěru neplatná podle § 87 odstavec 1 téhož zákona.

18. Za takové situace soud žalovanou úvěrovou smlouvu považuje za absolutně neplatnou podle § 588 občanského zákoníku. Z takové smlouvy nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalovanému nemohla vzniknout povinnost vrátit dohodnutou částku v ujednané lhůtě ve stanovených splátkách ani platit původnímu věřiteli jakékoli úroky, poplatky, smluvní pokuty nebo jiné platby. Na takovou situaci se vztahuje úprava bezdůvodného obohacení obsažená v § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, podle něhož se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, přičemž podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovanému částku 50.000 Kč, z čehož žalovaný vrátil 15.800 Kč. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného tak představuje rozdíl těchto částek, tedy 34.200 Kč.

19. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovaným písemnou smlouvou na žalobce v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. Žalobce postoupením pohledávky nabyl také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění, jak je uvedeno v § 1880 odst. 1 občanského zákoníku. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku výše citovaným dopisem.

20. Žalovaný je povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o speciální ustanovení ve vztahu k obecné úpravě bezdůvodného obohacení, když důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného je neplatnost smlouvy o úvěru a také to, že žalovaný jakožto spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Jedná se o novou dobu splatnosti, která je závislá nikoli na výzvě k plnění, nýbrž na možnostech žalovaného.

21. Soud má tudíž za to, že žalovaný se dosud do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku nedostal, a právo na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku nemohlo původnímu věřiteli, a ani žalobci, vzniknout. Soud nemohl posoudit možnosti žalovaného, když žalovaný byl v řízení zcela pasivní. Soud tedy stanovil žalovanému obvyklou lhůtu k plnění 3 dny od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.

22. Na základě výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci jistinu 34.200 Kč. Výrokem II. byla žaloba ve zbytku zamítnuta, tedy ohledně části jistiny a úroku z prodlení.

23. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud stanovil míru úspěchu a neúspěchu účastníků ve sporu. Úspěch žalobce představuje přiznaná jistina 34.200 Kč. Jeho neúspěch odpovídá nejen té části předmětu řízení, v níž byla žaloba zamítnuta, ale také části nároku žalobce, ohledně něhož bylo řízení zastaveno. Žalobce svým částečným zpětvzetím žaloby zavinil, že řízení muselo být v odpovídající části zastaveno, když nebylo prokázáno, že by žalovaný v průběhu řízení uhradil žalobci příslušné částky. Neúspěch žalobce představuje celkem 26.882,62 Kč. Jde o součet zamítnuté jistiny 5.092,42 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni tohoto rozhodnutí částkou 7.878,39 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení, kapitalizovaného úroku, smluvní pokuty a nákladů na uplatnění. Úspěch žalobce tak odpovídá 56 % předmětu řízení a jeho neúspěch činí 44 %. V souladu s ustanovením § 142 odstavec 2 ve spojení s ustanovením § 146 odstavec 2 věty první o. s. ř. žalobci náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 12 % Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 2.073 Kč, z odměny za právní zastoupení za 2 a půl úkonu právní pomoci po 3.180 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze tří paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odstavec 4 advokátního tarifu a konečně z částky 1.858,50 Kč, která odpovídá 21 % dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálu. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a sepis žaloby. Soud žalobci nepřiznal odměnu za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Účelně vynaložené náklady žalobce tak činí 12.781,50 Kč, z čehož soud žalobci přiznal 12 %, tedy 1.534 Kč.