8 C 27/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v  obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupený JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , anonymizována dvě slova datum bytem adresa žalovaného , okres okres o zaplacení částky 10.000 Kč s příslušenstvím,

I. Zamítá se návrh, jímž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení - částky 10.000 Kč - úroku ve výši 2.223,92 Kč, - nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.750 Kč, - úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 10.000 Kč za dobu od 25. 10. 2017 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 10.000 Kč s úrokem ve výši 2.223,92 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.750 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 10.000 Kč za dobu od 25. 10. 2017 do zaplacení. Tvrdí, že dne 24. 5. 2017 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], se sídlem na [anonymizováno] smlouvu o revolvingovém úvěru pomocí prostředků komunikace na dálku na základě jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách této společnosti. Žalovaný doručil [právnická osoba] prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, tato společnost si prověřila totožnost dlužníka, kladně posoudila jeho úvěruschopnost a zaslala žalovanému nabídku k uzavření smlouvy o úvěru ve formě návrhu textu smlouvy včetně obchodních podmínek a dalších součástí smlouvy. Žalovaný potvrdil, že se s textem smlouvy seznámil, a vyjádřil svou vůli akceptovat nabídku tak, že ve svém uživatelskému účtu vložil do příslušného pole unikátní identifikační kód, který mu byl zaslán na telefonní číslo, které uvedl v rámci registrace. Žalovaný kliknul na příslušnou ikonu a potvrdil, že má zájem být vázán smlouvou o revolvingovém úvěru. Odesláním akceptace nabídky na základě vložení unikátního identifikačního kódu došlo k uzavření smlouvy, přičemž tento kód slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalovaného. Původní věřitel se ve smlouvě zavázal poskytnout žalovanému neúčelový bezhotovostní úvěr až do výše úvěrového limitu 35.000 Kč s možností opakovaného čerpání na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal splácet úvěr včetně úroku 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru 12,5 % z každé čerpané částky, a to v měsíčních splátkách ve výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru, minimálně 1.000 Kč. Výše splátky i celkové dlužné částky byla sdělována žalovanému vždy ve výpisu. Žalovaný vyčerpal podle smlouvy celkem 20.985 Kč. Žalovaný se však dostal do prodlení, když nezaplatil ani minimální pravidelnou splátku, původní věřitel žalovaného vyzýval k úhradě dlužných částek formou výpisů, avšak žalovaný závazek v plné výši řádně a včas neuhradil. Z celkové čerpané výše úvěru žalovaný nezaplatil 10.000 Kč, což je uvedeno v posledním vydaném výpisu, který obsahuje přehled celkové dlužné částky ke dni splatnosti. Žalobci není známo, jakou částku celkem žalovaný na úvěr splatil, žalobce nedisponuje přehledem provedených plateb, tento se již nedochoval, avšak výše pohledávky je zřejmá z pravidelných vyúčtování. Za dobu od 5. 8. 2017 do 24. 10. 2017 činí úrok z úvěru částku 2.223,92 Kč Náklady spojené s uplatněním pohledávky 1.750 Kč odpovídají nákladům vzniklým v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením kterékoli částky ve výši 250 Kč. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovaným postupní smlouvou z 18. 12. 2019 na společnost [právnická osoba], která tutéž pohledávku postoupila na základě postupní smlouvy z 19. 12. 2019 na žalobce.

2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru bylo zjištěno, že smluvní strany jsou označeny tak, že věřitelem je [právnická osoba] se sídlem na [anonymizováno] a klientem je žalovaný. Věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr do výše sjednaného limitu a žalovaný se zavázal úvěr splatit a zaplatit úroky a poplatky. Jednalo se o neúčelový bezhotovostní nezajištěný úvěr až do výše limitu 35.000 Kč na dobu neurčitou. Úrok byl stanoven na sazbu od 8,5 % měsíčně. Klient byl oprávněn peníze z úvěru čerpat i opakovaně tak, že na základě jeho žádosti prostřednictvím webové aplikace nebo telefonicky prostřednictvím zákaznického servisu věřitele převede věřitel peníze na bankovní účet klienta. Klient byl dále povinen platit poplatek za čerpání úvěru 12,5 % z každého čerpání. Splácení mělo probíhat tak, že každá měsíční splátka měla činit 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem a poplatkem, minimálně 1.000 Kč, počínaje dnem 24. 5. 2017. Celkový počet splátek záležel na délce trvání úvěru a skutečně vyčerpaných částkách. Pro případ prodlení klienta byla stanovena výše náhrady účelně vynaložených nákladů 250 Kč, zákonné úroky z prodlení a smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Tato listina je datována 24. 5. 2017 a není podepsána ani věřitelem ani žalovaným jakožto klientem. Součástí smlouvy měly být obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] ke spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice. V bodě 4 je stanoven postup uzavření smlouvy, a to výlučně na základě žádosti za použití prostředku komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek, a konkrétní popis postupu podání žádosti je uveden na webových stránkách. Žádost o uzavření první smlouvy se činí prostřednictvím webových stránek a žádost o uzavření každé další smlouvy prostřednictvím účtu. Tato listina není nikým podepsána, žádnou souvislost s žalovaným nelze z ní dovodit.

4. Listina standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahuje základní parametry úvěru, a to druh úvěru revolvingový, limit 35.000 Kč, poplatek za čerpání, úrok z úvěru a další informace. Tato listina také není nikým podepsána, nelze z ní vysledovat jakoukoli souvislost s žalovaným. Standardní podmínky smlouvy o úvěru, které se vztahují na zákazníky s pobytem v České republice, mají odlišné znění než shora uvedené obchodní podmínky [právnická osoba], ani tato listina není nikým podepsána, žádnou souvislost s žalovaným z ní nelze dovodit. Z čtyř listin s názvem [jméno] application info nevzal soud za prokázány žádné skutečnosti. Každá obsahuje řadu kódů v číslech i v písmenech, jméno příjmení a bydliště žalovaného. Listiny nejsou nikým podepsány ani autorizovány.

5. Z pěti potvrzení o provedených platbách vyplývá, že z účtu společnosti [právnická osoba] vedeného u platební brány [anonymizováno] bylo odesláno celkem 5 částek na účet [číslo] to dne 24. 5. 2017 částka 8.000 Kč, téhož dne ještě částka 2.000 Kč, dne 27. 6. 2017 částka 985 Kč, dne 4. 8. 2017 částka 5.000 Kč a dne 7. 8. 2017 částka 5.000 Kč. Údaje v těchto pěti potvrzeních zcela odpovídají údajům ve výpisech ze zmíněného účtu, přičemž všech 5 zmíněných částek bylo na účet řádně připsáno. [právnická osoba] potvrdila dne 10. 5. 2021, že majitelem uvedeného účtuje je žalovaný.

6. Pravidelnými vyúčtováními mínil žalobce 5 listin s názvem Platební informace: výpis z účtu. Na první z nich jsou uvedeny 2 výběry 8.000 Kč a 2.000 Kč dne 24. 5. 2017, poplatek za výběr 1.000 Kč a 250 Kč a úroky za období čerpání 878,23 Kč ke dni 24. 6. 2017. Celková dlužná částka k datu splatnosti je 12.128,23 Kč, neuhrazené částky z minulého období nebyly žádné a povinná celková částka k úhradě ke dni 24. 6. 2017 je 1.516,03 Kč. Na druhém výpisu je uveden zůstatek po poslední platbě 9.014,91 Kč, výběr 27. 6. 2017 ve výši 985 Kč, poplatek za výběr 123,13 Kč a úroky 943,69 Kč, celková dlužná částka 11.066,73 Kč a aktuální povinná celková částka k úhradě 1.383,34 Kč. Na třetím výpisu z účtu jsou uvedeny výběry 2× 5.000 Kč, 2× poplatek za výběr 625 Kč každý, zůstatek po poslední platbě 28,72 Kč a úroky 495,40 Kč, celková dlužná částka 11.774,12 Kč, aktuální povinná částka k úhradě 1.471,77 Kč. Na dalších dvou výpisech je připočtena 2× pokuta z prodlení 250 Kč každá, úroky za období čerpání 2.223,53 Kč, celková dlužná částka 14.002,25 Kč, neuhrazené částky z minulého období 3.084,56 Kč a aktuální povinná celková částka k úhradě 4.834,84 Kč ke dni 24. 10. 2017.

7. Podle žalobce z těchto listin je zřejmá výše jeho pohledávky, kdy tyto listiny zachycují změny výše dlužné částky a zachycují tak i provedené úhrady, jak byly započteny na dlužnou částku. Soud z těchto listin nezjistil, kolik Kč celkem žalovaný zaplatil. Z obsahu těchto listin nelze tyto skutečnosti nikterak dovodit, žádná platba v nich není uvedena. Pokud podle žalobce listiny zachycují provedené úhrady, je otázkou, z jakého důvodu žalobce tedy neuvedl na výzvu soudu, jaká byla výše těchto úhrad, a kolik tedy celkem žalovaný zaplatil. Soud má za to, že ani žalobci není známo, kolik Kč vlastně žalovaný celkem uhradil. Soud ještě konstatuje, že ze zmíněných listin ani z žádných dalších důkazů nelze dovodit ani to, kolik Kč žalovaný splatil před čerpáním dvou částek po 5.000 Kč ve dnech 4. a 7. 8. 2017. Z toho, že na posledním výpisu z účtu je celková dlužná částka 14.002,25 Kč, vyplývá, že žalovaný nějaké částky zaplatit musel, když čerpal celkem vyšší částku, a to 20.985 Kč.

8. Ohledně postoupení pohledávky z původního věřitele až na žalobce zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne 18. 12. 2019 uzavřel původní věřitel [právnická osoba] se sídlem na [anonymizováno] jakožto postupitel se společností [právnická osoba] jakožto postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. Následujícího dne 19. 12. 2019 uzavřela společnost [právnická osoba] jakožto postupitel s žalobcem jakožto postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. Podle seznamu postoupených pohledávek předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným uvedená na straně 45 pod [číslo]. Dopisem z 15. 9. 2020 oznámil žalobce žalovanému, že došlo k výše uvedenému postoupení pohledávky za žalovaným až na žalobce, a vyzval ho k úhradě dluhu již žalobci na specifikované bankovní spojení. Dopisem z téhož data vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení dluhu a podle poštovního podacího archu byly zřejmě tyto dopisy odeslány žalovanému 16. 10. 2020.

9. Ze zjištěných skutečností učinil soud závěr, že žalovaný obdržel v pěti shora zmíněných platbách celkem 20.985 Kč na svůj bankovní účet od společnosti [právnická osoba] se sídlem na [anonymizováno] Uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru nebylo prokázáno, nebyla prokázána žádná ze žádostí žalovaného o čerpání jakéhokoli úvěru. Nebylo prokázáno, kolik Kč žalovaný z částky 20.985 Kč zaplatil, a to původnímu věřiteli [právnická osoba], a nebo společnosti [právnická osoba] anebo žalobci. Usnesením ze dne 13. 5. 2021 č. j. 8 C 27/2021-72, které bylo doručeno žalobci prostřednictvím jeho právního zástupce dne 19. 5. 2021, byl žalobce vyzván mimo jiné k doplnění skutečností a označení důkazů k jejich prokázání ohledně toho, kolik Kč celkem žalovaný splatil. Žalobce na tuto výzvu sice reagoval, doplnil některé další požadované skutečnosti, avšak sdělil soudu, že nedisponuje přehledem provedených plateb, tento se nedochoval, nebyl žalobci původním věřitelem předán. Žalobce tedy neuvedl, kolik Kč žalovaný celkem uhradil. Podle žalobce je výše pohledávky zřejmá z pravidelných vyúčtování, které zachycují změny výše dlužné částky a provedené úhrady, a to jak byly započteny na dlužnou částku. Není proto podle žalobce důvod pochybovat, že provedené úhrady byly započteny na dlužnou částku v souladu se smluvním ujednáním, a že je tedy částka požadovaná v žalobě vypočtena správně.

10. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že původní věřitel [právnická osoba] se sídlem na [anonymizováno] uzavřel s žalovaným smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, případně smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru shora uvedeného obsahu, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze proto aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky, ani že by se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit v určité lhůtě a zaplatit úroky a poplatky. K uzavření smlouvy o úvěru nepostačuje pouhé vyplacení peněžních částek, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takových částek. Uzavření jakékoli smlouvy předpokládá, že smluvní strany si ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však v řízení prokázána nebyla. Předložená úvěrová smlouva neobsahuje podpis žalovaného ani původního věřitele, a nebylo zjištěno, že by žalovaný jakýmkoli způsobem na podmínky obsažené v této smlouvě přistoupil. Pro uzavření smlouvy o úvěru jakožto smlouvy spotřebitelské může být ve smyslu § 1820 a následujících občanského zákoníku použito prostředků komunikace na dálku, což znamená, že při jednání smluvních stran používá podnikatel výhradně alespoň 1 komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí.

11. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o úvěru, nemohly z takové smlouvy vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalovanému proto nemohla vzniknout povinnost vrátit poskytnuté částky způsobem a ve lhůtě podle tvrzení žalobce, ani platit původnímu věřiteli jakékoli poplatky, úroky či náklady upomínání v dohodnuté výši. Žalobce se k nařízenému jednání nedostavil, proto nemohl být soudem vyzván k doplnění tvrzení v této souvislosti a k označení důkazů k jejich prokázání, a nemohl tudíž být ani poučen o následcích nevyhovění takové výzvě.

12. Soud ještě pro úplnost poukazuje na to, že i kdyby bylo prokázáno, že tvrzená úvěrová smlouva byla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena, bylo by třeba ji posoudit také podle zákona o spotřebitelském úvěru číslo 257/2016 Sb. Žalobce sice tvrdí, že původní věřitel kladně posoudil úvěruschopnost žalovaného, ničeho takového však nebylo zjištěno. Na výzvu soudu žalobce uvedl, že žádné podklady k ověřování úvěruschopnosti žalovaného se nedochovaly. Smlouva o úvěru by tedy byla posouzena jako absolutně neplatná podle § 588 občanského zákoníku, neboť v případě prokázání uzavření úvěrové smlouvy by soud učinil závěr, že původní věřitel poskytl úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru.

13. V řízení však bylo prokázáno, že původní věřitel [právnická osoba] se sídlem na [anonymizováno] převedl ze svého účtu na účet žalovaného bezhotovostně 5 plateb v celkové výši 20.985 Kč. Žalovaný tedy přijal tuto celkovou částku, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod, a na jeho straně tedy došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení podle § 2991 odstavců 1 a 2 občanského zákoníku. V takovém případě citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému, oč se obohatil. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Bezdůvodné obohacení, jehož se žalovanému dostalo, odpovídá v daném případě rozdílu mezi plněním, které žalovaný obdržel, a plněním, které žalovaný poskytl původnímu věřiteli. Jak soud již výše popsal, obdržel žalovaný od právního předchůdce žalobce celkem 20.985 Kč, avšak nebylo zjištěno, jakou částku žalovaný právnímu předchůdci žalobce zaplatil. Soud nemohl vycházet z toho, že žalovaný neuhradil ničeho, když z výše uvedených výpisů účtu vyplývá, že nějaké částky žalovaný zřejmě uhradit musel. Navíc žalobce netvrdí, že by žalovaný nezaplatil ničeho, pouze poukazuje na to, že nemá přehled provedených plateb, neboť tento se nedochoval, a výpisy účtu mají podle žalobce zachycovat provedené úhrady. Soud opakuje, že žalobce se nedostavil k jednání, a soud proto nemohl žalobce znovu vyzvat k doplnění těchto skutečností a k označení důkazů k jejich prokázání, ani poučit žalobce o důsledcích nesplnění takové výzvy. Za výši bezdůvodného obohacení není možné pokládat žalovanou jistinu 10.000 Kč, neboť není známo, jaké částky žalovaný zaplatil před čerpáním dvou částek po 5.000 Kč ve dnech 4. a 7. 8. 2017. Nelze totiž vyloučit, že žalovaný uhradil částku vyšší, než do té doby čerpal, tedy více než 10.985 Kč, a v takovém případě by bezdůvodné obohacení nedosahovalo částky 10.000 Kč.

14. Vzhledem k tomu, že žalobce netvrdil a neprokázal rozsah bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, nepovažuje soud jeho žalobu za důvodnou, a proto ji v plném rozsahu zamítl. Nebylo tudíž třeba zabývat se tím, zda předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena až na žalobce.

15. Žalovaný měl ve sporu plný úspěch, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly. Soud tedy v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.