8 C 271/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v  obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovaným: ; 1) celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 2) celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o určení neplatnosti kupní smlouvy a určení vlastnického práva k nemovitostem,

I. Zamítá se návrh, jímž se žalobce domáhá určení, že je neplatná kupní smlouva uzavřená dne [datum] mezi žalovaným 2) jako prodávajícím a žalovaným 1) jako kupujícím, jejímž předmětem je převod vlastnického práva k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Kuřim u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, pracoviště [obec], a to pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří včetně jeho součásti, stavby bydlení [adresa], a pozemku parc. [číslo] – zahrada.

II. Zamítá se návrh, jímž se žalobce domáhá určení, že žalovaný 2) je vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bydlení [adresa], a pozemku parc. [číslo] – zahrada, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Kuřim u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, pracoviště [obec].

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému 1) náklady řízení 124.146 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].

IV. Žalobce a žalovaný 2) nemají vzájemně právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá jednak určení neplatnosti kupní smlouvy a jednak určení vlastnictví k nemovitým věcem. Požaduje určení neplatnosti kupní smlouvy, která byla uzavřena [datum] mezi žalovaným 2) jako prodávajícím a žalovaným 1) jako kupujícím, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří včetně jeho součásti, stavby bydlení [adresa], a pozemku parc. [číslo] – zahrada v katastrálním území Kuřim. V návaznosti na to žalobce požaduje, aby soud určil, že vlastníkem těchto dvou pozemků je žalovaný 2) [celé jméno žalovaného]. Žalobce tvrdí, že dne [datum] uzavřel žalovaný 2) a společnost [právnická osoba] smlouvu o výhradním zprostředkování prodeje nemovitosti konkrétnímu zájemci, a to žalobci. Podle této smlouvy se žalovaný 2) zavázal uzavřít s žalobcem kupní smlouvu na převod pozemku parc. [číslo] včetně stavby [adresa] a pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] Smlouva o zprostředkování byla uzavřena na dobu určitou do [datum] [právnická osoba] a žalobce uzavřeli dne [datum] smlouvu o rezervaci předmětných nemovitostí a společnost [právnická osoba] přípisem z [datum] informovala žalovaného 2) o složení rezervačního poplatku žalobcem. Tatáž společnost vyzvala žalovaného 2) k uzavření kupní smlouvy s žalobcem přípisem z [datum]. Žalovaný 2) však na výzvu k uzavření smlouvy nereagoval a kupní smlouvu neuzavřel. Dne [datum] uzavřel žalovaný 2) s žalovaným 1) kupní smlouvu na předmětné nemovitosti s právními účinky zápisu vlastnického práva ve prospěch žalovaného 1) ke dni [datum]. Tím došlo k porušení podmínek smlouvy o výhradním zprostředkování, což zakládá neplatnost kupní smlouvy, a současný vlastník nemovitostí, žalovaný 1), nemůže být tudíž skutečným vlastníkem nemovitostí. Naléhavý právní zájem na určení je podle žalobce v tom, že na základě smlouvy o výhradním zprostředkování prodeje nemovitosti konkrétnímu zájemci se žalovaný 2) zavázal prodat předmětné nemovitosti žalobci, což však neučinil, ačkoli k tomu byl řádně vyzván a byly splněny všechny ostatní podmínky pro uzavření takové smlouvy.

2. Žalovaný 1) navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Namítl, že žalovaný 1) již není vlastníkem předmětných nemovitých věcí, nebyl schopen z důvodu šikanózního jednání žalobce refinancovat úvěr čerpaný ke koupi těchto nemovitostí, a proto je musel prodat. Žalovaný proto není pasivně legitimován ve vztahu k návrhu na určení vlastnictví. Žalobce nemůže mít právní zájem na určení neplatnosti kupní smlouvy, kdy tuto otázku si soud v rámci rozhodování řeší jako otázku předběžnou, a to ve vztahu k návrhu na určení vlastnictví. Žalobce nemá právní zájem ani na určení vlastnictví, když k předmětným nemovitostem nemá žádný vztah. Žalobce s žalovaným 2) neuzavřel žádnou smlouvu o smlouvě budoucí, případně jinou smlouvu, na základě níž by se stal smluvní stranou ve vztahu k žalobci a na základě níž by byl žalovaný 2) povinen uzavřít s žalobcem jakoukoli smlouvu. Žalovaný 2) uzavřel pouze se společností [právnická osoba] smlouvu o výhradním zprostředkování prodeje nemovitostí konkrétnímu zájemci. Žalovaný 1) a žalovaný 2) uzavřeli platnou a účinnou kupní smlouvu, na základě níž došlo k převodu vlastnictví k předmětným nemovitostem na žalovaného 1). Žalovaný 2) navíc vypověděl smlouvu o zprostředkování výpovědí ze dne [datum], o čemž žalovaného 1) informoval. Porušení smlouvy o zprostředkování nemůže způsobit neplatnost jakékoli jiné smlouvy, uzavřené s třetí osobou v rozporu s ujednáními smlouvy o zprostředkování. Následkem uzavření kupní smlouvy mezi žalovaným 1) a žalovaným 2) je nejvýše následná nemožnost plnění, když povinná strana již nemohla převést práva, která pozbyla. Žalobce ani neprokázal, zda byly splněny podmínky pro uzavření kupní smlouvy podle smlouvy zprostředkovatelské, která podmiňovala povinnost uzavřít kupní smlouvu složením rezervační jistoty.

3. Procesní stanovisko žalovaného 2) nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému 2) doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaný 2) se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

4. Podle výpisu z obchodního rejstříku je žalobce v tomto rejstříku zapsán od [datum] dosud a předmětem jeho podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 – 3 živnostenského zákona.

5. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o výhradním zprostředkování prodeje nemovitosti konkrétnímu zájemci mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako zprostředkovatelem a žalovaným 2) jako zájemcem. Z ní soud zjistil, že zprostředkovatel se zavázal vyvíjet pro žalovaného 2) činnost tak, aby měl možnost uzavřít kupní smlouvu na rodinný dům na adrese [adresa žalovaného], přičemž stavba stojí na pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] – zahrada v k. ú. [obec], kdy nemovitost je výlučném vlastnictví žalovaného 2). Ze specifikace předmětu zprostředkování nelze zcela jednoznačně dovodit, zda je to rodinný dům, případně některý z uvedených pozemků, případně zda oba pozemky včetně rodinného domu. Cena nemovitostí požadovaná žalovaným 2) činila 2.600.000 Kč. Na nemovitosti vázly závazky a právní vady. Zprostředkovatelská smlouva byla uzavřena s tím, že jde o zprostředkování prodeje nemovitosti konkrétnímu zájemci, a to žalobci. Žalovaný byl podle článku V. povinen na vyzvání zprostředkovatele vyvíjet potřebnou součinnost, a zavázal se nejpozději do 30 dnů po složení zálohy na rezervaci nemovitosti kupujícím uzavřít s kupujícím kupní smlouvu anebo uzavřít smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy k předmětné nemovitosti. Žalovaný 2) se rovněž zavázal, že v době trvání této smlouvy neuzavře kupní smlouvu nebo smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy na tytéž nemovitosti s jinou osobou, než mu byla obstarána činností zprostředkovatele, a to pod smluvní pokutou 500.000 Kč Smlouva byla podle článku VII. uzavřena na dobu určitou do [datum] s automatickým prodlužováním vždy o měsíc v případě, že ze strany kteréhokoli z účastníků smlouvy nedojde minimálně pět dnů před skončením její platnosti k doručení písemné výpovědi z této smlouvy. V případě složení zálohy na rezervaci kupujícím dojde k prodloužení smlouvy o dva měsíce.

6. Zprostředkovatel dopisem ze dne [datum] sdělil žalovanému 2), že na jeho nemovitost, na kterou byla podepsána smlouva o výhradním zprostředkování prodeje nemovitosti, byla dne [datum] podepsána rezervační smlouva a byl složen rezervační poplatek. Podle podacího lístku byl tento dopis odeslán žalovanému 2) doporučeně dne [datum].

7. Z dalšího podacího lístku vyplývá, že zprostředkovatel zaslal žalovanému 2) doporučeně dne [datum] další zásilku, jejíž obsah však nebyl zjištěn. Je možné, že v této zásilce byla obsažena kupní smlouva mezi žalobcem a žalovaným 2) na pozemky parc. [číslo] včetně rodinného domu [adresa] a parc. [číslo] v k. ú. [obec] za kupní cenu 2.600.000 Kč, smlouva není datována ani nikým podepsána.

8. Listinou nazvanou výpověď podal žalovaný 2) písemnou výpověď shora uvedené smlouvy o výhradním zprostředkování, a to dne [datum] s tím, že smlouva k datu [datum] beze zbytku zaniká.

9. Dne [datum] uzavřel žalovaný 2) jako prodávající s žalovaným 1) jako kupujícím smlouvu o koupi nemovitých věcí. Z ní soud zjistil, že předmětem koupě byl pozemek parc. [číslo] včetně jeho součásti, stavby [adresa], a pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Kupní cena byla dohodnuta na 3.100.000 Kč. Právní účinky zápisu do katastru nemovitostí podle této smlouvy vznikly [datum], jak je uvedeno ve výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum].

10. Žalovaný 1) krátce poté tytéž nemovité věci prodal, jak vyplývá z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalovaným 1) jako prodávajícím a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako kupujícími. Každý z kupujících nabyl spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/3 předmětných nemovitostí. Kupní cena byla dohodnuta ve výši 3.300.000 Kč. Podle této smlouvy vznikly právní účinky zápisu do katastru nemovitostí ke dni [datum], jak je patrno z výpisu z katastru nemovitostí k datu [datum].

11. Soud ověřil v katastru nemovitostí označení předmětných nemovitých věcí a zjistil, že tyto byly označeny jako pozemek parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bydlení [adresa], a pozemek parc. [číslo] – zahrada. Tyto pozemky jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Kuřim, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, pracoviště [obec], jak soud ověřil z výpisů z katastru nemovitostí. Jako jejich vlastník byl zapsán žalovaný 1) na základě kupní smlouvy z [datum], a poté na základě kupní smlouvy z [datum] byli jako spoluvlastníci těchto nemovitých věcí zapsáni [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří jsou jako spoluvlastníci zapsáni dosud. Ještě ke dni [datum] byly nemovitosti označeny výše uvedeným způsobem, v současné době však již v katastru nemovitostí není zapsán dům [adresa], který byl součástí pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Jak soud ověřil, tato stavba není vůbec v katastru nemovitostí vedená, a na listu vlastnictví [číslo] jsou zapsány pouze pozemky parc. [číslo].

12. Mezi žalobcem a žalovaným 2) probíhalo u zdejšího soudu řízení pod sp. zn. 8 C 168/2021. Žalobce se žalobou podanou [datum] domáhal na základě obdobných skutkových tvrzení vydání rozsudku, jímž by soud nahradil projev vůle žalovaného 2) uzavřít s žalobcem kupní smlouvu na předmětné nemovité věci v k. ú. [obec]. Usnesením ze dne 11. 10. 2021 č. j. 8 C 168/2021-21, které nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení zastaveno, neboť žalobce nezaplatil ve stanovené lhůtě soudní poplatek.

13. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne [datum] uzavřel zprostředkovatel [právnická osoba] s žalovaným 2) smlouvu o výhradním zprostředkování prodeje nemovitosti konkrétnímu zájemci, a to žalobci, za kupní cenu 2.600.000 Kč. Předmět zprostředkování byl ne zcela jednoznačně popsán, jak je shora uvedeno. Zprostředkovatel informoval žalovaného 2) o tom, že dne [datum] byla podepsána rezervační smlouva a byl složen rezervační poplatek. Následně byla vyhotovena kupní smlouva mezi žalobcem a žalovaným 2) na předmětné nemovitosti, která však nebyla podepsána, tudíž ani uzavřena. Dne [datum] vypověděl žalovaný 2) smlouvu o výhradním zprostředkování tak, že smlouva zaniká k původně dohodnutému datu [datum]. Následně [datum] uzavřel žalovaný 2) s žalovaným 1) kupní smlouvu na předmětné nemovité věci, tedy pozemek parc. [číslo] včetně jeho součásti, stavby [adresa], a pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec], kterou prodal tyto nemovité věci žalovanému 1) za 3.100.000 Kč. Na základě této smlouvy se žalovaný 1) stal vlastníkem předmětných nemovitých věcí, což bylo zapsáno do katastru nemovitostí. Žalovaný 1) následně dne [datum] uzavřel na tytéž nemovité věci kupní smlouvu, na základě níž prodal tyto nemovité věci za 3.300.000 Kč třem kupujícím, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří se stali rovnodílnými podílovými spoluvlastníky těchto nemovitých věcí, což bylo zapsáno do katastru nemovitostí, a jsou zapsáni jako spoluvlastníci dosud. V současné době již v katastru nemovitostí není vůbec zapsán dům [adresa], který byl dříve součástí pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], přičemž na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec] jsou zapsány pouze dva pozemky parc. [číslo] parc. [číslo].

14. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil tímto způsobem. Vzhledem k tomu, že jde o určovací žalobu, zabýval se soud nejprve tím, zda na požadovaném určení neplatnosti smlouvy a určení vlastnického práva k nemovitým věcem je naléhavý právní zájem, jak vyžaduje ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb. – občanského soudního řádu. Pokud jde o určení neplatnosti kupní smlouvy, žalobce nebyl smluvní stranou této kupní smlouvy. Osoba, která není účastníkem smlouvy, může mít naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, jestliže by vyhovění takové žalobě mohlo mít příznivý vliv na její právní postavení. Při posuzování otázky, zda určení neplatnosti této smlouvy může příznivě ovlivnit právní postavení žalobce, zohlednil soud ještě ustanovení § 24 odst. 1 a 3 zákona č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí. Podle tohoto ustanovení není-li stav zapsaný v katastru v souladu se skutečným právním stavem, osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, se domáhá odstranění nesouladu, a prokáže-li, že své právo uplatnila u soudu, zapíše se na její žádost do katastru poznámka spornosti zápisu. Obdobně se zapíše do katastru poznámka spornosti zápisu i v případě, že někdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do katastru bez právního důvodu ve prospěch jiného a žádá, aby to bylo v katastru poznamenáno. Poznámku spornosti zápisu, která působí proti zápisu provedenému na základě napadaného právního jednání a na něj navazujícím zápisům, zapíše katastrální úřad také na základě oznámení soudu o podané žalobě nebo na základě doloženého návrhu žalobce, pokud žalobce podal žalobu o určení, že právní jednání, na jehož základě má být zapsáno právo do katastru, je neplatné, zdánlivé, anebo zrušené. Pokud soud vyhoví žalobě, o které je zapsána poznámka spornosti zápisu, vymaže katastrální úřad všechny zápisy, vůči nimž poznámka spornosti zápisu působí. Po výmazu všech zápisů oznámí katastrální úřad provedenou změnu dotčeným osobám.

15. V daném případě je v katastru nemovitostí zapsána poznámka o podané žalobě v této věci na základě oznámení ze dne [datum]. V případě, že by soud vyhověl žalobě na určení neplatnosti předmětné kupní smlouvy, katastrální úřad by posoudil, zda zapsaná poznámka působí proti dalším zápisům, které byly v katastru provedeny po jejím vyznačení, anebo zda působí vůči dalším zápisům, které byly provedeny po popíraném zápisu bez právního důvodu, a to za předpokladu, že byly dodrženy zákonem stanovené lhůty. Pokud by došlo k provedení zápisů, vůči nimž poznámka spornosti působí, katastrální úřad by provedl jejich výmaz. Z pohledu citovaného ustanovení katastrálního zákona se jeví, že za určitých podmínek by žalobce mohl dosáhnout toho, že by byl vymazán zápis o kupní smlouvě, určení jejíž neplatnosti se domáhá, případně zápis o vlastnickém právu žalovaného 1) podle této kupní smlouvy. Otázkou však zůstává, zda by to mohlo mít příznivý vliv na právní postavení žalobce, což však podle názoru soudu není splněno. Postavení žalobce po právní stránce by se nikterak nezměnilo v důsledku toho, že by mohl být vymazán zápis o předmětné kupní smlouvě z katastru nemovitostí, naopak na právní postavení žalobce by toto nemělo žádný vliv. Soud tedy na požadovaném určení neplatnosti kupní smlouvy naléhavý právní zájem neshledal. Žalobce byl u jednání vyzván soudem, aby doplnil tvrzení a označil důkazy k jejich prokázání ohledně toho, v čem konkrétně spatřuje naléhavý právní zájem jak na určení neplatnosti, tak na určení vlastnictví. Žalobce specifikoval naléhavý právní zájem tak, že žalobce si nemovitosti zarezervoval, odvedl spoustu práce při přípravě kupní smlouvy a ohledně exekucí a složil rezervační zálohu. Za takové situace se domníval, že zprostředkovatelská smlouva trvá i nadále a skončí až uzavřením kupní smlouvy, a tudíž předpokládal, že žalovaný 2) má povinnost s žalobcem kupní smlouvu uzavřít. Žalobce vynaložil na tento účel peníze a čas, musel si půjčit peníze na úrok, a žalovaný 2) ještě [datum] poslal žalobci [příjmení] zprávu, že přijde další den smlouvu podepsat.

16. V těchto skutečnostech tvrzených žalobcem nelze naléhavý právní zájem na určení neplatnosti kupní smlouvy spatřovat z výše uvedených důvodů. Soud ještě dodává, že i kdyby naléhavý právní zájem na určení neplatnosti kupní smlouvy existoval, nebylo by možné pokládat tuto kupní smlouvu za neplatnou. Důvody neplatnosti jsou stanoveny v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. v § 580 až § 585. Z těchto ustanovení vyplývá, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, a rovněž právní jednání, pokud má být podle něj plněno něco nemožného. Neplatné je rovněž právní jednání, ke kterému není osoba takto jednající plně způsobilá, případně jedná v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Další důvod neplatnosti spočívá v nedodržení formy sjednané stranami anebo stanovené zákonem, a další důvod neplatnosti spočívá v omylu. Absolutní neplatnost, tedy neplatnost právního jednání, k níž soud přihlíží i bez návrhu, nastává ve smyslu § 588 občanského zákoníku tehdy, pokud se jednání zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, případně zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Z provedeného dokazování vyplývá, že žádný z uvedených důvodů neplatnosti nelze v předmětné kupní smlouvě nalézt. Lze ještě dodat, že na straně žalovaného 1) ani žalovaného 2) v případě předmětné kupní smlouvy nejde ani o zdánlivé právní jednání ve smyslu § 551 až § 554 občanského zákoníku, k němuž by se nepřihlíželo, pokud by chyběla vůle jednající osoby, pokud by tato vůle nebyla zjevně projevena vážně, případně kdyby právní jednání bylo neurčité nebo nesrozumitelné.

18. Nelze rovněž přehlédnout, že žalovaný 1) nebyl v žádné smluvním vztahu k žalobci a nebyl nikterak omezen ve svém jednání, když uzavíral předmětnou kupní smlouvu. Rovněž žalovaný 2) nebyl v žádném smluvním vztahu s žalobcem, například s ním neuzavřel žádnou smlouvu o smlouvě budoucí, případně jinou podobnou smlouvu. Je sice pravdou, že ze zprostředkovatelské smlouvy vyplývalo, že by měl uzavřít kupní smlouvu s žalobcem, avšak nedodržení tohoto závazku nemůže způsobit neplatnost kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanými 1) a 2), nejvýše může vyvolat povinnost k náhradě škody za splnění ostatních zákonných předpokladů.

19. Pokud jde o určení vlastnictví žalovaného 2), spatřuje žalobce naléhavý právní zájem na tomto určení ve shora uvedených skutečnostech. Soud konstatuje, že v případě žalob na určení vlastnictví k nemovitým věcem je naléhavý právní zájem spatřován v tom, že v důsledku požadovaného určení se odstraní rozdíl mezi zápisem v katastru nemovitostí a skutečným právním stavem, tedy že zápis v katastru nemovitostí bude tomuto skutečnému právnímu vztahu odpovídat. U žalob na určení vlastnictví k nemovitostem je třeba rovněž správně vymezit okruh účastníků řízení. Je třeba vycházet důsledně z toho, které všechny subjekty jsou v katastru nemovitostí vedeny jako vlastníci dotčených nemovitostí, a žalobu směřovat proti všem takovým osobám. Pokud nejsou jako účastníci řízení označeny všechny osoby, které jsou jako vlastníci dotčených nemovitostí v katastru nemovitostí zapsány, nemůže být na takovém určení naléhavý právní zájem. Tento právní názor vychází mimo jiné i z toho, jakým způsobem je v ustanovení § 159a odst. 1 a 3 o. s. ř. upravena závaznost pravomocného rozsudku soudu. Výrok pravomocného rozsudku ve věci určení vlastnictví k nemovitostem je závazný jen pro účastníky řízení a ve stejném rozsahu je závazný i pro všechny orgány, tedy rovněž i pro katastrální úřad. Jak bylo výše zmíněno, jsou od [datum] až dosud jako spoluvlastníci předmětných nemovitostí zapsáni [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žaloba žalobce na určení vlastnictví k předmětným nemovitým věcem by tedy měla směřovat proti těmto třem spoluvlastníkům. Pokud by soud vyhověl žalobě na určení vlastnictví tak, jak byla podána, byl by takový rozsudek závazný pro katastrální úřad jen ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 1) a 2), a netýkal by se tak tří osob odlišných od účastníků tohoto řízení, zapsaných jako spoluvlastníci předmětných nemovitostí.

20. Na základě tohoto právního závěru soud neshledává naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnictví ve prospěch žalovaného 2). Nebylo tudíž třeba se zabývat ještě tím, zda by se v důsledku požadovaného určení vlastnictví změnilo právní postavení žalobce v důsledku nároků ze zákona či ze smlouvy, které by nemohl uplatnit vůči osobě, které právo doposud svědčí, a naopak by je mohl uplatnit vůči osobě, v jejíž prospěch určení vlastnického práva navrhuje, tedy vůči žalovanému 2).

21. Na základě všech výše uvedených skutečností nepovažuje soud žalobu žalobce za důvodnou, a proto ji v plném rozsahu zamítl.

22. Žalobce neměl ve sporu úspěch, a v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. mu vznikla povinnost nahradit úspěšným žalovaným 1) a 2) náklady řízení. Žalovanému 2) žádné náklady řízení nevznikly, a soud proto výrokem IV. rozhodl tak, že žalobce a žalovaný 2) nemají vzájemně na náhradu nákladů řízení právo.

23. U žalovaného 1) je situace odlišná, neboť mu vznikly náklady v souvislosti s jeho právním zastoupením ve výši 124.146 Kč. Tato částka se skládá z odměny za tři úkony právní pomoci po 33.900 Kč podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze tří paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a konečně z částky 21.546 Kč, která odpovídá 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, vyjádření žalovaného 1) z [datum] k žalobě a zastupování u dnešního jednání před soudem. Soud žalovanému 1) nepřiznal odměnu za nahlížení do spisu soudu dne [datum], které trvalo od 13:15 hodin do 13:30 hodin, tedy celkem 15 minut. Takovýto úkon není zahrnut ve výčtu úkonů právní služby v ustanovení § 11 odst. 1 a 2 advokátního tarifu. Soud považuje nahlédnutí do soudního spisu za součást úkonu spočívajícího v převzetí a přípravě zastoupení ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu. Soud neshledal důvody k použití ustanovení § 11 odst. 3 advokátního tarifu.

24. Soud ještě konstatuje, že určil výši odměny za jeden úkon ze součtu předmětu tohoto řízení, jímž bylo určení neplatnosti smlouvy a určení vlastnictví k nemovitostem. Soud nevycházel z ustanovení § 9 odst. 1, odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. b) advokátního tarifu, neboť tato ustanovení lze aplikovat pouze tehdy, nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích. V daném případě naopak bylo možné hodnotu věci i práva v penězích vyjádřit, kdy při určení neplatnosti kupní smlouvy soud vycházel z plnění dohodnutého v kupní smlouvě, tedy z částky 3.100.000 Kč, a v případě žaloby na určení vlastnictví k nemovitostem lze bez obtíží zjistit jejich hodnotu z kupní smlouvy z [datum], když tato činí 3.300.000 Kč. Za tarifní hodnotu se ve smyslu § 12 odst. 3 advokátního tarifu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí, tedy částka 6.400.000 Kč.