8 C 272/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou ve věci manželky: ; celé jméno manželky , narozená dne datum bytem adresa zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa a manžela: ; celé jméno manžela , narozený dne datum bytem adresa manžela a manželky o rozvod manželství

I. Manželství manželky [celé jméno manželky], rozené [příjmení], a manžela [celé jméno manžela], uzavřené dne [datum] před Úřadem městské části [obec], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud rozvedl manželství účastníků. Tvrdí, že zpočátku bylo manželství dobré, avšak po přestěhování do bytu v [obec] – [anonymizováno] manžel začal více pít alkohol s tím, že má starosti. Účastníci si přáli ještě druhé dítě, což se jim nedařilo, proto přestal alkohol úplně pít. Po otěhotnění manželky však začal znovu a začala se projevovat jeho dominantní povaha. V době, kdy synovi účastníků bylo pět let, se chtěla manželka poprvé rozvést. Manžel s tím nesouhlasil, prosil manželku, aby s ním chodila do manželské poradny, choval se velice hezky. Po několika návštěvách v manželské poradně už manžel nechtěl v tom pokračovat s tím, že je to zbytečné. Účastníci potřebovali více prostoru s ohledem na dorůstající děti, a proto zakoupili nedostavěný rodinný dům v [obec]. Manžel byl nadšený, a celá rodina po dobu dvou let dům dostavovala a všichni byli velmi šťastní. Manžel si však našel v sousedství nové kamarády, s nimiž opět začal popíjet alkohol, často se vracel opilý, nadával manželce i dětem a někdy je probouzel i v noci kvůli maličkostem. Trval na tom, že veškeré náklady budou manželé hradit rovným dílem. Přibližně od roku 2019 spolu účastníci nežijí jako manželé, ale pouze jako spolubydlící. Tento stav se vystupňoval 27. 5. 2022, kdy se manžel vrátil po půlnoci domů, probudil manželku i obě děti a začal rozbíjet zdi v domě a manželce sdělil, že pokud po něm ještě něco chtít, tak ji zabije. Následně manžel odešel ven, manželka i děti byly vystresované, sbalily si věci a z domu utekly k manželově matce, u níž zůstaly asi jeden měsíc, než manželka našla podnájem. Další soužití účastníků je pro manželku naprosto nepřijatelné a ona není ochotna setrvávat ve formálním svazku, když manželství účastníků neplní svůj zákonný a společenský účel po dlouhou dobu.

2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil. Poukázal na to, že pro něj byla vždy na prvním místě rodina, snažil se ji celý život zajistit, i když začátky byly těžké, musel pracovat i v sobotu i v neděli, aby splatil všechny dluhy. Manžel se věnoval v rámci možností dětem, celá rodina chodila ven, jezdila na chalupu a manžel navštěvoval s dětmi sportovní kroužky. Manžel popřel, že by se věnoval pouze kamarádům a alkoholu. Potvrdil, že v době, kdy synovi bylo 5 let, měli účastníci manželskou krizi, manžel nastoupil do [právnická osoba] a měl náročnou pracovní dobu. Manžel se pokusil zachránit manželství, kontaktoval manželskou poradnu, kterou účastníci navštěvovali po dobu jednoho roku. Psycholog oběma manželům vysvětlil jejich chyby a co by měli pro udržení manželství činit, avšak manželka své chování a přístup k manželství nezměnila. Zakoupení rodinného domu si oba účastníci přáli a manžel s ním počítal pro společnou budoucnost rodiny. Manželka po uzavření smlouvy o hypotečním úvěru odešla ze zaměstnání na [stát. instituce] a šla učit na [anonymizována dvě slova] do [obec] a následně během jednoho roku vystřídala pět zaměstnání, i když jí manžel žádal, aby v zavedeném zaměstnání vydržela kvůli financím. Skloubit zaměstnání a dostavění domu představovalo pro manžela psychickou a fyzickou zátěž. Po nastěhování do domu se vztah mezi účastníky stabilizoval. Zásadním zlomem byla pro manžela hádka ohledně vysokého doplatku za vodu, což vzniklo zejména z důvodu zalévání zahrady vodou z vodovodního řadu namísto vody z retenční nádrže. Manželka se potom odstěhovala do bytu v [obec] a po dobu jednoho měsíce manžel žil v rodinném domě pouze s dětmi. Po měsíci se manželka vrátila s tím, že jí patří polovina domu. Posléze se opět začala chovat k manželovi odmítavě a vzájemný vztah účastníků přerostl do pouhého spolubydlení. Manžel alkohol pije pouze příležitostně. Velice mu vadilo nesnesitelné toxické soužití účastníků bez intimního vztahu a ze strany manželky vnímal despekt ke své osobě. Měl také nejistotu v zaměstnání, rovněž z důvodu covidu a zvýšení splátek hypotéky a cen energií. Za této obtížné situace necítil ze strany manželky žádnou pomoc a podporu. Manžel potvrdil konflikt mezi účastníky, kdy v opilosti poškodil rodinný dům, přičemž svého chování velmi lituje. Pro manžela je další soužití s manželkou nemožné, neboť manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno.

3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před [anonymizována tři slova] [obec] – [anonymizováno], oba jako svobodní. Učinili tak z lásky po tříleté známosti. Z manželství se narodily dvě děti, a to dne [datum] dcera [jméno] [celé jméno manželky] a dne [datum] syn [jméno] [celé jméno manžela], obě děti již dosáhly zletilosti. Účastníci nejprve bydleli v bytě v [obec], po několika letech se přestěhovali do většího bytu a v květnu 2017 zakoupili nedokončený rodinný dům v [obec], do něhož se nastěhovali v říjnu 2018. Manželství bylo dobré přibližně do věku 5 let syna [jméno], tedy do roku 2010. Poté se komunikace mezi účastníky zhoršila, manželka měla pocit, že manžela nezajímají její názory, a vadilo jí, že manžel příležitostně pil alkohol a že občas byl opilý. Manžel pít přestal, avšak opět se k tomu vrátil. Tehdy se účastníci domluvili na rozluce, že každý bude žít zvlášť, a manželka v té době navázala známost s jiným mužem, která trvala po dobu asi tří měsíců. Následně navštěvovali účastníci manželskou poradnu, manžel nechtěl chodit na skupinovou terapii. Z návštěv poradny si manžel dovodil, že by účastníci se měli intimně stýkat dvakrát týdně, a když to manželka nedodržovala, nechtěl už dále poradnu navštěvovat. Vztahy mezi účastníky se zlepšily po zakoupení rodinného domu, když celá rodina se podílela na jeho dokončování, a po nastěhování do domu bylo soužití velmi pěkné. Postupně však manželce začalo vadit, že manžel se setkával se sousedy a přáteli a přitom pil alkohol, a potom se choval nepříjemně, nadával a křičel. Manželka za takové situace nebyla ochotna se s manželem bavit a intimně se stýkat, což on nechápal a stěžoval si na nedostatek úcty a vážnosti z její strany. Do roku 2017 účastníci společně trávili dovolené, víkendy a večery a intimně se stýkali, potom už to bylo pouze málokdy. Od roku 2019 účastníci pouze žili vedle sebe jako spolubydlící, jako kdyby byli již rozvedení, a střídali se v nakupování a úklidu. Společné hospodaření účastníků trvalo v plném rozsahu do října 2019, následně si všechny výdaje dělili rovným dílem, a vařilo se a pralo ještě pro všechny. Od října 2019 si účastníci oddělili prostory bydlení tak, že manželka spala v ložnici a manžel přespával dole v pracovně. Ve stejném roce v létě došlo mezi účastníky ke konfliktu ohledně vysokého doplatku za vodu a manželka se odstěhovala do bytu v [obec], kde zůstala po dobu jednoho měsíce. Vrátila se do společného bydliště s tím, že jí patří polovina domu. Intimně se účastníci stýkali naposledy v červnu 2021, když v předchozí době docházelo k intimním stykům pouze zřídka. Manžel považoval takové soužití účastníků za toxické a velice mu vadilo. Připravil vše na Vánoce 2021 a manželce dal dárky, avšak manželka manželovi žádné dárky nedala. Z toho manžel pochopil, že stav pouhého spolubydlení je už trvalý. Účastníci spolu bydleli do 27. 5. 2022, kdy manžel v opilosti vzbudil v noci manželku i děti a rozbíjel zdi domu. Manželka poté odešla s dětmi k manželově matce, následně si našla podnájem. Nyní dcera účastníků bydlí v [obec] a za manželkou jezdí na víkendy, syn bydlí střídavě po jednom týdnu u manželky a u manžela. Účastníci k sobě navzájem již ztratili citový vztah a nepřejí si spolu žít. V současné době žádný z manželů nemá vztah k jinému partnerovi.

4. V souladu s ustanovením § 389 odstavec 2 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních se soud pokusil o usmíření manželů, navrhl jim přerušení řízení a znovu návštěvu manželské poradny, poukázal na délku trvání manželství, na význam zachování manželství i pro zletilé děti, a dotázal se na možnost nápravy vzájemných vztahů a odpuštění. Oba účastníci však všechny tyto možnosti odmítli a shodli se na tom, že spolu nežijí již téměř jeden rok a každý má svůj vlastní život. Manželka poukázala na to, že se oba účastníci pokoušeli dlouho vztahy zlepšit, avšak nyní se již manželka k manželovi nevrátí a chce konečně začít žít tak, jak by si přála. Manžel doplnil, že manželství účastníků už nemá žádný význam.

5. Při právní kvalifikaci zjištěného skutkového stavu je třeba si uvědomit, že do konce roku 2013 byly vztahy mezi manžely, včetně podmínek rozvodu upraveny zákonem o rodině č. 94/1963 Sb., avšak dnem 1. 1. 2014 nabyl účinnosti občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který zrušil zákon o rodině a nahradil tak jeho úpravu vztahů mezi manžely, včetně rozvodu. Soud v souladu s ustanovením § 3028 občanského zákoníku posoudil právní poměry týkající se práv osobních a rodinných, včetně podmínek rozvodu manželství již podle občanského zákoníku. Vznik manželství a práva a povinnosti účastníků z toho vzniklé přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku posoudil soud podle předpisů dosavadních platných do konce roku 2013, tedy podle zákona o rodině. Vztahy mezi manžely jsou nyní upraveny v ustanovení § 687 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, podle něhož mají manželé rovné povinnosti a rovná práva, jsou si navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Manželství je považováno ve smyslu § 655 občanského zákoníku za trvalý svazek muže a ženy, vzniklý podle zákona, a jeho hlavním účelem je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Z toho vyplývá, že k rozvodu manželství je možné přistoupit jedině ze závažných důvodů. Obdobnou úpravu práv a povinností manželů obsahoval i zákon o rodině, účinný do konce roku 2013. Podmínky rozvodu manželství jsou nyní stanoveny v § 755 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud ve smyslu § 756 občanského zákoníku vždy zjišťuje existenci rozvratu manželství.

6. Z výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud závěr, že v manželství účastníků došlo v roce 2019 k vážnému narušení vzájemných vztahů, které se postupně zhoršovalo, účastníci se přestali intimně stýkat a následně i společně hospodařit, netrávili spolu volný čas a nesdíleli společně životní události. Tento stav vyvrcholil 27. května 2022, kdy bylo společné bydlení účastníků definitivnímu ukončeno, a manželka se od manžela odstěhovala. V manželství účastníků tak existuje nejméně od května 2022, tedy po dobu 10 měsíců, hluboký nesoulad, tedy rozvrat, který je tak vážný a takové intenzity, že obnovení manželského soužití nelze očekávat. S ohledem na současný postoj obou účastníků výše popsaný k možnosti usmíření lze pokládat jejich soužití za rozvráceno i nenapravitelně.

7. Soud v souladu s ustanovením § 756 občanského zákoníku zjišťoval i příčiny rozvratu manželství. Tyto spočívají v tom, že účastníkům se nepodařilo skloubit jejich zásadní povahové odlišnosti a představy o společném životě do té míry, aby byli schopni vytvořit stabilní a spokojené rodinné zázemí, které by bylo přijatelné pro každého z nich. Mezi účastníky selhala vzájemná komunikace a z jejich vztahu zcela zmizela úcta, důvěra, vzájemná podpora a pocit sounáležitosti.

8. Na základě všech výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že veškeré zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků jsou splněny, a proto návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, když soud neshledal, že by okolnosti případu odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků.