8 C 273/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; název žalobkyně, IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupený titul. jméno příjmení, advokátkou se sídlem adresa, obec a číslo proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného, okres okres o zaplacení 4.605 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 4.605 Kč s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 4.305 Kč za dobu od 12. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení úroku z prodlení 10 % ročně z částky 300 Kč za dobu od 12. 1. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 4.514 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám titul. jméno příjmení, advokátky v obec.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 4.605 Kč se zákonným úrokem z prodlení z téže částky za dobu od 12. 1. 2020 do zaplacení. Tvrdí, že vozidlo anonymizováno, registrační značka, číslo VIN kód, je evidováno v registru vozidel jako provozované, ale v období od 28. 6. 2019 do 28. 10. 2019 k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. V tomto období byl vlastníkem vozidla žalovaný. Příspěvek představuje částku 4.305 Kč vypočtenou jako součin počtu dní 123 a výše denní sazby 35 Kč. Žalobce nárokuje ještě poplatek 300 Kč za mimosoudní uplatnění práva na tento příspěvek. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení příspěvku dopisem odeslaným 27. 11. 2019, žalovaný však příspěvek neuhradil v zákonné 30 denní lhůtě, která uplynula dne 11. 1. 2020, ani později.

2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu.

3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Podle výpisu z registru vozidel a karty vozidla je žalovaný veden od 17. 6. 2019 až dosud jako vlastník a provozovatel osobního automobilu typu anonymizováno, registrační značka, shora uvedeného čísla VIN se zdvihovým objemem válců 1.289 cm3. Do doby registrace tohoto vozidla na žalovaného náleží i žalované období od 28. 6. do 28. 10. 2019, které představuje 123 dní. K témuž vozidlu bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu u právnická osoba pojistnou smlouvou číslo pouze do 27. 6. 2019. Následně bylo vozidlo pojištěno u anonymizována tři slova pojistnou smlouvou číslo až od 29. 10. 2019. V řízení nebylo zjištěno, že by v žalovaném období od 28. 6. do 28. 10. 2019 měl žalovaný ohledně tohoto vozidla sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu. Dopisem z 27. 11. 2019 vyzval žalobce žalovaného k zaplacení žalované částky do 30 dnů od doručení, dopis byl žalovanému odeslán doporučeně 28. 11. 2019 a byl mu doručen 29. 11. 2019. Dalším dopisem z 5. 2. 2020 žalobce upomenul žalovaného poprvé a dopisem z 29. 5. 2020 upomenul žalovaného podruhé, tento dopis byl žalovanému doručen dne 1. 6. 2020. Žalobce se naposledy pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalovaného dopisem své právní zástupkyně z 9. 7. 2020, v němž upozornil žalovaného na to, že pokud dluh nevyrovná, bude žalobce řešit věc soudní cestou. Dopis byl žalovanému odeslán doporučeně dne 10. 7. 2020. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil.

4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví v § 1 odstavci 2, že v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel musí být povinnost pojištění odpovědnosti podle téhož zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizeno. Na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, kromě účelové komunikace, která není veřejně přístupná, může vozidlo provozovat pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona, přičemž povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem, jak je uvedeno v § 3 odst. 1 věty první citovaného zákona. Tentýž zákon ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastníkovi tuzemského vozidla anebo řidiči cizozemského vozidla v ustanovení § 3 odst. 2 téhož zákona.

5. Následky porušení zmíněné povinnosti obsahuje ustanovení § 4 téhož zákona, který v odstavci 1 stanoví, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení této povinnosti, což neplatí pouze tehdy, pokud bylo vozidlo odcizeno. Podle odstavce 2 se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla, a osoba, zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel, je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte podle odstavce 3 jako součin počtu dní, kdy byla výše zmíněná povinnost sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla porušena, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je ve smyslu odstavce 4 navíc povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů žalobce spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví podle zmocnění v § 4 odst. 5 citovaného zákona Ministerstvo financí vyhláškou, přičemž jde o vyhlášku č. 205/1999 Sb. Pro osobní automobily se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm 3 je v § 2 odst. 1 písm. f) citované vyhlášky stanovena denní sazba příspěvku na 35 Kč. Výše nákladů žalobce spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek představuje částku 300 Kč podle § 2a téže vyhlášky.

6. Výše příspěvku v daném případě představuje denní sazbu 35 Kč vynásobenou počtem dnů žalovaného období 123, což činí 4.305 Kč. K tomu je třeba připočítat náklady 300 Kč spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, a součet těchto částek činí žalovanou částku 4.605 Kč.

7. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat ve smyslu § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobce, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobci okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, a poučení o možnosti žalobce uplatnit nárok u soudu.

8. První prokazatelnou výzvou, která obsahuje zákonem stanovené náležitosti, k úhradě příspěvku je dopis žalobce z 27. 11. 2019, který byl doručen žalovanému 29. 11. 2019 Lhůta 30 dnů od doručení této výzvy tedy trvala do 29. 12. 2019. Žalovaný se tak dostal podle § 1968 občanského zákoníku do prodlení dnem následujícím, tedy 30. 12. 2019, a od téhož dne žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákoníku náleží úrok z prodlení, jehož výše je stanovena v § 2 vládního nařízení číslo 351/2012 Sb. a činí 10 % ročně. Žalobce však nárokuje úrok z prodlení až od 12. 1. 2020.

9. Úrok z prodlení však nebylo možné žalobci přiznat z celé žalované částky, když tato nepředstavuje celá jistinu. Jistinou je pouze příspěvek ve výši 4.305 Kč, a citované ustanovení § 4 odst. 3 zákona 168/1999 Sb., jednoznačně stanoví, co je míněno přesně výší příspěvku. V následujícím odstavci 4 jsou upraveny náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zcela odděleně, tyto náklady netvoří jistinu příspěvku, ale představují příslušenství pohledávky ve smyslu § 513 občanského zákoníku. Příslušenstvím pohledávky jsou mimo jiné také úroky z prodlení. Žalobce tudíž požaduje úroky z prodlení z nákladů spojených s uplatněním pohledávky, tedy příslušenství z příslušenství, což je v tomto případě nepřípustné.

10. Na základě výše uvedených skutečností soud přiznal žalobci na jistině 4.305 Kč se zákonným úrokem z prodlení od požadovaného data 12. 1. 2020 do zaplacení, dále náklady 300 Kč spojené s uplatněním pohledávky, avšak bez úroku z prodlení.

11. Žalobce měl ve sporu úspěch v převážné části předmětu řízení, jeho neúspěch představuje nepatrnou část předmětu sporu. Žalobci tedy náleží v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 občanského soudního řádu právo na plnou náhradu nákladů řízení. Soud rovněž přihlédl k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plnění, a to výše uvedené dopisy. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za 4 úkony právní pomoci po 1.000 Kč podle § 7 odst. 3 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze 4 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a konečně z částky 1.092 Kč, která odpovídá 21 % dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se skutkovým a právním rozborem nároku žalobce, sepis žaloby a zastupování u dnešního jednání před soudem. Soud nepřiznal žalobci odměnu ani paušál za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Celkové náklady žalobce tak představují částku 6.692 Kč. Žalobce však na nákladech řízení požaduje toliko 4.514 Kč, a ve zbytku se svého práva na náhradu nákladů řízení vzdal. Soud proto žalobci na nákladech řízení přiznal požadovanou částku 4.514 Kč.

12. K výpočtu nákladů řízení soud dodává, že při stanovení výše odměny a paušálu nepoužil ustanovení § 14b advokátního tarifu. Je sice pravdou, že žalobce podal k podepsanému soudu ještě další žaloby o zaplacení příspěvku nepojištěných, avšak soud žalobu žalobce nepokládá za jednoduchý návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejným žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Žaloba žalobce je podrobná a obsahuje množství skutkových tvrzení a nejedná se o situaci, kdy žalobce by pouze pozměnil datum, případně výši žalované částky v ustáleném vzoru, který používá pro všechny své žaloby ze stejného právního titulu. Žalobce v žalobě uvedl druh vozidla, které nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti, přesná data počátku a konce nepojištěného období, vlastníka a provozovatele vozidla, zvolil příslušnou denní sazbu příspěvku a podle toho příspěvek vypočítal. Žalobce uvádí přesný postup výpočtu žalované částky i způsob a konkrétní data, jak žalovaného k zaplacení příspěvku vyzval, a podle toho stanovil počátek prodlení. Rovněž žalobce uvedl i údaje o pojištění vozidla před žalovaným obdobím a po žalovaném období. Podle názoru soudu se nejedná o jednoduchou krátkou žalobu, kde postačuje malé množství skutkových tvrzení a mění se pouze malé množství údajů. Odměnu ve výši 200 Kč za úkon podle § 14b advokátního tarifu proto soud považuje za zjevně nepřiměřenou rozsahu práce při právním zastoupení žalobce. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné, neboť předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10.000 Kč (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinná strana dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná strana domáhat soudního výkonu rozhodnutí.