8 C 275/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v  obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 238.770 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 189.653 Kč s úrokem z prodlení 10 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 49.117 Kč s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 37.351 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 24.410 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 238.770 Kč se zákonným úrokem z prodlení 10% ročně z částky 227.004 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že dne [datum] uzavřel s žalovaným elektronicky smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] v níž se zavázal poskytnout žalovanému úvěr 300.000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet splátkami 6.491 Kč měsíčně. Žalovaný podpisem smlouvy přistoupil k rámcové smlouvě o skupinovém pojištění a zavázal se platit měsíčně poplatek za pojištění ve výši 6,99% měsíční splátky spolu s měsíční splátkou. Žalobce žalovanému poskytl zmíněnou částku dne [datum] bezhotovostně. Žalovaný se však dostal do prodlení se splátkami splatnými v lednu a únoru 2020 a žalobce dopisem ze [datum] od úvěrové smlouvy odstoupil. Žalovaný celkem zaplatil 110.347 Kč, z toho bylo započteno na pojistné 7.208 Kč, na úroky z úvěru 29.743 Kč, na jistinu 72.996 Kč a na náklady na upomínky 400 Kč. Žalovaná částka 238.770 Kč se skládá z čisté jistiny 227.004 Kč, ze splátek pojištění 2.120 Kč, z úroků ke dni odstoupení od smlouvy 7.146 Kč, z nákladů na ukončení smlouvy 1.500 Kč a z nákladů na upomínky 1.000 Kč. Žalobce před uzavřením smlouvy ověřoval úvěruschopnost žalovaného.

2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] bylo zjištěno, že jako smluvní strany jsou uvedeni žalobce jako věřitel a žalovaný jako dlužník. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr 300.000 Kč na úrok 7,82% ročně. Výše splátky činila 6.067 Kč měsíčně bez platby za pojistné a částku 6.491 Kč včetně platby za pojistné, počet splátek byl 60 a celková částka splatná klientem bez platby za pojistné byla 364.015 Kč. V části 2 odstavec O bylo stanoveno, že žalobce může písemně od smlouvy odstoupit v případě prodlení klienta s úhradou více než dvou splátek, anebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. Odstoupením smlouva zaniká a celý nesplacený úvěr a veškeré další peněžité závazky se stávají splatnými a klient je povinen je žalobci okamžitě v plné výši uhradit. V části 3 odst. 2 je stanoveno, že podepsáním smlouvy klient potvrzuje, že si před podpisem smlouvy přečetl sazebník žalobce, který je nedílnou součásti smlouvy. [ulice] smlouvy je místo vyhrazené pro podpis smluvních stran. Na místě klienta je uvedeno, že [celé jméno žalovaného] podepsal kódem [číslo] [datum] v 6.13 hod. Na místě určeném pro věřitele, tedy žalobce, je uvedeno, že digitálně podepsáno: [jméno] [příjmení] [datum] 14.43 hod. – schvaluji tento dokument.

4. Žalobce předložil dva snímky obrazovky počítače s názvem vlastnosti podpisu, na jednom z nich je uvedeno: podpis je platný, podepsaný uživatelem [jméno] [příjmení] a čas podepsání [datum] 13.43 hod. Na druhé listině je uvedeno: podpis je platný podepsaný uživatelem [právnická osoba] čas podepsání [datum] 5.13 hod. Z těchto listin nelze dovodit, jakým způsobem žalobce a žalovaný předmětnou úvěrovou smlouvu podepsali.

5. Žalobce tvrdí, že žalovaný si požádal na webových stránkách žalobce o kalkulaci nabídky, vyplnil základní údaje v žádosti, byl mu na e-mail zaslán formulář pro standardní informace o úvěru s konkrétní nabídkou podmínek smlouvy a přihlašovacími údaji do [anonymizováno] systému žalobce. Podpisem na smlouvě žalovaný potvrzuje, že obdržel formulář a veškerá potřebná vysvětlení ještě před podpisem smlouvy samotné. Žalovaný se přihlásil pomocí údajů zaslaných na e-mail a telefon do systému žalobce, žádost o úvěr doplnil a uvedl veškeré osobní údaje a aktivně reagoval na různé otázky ohledně svých poměrů. Následně byl žalovanému na webu žalobce prezentován návrh úvěrové smlouvy včetně sazebníku a na konci byl vyzván k podpisu pomocí SMS kódu. SMS podpis klienta pro žalobce zajišťuje třetí strana [právnická osoba], která po křížovém ověření e-mailu a telefonního čísla zadaného klientem zašle klientovi jedinečný SMS kód a umožní mu připojit podpis za použití kvalifikovaného certifikátu žalobce a připojení časového razítka. Zadáním jedinečného kódu na konci smlouvy ze strany žalovaného byla smlouva podepsána a zároveň opatřena časovým razítkem zabezpečeným certifikátem [příjmení] [jméno]. Automaticky došlo k uložení takto podepsané smlouvy v digitálním archivu DDA. V dalším kroku je klient vyzván k předložení dokladu ke zkoumání úvěruschopnosti a jeho totožnosti, a pokud dojde ke schválení smlouvy, je smlouva podepsána ze strany žalobce přihlášeným poradcem. Smlouva je automaticky trvale archivována elektronicky v digitálním archivu DDA a je žalovanému k dispozici během trvání smluvního vztahu ve formátu PDF.

6. K těmto tvrzením žalobce o uzavření úvěrové smlouvy soud uvádí, že jednak nejsou zcela úplná a jednak nebyla v řízení prokázána. Nebylo tedy prokázáno, že by se žalovaný přihlásil pomocí nějakých údajů na webových stránkách žalobce, jakým způsobem a kdy se tak mělo stát, nebylo prokázáno, že by žalovaný požádal na stejných webových stránkách o kalkulaci nabídky a vyplnil nějaké blíže nespecifikované údaje v žádosti, ani že by aktivně reagoval na různé otázky. Nebylo ani prokázáno, že by žalovanému na webu žalobce byl prezentován návrh úvěrové smlouvy včetně sazebníku, kterého dne ani jakým způsobem, a nebylo ani prokázáno, že by žalovaný byl vyzván žalobcem k podpisu pomocí SMS kódu, ani jakým způsobem a v které době žalobce takto měl žalovaného vyzvat. Nebylo ani prokázáno, že by [právnická osoba], s. r. o. zajišťovala pro žalobce [příjmení] podpisy klientů a konkrétně ani žalovaného, nebylo zjištěno, že by si křížovým způsobem ověřovala e-mail a telefonní číslo, že by zasílala žalovanému nějaký SMS kód a umožnila mu připojit podpis za použití kvalifikovaného certifikátu žalobce a připojení časového razítka. Nebylo ani prokázáno, že by žalovaný zadal nějaký jedinečný kód na konci smlouvy, kterého dne a jakým způsobem tak měl učinit, a jakým způsobem tedy měl smlouvu podepsat. Nebylo rovněž prokázáno, že by smlouvu podepsal žalobce, kterého dne ani jakým způsobem se tak mělo stát.

7. K úvěrové smlouvě se váže formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru [anonymizována dvě slova], který zahrnuje základní parametry úvěru. V řízení nebylo zjištěno, že by se žalovanému kdy dostalo takovýchto informací o spotřebitelském úvěru, že by tento dokument kdy obdržel.

8. Čerpání peněžních prostředků vzal soud za prokázáno z potvrzení [anonymizována dvě slova] a z výpisu z účtu žalovaného. Podle potvrzení byla z účtu žalobce dne [datum] odepsána částka 300.000 Kč a poukázána na účet č. [bankovní účet]. Jedná se o účet žalovaného, a podle výpisu z tohoto účtu byla zmíněná částka na účet připsána dne [datum].

9. Všeobecné pojistné podmínky č. [číslo] 2018 se vztahují k právnímu jednání přistoupení pojištěného ke skupinové pojistné smlouvě.

10. Sazebník pro smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizována dvě slova] má být nedílnou součástí smlouvy o úvěru a v části D stanoví poplatek 500 Kč za druhou upomínku při prodlení spotřebitele a poplatek 1.000 Kč v případě ukončení smlouvy o úvěru ze strany věřitele z důvodu prodlení spotřebitele trvajícího alespoň tři měsíce.

11. Listina [anonymizováno] v případě řádného splácení obsahuje celkem 22 splátek splatných v měsících červenec 2018 až duben 2020, u každé splátky je uvedeno, jaká její část umořuje jistinu, úroky a poplatek za pojištění, přičemž tento poplatek je vždy stejný 424 Kč měsíčně.

12. Způsob splácení úvěru ze strany žalovaného ověřil soud z přehledu splátek a z listiny reálné splácení. Žalovaný nejprve úvěr splácel, avšak v měsíci květnu 2019 splátku nezaplatil, stejně tak v září a v říjnu 2019 Poslední úhrada žalovaného proběhla v prosinci 2019 a dále již žalovaný neplatil ničeho. Celkem zaplatil 110.347 Kč, z toho bylo započteno na poplatky za pojištění 7.208 Kč, na úroky 29.743 Kč, na jistinu 72.996 Kč a na náhradu nákladů spojených s vymáháním 400 Kč.

13. Žalobce vytvořil tři upomínky adresované žalovanému ze dnů [datum], [datum] a [datum]. V řízení však nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byly tyto dopisy žalovanému odeslány či doručeny. Dopisem ze [datum] žalobce odstoupil od úvěrové smlouvy a vyzval žalovaného k okamžitému zaplacení dlužné částky 238.770 Kč. Podle poštovního podacích archu byl tento dopis žalovanému odeslán doporučeně dne [datum]. Dalším dopisem z [datum] žalobce odstoupil od úvěrové smlouvy a vyzval žalovaného k okamžitému zaplacení téže částky, podle poštovního podacího archu byl dopis žalovanému odeslán dne [datum] doporučeně.

14. Ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalovaného zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Žalobce měl k dispozici kopii občanského průkazu a rodného listu žalovaného. Z informace o účtu vystaveného [anonymizována dvě slova] žalobce zjistil, že žalovaný má u tento banky shora zmíněný účet. Z potvrzení o výši příjmů vyplývá, že průměrný čistý měsíční příjem za poslední tři měsíce činil u žalovaného 20.152 Kč, když toto potvrzení bylo vystaveno [datum] společností [právnická osoba] Podle výpisu z účtu žalovaného za část měsíce května 2018 byla na účet žalovaného připsána platba 18.261 Kč jakožto mzda za duben 2018 z účtu [právnická osoba] Výpis z databáze žalobce – komunikace a zjištění úvěruschopnost obsahuje údaje s daty [datum] až [datum] o tom, že není v registru [příjmení], [příjmení], ISIR, OK, že je nutno vyžádat kompletní výpis z běžného účtu, dotaz na způsob bydlení, uvedl si majitel v hypo v KN, není majitelem ani nemá hypo, 2.200 Kč je nájem obci po dvou letech bude nemovitost KL, dále je zde uvedeno, že žádost je otevřená a nekompletní, nutno zaslat [příjmení], vysvětleno [příjmení], čekám na doklad. Z této listiny stěží lze vzít něco za prokázáno, snad pouze to, že žalovaný nebyl veden v registru [příjmení], centrální evidence exekucí a insolvenčním rejstříku, je však otázkou, zda se tato listina vztahuje na žalovaného, což z ní nelze zjistit. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu a rodného listu, žalovaný byl negativně lustrován v [příjmení], [příjmení] a IS a registru CRIF. [příjmení] hlavní příjem je 20.152 Kč měsíčně, náklady na bydlení – nájemné 0 Kč měsíčně, hypotéka 0 Kč měsíčně, splátky úvěru 0 Kč měsíčně a jiné závazky žádné. Údaje byly ověřeny písemným potvrzením o výši příjmů a z výpisů z bankovního účtu. Rozdíl příjmů a výdajů je 20.152 Kč a úvěrová splátka 6.491 Kč měsíčně.

15. Z úplného výpisu z účtu žalovaného shora uvedeného za měsíce duben, květen a červen 2018 soud zjistil, že [datum] žalovaný obdržel na účet mzdu 22.246 Kč, dne [datum] obdržel 18.261 Kč a dne [datum] částku 18.295 Kč. Průměr těchto tří měsíčních výdělků představuje 19.600 Kč, nikoliv 20.152 Kč. Žalovaný každý tento zmíněný měsíc hradil 2.200 Kč, účel není ve výpisu uvedený. Dne [datum] z účtu žalovaného byla odepsána platba 11.894 Kč ve prospěch jiného účtu s údajem [anonymizováno], kdy [právnická osoba] [anonymizováno] je poskytovatel nebankovních spotřebitelských úvěrů.

16. Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru výše citované je uvedeno, že žalovaný je svobodný, bydlí v bytě, že je majitelem bytu s hypotékou od [datum], že jeho čistý měsíční příjem činí 18.000 Kč a nájemné či hypotéka je 2.200 Kč měsíčně. Jiné výdaje zde nejsou.

17. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. V elektronické formě byla vytvořena listina Smlouva o úvěru, v níž byly smluvní strany označeny tak, že žalobce je věřitelem a žalovaný dlužníkem. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr 300.000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit formou 60 splátek ve výši 6.491 Kč měsíčně, kdy součástí splátky měl být i poplatek za pojistné 424 Kč měsíčně. Úrok činil 7,89% ročně. V řízení nebylo prokázáno, že by zmíněnou úvěrovou smlouvu uzavřel žalobce s žalovaným. Žalovaný dne [datum] obdržel na svůj účet částku 300.000 Kč bezhotovostně od žalobce. Žalovaný celkem žalobci uhradil 110.347 Kč. Žalobce odstoupil od smlouvy dopisy ze [datum] a [datum], které byly žalovanému odeslány doporučeně, a vyzval ho k okamžité úhradě žalované částky. Žalovaný žalobci na žalovanou částkou nezaplatil dosud ničeho. Žalobce zkoumal poměry žalovaného před poskytnutím peněžních prostředků, měl k dispozici kopii jeho občanského průkazu a rodného listu, částečný výpis z účtu žalovaného, provedl si vyhodnocení poměrů žalovaného.

18. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že žalobce s žalovaným uzavřeli smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, anebo smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, že žalobce se zavázal na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky, ani že by se žalovaný zavázal tyto peněžní prostředky vrátit ve sjednané době a zaplatit úroky, poplatky či jiná plnění. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, v tomto případě 300.000 Kč, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoliv smlouvy předpokládá, že si smluvní strany ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § [číslo] odstavec 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však nebyla v řízení prokázána. Předložená listina zahrnující smlouvu o úvěru neobsahuje podpis žalovaného ani podpis žalobce a nebylo zjištěno, že by žalovaný jakýmkoliv způsobem na podmínky obsažené v této listině přistoupil a kdy se tak mělo stát. Nebylo prokázáno, že by žalobce nebo žalovaný učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím. Nebylo ani zjištěno, že by žalobce či žalovaný projevili vůli být nějakou smlouvou vázáni pro případ, že nabídka bude přijata, jak vyžaduje ustanovení § 1731 a § 1732 odstavec 1 občanského zákoníku. Nemohlo být ani prokázáno, zda žalobce či žalovaný jakoukoliv nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijali ve smyslu § 1740 občanského zákoníku. Úvěrová smlouva byla na formuláři žalobce, nebylo však prokázáno, že by žalobce tento text předložil žalovanému, případně kterého dne, ani že by žalovaný takovýto návrh smlouvy přijal, jakým způsobem a kterého dne. Žalobce tvrdí, že úvěrová smlouva byla mezi účastníky uzavřena prostředky komunikace na dálku. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu v projednávané věci.

19. Soud ještě uvádí, že podle § 562 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. V řízení však nebylo prokázáno, ve kterých dnech a jakým konkrétním způsobem žalobce či žalovaný měli učinit právní jednání elektronickými nebo jinými technickými prostředky, které by umožňovaly zachytit jejich obsah a určení jednající osoby. Podle druhého odstavce zmíněného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Nic takového však v řízení nebylo prokázáno. Nebylo zjištěno, že by o právních jednáních byly učiněny jakékoliv záznamy v elektronickém systému, ani jakým způsobem se tyto záznamy prováděly, zda to bylo systematicky či posloupně, a zda a jak byly chráněny proti změnám.

20. Za tohoto stavu soud mohl dovodit pouze to, že tvrzená smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. I kdyby bylo uzavření tvrzené smlouvy prokázáno, nebylo prokázáno, že by si žalobce jakožto věřitel splnil svoji povinnost řádně úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, jak mu ukládá ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Z výpisů z účtu žalovaného jednoznačně vyplývá, že jeho průměrný měsíční příjem za duben, květen a červen 2018 činil 19.600 Kč, nikoliv 20.152 Kč. Jedná se o velmi nízký příjem. Nebylo prokázáno, že by žalobce jakýmkoliv způsobem zjišťoval či ověřoval výdajovou stránku žalovaného. Z výpisu z účtu vyplývá, že žalovaný každý měsíc hradil 2.200 Kč, účel však není zřejmý. Žalobce nezjistil, jaké výdaje vznikají žalovanému např. ve spojení s bydlením, jinými úvěry, dopravou, obživou či oblečením, a tudíž takové skutečnosti nemohl ani ověřit. Pokud by žalovaný skutečně bydlel v nějakém bytě a byl jeho majitelem s hypotékou, musel by hradit nějaké splátky hypotečního úvěru, což však nebylo zjištěno. Rovněž nebylo prokázáno, že by žalobce provedl lustraci žalovaného v nebankovním registru klientských informací. Splátka 6.491 Kč představuje 33% průměrného čistého měsíčního příjmu žalovaného 19.600 Kč, tedy žalovaný měl hradit splátky ve výši 1/3 svého čistého měsíčního příjmu. Soud považuje takovouto splátku za velmi vysokou s ohledem na to, že příjem žalovaného byl velmi nízký. Pokud žalobce vyhodnotil poměry žalovaného tak, že jeho výdaje jsou nulové a jeho příjmy jsou 20.152 Kč, nemůže takovýto údaj odpovídat skutečnosti. Je otázkou, zda žalovaný nebyl před poskytnutím úvěru zadlužen, když soud odkazuje na shora uvedenou platbu ve prospěch poskytovatele spotřebitelského úvěru [anonymizováno]. V silách žalobce zcela jistě bylo tyto skutečnosti zjistit, když si mohl vyžádat od žalovaného řádný výpis z účtu za období předcházející poskytnutí peněžních prostředků, a nikoliv pouze výpis za část měsíce května 2018. Soud za této situace má za to, že žalovanému neměl být tento spotřebitelský úvěr poskytnut. [příjmení] 300.000 Kč představovala značné úvěrové zatížení žalovaného při jeho nízkém měsíčním příjmu. Pokud by tedy bylo prokázáno uzavření žalované smlouvy o úvěru, byla by tato smlouva posouzena jako absolutně neplatná podle § 588 občanského zákoníku a § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť taková smlouva by se zjevně příčila dobrým mravům, odporovala zákonu o spotřebitelském úvěru a zjevně narušovala veřejný pořádek.

21. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření žalované smlouvy, a pokud by prokázáno bylo, byla by taková smlouva absolutně neplatná, vycházel soud ze zásad bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odstavců 1 a 2 občanského zákoníku. Žalovanému nemohla vzniknout povinnost vrátit žalobci předmětnou částku v určité lhůtě ani platit žalobci jakékoliv poplatky či úroky. V řízení bylo prokázáno, že žalobce na účet žalovaného poukázal 300.000 Kč, žalovaný tuto částku přijal, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod. Na straně žalovaného tak došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení a citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Z ustanovení § 2993 občanského zákoníku vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Rozsah bezdůvodného obohacení odpovídá rozdílu mezi poskytnutou částkou 300.000 Kč a částkou 110.347 Kč, kterou žalovaný zaplatil. Rozdíl činí 189.653 Kč.

22. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odstavec 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned a dlužník je povinen poté dluh splnit bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je dopis žalobce shora uvedený odeslaný [datum] žalovanému doporučeně. Soud vycházel z toho, že dopis se dostal do dispozice žalovaného [datum], žalovaný měl plnit bez zbytečného odkladu do [datum], a následujícího dne [datum] se dostal do prodlení. Žalobce požaduje úroky z prodlení až od [datum]. Výše úroků z prodlení je dána v § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb. a činí 10% ročně, když jiná sazba smluvena nebyla.

23. Na základě všech uvedených skutečností soud přiznal žalobci 189.653 Kč s úrokem z prodlení. Výrokem II. tohoto rozhodnutí byla žaloba ve zbytku zamítnuta.

24. Žalobce měl ve sporu úspěch ohledně 80% předmětu řízení a ohledně 20% úspěch neměl. Při stanovení míry úspěchu a neúspěchu soud úroky přiznané či zamítnuté na dobu neurčitou do zaplacení kapitalizoval ke dni tohoto rozhodnutí. Žalobci tak v souladu s ustanovením § 142 odstavec 2 občanského soudního řádu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 60%. Soud rovněž zohlednil, že žalobce více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plnění, a to výše uvedené dopisy. Náklady žalobce se skládají se zaplaceného soudního poplatku 11.582 Kč, z odměny za právní zastoupení za 2 a půl úkonu právní pomoci po 9.260 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze 3 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odstavec 4 advokátního tarifu a z částky 5.051 Kč, která odpovídá 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a sepis žaloby. Soud žalobci nepřiznal odměnu za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Účelně vynaložené náklady žalobce tak činí 40.682,50 Kč, a žalobci z toho náleží 60%, tedy 24.410 Kč.