8 C 276/2025

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce se sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 23.967,24 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se návrh, jímž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci , částka, s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení. Tvrdí, že dne , datum, uzavřel s žalovaným distančním způsobem smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru s limitem , částka, s možností postupného čerpání. Žalovaný na základě této smlouvy čerpal bezhotovostně na svůj účet v období od , datum, do , datum, celkem , částka, . Žalovaný žalobci uhradil celkem , částka, v období od , datum, do , datum, . Z jeho plateb bylo na jistinu započteno , částka, , na poplatek za službu Presto , částka, a na smluvní úrok a poplatek za vyplacení tranší úvěru a smluvní pokutu celkem , částka, . Před uzavřením smlouvy žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného podle metodiky schválené Českou národní bankou, zjistil celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti s žalovaným, počet členů domácnosti majících vlastní příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené žalovaným při žádosti o úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené žalovaným a ověřené čisté měsíční příjmy a další. Žalobce provedl lustraci žalovaného v bankovním a nebankovním registru klientských informací, v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku a v evidenci neplatných dokladů ministerstva vnitra. Žalobce měl rovněž k dispozici výpis z účtu žalovaného od společnosti Kontomatic. Žalovaný přestal úvěr splácet a žalobce smlouvu vypověděl e-mailem z , datum, , a žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou celého úvěru , datum, . Žalovaná částka , částka, se skládá z jistiny , částka, , z poplatku za vyplacení tranší úvěru , částka, , z úroku z úvěru , částka, a z poplatku za službu Presto , částka, .

2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Z listiny Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru vyplývá, že obsahuje informace o žalobci a druhu jeho služeb. Listina Souhlas se zpracováním osobních údajů zahrnuje způsob nakládání s osobními údaji klientů žalobce. Všeobecné obchodní podmínky jsou obecným dokumentem, zahrnují podrobnější úpravu práv a povinností vznikajících ze závazkových vztahů mezi žalobcem a jeho klienty. U žádné ze tří výše uvedených listin nebylo zjištěno, že by se dostaly do dispozice žalovaného ani že by žalovaný jakýmkoliv způsobem projevil svůj souhlas s jejich obsahem.

4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že byla vytvořena dne , datum, žalobcem. Smluvní strany jsou označeny tak, že žalobce je věřitelem a žalovaný je dlužníkem či klientem. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr s možností postupného i opakovaného čerpání až do výše , částka, , což je kreditní rámec. Aktuální výše maximální částky k čerpání je vždy uvedena v Klientské sekci na internetových stránkách žalobce, čerpání má probíhat na základě žádosti klienta o čerpání prostřednictvím Klientské sekce. Úvěr měl být splácen v pravidelných denních splátkách ve výši určené v čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek, přičemž žalobce stanoví klientovi výši doporučené měsíční úhrady a klient může úvěr splácet i v doporučených měsíčních platbách. Poplatek za vyplacení tranše úvěru je 1,99 % z čerpané částky. Úrok činil 1,066 % denně. Klient měl možnost sjednat si volitelné služby. Článek VIII obsahuje následky prodlení klienta. Na konci této listiny je datum uzavření smlouvy , datum, a podpis oprávněné osoby za žalobce s tím, že žalobce podepsal smlouvu elektronicky. V místě vyhrazeném pro podpis žalovaného je pouze text: tímto podepisuji dne , Anonymizováno, žalovaného se na smlouvě nenachází.

5. Z listiny Autorizace ověření totožnosti nevzal soud za prokázány žádné skutečnosti. Je v ní uvedeno, že ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet č. , č. účtu, dne , datum, . Z této listiny nelze dovodit, že by žalobce jakýmkoliv způsobem ověřil totožnost žalovaného a kdy se tak mělo stát.

6. Z listiny , jméno FO, výpis nevzal soud za prokázány žádné skutečnosti. Listina je v anglickém jazyce, obsahuje základní údaje o žalovaném, jako jeho bydliště, datum narození, jméno a příjmení a další, a řadu kódů skládající se z písmen, čísel a jiných znaků.

7. Listina informace pro spotřebitele zahrnuje proces poskytování úvěru, vyřizování stížností a upozornění na důsledky nedodržení závazků z úvěrových smluv. Jakoukoliv souvislost této listiny s žalovaným nelze zjistit.

8. Ohledně uzavření úvěrové smlouvy žalobce tvrdí, že se tak stalo prostřednictvím internetových stránek žalobce, na nichž žalovaný vyplnil žádost o úvěr a poskytl údaje, na základě nichž žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný následně potvrdil správnost svých údajů a jednoznačně se identifikoval prostřednictvím služby Kontomatik tím, že zpřístupnil společnosti Kontomatik svůj účet. Žalovaný se přihlásil pomocí dvoufaktorového ověření do klientského profilu, v němž byl žalovanému zpřístupněn nejprve formulář standardní informace o spotřebitelském úvěru a poté návrh smlouvy o úvěru, který žalovaný odsouhlasil. Následně byla smlouva včetně formuláře zaslána žalovanému na e-mailovou adresu.

9. Tato tvrzení žalobce o uzavření úvěrové smlouvy jsou jednak neúplná a jednak nebyla v řízení prokázána. Nebylo prokázáno, že žalovaný navštívil webové stránky žalobce, že vyplnil žádost o úvěr a poskytl jakékoli údaje, ani že se identifikoval prostřednictvím služby , Anonymizováno, . Nebylo rovněž prokázáno, že žalovaný se přihlásil do klientského profilu, že mu byl zpřístupněn návrh smlouvy a předsmluvní formulář, ani že žalovaný tyto listiny odsouhlasil a že mu tyto listiny byly zaslány na e-mail.

10. Listina obecné principy posuzování úvěruschopnosti obsahuje postup žalobce, který uplatňuje při zkoumání poměrů svých klientů při uzavírání úvěrových smluv. Jedná se o obecný dokument, v němž není uvedeno, jakým způsobem konkrétně žalobce v daném případě postupoval.

11. Listina identifikované příjmy obsahuje čtyři strany údajů ve sloupcích, každá položka obsahuje datum a částku, jedná se o období od , datum, do , datum, . U každého data jsou uvedeny částky v rozmezí od , částka, až do , částka, , většinou se jedná o nízké částky v řádech desítek nebo stovek Kč, jsou označeny jako příjmové transakce. Z této listiny soud nevzal za prokázáno, že by žalovaný měl tyto příjmy. Nejedná se o žádný výpis účtu a nelze zjistit, že tyto údaje se vztahují na žalovaného.

12. V listině výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti žalobce jsou uvedeny údaje o žalovaném, celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti čtyři, počet členů s příjmem čtyři, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky , částka, , výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení , částka, , další nezbytné výdaje , částka, , výše ověřeného čistého měsíčního příjmu , částka, , výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem , částka, , rezerva pro výdaje , částka, , vypočítané minimální výdaje , částka, , disponibilní příjem , částka, . Z této listiny nelze zjistit, z jakých zdrojů žalobce tyto údaje čerpal, nevyplývá z ní, že by tyto údaje žalobci sdělil žalovaný.

13. V předpisu denních splátek jsou uvedeny výše denních splátek za období od , datum, do , datum, . První denní splátka byla ve výši , částka, a poslední ve výši , částka, .

14. Listina přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli obsahuje automatizovaný výpis z interního systému žalobce a jde o seznam celkem , hodnota, plateb z účtu žalobce na protiúčet č. , č. účtu, . Má se jednat o částky, které žalobce poukázal na účet žalovaného, a to , datum, částky , částka, a , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , právnická osoba, Kč, dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částky , částka, , , částka, , , částka, a , částka, , dne , datum, částka , právnická osoba, Kč, dne , datum, částky , částka, a , částka, a , datum, částka , částka, . Z této listiny nelze vzít za prokázáno, že žalobce skutečně tyto částky na účet žalovaného poukázal, nejedná se o žádný výpis z účtu žalobce, ani potvrzení banky o jednotlivých transakcích. Čerpání peněžních prostředků ze strany žalovaného od žalobce vzal soud za prokázáno až z výpisů transakcí na shora uvedeném účtu, přičemž , právnická osoba, . potvrdila dne , datum, , že majitelem výše uvedeného účtu je žalovaný. Z těchto výpisů transakcí banky soud ověřil, že všech 15 shora uvedených částek z listiny přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo skutečně na účet žalovaného řádně připsáno.

15. Dopisem z , datum, vypověděl žalobce smlouvu o úvěru s okamžitou platností a vyzval žalovaného k úhradě částky , částka, . V řízení nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byl tento dopis žalovanému odeslán či doručen.

16. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalovaného dopisem své právní zástupkyně z , datum, , který byl podle potvrzení podání žalovanému odeslán dne , datum, .

17. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Nebylo prokázáno, že by žalobce a žalovaný uzavřeli dne , datum, či jiného dne smlouvu o revolvingovém úvěru výše uvedeného obsahu, ani že by žalovaný obdržel a odsouhlasil všeobecné obchodní podmínky či jiné listiny. Bylo prokázáno, že žalovaný obdržel z účtu žalobce bezhotovostně na svůj účet celkem , částka, . Žalovaný žalobci zaplatil celkem , částka, . Nebylo zjištěno, že by žalovaný poskytl o svých poměrech žalobci jakékoliv údaje.

18. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, anebo smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, že žalobce se zavázal na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, ani že by se žalovaný zavázal tyto peněžní prostředky vrátit do určité doby a zaplatit úroky, poplatky či jiná plnění. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoli smlouvy předpokládá, že si smluvní strany ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy nebyla v řízení prokázána. Předložená listina zahrnující úvěrovou smlouvu neobsahuje podpis žalovaného a nebylo zjištěno, že by žalovaný jakýmkoli způsobem na podmínky obsažené v této listině přistoupil a kdy se tak mělo stát. Nebylo prokázáno, že by žalobce anebo žalovaný učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím. Nebylo ani zjištěno, že by žalobce či žalovaný projevili vůli být nějakou smlouvou vázáni pro případ, že nabídka bude přijata, jak vyžaduje ustanovení § 1731 a § 1732 odst. 1 občanského zákoníku. Nemohlo být ani prokázáno, který z účastníků, kterého dne a jakým konkrétním způsobem jakoukoli nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijal ve smyslu § 1740 občanského zákoníku. Zřejmě žalobce vytvořil text úvěrové smlouvy, nebylo však prokázáno, že by tento text předložil žalovanému, případně kterého dne, ani že by žalovaný takovýto návrh smlouvy přijal, jakým způsobem a kterého dne. Žalobce tvrdí, že úvěrová smlouva byla mezi účastníky uzavřena prostředky komunikace na dálku. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu v projednávané věci.

19. Soud ještě uvádí, že podle § 562 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. V řízení však nebylo prokázáno, ve kterých dnech a jakým konkrétním způsobem žalobce či žalovaný měli učinit právní jednání elektronickými nebo jinými technickými prostředky, které by umožňovaly zachytit jejich obsah a určení jednající osoby. Podle druhého odstavce tohoto ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickým systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. V řízení však nic takového nebylo prokázáno. Nebylo zjištěno, že by o právních jednáních byly učiněny jakékoliv záznamy v elektronickém systému, ani jakým způsobem se tyto záznamy prováděly, zda to bylo systematicky či posloupně, a zda a jak byly chráněny proti změnám.

20. Za tohoto stavu soud mohl dovodit pouze to, že tvrzená smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. I kdyby bylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, nebylo prokázáno, že by si žalobce splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, jak mu ukládá ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobce byl podle § 86 téhož zákona povinen před uzavřením úvěrové smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného jakožto spotřebitele, a pokud to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobce byl oprávněn úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobce byl povinen posoudit zejména schopnost žalovaného splácet splátky na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného a jeho dosavadních závazků.

21. Soud v této souvislosti poukazuje na shora uvedená skutková zjištění. V řízení nebylo prokázáno, že by se žalobce řádným, konkrétním a dostačujícím způsobem zabýval zjišťováním poměrů na straně žalovaného. Nebylo prokázáno, že by žalovaný poskytl žalobci jakékoli údaje o svých příjmech, výdajích a závazcích, například shora uvedené skutečnosti obsažené v listině výpis o posouzení úvěruschopnosti. Žalobce nezjistil ohledně žalovaného jeho osobní stav, vyživovací povinnosti, druh bydlení, zdroj jeho příjmu či jakékoliv výdaje či dřívější závazky, a tudíž nemohl takové údaje ani ověřit. Výpis identifikovaných příjmů nelze považovat za dostačující, když z této listiny nevyplývá, že by se mělo jednat o částečný výpis z účtu žalovaného. Nelze zjistit zdroj u různých částek, vypsaných u jednotlivých dat. Za této situace žalobce nemohl porovnat nezjištěné a neověřené příjmy žalovaného a nezjištěné a neověřené výdaje žalovaného a jeho dosavadní závazky, a tudíž nemohl učinit závěr, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splatit. Žalobce za daných okolností poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, a proto v případě, že by bylo prokázáno řádné uzavření úvěrové smlouvy, byla by úvěrová smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 téhož zákona. Jedná se o neplatnost absolutní ve smyslu § 588 občanského zákoníku, k níž soud přihlíží i bez návrhu, tedy, aniž by kterákoliv smluvní strana neplatnost namítla.

22. Jak uvádí Nejvyšší soud v rozhodnutí z 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, povinnost odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání i samotné věřitele, tedy i žalobce, neboť toto posouzení při žádosti o další úvěry snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry nebo jiné služby již dříve. Z toho soud dovodil, že žalovaná úvěrová smlouva nejen odporuje citovanému zákonu, ale narušuje i veřejný pořádek, a rovněž tak se i zjevně příčí dobrým mravům. Ústavní soud rovněž podpořil a zdůraznil význam a důležitost povinnosti zjišťovat úvěruschopnost spotřebitelů ve svém rozhodnutí ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž uzavřel, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splatit. Soud z dlouholeté rozhodovací činnosti zjistil, že větší pečlivost a uvážlivost poskytovatelů úvěrů před uzavřením úvěrových smluv by často mohla zabránit zbytečnému zadlužování spotřebitelů, kteří nemají dostatečné odborné znalosti a mnohdy pod různými vlivy nejsou schopni své poměry a schopnosti rozumně vyhodnotit. Právě proto zákon o spotřebitelském úvěru klade na odbornost a postup poskytovatelů úvěrů takový důraz.

23. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, a pokud by prokázáno bylo, byla by taková smlouva absolutně neplatná, vycházel soud ze zásad bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, podle něhož se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, přičemž podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný čerpal na svůj účet od žalobce celkem , částka, , přičemž žalobci uhradil vyšší částku , částka, . Žalovaný tedy zaplatil žalobci více, než od žalobce obdržel, a na straně žalovaného tudíž bezdůvodné obohacení nevzniklo.

24. Na základě všech výše uvedených skutečností nepovažuje soud žalobu žalobce za důvodnou, a proto jí v plném rozsahu zamítl.

25. Žalovaný měl ve sporu úspěch, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly. Soud proto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.