8 C 277/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:1) Jméno žalované A , narozená dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2) Jméno žalované B , narozený dne Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnictví,

I. Zamítá se návrh, jímž se žalobce domáhá, aby soud určil, že žalobce je vlastníkem těchto nemovitých věcí, zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, u , právnická osoba, pro , adresa, :- pozemku parc. č. , hodnota, – orná půda o výměře , Anonymizováno, m2- pozemku parc. č. , Anonymizováno, – orná půda o výměře, Anonymizováno, , Anonymizováno, m2- pozemku parc. č. , Anonymizováno, – orná půda o výměře , Anonymizováno, m2- pozemku parc. č. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře , Anonymizováno, m2, včetně jeho součásti, rodinného domu č. p. , Anonymizováno- pozemku parc. č. , Anonymizováno, - zastavěná plocha a nádvoří o výměře , Anonymizováno, m2, včetně jeho součásti, budovy garáže bez čísla popisného a čísla evidenčního.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovaným 1) a 2), oprávněným společně a nerozdílně, náklady řízení ve výši 160.500 Kč k rukám , Jméno advokáta B, , advokáta v , Anonymizováno, .

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud určil, že žalobce je vlastníkem pozemků parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, včetně jeho součásti, rodinného domu č. p. , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , Anonymizováno, jeho součásti, budovy garáže bez čísla, vše v katastrálním území , adresa, . Tvrdí, že v létech 2013 až 2015 žalované daroval nebo jí převedl prostřednictvím , jméno FO, chalupu v , Anonymizováno, , chatu v , adresa, , 3 byty v , Anonymizováno, , garáž v , Anonymizováno, a nemovitosti v , Anonymizováno, . Z toho 3 byty v , Anonymizováno, a nemovitosti v , Anonymizováno, žalobce žalované daroval, zbývající nemovitosti nejprve převedl na , jméno FO, , matku dřívější družky žalobce, která je následně převedla na žalovanou. Transakce přes , jméno FO, byly zastřenými darovacími smlouvami, kupní cena uvedená ve smlouvách nebyla nikdy zaplacena. Skutečný důvod všech těchto transakcí je v obchodní činnosti žalobce, který byl v době od roku 1995 do roku 2017 společníkem a jednatelem společnosti , právnická osoba, . Tato v roce 2010 aktualizovala úvěrové financování, a oba její jednatelé se museli zaručit za závazky společnosti blankosměnkou. V roce 2013 se oba společníci dohodli na postupném ukončení spolupráce s tím, že společnost převezme druhý z nich, nikoli žalobce. Žalobce nechtěl ručit za obchodní společnost, ve které ukončil spolupráci a nemá vliv na její vedení. Část nemovitostí provedl již v roce 2010 a postupně veškerý svůj nemovitý majetek převedl na třetí osoby. V roce 2010 to byla matka tehdejší družky žalobce a po ukončení jejich vztahu došlo k převodu nemovitostí na žalovanou jakožto dceru žalobce, aby tyto zůstaly v rodině. Tyto transakce byly sjednány s tím, že až odpadne důvod umístění nemovitostí u žalované, převede žalovaná všechny nemovitosti žalobci zpět. Žalobce se pojistil tím, že na všechny převedené nemovité věci nechal zapsat věcné břemeno doživotního užívání pro svoji osobu a nechal si od žalované podepsat plné moci k nakládání s byty. Na žádost žalované souhlasil s výmazem těchto věcných břemen z , Anonymizováno, bytů, aby žalovaná mohla tyto nemovitosti použít jako zástavu pro financování od banky. Žalobce žalovanou vždy podporoval a choval se k ní jako ke své dceři podle svých možností a schopností. Poskytl žalované bezúročnou zápůjčku na neurčitou dobu ve výši okolo 4.000.000 Kč na start jejího podnikání v USA, když nebylo možné, aby jí takovouto částku půjčila banka. Od roku 2012 do roku 2017 žalobce posílal žalované stále výživné, i když podle zákona k tomu nebyl povinen, a celkem jí takto poslal 402.000 Kč. Nabytí nemovitostí v , Anonymizováno, považuje žalobce za simulované právní jednání, kterému se dostalo formálního vyjádření přepisem v katastru nemovitostí. Žalovaná darovací smlouvu vnímala pouze jako formální akt bez reálných důsledků a nepovažovala se za vlastníka nemovitostí, a ani se tak nechovala. Simulované právní jednání nevyvolává účinky, a skutečným vlastníkem nemovitostí v , Anonymizováno, žalobce nikdy být nepřestal. V polovině roku 2018 pominul důvod převedení nemovitostí na žalovanou, a žalobce požadoval jejich vrácení. Dohoda o vrácení nemovitostí existuje už od 14. 9. 2012, kdy žalovaná poprvé zmocnila žalobce k jednání ohledně nemovitostí v , Anonymizováno, . Již v té době žalovaná počítala s tím, že tyto nemovitosti na ni žalobce přepíše, a že vlastnické právo k nim bude nadále vykonávat žalobce. Ústní dohoda byla potvrzena i písemně včetně sjednání podmínek vrácení nemovitostí, k čemuž došlo e-mailovou komunikací mezi žalobcem a žalovanou ve dnech 10. 4. až 3. 5. 2019. Podle žalobce 5. 5. 2019 došlo k písemnému potvrzení dohody, která do té doby existovala pouze ústně, a předmět dohody byl určitým způsobem vymezen zasláním konceptu darovacích smluv. Žalovaná však odmítla nemovitosti žalobci vrátit, kladla si různé podmínky, žádala za splnění svého slibu peníze, a to okolo 7.000.000 Kč. Odvolala rovněž plné moci. Žalobce k bytům v , Anonymizováno, si opět nechal zapsat věcné břemeno doživotního užívání, a žalovaná podala na něj proto žalobu o zrušení těchto věcných břemen, jakož i podala několik trestních oznámení. Když žalovaná zjistila, že žalobce se snaží získat nemovitosti zpět, prodala chalupu v , Anonymizováno, i chatu v , adresa, , polovinu ze dvou , Anonymizováno, bytů převedla na manžela a u třetího bytu tomu žalobce brání podanou žalobou. Dne 6. 8. 2021 žalobce zaslal žalované výzvu k vydání nemovitých věcí s odůvodněním, že jednak má právo žádat vydání nemovitých věcí zpět, a jednak proto, že veškeré dary odvolává pro nevděk žalované. Žalovaná ve vztahu k žalobci hrubě porušila dobré mravy tím, že mu odmítla nemovitosti vrátit, fakticky ho obrala o veškerý nemovitý majetek, podala na něj několik trestních oznámení a v jednom případě, kdy policejní orgán věc proti žalobci odložil, žalovaná proti tomu podala stížnost.

2. Usnesením z 26. 9. 2021 č. j. 8 C 277/2021-49, které nabylo právní moci dne 9. 12. 2021, soud zamítl návrh žalobce, jímž se domáhal nařízení předběžného opatření, kterým by soud zakázal žalované jakoukoli dispozici s předmětnými nemovitými věcmi v k. ú. , adresa, .

3. V průběhu řízení žalobce navrhl, aby do řízení na straně žalované přistoupil ještě manžel žalované , Jméno žalované B, , na něhož žalovaná převedla spoluvlastnický podíl ideální 1/4 k nemovitostem v , Anonymizováno, . Usnesením z 8. 8. 2022 č. j. 8 C 277/2021-276, které nabylo právní moci 31. 8. 2022, soud připustil, aby na straně žalované do řízení přistoupil manžel žalované, který je označen jako žalovaný 2).

4. Ohledně důvodnosti nároku žalobce proti žalovanému 2) žalobce tvrdí, že žalovaný 2) věděl o sporu mezi žalobcem a žalovanou 1) ohledně vrácení nemovitostí, bylo mu známo, že žalobce nemovitosti považuje stále za své a chce je vrátit. Žalobce uplatňuje svůj nárok vůči žalovanému 2) z obdobných důvodů jako vůči žalované 1), přičemž tyto důvody jsou vůči žalovanému 2) platné ve smyslu § 590 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, když žalobce se dovolává neúčinnosti převodu mezi žalovanou 1) a žalovaným 2).

5. Oba žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Nesouhlasili s tím, že podle žalobce žalovaná 1) nikdy nemovitosti nenabyla jako vlastník, když žalovaná 1) tyto nemovitosti nabyla na základě darovací smlouvy, kterou za ni v zastoupení na základě plné moci podepsal sám žalobce, neboť žalovaná v té době žila v USA. Žádná další dohoda ústní či jiná, mezi žalobcem a žalovanou 1) ohledně vrácení nemovitostí v , Anonymizováno, nebyla nikdy uzavřena. Taková dohoda nemohla být uzavřena písemně, což ani žalobce netvrdí. V případě jejího uzavření ústní formou by se zřejmě jednalo o nějakou smlouvu o smlouvě budoucí, kupní či darovací, avšak taková dohoda by musela být absolutně neplatná pro nedodržení písemné formy, která je vyžadována pro smlouvy o převodech nemovitostí. Žalobce tvrdí, že nemovitosti v , Anonymizováno, daroval žalované 1) proto, že se snažil účelově zbavovat veškerého nemovitého majetku, kterým měl ručit za závazky společnosti Domestav, jímž byl v té době společníkem. Žalovaná 1) považuje takový důvod za nemravný, žalovaná 1) však o těchto důvodech ani o ručení žalobce za dluhy společnosti , Anonymizováno, v době nabytí nemovitostí v , Anonymizováno, ničeho nevěděla. Žalobce smysl transakcí vůči žalované 1) odůvodňoval svým zájmem na tom, aby nemovitosti zůstaly v rodině, nezmiňoval žádný svůj zájem na budoucím převodu nemovitostí zpět na žalobce a na ničem takovém se s žalovanou 1) nedohodl. Žalovaná 1) považuje za nepravdivé tvrzení žalobce o tom, že nechtěl ručit za závazky společnosti , Anonymizováno, proto, že s touto společností ukončoval spolupráci a neměl už vliv na její obchodní vedení. Žalobce byl totiž mezi lety 1995 až 2017 společníkem i jednatelem této společnosti, byl tedy za její činnost zodpovědný a spolupráci s ní ukončil až o 7 let později, než se podle svých tvrzení za její závazky zaručil. Žalobce svůj zájem na zpětném převodu nemovitostí vyjádřil vůči žalované 1) poprvé až koncem ledna 2019, kdy mezi nimi nastal spor ohledně odmítnutí obou žalovaných vyhovět naléhání žalobce, aby na žalovaného 2) byly účelově provedeny jiné nemovitosti ve vlastnictví žalobce z důvodu exekuce žalobce. Žalovaná 1) s žalobcem o možnosti převodu nemovitostí zpět na žalobce jednala poprvé v roce 2019, nebyla proti tomu, aby na žalobce nemovitosti převedla poté, když žalobce projevil své přání je opětovně získat, což bylo pro žalovanou 1) překvapivé. Žalovaná 1) však požadovala za to odpovídající majetkovou kompenzaci, což však žalobce nakonec odmítl. K žádné dohodě o převodu jakýchkoli nemovitostí z žalované na žalobce tudíž nikdy nedošlo, stejně tak ani k písemnému potvrzení nějaké takové dohody. Žalobce až poté, co se s žalovanou 1) na podmínkách vrácení nemovitostí nedohodl, začal účelově tvrdit, že žalovaná 1) má povinnost nemovitosti na žalobce převést. Žalovaná 1) se o důvodech převodu jiných nemovitostí, nikoli v , Anonymizováno, , na žalovanou 1) dozvěděla až v roce 2020 v rámci soudního řízení u Městského soudu v Brně sp. zn. , spisová značka, o určení neexistence služebností. Žalovaná 1) nesouhlasila ani s tvrzením žalobce o tom, že by jí poskytl bezúročnou zápůjčku ve výši okolo 4.000.000 Kč na start jejího podnikání v USA. Ve skutečnosti se jednalo o zápůjčku na podnikání 130.000 USD, tedy asi 2.500.000 Kč, kterou žalobce poskytl oběma žalovaným v létech 2013 až 2014. Oba žalovaní vrátili žalobci tuto půjčku v létech 2017 až 2018 i se ziskem v celkové výši 291.448,17 USD, tedy okolo 4.850.000 Kč, z čehož poté žalovaní po dohodě s žalobcem obdrželi 1.000.000 Kč. Důvodem pro odvolání plných mocí žalovanou 1) žalobci v květnu 2019 bylo to, že žalobce si neplnil své daňové povinnosti z příjmu, získaných z pronájmu bytů v , Anonymizováno, v souladu s dohodou s žalovanou 1), která mu za starání se tyto byty v době její dlouhodobé nepřítomnosti příjmy přenechávala, přestože žalobce měl daně podle dohody s žalovanou 1) platit a ujišťoval ji, že tak skutečně činí. Žalovaná 1) po svém návratu do České republiky zjistila nedoplatky na daních, což musela řešit po dobu několika měsíců od začátku roku 2019, kdy nakonec veškeré daňové nedoplatky za dobu 3 let zpětně včetně penále sama zaplatila v září 2019. Žalovaná 1) dále namítla, že žádný dopis ze dne 6. 8. 2021 jí nebyl doručen ani doručován. Žádný úkon, kterým by žalobce odvolal jakýkoli svůj dar pro údajný nevděk žalované 1) žalobce nikdy neučinil, anebo přinejmenším jej neučinil platně. Žalovaná 1) se nikdy vůči žalobci nedopustila žádného jednání, které by bylo důvodem pro odvolání daru pro nevděk z její strany. Žalovaná 1) z opatrnosti namítla opožděné odvolání daru ve smyslu § 2075 občanského zákoníku, když k údajnému jednání zakládajícímu právo žalobce dar odvolat nemohlo dojít v období 1 roku před údajným odvolání daru. Žalovaná 1) popřela, že by měla žalobce obrat o nemovitý majetek významné hodnoty. Nemovité věci nabyla na základě řádně uzavřených smluv buď s žalobcem nebo s paní , jméno FO, . Pokud se žalobce domáhá plnění z jím vyfabulovaných smluv neurčitého obsahu, který zná nejspíše pouze on sám, což žalovaná 1) odmítá, nelze takové jednání přičítat k tíži žalované 1), případně z něj dovozovat hrubé porušení dobrých mravů na její straně. Pokud jde o trestní oznámení, žalobce pomíjí opakovaná a závažná protiprávní jednání na jeho straně, kterými v posledních letech útočí na žalovanou 1), její rodinu i majetek, nemovité věci žalované 1) žalobce úmyslně poškozoval, odcizoval z nich majetek, neoprávněně a přes odpor žalované 1) i nájemců vstupoval do nemovitostí a obtěžoval jejich nájemce. V případě nemovitostí v , Anonymizováno, zanechal dům s poškozenými zdmi a otevřeným oknem a byla z něj odcizena řada vybavení, například tepelné čerpadlo, varná deska či trouba. Pro taková jednání bylo vedeno několik různých řízení. Žalobce vůči žalované 1) vystupuje opakovaně útočně a hrubě urážlivě, snaží se jí škodit po majetkové i osobní stránce a žalovaného 2) jakožto manžela žalované 1) žalobce fyzicky napadl. Žalovaná 1) byla s ohledem na své výlučné vlastnické právo oprávněna nakládat s veškerými nemovitostmi podle svého uvážení, tedy také je zcizovat za jakýchkoli akceptovatelných podmínek, přičemž výše kupních cen se žalobce nijak netýká a ceny byly ovlivněny také existencí věcných břemen ve prospěch žalobce. K oprávněnosti nároku žalobce proti žalovanému 2) tento namítl, že žalobce neměl za žalovanou 1) žádnou pohledávku v době, když žalovaná 1) převedla spoluvlastnický podíl ideální 1/4 na nemovitostech v , Anonymizováno, na svého manžela, tedy na žalovaného 2). Žádnou takovou pohledávku žalobce za žalovanou 1) nemá ani dosud. Nelze mít za to, že takovou pohledávkou žalobce je jeho tvrzené právo na vrácení nemovitých věcí podle ujednání s žalovanou 1) a od 13. 9. 2021 také právo na vydání nemovitostí z titulu odvolaných darů. Zcela zde chybí úmysl převodce jakožto dlužníka, tedy žalované 1), zkrátit svým jednáním věřitele, tedy žalobce. Požadavek žalobce na neúčinnost právního jednání nebyl nijak promítnut do žalobního návrhu, když žalobce požaduje určení svého vlastnického práva k nemovitostem v , Anonymizováno, vůči oběma žalovaným.

6. Označení nemovitostí, které jsou předmětem tohoto řízení, ověřil soud z výpisu z katastru nemovitostí, podle něhož na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, u , právnická osoba, pro , adresa, , jsou zapsány pozemky parc. č. , hodnota, – orná půda, parc. č. , Anonymizováno, – orná půda, parc. č. , Anonymizováno, – orná půda, parc. č. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří včetně jeho součásti, rodinného domu č. p. , Anonymizováno, , a parc. č. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba garáže bez čísla. Jako vlastníci jsou zde uvedeni žalovaní 1) a 2), žalovaná 1) v rozsahu ideální 3/4 a žalovaný 2) v rozsahu ideální 1/4. Nabývacím titulem pro žalovanou 1) byla darovací smlouva z 11. 9. 2013 s právními účinky vkladu k 7. 10. 2013, a nabývacím titulem pro žalovaného 2) byla darovací smlouva z 24. 9. 2021 s právními účinky ke dni 6. 10. 2021. Ve prospěch těchto nemovitostí je v katastru nemovitostí zapsáno věcné břemeno užívání plochy na parkování motorových vozidel na pozemku parc. č. , Anonymizováno, na základě smlouvy z 5. 8. 2015. Jako věcná práva zatěžující tyto nemovitosti jsou zapsána věcná břemena ve prospěch žalobce a , právnická osoba, . Jde o věcné břemeno zřizování a provozování vedení plynárenského zařízení podle smlouvy z 20. 7. 2015 a věcné břemeno bezplatného užívání a požívání nemovitosti na doživotí pro žalobce na základě smlouvy o zřízení věcného břemene z 23. 1. 2019. Na nemovitostech ještě vázne zástavní právo smluvní ve prospěch , právnická osoba, . na základě zástavní smlouvy z 24. 1. 2019.

7. Z nabývacího titulu pro žalovanou 1), darovací smlouvy, soud zjistil, že byla uzavřena 11. 9. 2013 mezi žalobcem jakožto dárcem a žalovanou 1) jako obdarovanou, která byla zastoupena žalobcem. Žalobce prohlásil, že je oprávněn smlouvu uzavřít, že nemovitosti jsou prosty předkupních práv, zástavních práv, nájemních či jiných omezení či zatížení ve prospěch třetích osob, že žalobce není předlužen, že mu není známo, že by nemovitosti mohly být předmětem exekuce, že žalobce není daňovým dlužníkem a že si není vědom toho, že by proti němu bylo zahájeno soudní řízení, které by vedlo k jakémukoli odvezení vlastnických práv. Na závěr smluvní strany prohlásily, že darovací smlouvu uzavřely po vzájemném projednání a podle jejich pravé a svobodné vůle. Smlouva je podepsána žalobcem jakožto dárcem, a za žalovanou 1) ji podepsal žalobce na základě plné moci. Předmět darování byl označen parcelními čísly, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, s tím rozdílem, že stavba na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, byla označena jako stavba rozestavěná, a parc. č. , Anonymizováno, s garáží ještě nebyla oddělená z parc. č. , Anonymizováno, . Součástí této smlouvy byla úředně ověřená plná moc, z níž soud zjistil, že dne 23. 8. 2013 žalovaná svým podpisem zmocnila žalobce k zastupování ve všech právních věcech souvisejících s bezúplatným převodem předmětných pozemků v k. ú. , adresa, a výslovně ho zmocnila k podpisu zmíněné darovací smlouvy a ke všem úkonům v katastrálním řízení.

8. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. , Anonymizováno, vyplývá, že byla uzavřena 24. 1. 2019 mezi , právnická osoba, . jako zástavním věřitelem a žalovanou 1) jako zástavcem. Předmětem smlouvy bylo zřízení zástavního práva k všem nemovitostem v , Anonymizováno, , které jsou předmětem tohoto řízení, k zajištění dluhu ze smlouvy o úvěru uzavřené s oběma žalovanými.

9. Žalovaná 1) v průběhu řízení převedla spoluvlastnický podíl ideální 1/4 k předmětným nemovitostem v , Anonymizováno, na svého manžela, žalovaného 2), což soud zjistil z darovací smlouvy, kterou oba žalovaní uzavřeli dne 24. 9. 2021.

10. Z databáze veřejného rejstříku podle fyzických osob v angažmá soud zjistil, že žalobce je nebo byl veden buď jako společník nebo člen statutárního orgánu společností , právnická osoba, ., , právnická osoba, , , adresa, , právnická osoba, . , právnická osoba, , , právnická osoba, ., , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, a , Anonymizováno, Z výpisů z obchodního rejstříku zjistil soud tyto skutečnosti. Dne 29. září 1995 byla do obchodního rejstříku zapsána společnost , právnická osoba, . a žalobce byl zapsán jako její jednatel i společník od počátku až do 7. 8. 2017. Dne 13. 6. 1997 byla do obchodního rejstříku zapsána společnost , právnická osoba, , žalobce byl od počátku zapsán jako jednatel i společník až do 7. 8. 2017. Dne 5. 6. 2015 byla do obchodního rejstříku zapsána společnost , právnická osoba, , žalobce byl zapsán jako její jednatel a společník od počátku až do 7. 8. 2017. Druhým jednatelem i společníkem těchto tří společností byl vedle žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 3. 10. 2016 byla do obchodního rejstříku zapsána společnost , právnická osoba, , jejím společníkem i jednatelem je od počátku dosud žalobce spolu se , jméno FO, .

11. O tom, zda mezi žalobcem a žalovanou 1) byla uzavřena nějaká dohoda o vrácení nemovitostí v , Anonymizováno, zpět žalobci, prováděl soud rozsáhlé dokazování výslechy svědků a žalované 1), čestnými prohlášeními různých osob a dalšími listinami.

12. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ve věci vedené Policií ČR, oddělení hospodářské kriminality č. j. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaný 2) dne 17. 7. 2020 podal vysvětlení ve věci , jméno FO, - poškození cizích práv. Z jeho vysvětlení vyplývá, že žalobce neřekl žalovaným 1) a 2) ničeho o tom, proč nemovitosti žalované 1) daroval. Žalobce chtěl na žalovaného 2) přepsat firmu s tím, že mu hrozí exekuce a chtěl se firmy zbavit, s čímž žalovaný 2) nesouhlasil. V lednu až únoru 2019 žalobce nabídl žalovanému 2), aby pracoval v jeho firmě , Anonymizováno, , což žalovaný 2) rovněž odmítl, a žalobce se proto naštval a chtěl, aby mu žalovaná 1) všechny nemovitosti vrátila. V tomto smyslu neustále na oba žalované tlačil. Byly probírány různé postupy, jedno řešení spočívalo v tom, že by žalobce koupil oběma žalovaným byt a žalovaná 1) by mu nemovitosti vrátila, další možnost byla v tom, že by některé darované byty žalobce koupil. U bytu v , Anonymizováno, a nemovitostí v , Anonymizováno, byla věcná břemena ve prospěch žalobce nejprve zrušena po dohodě účastníků, avšak 2 měsíce nato byla opět zřízena. Žalobce tak učinil však neoprávněně, z nemovitostí odnesl věci a žalovaní proti němu podali žaloby na neplatnost zřízení věcných břemen.

13. Z prohlášení , tituly před jménem, , jméno FO, z 3. 10. 2022 vyplývá, že se s rodinou žalobce navštěvovala v dřívější době, bylo jí známo, že žalobce převedl různé nemovitosti na žalovanou 1) v létech 2014 a 2015 s tím, že převod byl dočasný. Žalovaná 1) jí řekla, že požaduje po žalobci, aby zaplatil daně z příjmu za pronájem nemovitostí za dobu, kdy byly ve vlastnictví žalované 1) s tím, že až to žalobce učiní, poté žalovaná 1) převede na něj zpět darované nemovitosti. , tituly před jménem, , jméno FO, byla vyslechnuta před soudem jako svědkyně a z její výpovědi bylo zjištěno, že jí bylo známo, že žalobce přepsal na žalovanou 1) nemovitosti, mimo jiné i v , Anonymizováno, , z důvodu ochrany svého majetku při dělení firmy. Žalobce to takto výslovně řekl, svědkyně od žalobce i od žalované 1) věděla, že převod byl dočasný, neboť to opakovaně padalo v nějakých rozhovorech. Vztahy mezi žalobcem a žalovanou 1) byly dobré ještě v červnu 2018. O převodu nemovitostí na žalovanou 1) se svědkyně dozvěděla asi v létech 2014 až 2015 od žalobce a s žalovanou 1) o tom hovořila někdy před červnem 2018 asi v létech 2016 až 2017, kdy žalovaná 1) svědkyni sdělila, že žalobce na ní převedl nemovitosti na nějakou dobu, žádné podmínky neuvedla. Až v červenci 2019 žalovaná 1) svědkyni řekla, že nemovitosti převede zpět na žalobce, až on zaplatí všechny daně.

14. Z prohlášení , jméno FO, z 4. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalovaní 1) a 2) a žalobce se na něj obrátili s tím, že by chtěli koupit 6 bytů v , Anonymizováno, . Žalovaná 1) svědkovi řekla, že nemovitosti na , Anonymizováno, na ni žalobce převedl dočasně a že mu je převede zpět poté, co si vyřídí s manželem úvěr na 6 bytů v , Anonymizováno, . O celé situaci byl , jméno FO, informován žalobcem a bylo mu známo, že oba žalovaní chtěli po žalobci, aby jim koupil byt v , Anonymizováno, s tím, že potom mu nemovitosti na , Anonymizováno, vrátí. , jméno FO, byl také vyslechnut před soudem jako svědek. Z jeho výpovědi vyplývá, že mu nebylo známo, z jakého důvodu žalobce nemovitosti v okolí , Anonymizováno, převáděl na žalovanou 1). Žalovaná 1) před svědkem sdělila, že až se dodělá celá transakce se 6 byty v , Anonymizováno, a banka si převede zástavy z nemovitostí v okolí , Anonymizováno, na tyto byty, tak že nemovitosti v okolí , Anonymizováno, budou převedeny zpět na žalobce. Svědek doporučoval žalobci, aby uzavřel s žalovanou 1) smlouvu o tom, že mu žalovaná 1) převede nemovitosti z okolí , Anonymizováno, zpět.

15. Další prohlášení učinil , jméno FO, dne 3. 10. 2022 a uvedl v něm, že více než 20 let pracoval ve firmě , právnická osoba, ., žalobce se delší dobu snažil o rozdělení této firmy z důvodu neshod se svým společníkem. Firma měla několik úvěrů, za které žalobce ručil. Žalobce se s ním radil ohledně toho, na koho by majetek převedl, , jméno FO, mu doporučil otce žalobce, což nebylo realizováno. Žalobce se nakonec rozhodl pro žalovanou 1). Někdy v létech 2016 nebo 2017 přiletěla žalovaná 1) z USA do ČR a před , jméno FO, řekla, že se těší, až si žalobce zase vše převede nazpět a zbaví jí starostí, čímž myslela nemovitosti. Žalobce si přál, aby ve firmě , právnická osoba, byl zaměstnán žalovaný 2), , jméno FO, však rodící se spolupráci ukončil. Za této situace se vztahy mezi žalobcem a žalovanou1) zhoršily. , jméno FO, byl rovněž vyslechnut před soudem jako svědek. Z jeho výpovědi vyplývá, že žalobce se snažil odejít z firmy , Anonymizováno, a rozdělit se se svým společníkem, který si chtěl vzít úvěr. Žalobce se bál, aby o své nemovitosti nepřišel, kdyby jimi ručil ve firmě za úvěr společníka. Svědek nebyl přítomen toho, kdy mělo být dohodnuto, že žalovaná 1) vrátí nemovitosti žalobci, o tomto slyšel od žalobce, a toto si dovodil také ze způsobu vyjadřování žalovaných 1) a 2). Žalovaná 1) před svědkem na výletě na rybách řekla, aby si žalobce už nemovitosti vzal zpět, aby s nimi neměla starosti. Svědek vše pochopil tak, že nemovitosti se měly vrátit žalobci, až jeho bývalý společník by vyvázal žalobce z ručení za úvěr.

16. Z prohlášení , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, , bratra žalobce, bylo zjištěno, že žalobce převedl přechodně na žalovanou 1) svůj nemovitý majetek, neboť jí důvěřoval. Žalovaná 1) však odmítá žalobci nemovitostí vrátit, což bratr žalobce považuje za morální krádež.

17. Z prohlášení , jméno FO, , otce žalobce, z 3. 9. 2022, bylo zjištěno, že v roce 2013 ho žalobce požádal, aby mohl své nemovitosti převést na otce na dobu, než vyřeší nějaké finanční nezdary v podnikání. Toto však otec žalobce odmítl s ohledem na svůj věk a doporučil pro tento účel žalobci jeho děti. Žalobce poté převedl nemovitosti žalované 1) s tím, že mu je po vyřešení finančních problémů zase vrátí, až jí žalobce o to požádá. Tento převod majetku nebyl mezi žalobcem a žalovanou 1) domluven do všech detailů, zapomnělo se na placení daní. Mezi žalobcem a žalovanými se zhoršily vztahy, otec žalobce se snažil spory urovnat, a žalovaná 1) požadovala, aby jí žalobce zakoupil v , Anonymizováno, byt v hodnotě přes 7 milionů Kč jako bolestné za starosti se správou nemovitostí. Otec žalobce byl vyslechnut ještě jako svědek před soudem. Z jeho výpovědi vyplynulo, že o ústní dohodě mezi žalobcem a žalovanou 1), že žalovaná 1) vrátí žalobci nemovitosti, až žalobce vyřeší finanční problémy, ví svědek ze sdělení žalobce. Žalovaná 1) i její matka se vyjadřovaly nějak v tom smyslu, že jde o majetek žalobce. Žalovaná 1) si stěžovala na množství povinností ohledně nemovitostí, včetně placení daní z nemovitostí a z nájmů. Žalobce tyto povinnosti včas neplnil a žalovaná 1) se cítila ohrožená. Mezi účastníky narůstaly problémy a neshody, žalovaná 1) požadovala po žalobci odškodné asi 7 a půl milionu Kč. Nemovitosti v , Anonymizováno, byly pronajaty, nájemce hradil nájemné a staral se o ně a nájemné asi zasílal žalované 1) jakožto vlastníkovi.

18. Z prohlášení , jméno FO, , družky žalobce, bylo zjištěno, že se s žalobcem zná od roku 2014 a od roku 2015 s ním žije. Žalobce jí sdělil, že všechny nemovitosti přepsal na žalovanou 1), neboť o ně bál kvůli nespolehlivosti svého společníka ve firmě , Anonymizováno, . , jméno FO, byla přítomna rozhovoru mezi žalobcem a žalovanou 1), při němž žalovaná 1) mluvila o budoucím přepsání nemovitostí. , jméno FO, popisovala vztahy v rodině, návrat žalovaných 1) a 2) z USA do České republiky, jejich záměr koupit byty, a o jednání o tom, že by žalovaný 2) nastoupil do firmy , Anonymizováno, . Vztahy mezi žalobcem a žalovanými se zhoršily a žalobce se začal dožadovat zpětného přepsání nemovitostí na sebe. Žalovaná 1) si kladla k tomu podmínky. , jméno FO, uvedla své hodnocení chování žalobce i žalovaných.

19. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že byl obeznámen s tím, že žalobce převedl na žalovanou 1) nemovité věci, a že se jednalo o převod dočasný, zjistil z toho, že o tom mluvil jak s žalobcem, tak i s žalovanou 1). Žalovaná 1) mu sdělila, že má nemovitosti napsané na sebe, než si žalobce rozdělí firmu. Svědek si zakoupil v roce 2017 jeden z bytů v , Anonymizováno, , a to na , adresa, ulici. Při té příležitosti mu žalovaná sdělila, že až se vrátí z USA a žalobce bude mít vyřešeno rozdělení firmy, že mu bude nemovitosti vracet, což se týkalo zřejmě všech nemovitostí převedených na žalovanou 1). Svědek však neznal podmínky ani podrobnosti převodu nemovitostí v , Anonymizováno, na žalovanou 1).

20. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , matky žalované 1) a bývalé manželky žalobce, bylo zjištěno, že se dověděla o darování nemovitostí v , Anonymizováno, až od žalované 1), která však neříkala nic o tom, že by darování mělo být dočasné, a že by tyto nemovitosti měla žalobci vracet, případně kdy. Svědkyni bylo známo, že žalobce má dost majetku, a nebylo jí známo, z jakého důvodu žalobce daroval žalované 1) nemovitosti v , Anonymizováno, , a ještě další nemovitosti. Zřejmě se o nemovitosti v , Anonymizováno, staral žalobce v době, kdy žalovaná 1) byla v USA, následně žalovaná 1) požádala někoho z , Anonymizováno, , aby se o nemovitosti v , Anonymizováno, staral. Došlo však k tomu, že žalobce v některých nemovitostech odmontoval kotel nebo něco dalšího. Žalovaná 1) odvolala žalobci některé plné moci. Žalovaná 1) po návratu z USA zjistila, že nebyly placeny daně z nemovitostí a z příjmů, snažila se od žalobce dostat dokumenty za 3 roky zpět, dluh na daních byl už 50.000 Kč, a až po několika měsících mohla žalovaná 1) daně zaplatit. , Anonymizováno, se s žalobcem na tom, aby jí nějak kompenzoval toto ohrožení. Svědkyni bylo známo, že žalobce nabízel žalovanému 2) práci ve firmě , Anonymizováno, , žalovaný 2) nakonec nabídku odmítl, stejně jako přání žalobce převést na žalovaného 2) nějaké pozemky. Až poté začal žalobce požadovat vrácení nemovitostí.

21. Z čestného prohlášení z , jméno FO, , bratra žalované 1) a syna žalobce, z 1. 3. 2021 vyplývá, že ve dnech 27. 9., 12. 10., 15. 10. a 16. 11. 2020 byl v bytě č. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , poškozen zámek od vstupních dveří, a pachatelem tohoto jednání byl zjištěn žalobce na základě videozáznamu. Bratr žalované 1) musel volat 2x zámečníka, 2x poškozený zámek sám opravoval. Jde o šikanózní jednání ze strany žalobce vůči žalované 1) a jejímu bratrovi. Od března 2019 po dobu několika měsíců žalobce tomuto synovi každé 2 týdny telefonoval a označoval žalovanou 1) hrubými urážkami, následně se začal šikanózně chovat i vůči , jméno FO, , vybral mu bankovní účet, vstoupil do bytu žalované 1), v němž bydlel , jméno FO, , a žalobce rovněž přestal platit soudem stanovené výživné a posílal , jméno FO, SMS zprávy a e-maily plné hrubých urážek a výhrůžek. Syn žalobce , jméno FO, byl rovněž vyslechnut jako svědek před soudem. Potvrdil, že v létech 2013 až 2015 přepsal žalobce nemovitosti, včetně nemovitostí , Anonymizováno, na žalovanou 1), a svědkovi sdělil důvod přepisu tak, že to dělá účelově, aby se ochránil, aby tehdejší společník firmy , Anonymizováno, , jméno FO, nevěděl, že žalobce má hodně nemovitostí. O tom, co by se mělo s převedenými nemovitostmi dál stát, žalobce svědka neinformoval, ani žalovaná 1) nikdy svědkovi nesdělila ničeho o tom, že by měla nemovitostí žalobci vracet. Svědek zaznamenal spory mezi žalobcem a žalovanou 1) ohledně placení daní. Žalobce zamýšlel na žalovaného 2) přepsat nějaké pozemky v roce 2019, což žalovaný 2) odmítl. To žalobce naštvalo, stejně jako to, když žalovaný 2) odmítl nabídku práce ve firmě žalobce. Žalobce poté chtěl nemovitosti po žalované 1) vrátit, začal o ní hrubě mluvit před svědkem, nelíbilo se mu, že žalovaná 1) mu nechce nemovitosti vrátit. Žalovaná 1) svědkovi sdělila, že jednala s žalobcem o tom, že mu nemovitosti vrátí, pokud od něj dostane jinou nemovitost či nějaké odškodné, avšak že žalobce vždy nějaké dohody změnil. Žalovaná 1) se svědkovi svěřila s tím, že nemovitosti je ochotna vrátit, neboť ze všeho měla mnoho stresu a žalobce a ni vyvíjel nátlak. Žalobce pravidelně telefonoval svědkovi, nepěkně se o žalované 1) vyjadřoval. Jednou přišel ke svědkovi do bytu v , Anonymizováno, na , Anonymizováno, ulici, měl klíče, sdělil, že svědkovi vybral účet. Stalo se také, že přišel k bytu se zámečníkem a začali vrtat, a svědek z obavy zavolal policii. Žalobce rovněž zalepovat vchodové dveře, dával do zámku tuhu nebo třísky, k tomu došlo asi 4x a bylo to natočeno. Rovněž toto svědek oznámil na policii. Žalobce mu psal SMS zprávy a e-maily, v nichž mu nadával. Po dobu 3-4 let se svědek už s žalobcem nestýká.

22. O rozporech mezi žalobcem a jeho synem , jméno FO, svědčí také SMS zpráva z nezjištěného data, kterou napsal syn žalobce žalobci. Sdělil žalobci, že se ho dotklo, že za cenu majetku, chamtivosti a moci je schopen ublížit vlastní dceři, předtím bral něco takového na lehkou váhu, ale nyní mu došlo, jak silná jsou to slova. Podle , jméno FO, žalobce vždy říkal, jak důležité jsou nemateriální hodnoty a víra, přitom nyní to vypadá jinak.

23. Z výpovědi žalované 1) zjistil soud tyto skutečnosti. V roce 2012 před jejím odjezdem do USA jí žalobce sdělil, že jí chce darovat dům v , Anonymizováno, , k čemuž však nedošlo. V létě 2013, když žalovaná 1) již byla v USA, žalobce svůj úmysl zopakoval, daroval žalované 1) nemovitosti v , Anonymizováno, , a žalovaná 1) smlouvu uzavřela tak, že zmocnila k jejímu podpisu za sebe žalobce. Žalobce žalované 1) nesdělil důvod darování a žalovaná 1) se domnívala, že tak učinil z lásky. Žalovaná 1) s žalobcem nikdy nehovořila o jakýchkoli podmínkách darování domu v , Anonymizováno, , vždy si myslela, že jí to žalobce prostě dal, považovala darování za trvalé a nevěděla, že by měla někdy dům v , Anonymizováno, žalobci vrátit. V době darování žalobce v domě v , Anonymizováno, bydlel asi do roku 2017, kdy se přestěhoval do , Anonymizováno, a dům v , Anonymizováno, byl pronajat. Žalovaná 1) si najala firmu, která se starala o nájemníky, dům v , Anonymizováno, byl pronajat panu , jméno FO, . Správce zjistil, že buď žalobce nebo jeho známí dům poničili, odvezli vybavení, poškodili zdi, odstranili tepelné čerpadlo, nechali otevřené okno a v domě jídlo. Dům byl ve stavu, že se nedal pronajmout. Žalovaná 1) neměla peníze na opravu, chtěla se s žalobcem domluvit a sdělila mu, že je ochotná mu vrátit dům v , Anonymizováno, , pokud jí za to pořídí nějaké jiné bydlení, přičemž toto vše se vztahovalo i na jiné nemovitosti v , Anonymizováno, . Žalobce stále měnil dohody a podmínky. V únoru 2020 zřídil na dům v , Anonymizováno, věcné břemeno na základě plné moci, která byla už 8 měsíců odvolaná. V lednu 2019 žalobce požadoval po žalovaném 2), aby si na sebe nechal převést od žalobce nějaké pozemky z důvodu exekuce hrozící žalobci. Žalovaný 2) toto odmítl a nevyhověl žalobci ani v tom, když žalobce požadoval, aby žalovaný 2) šel pracovat do firmy , právnická osoba, bez řádné smlouvy. Poté žalobce 24. 1. 2019 poslal žalované 1) SMS s tím, že pokud mu nevyhoví, tak chce nemovitosti zpět. Žalobce spolupracoval se svojí advokátkou na smlouvách o zpětném darování, žalovaná 1) řešila zpětné doplacení daní za 3 roky a požadovala od žalobce předání podkladů. Chtěla také, aby jí pořídil nějaké vlastní bydlení výměnou za vrácení nemovitostí. Žalobce začal vyhrožovat, tlačil na žalovanou 1), vstupoval do nemovitostí a poškozoval je, psal žalované 1) nepěkné věci. , adresa, vztahy mezi žalovanou 1) a žalobcem se velice zhoršily. Žalovaná 1) popisovala chování žalobce před darováním nemovitostí i po něm, jeho nátlak na ni i na její matku i na jejího bratra. Žalobce při darování nemovitostí v , Anonymizováno, žalované 1) se vůbec nezmiňoval o vrácení nemovitostí, a pokud by žalované 1) bylo známo, že jí žalobce nemovitosti v , Anonymizováno, daruje jen dočasně a bude je chtít zpět, nikdy by s tím nesouhlasila. Porovnala tyto okolnosti s okolnostmi, za nichž žalobce požadoval, aby na žalovaného 2) mohl převést své pozemky, když tehdy žalobce uvedl, že to má být pouze dočasně, dokud mu bude hrozit exekuce. Žalovaná 1) zcela popřela, že by komukoli říkala, že darování nemovitostí v , Anonymizováno, mělo být pouze dočasné.

24. Mezi žalobcem a žalovanými 1) a 2) probíhala elektronická komunikace formou SMS a e-mailů, z níž soud zjistil tyto skutečnosti. Elektronická komunikace mezi žalobcem a žalovanou 1) z 24. 1. a 30. 1. 2019 svědčí o tom, že mezi nimi se projednávala možnost práce žalovaného 2) pro firmu , Anonymizováno, a poskytnutí 10 % z výdělku pro žalovanou 1). Žalobce uvádí, že pokud žalovaná 1) vidí riziko v tom, že by žalovaný 2) měl pracovat pro , Anonymizováno, , má to říci, pak se převedou zpět byty a zruší zástavy s tím, že pokud žalovaná 1) chce, aby žalovaný 2) jednal podle ní, nemůže pracovat u žalobce.

25. E-mailem z 10. 4. 2019 žádal žalobce žalovaného 2), aby požádal banku o souhlas s darováním nemovitostí, na kterých je zástava, a to pro převod nemovitostí zpět na žalobce. Míní to udělat co nejdříve a má příjmy pouze malé z , Anonymizováno, , a tak potřebuje to, co využili oba žalovaní, tedy několik měsíců dopředu placené nájmy na svůj účet. Následujícího dne žalovaný 2) odpovídá žalobci, že chce dát vše do pořádku a navrhuje postup, že žalovaná 1) půjde do banky, žalobce poskytne žalovaným originály všech nájemních smluv od doby, kdy žalovaná 1) se stala majitelkou, žalobce poskytne převodní smlouvy na byty, které chce převést, žalovaní se pak setkají s právníkem a následně budou postupoval dál. Žalovaný 2) dne 16. 4. 2019 e-mailem sděluje žalobci, že oba žalovaní o tom přemýšleli, že žalované 1) bylo sděleno, že potřebují darovací smlouvy, aby dostali žádosti od banky. Dne 17. 4. 2019 píše žalovaný 2) žalobci, aby ho kontaktovat pouze přes e-mail, nikoli telefonem. Děkuje za smlouvy a darovací smlouvu, smlouvy musí vzít s žalovanou 1) k právníkovi. Žalobce 17. 4. 2019 píše oběma žalovaným, že jim posílá návrh darovací smlouvy od advokátky , tituly před jménem, , jméno FO, , přílohou e-mailu zřejmě byl návrh darovací smlouvy na nemovitosti v , Anonymizováno, . Dne 24. 4. 2019 píše žalobce oběma žalovaným, že jim posílá darovací smlouvy na nemovitosti v , adresa, a v , Anonymizováno, , přílohou tohoto e-mailu zřejmě jsou návrhy těchto darovacích smluv. Dne 26. 4. 2019 žalovaná 1) píše žalobci, jakou kompenzaci navrhuje za navrácení nemovitostí. Žalobce téhož dne odpověděl e-mailem odmítavě, co vše pro žalovanou 1) udělal s tím, že majetek, který je jeho, se znovu stane jeho majetkem, aby ho žalovaní nemohli vydírat. E-mailem z 30. 4. 2019 žalovaná 1) se znovu táže, jakou kompenzaci žalobce nabízí za navrácení nemovitostí. Žalobce téhož dne odpovídá tak, že nabízí svoji podporu. Dne 3. 5. 2019 žalovaná 1) odeslala žalobci odvolání zmocnění. Žalobce následující den žádá o vysvětlení s tím, že si myslí, že žalovaní ho chtějí vyšachovat ze hry a byty si nechat. Žalovaná 1) odpovídá 5. 5. 2019 tak, že výpověď ze zmocnění z prodeje a darování nemovitostí zaslala pouze pro ochranu do doby, než se zotaví z porodu a než se nemovitosti právně na žalobce převedou zpět. Žalobce téhož dne sděluje, že pokud majetek nedostane zpět, zcela to změní vztahy v celé rodině, a vyslovuje obavy ze skrytých záměrů žalovaných s majetkem žalobce. Žalovaná 1) dne 7. 5. 2019 oznamuje žalobci, že komunikuje s právníkem, uvádí, které listiny po žalobci požaduje. Sděluje, že žalovaní 1) a 2) chtějí žalobci vše vrátit, k tomu ale potřebují pro právníka všechny podklady a po jeho vyjádření a po zotavení z porodu začne žalovaná 1) pracovat na dalších krocích.

26. Z elektronické komunikace za období od 7. do 16. 9. 2019, vedené mezi žalobcem a žalovanou 1), vyplývá, že tito diskutovali o placení daní se závěrem, že žalovaná 1) daně uhradí. Elektronická komunikace mezi žalobcem a žalovanou 1) pokračovala e-mailem žalované 1) z 16. 12. 2019, v němž žádala žalobce o podpis smlouvy o advokátní úschově přes advokátní kancelář, sdělila žalobci, kdo jí zastupuje v komunikaci s žalobcem s tím, že komunikace s žalobcem jí vyčerpává a přestává se v ní orientovat. Na to dne 16. 12. 2019 se žalobce obrátil na advokátku , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že žalovaná 1) mu slíbila, že na něj převede zpět nemovitosti, které jí před lety převedl z jistých důvodů, právnička žalobce připravila darovací smlouvy, které žalované 1) poslal k podpisu. K převodu 2 nemovitostí je je třeba souhlasu banky. Žalobce dále sdělil, že žalovaná 1) vše odsouhlasila, ale nekomunikuje. , tituly před jménem, , jméno FO, e-mailem z 7. 1. 2020 oznámila žalobci, že žalovaná 1) požaduje pro zajištění potřeby bydlení pro sebe a svou rodinu při vzdání se majetku takové hodnoty pořízení bytu v , Anonymizováno, , jde o konkrétní byt v ceně 6.900.000 Kč, navrhuje využití advokátní úschovy tak, že pokud žalobce do advokátní úschovy složí tuto částku, vloží žalovaná 1) do advokátní úschovy podepsané darovací smlouvy na dohodnuté nemovitosti včetně návrhu na vklad do katastru. Žalobce odpověděl e-mailem z 8. 1. 2020 tak, že nemovitosti na , Anonymizováno, a v , Anonymizováno, se převedou bez zástavy banky, žádal o zajištění, aby nebyly zatíženy dluhem žalované 1). Poukázal na to, že žalovaná 1) zadržuje roční nájemné z bytů a peníze, které na jejím účtu žalobce nechal v minulosti, jde o více než 1.000.000 Kč, a žalobce tuto částku požadoval převést na svůj účet. E-mailem z 21. 1. 2020 , tituly před jménem, , jméno FO, sděluje žalobci, že souhlasí se schůzkou, a požádala o vyjádření k návrhu žalované 1) na poskytnutí prostředků k zajištění bydlení a k advokátní úschově. Žalobce odpověděl 22. 1. 2020 tak, že prostředky k zajištění koupi bytu pro žalovanou 1) zajistí, s advokátní úschovou souhlasí. Požadoval přinést souhlas banky s převodem nemovitostí , adresa, s tím, že bude žádat převedení zástavních smluv z těchto nemovitostí na nově koupený byt v , Anonymizováno, .

27. Další elektronická komunikace byla vedena v dubnu 2020. Z ní soud zjistil, že 7. 4. 2020 žádal žalobce o zaslání 5.000 Kč s tím, že přepis energií si má žalovaná 1) zřejmě zaplatit ze svých peněz a nemá ho okrádat, a pokud ty peníze nepřijdou, žalobce nebude platit žádné energie. Žalovaná 1) e-mailem z následujícího dne informovala žalobce, že sjednaná firma na správu nemovitostí má na starosti péči o nájemníky a celkové zabezpečení provozu nemovitosti a za to si účtuje 5.000 Kč. Dotazovala se, co žalobce myslel tím, že žalovaná 1) jedná proti němu. Žalobce odpověděl téhož dne tak, že přepis energií na žalovanou 1) za zády žalobce považuje za jednání proti němu tak, že žalovaná 1) chce mít nad ním vládu a vydírat ho. Sdělil, že dlouho jí podporoval a nešetřil na ni penězi, ona však, zřejmě s manželem, ho podrazili a okradli, žalobce by chtěl, aby mu žalovaná 1) vrátila všechny peníze, které jí posílal do USA, celkem 402.000 Kč. Požadoval rovněž, aby ho už neoslovovala tati, uvedl, že je mu zle z toho, že se mu narodila taková , Anonymizováno, , a , Anonymizováno, pro něj zůstane, dokud mu nevrátí vše, co mu ukradla. Žalovaná 1) téhož dne odpověděla dotazem, čím ho urazila či okradla a dotázala se, že pokud je mu zle z toho, že se mu narodila taková , Anonymizováno, , proč jí postupně nemovitosti daroval. Žalovaná 1) si myslela, že je to proto, že ji má rád. Žalobce odpověděl 9. 4. 2020 tak, že převod nemovitosti neproběhl z lásky k žalované 1), ale za určitých podmínek specifikovaných jejich ústní dohodou, u níž byli svědci. Podle něj žalovaná 1) překrucuje tuto dohodu, ve skutečnosti je to sobecká , Anonymizováno, , která odůvodní svému bratrovi, že na něj z majetku žalobce nic nezbylo. Žalovaná 1) odpověděla 10. 4. 2020 tak, že nyní už ví, že převod nemovitostí neproběhl z lásky žalobce k žalované 1). Požadovala, aby jí sdělil, jaké podmínky má na mysli, které měly být specifikovány ústní dohodou, když žalovaná 1) si na to nevzpomíná. Žalobce na to reagoval 10. 4. 2020 tak, že obvinil žalovanou 1), že mu ukradne byty za miliony a ještě bude ze sebe dělat dobrou, že mu posílá pár tisíc, které jsou jeho jediným příjmem. Nazval žalovanou 1) , Anonymizováno, , Anonymizováno, s tím, že si má ty peníze strčit , Anonymizováno, , Anonymizováno, a udávit se s nimi.

28. Z předložené SMS nebylo zjištěno, kterého dne, kdo a komu jí poslal, zřejmě ji odeslal žalobce, když nahoře je napsáno , jméno FO, . Zpráva obsahuje výhrůžku, že si nenechá něco líbit, zaútočí na , Anonymizováno, , nechá , jméno FO, vyhostit z ČR a , Anonymizováno, skončí sama a na psychině.

29. Žalobce e-mailem z 9. 2. 2021 sdělil žalované 1), že prostudoval kupní smlouvu mezi oběma žalovanými na prodej , Anonymizováno, , a vyjádřil se tak, že bude rád, až žalovaná 1) jednou o všechno přijde, a nazval ji kundou, s níž žalovaný 2) nemůže vydržet.

30. Ze svědecké výpovědi advokátky , tituly před jménem, , jméno FO, , která si vyhledala darovací smlouvu na nemovitosti v , Anonymizováno, z roku 2013 a své poznámky, bylo zjištěno, že u podpisu darovací smlouvy byla pouze ona s žalobcem. Přesně si již celý postup nepamatovala, byla však přesvědčena o tom, že v darování byl souladný zájem obou smluvních stran. Připustila, že žalobce jí mohl tehdy něco o důvodu darování sdělit, mohlo to souviset s opatrností žalobce při vypořádání v nějaké firmě. Svědkyně si nevybavila, že by darovací smlouva byla sjednána na omezenou dobu. S žalovanou 1) se setkala až v červnu 2014 u podpisu nějakých plných mocí. Svědkyně však dohledala generální plné moci pro žalobce ještě z roku 2012, které opravňovaly žalobce ke všemu, co se týkalo nemovitostí, které měla ve vlastnictví žalovaná 1), a z toho svědkyni vyplynula velká ingerence žalobce do toho, co se bude s nemovitostmi dít dále.

31. Dopisem z 6. 8. 2021 žalobce prostřednictvím své tehdejší právní nástupkyně , tituly před jménem, , jméno FO, vyzval žalovanou 1) ke splnění závazku a zároveň odvolal dar pro nevděk. Kromě předmětných nemovitostí v , Anonymizováno, jsou v dopise ještě zmíněny byty v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , garáž v Kohoutovicích, nemovitosti v , Anonymizováno, a v , adresa, . Žalobce vyzval žalovanou, aby všechny tyto nemovitosti mu bezodkladně vrátila s ohledem na to, že všechny převodní smlouvy byly uzavírány s vedlejším ujednáním, podle něhož mají být všechny vráceny žalobci na jeho výzvu. Z důvodu právní jistoty žalobce zároveň odvolal všechny tyto dary pro nevděk, který odůvodňuje čtyřmi okruhy skutečností. Za nevděk považuje zejména to, že žalovaná 1) nevyhověla žalobci a nevrátila mu tyto nemovitosti, čímž ho fakticky obrala o veškerý dřívější nemovitý majetek, a to i přes dřívější podporu žalobce po finanční stránce. Druhý důvod nevděku žalobce specifikoval v tom, že žalovaná 1) odvolala plné moci, podle nichž byl žalobce oprávněn právně jednat v souvislosti s těmito nemovitostmi, a poukázal na to, že žalobce se vzdal práva věcných břemen doživotního užívání na nemovitostech, a když si věcné břemeno opět zapsal, podala na něj žalovaná 1) žalobu. Třetí důvod nevděku byl označen tak, že žalovaná 1) prodala chatu v , Anonymizováno, a pokouší se o prodej nemovitostí v , adresa, , a to za cenu výrazně nižší, než je jejich skutečná tržní hodnota. Navíc bezúplatně žalovaná 1) převedla podíly ve výši 50 % z bytů v , Anonymizováno, a v , Anonymizováno, na žalovaného 2). Poslední čtvrtý důvod nevděku žalobce spatřuje v tom, že žalovaná 1) na něj podala nedůvodně několik trestních oznámení. Podle podacího lístku byl dopis odeslán doporučeně dne 6. 8. 2021 žalované 1) na adresu , adresa, . Žalovaná 1) popřela, že by tento dopis jí byl doručen.

32. Pokud jde o převod jiných nemovitých věcí, mimo k. ú. , adresa, , z žalobce na žalovanou 1), zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne 20. 9. 2010 uzavřel žalobce jako prodávající s , jméno FO, jako kupující kupní smlouvu, na základě níž jí prodal chatu č. ev. , Anonymizováno, spolu s pozemky v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , dále rodinný dům č. p. , Anonymizováno, včetně pozemků v obci a k. ú. , adresa, a garáž s pozemkem v obci , adresa, k. ú. , adresa, . Dne 3. 6. 2014 uzavřela , jméno FO, jako prodávající s žalovanou 1) jako kupující kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej stejných nemovitostí žalované 1). Dne 3. 6. 2014 uzavřel žalobce jako dárce a oprávněný s žalovanou jako obdarovanou darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene, podle níž daroval žalované bytovou jednotku č. , Anonymizováno, nacházející se v bytovém domě č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , k. ú. , adresa, včetně spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a pozemku. Žalovaná 1) zároveň zřídila ve prospěch žalobce věcné břemeno v podobě služebnost doživotního bydlení, užívání a požívání těchto nemovitých věcí. Dne 7. 5. 2015 uzavřel žalobce jako dárce s žalovanou 1) jako obdarovanou 2 darovací smlouvy. V jedné z nich daroval žalované 1) bytovou jednotku č. , Anonymizováno, v bytovém domě č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , k. ú. , adresa, , a druhou darovací smlouvou žalované 1) daroval bytovou jednotku č. , Anonymizováno, v bytovém domě č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , k. ú. , adresa, , vždy se spoluvlastnickými podíly na společných částech domu a pozemku.

33. Žalobce předložil 4 inzeráty ze serveru Sreality.cz na prodej chat s pozemky, z toho 2 chaty se nacházejí v , Anonymizováno, , další v , adresa, , a poslední ve , adresa, . Těmito inzeráty žalobce hodlá prokázat, že žalovaná 1) prodala pod cenou některé nemovité věci, které od žalobce obdržela. Pro rozhodnutí v této věci však z těchto listin nevyplývají žádné právně významné skutečnosti.

34. Ohledně shora uvedených nemovitostí probíhají následně uvedená soudní řízení. Žalovaná 1) podala proti žalobci 9. 3. 2020 u Městského soudu v Brně žalobu na určení, že 3 bytové jednotky nejsou zatíženy služebností doživotního užívání a požívání ve prospěch žalobce. Jedná se o shora zmíněné bytové jednotky v obci , adresa, , k. ú. , adresa, . Žalovaná 1) v žalobě tvrdila, že žalobce zatížil tyto bytové jednotky věcným břemenem až dlouho poté, co mu žalovaná 1) plnou moc k dispozici s těmito nemovitostmi odvolala, přičemž plná moc byla z 17. 6. 2016 a žalobce podal návrh na vklad věcných břemen 21. 2. 2020 poté, co plná moc byla odvolána dne 3. 5. 2019 a 9. 6. 2019. Žalobě bylo vyhověno rozsudkem městského soudu z 20. 4. 2021 č. j. 20 C 46 /2020-178, který však byl zrušen odvolacím soudem a nyní je řízení přerušeno. Žalobce podal 27. 8. 2021 u Městského soudu v Brně žalobu na žalované 1) a 2) a domáhal se určení, že žalobce je vlastníkem 3 shora zmíněných bytových jednotek v , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , pozemku parc. č. , hodnota, včetně jeho součásti, stavby garáže bez čísla v k. ú. , adresa, . Jeho žaloba byla zamítnuta rozsudkem Městského soudu v Brně z 25. 1. 2024 č. j. 63 C 194/2021-152, který zatím nenabyl právní moci. Z odůvodnění rozsudku se podává, že v řízení soud nevzal za prokázanou tvrzenou dočasnost převodů těchto nemovitostí na žalovanou 1). Soud neshledal rovněž splnění podmínek pro vrácení daru pro nevděk, což nespočívá ani v neochotě žalované 1) vrátit žalobci nemovitosti, ani v odvolání plných mocí udělených žalobci žalovanou 1), ani v trestních oznámeních ani v převodu spoluvlastnického podílu na těchto nemovitostech žalovanou 1) na žalovaného 2).

35. Žalobce podal proti žalované 1) žalobu u Okresního soudu Žďár nad Sázavou, v níž se domáhal nejprve určení vlastnictví k nemovitým věcem v obci , adresa, , k. ú. , adresa, , a žalobu změnil na zaplacení obvyklé ceny za tento dar. Rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou z 24. 2. 2022 č. j. 8 C 128/2021-191 byla žaloba zamítnuta, tento rozsudek však byl zrušen usnesením Krajského soudu v Brně z 15. 6. 2022 č. j. 72 Co 88/2022-218. Důvodem zrušení rozsudku byly procesní nedostatky.

36. O dispozici s bytovou jednotkou č. , Anonymizováno, 9 v obci , adresa, , k. ú. , adresa, , svědčí kupní smlouva uzavřená 10. 7. 2017 mezi žalovanou 1), zastoupenou na základě plné moci žalobcem, jakožto prodávající a , jméno FO, jakožto kupujícím. Kupní cena byla sjednána na 2.000.000 Kč.

37. Ohledně energií a stavebních úprav nemovitostí odlišných od nemovitostí v , Anonymizováno, zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Společnost , adresa, , Anonymizováno, . , adresa, vystavila 17. 1. 2019 fakturu za období celého roku 2018 za odběr elektřiny na žalobce, kdy odběratelem byl evidován žalobce na adrese , adresa, , , adresa, . Stejná společnost vyúčtovala žalobci odebraný plyn na tomtéž odběrném místě za tentýž rok 2018 fakturou z 17. 1. 2019. Dne 31. 5. 2013 uzavřel žalobce se společností , právnická osoba, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa , adresa, , jedná se o bytovou jednotku shora uvedenou v k. ú. , adresa, . Společnost , právnická osoba, vyúčtovala žalobci fakturou z 25. 7. 2012 elektřinu za období od 18. 6. 2011 od 25. 6. 2012 v místě spotřeby , adresa, . Soud v této souvislosti poukazuje na to, že ve fakturovaném období byl vlastníkem nemovitostí v k. ú. , adresa, žalobce na základě kupní smlouvy z 20. 9. 2010, kterou uzavřel s , jméno FO, . Nemovitostí v , adresa, se týká souhlas , právnická osoba, , adresa, , odboru územního plánování a stavebního řádu, z 16. 7. 2010 č. j. , č. účtu, , kdy tento souhlas se vztahuje na provedení ohlášené stavby rozšíření rekreačního objektu a výstavby jímky na vyvážení. Dne 20. 4. 2017 vydal tentýž stavební úřad soulad s užíváním této stavby.

38. Z výpisů z účtu žalobce č. , hodnota, u , Anonymizováno, bylo zjištěno, že obdržel na tento účet následují platby. Dne 6. 10. 2017 platbu 2.000.000 Kč z účtu , jméno FO, , dne 18. 9. 2019 platbu 47.770 Kč od žalovaného 2) s popisem nájmy za září, dne 2. 10. 2019 platbu 17.500 Kč od žalovaného 2) s popisem splátka za říjen, dne 29. 10. 2019 platbu 47.770 Kč od žalovaného 2) s popisem nájmy za říjen, dne 2. 12. 2019 platbu 17.500 Kč od žalované 1) s popisem nájem za prosinec, dne 18. 12. 2019 platbu 50.230 Kč od žalovaného 2) s popisem nájmy z bytů za prosinec 2019, dne 27. 1. 2020 platbu 47.770 Kč od žalovaného 2) s popisem nájmy z bytů leden, dne 2. 3. 2020 platbu 17.500 Kč od žalovaného 2) s popisem nájem za březen, dne 6. 3. 2020 platbu 47.770 Kč od žalovaného 2) s popisem dar nájem za únor 2020, dne 31. 3. 2020 platbu 42.770 Kč od žalovaného 2) s popisem darování březnového nájemného.

39. Žalovaná 1) udělila žalobci několik plných mocí, z nichž soud zjistil tyto skutečnosti. Plnou mocí z 14. 9. 2012 zmocnila žalobce k zastupování v řízení před katastrálním úřadem ohledně zápisu vkladu vlastnictví pro žalovanou 1) podle darovací smlouvy týkající se nemovitostí v , Anonymizováno, . Dne 14. 9. 2012 žalovaná 1) zmocnila žalobce k zastupování ve všech věcech související s nemovitostmi vlastněnými žalovanou 1) v , Anonymizováno, . Plnou mocí z téhož dne 14. 9. 2012 zmocnila žalovaná 1) žalobce k zastupování ve všech právních věcech souvisejících s nemovitostmi vlastněnými žalovanou 1) v , Anonymizováno, , výslovně k podpisu smlouvy o zřízení věcného břemene k tíži těchto nemovitostí, k podpisu smlouvy o prodeji těchto nemovitostí, či k podpisu smlouvy o nájmu či jiném užívání těchto nemovitostí. Dne 23. 8. 2013 žalovaná 1) zmocnila žalobce k zastupování ve všech právních věcech souvisejících s nemovitostmi vlastněnými žalovanou 1) v , Anonymizováno, včetně uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, smlouvy o prodeji těchto nemovitostí, smlouvu o nájmu či jiném užívání, k vymáhání a uplatňování nároků žalované 1), k zastupování před soudními a právními orgány, ke správě nemovitostí a k uzavírání či ukončování smluv o dodávkách služeb, energií a médií. Další plnou mocí z 9. 9. 2013 zmocnila žalovaná 1) žalobce k zastupování ve všech právních věcech souvisejících s bezúplatným převodem nemovitostí v , Anonymizováno, , tato plná moc je zmíněna výše v souvislosti s darovací smlouvou. Dne 17. 6. 2016 žalovaná 1) zmocnila žalobce k zastupování ve všech právních věcech souvisejících s , Anonymizováno, vlastněnými žalovanou 1), a to bytové jednotky č. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , bytové jednotky č. , adresa, , k. ú. , adresa, , bytové jednotky č. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , k nemovitým věcem v k. ú. , adresa, , dále k uzavírání smluv o zřízení věcného břemene, smluv o prodeji těchto nemovitostí, smluv o nájmu či jiném užívání nemovitostí, k uzavírání smluv darovacích, k vymáhání a uplatňování nároků žalované 1) v souvislosti s těmito nemovitostmi, k zastupování před všemi soudními a správními orgány, u bank a katastrálních úřadů, ke správě nemovitostí a k uzavírání či ukončování smluv o dodávce služeb energií a médií do těchto nemovitostí. Z listiny odvolání zmocnění soud zjistil, že žalovaná 1) odvolala veškeré dřívější plné moci, jimiž zmocnila žalobce, aby za ni jednal při nakládání s nemovitými věcmi, a to s 3 byty v , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , a s předmětnými nemovitostmi v , Anonymizováno, . Odvolání plných mocí je datováno 9. 6. 2019, žalovaná 1) ho podepsala a její podpis byl úředně ověřen 27. 5. 2019. Podle doručenky převzal žalobce tuto listinu dne 19. 6. 2019.

40. U zdejšího soudu je vedeno řízení zahájené 9. 3. 2020, kdy žalovaná 1) podala na žalobce žalobu na určení, že předmětné nemovité věci v , Anonymizováno, nejsou zatíženy služebností doživotního užívání a požívání ve prospěch žalobce. Do řízení přistoupil jako další účastník manžel žalované 1). Usnesením z 1. 9. 2022 č. j. , spisová značka, bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , spisová značka, , které je zmíněno shora a jehož předmětem je určení neexistence služebnosti ve prospěch žalobce na nemovitostech v městě , Anonymizováno, .

41. Ohledně péče o předmětné nemovitosti v , Anonymizováno, zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Stavební úřad , adresa, vydal dne 24. 5. 2013 pod č. j. , Anonymizováno, rozhodnutí o umístění stavby, a to přístavby garáže k rozestavěnému rodinnému domu na parc. č. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . Stavební úřad obdržel 24. 5. 2013 průvodní zprávu ohledně téže stavby. Tentýž stavební úřad dne 30. 5. 2014 pod č. j. , Anonymizováno, sdělil ve vztahu k žalobci, který zastupoval na základě plné moci žalovanou 1), že obdržel oznámení o užívání novostavby rodinného domu na parc. č. , Anonymizováno, a stavby přístavba stavba garáže pro 2 osobní automobily na parc. č. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . , právnická osoba, domu byl vydán souhlas dne 2. 11. 2009 a rozhodnutí o změně stavby 24. 5. 2013. Dne 28. 12. 2017 uzavřela žalovaná 1), zastoupená na základě plné moci žalobcem, jako pronajímatel s , právnická osoba, a , jméno FO, jako nájemci smlouvu o nájmu předmětných nemovitostí v , Anonymizováno, na dobu do konce roku 2018. Podle potvrzení z 28. 12. 2017 žalobce převzal od , jméno FO, kauci 36.000 Kč a nájem za leden 2018 ve výši 18.500 Kč. Na tuto smlouvu navazuje smlouva o nájmu domu z 30. 12. 2018, kterou již uzavřela sama žalovaná 1) jako pronajímatel s , právnická osoba, na tytéž nemovité věci na dobu do konce roku 2019. K této smlouvě byl dne 31. 12. 2019 uzavřen dodatek č. , hodnota, , jímž byl nájem prodloužen do 30. 5. 2020.

42. Ohledně vzniklých škod na nemovitostech v , Anonymizováno, a na dalších nemovitostech, které byly převedeny na žalovanou 1), zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Policista , jméno FO, e-mailem z 17. 11. 2020 reagoval na zprávu , jméno FO, o poškozeném zámku v bytě , adresa, , , Anonymizováno, . Sdělil, že měl k dispozici videozáznamy z domovních kamer, zjistil, že schválnosti jsou dlouhodobého charakteru, zjistil ze záznamového systému z kukátka, že 16. 11. 2020 byl žalobce u tohoto bytu, mělo se jednat o škody na vložce zámku, a skutky z 12. 10. a 15. 10. 2020. Z fotografií zámku vyplývá, že tento byl násilně poškozen, do vložky zámku bylo buď něco vloženo, anebo naneseno. Podle faktury zámkařství , jméno FO, , Anonymizováno, byla žalované 1) dne 4. 9. 2020 vyúčtována částka 3.500 Kč za otevření objektu , adresa, , , adresa, . Dne 11. 2. 2021 sdělil , jméno FO, žalované 1), že žalobce požadoval informaci, proč pan , jméno FO, přestal žalobci platit za pronájem garáže, a pan , jméno FO, žalobci sdělil, že ho uvedl v omyl, neboť není jejím majitelem, a zaslal mu platnou smlouvu, na základě níž hradí za pronájem žalované 1). Dne 23. 12. 2020 , jméno FO, sdělil e-mailem žalované 1), že byl v , Anonymizováno, , připojil fotografie s tím, že zámek ve dveřích byl v pořádku a nepoškozený, avšak je to jiný zámek, od něhož nemá klíče. Tentýž , jméno FO, písemně čestně prohlásil dne 19. 2. 2021, že jako správce nemovitostí žalované 1) musel řešit 5 situací. V bytě č. , Anonymizováno, na , Anonymizováno, ulici v , Anonymizováno, po dodání kotle do bytu, který nechal demontovat žalobce, byl požádán o pronajmutí bytu. V první polovině října byl zámek do bytu zalepen vteřinovým lepidlem a ve stejný den byl takto zalepen i zámek do bytu na , Anonymizováno, ulici, toto bylo provedeno žalobcem, který byl později natočený kamerou. Potenciální zájemkyně kvůli tomuto problému o byt již zájem nejevila. Dne 27. 1. 2021 do bytu pomocí zámečníka vstoupil člověk, který se nájemnicím představil jako otec majitelky, sdělil, že si přišel pro svůj nábytek v obývacím pokoji, nakonec to však neučinil. Druhý případ byl 18. 1. 2021, kdy byl odstraněn zalepený zámek u rodinného domu v , Anonymizováno, . Třetí případ byl na chatě v , adresa, , kde došlo k vloupání, poškození zámků se záměrem zabránit prodeji, a místní muž sdělil, že pomáhal otci majitelky se do objektu dostat, protože neměl klíče. Čtvrtý případ se stal v objektu v , Anonymizováno, , kde začátkem ledna 2021 pan , jméno FO, zjistil, že byl vyměněn zámek v hlavních dveřích a vykopnuty dveře bočního vstupu, které byly ponechány otevřené dokořán. Interiér domu byl znečištěn kočičími výkaly, boční dveře byly opraveny, elektřina i plyn uzavřeny a objekt zazimován. V druhém únorovém týdnu však bylo nahlášeno opětovné poškození a otevření bočních dveří, zámek byl poškozen vrtačkou, byly uzamčeny všechny interiérové dveře a odcizeny klíče od nich, byla zapnuta elektřina a spuštěn plynový kotel a v domě bylo přetopeno. Pátý případ se stal v garáži v , Anonymizováno, , kdy rozhořčený nájemník garáže kontaktoval pana , jméno FO, s tím, že je obtěžován požadavky žalobce na zasílání nájemného na účet žalobce, zasílání nájemní smlouvy a další, a požádal proto o ukončení nájemní smlouvy. Žalobce rovněž 28. 1. a 9. 2. 2021 zfalšoval hlavičku soukromého e-mailu pana , jméno FO, se záměrem ho zdiskreditovat u žalované 1). , jméno FO, 13. 11. 2020 s žalobcem telefonicky hovořil o důvodech, proč toto vše dělá. Žalobce se omluvil a sdělil, že je v zoufalé situaci a nabídl mu 100.000 Kč, když přestane pomáhat jeho dceři. , jméno FO, toto odmítl.

43. Z čestného prohlášení , jméno FO, z 25. 2. 2021 vyplývá, že 27. 1. 2021 vstoupil do bytu č. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, bez předchozího ohlášení žalobce za pomoci zámečníka, paní , jméno FO, byla v bytě přítomna, vyděsila se. Žalobce jí sdělil, že je otcem majitelky, a chtěl si vzít nábytek z bytu. Z čestného prohlášení , jméno FO, z 27. 2. 2021 bylo zjištěno, že v době od 27. 9. do 16. 11. 2020 byly opakovaně poškozeny zámky vstupních dveří bytu č. , Anonymizováno, . Bylo proto nutno několikrát vyměnit a vyčistit zámek. Vždy byl uvnitř někdo, kdo mohl zevnitř otevřít, avšak vědomí toho, že by se mohlo stát nemožným dostat se do bytu, bylo pro pana , jméno FO, stresující.

44. Ohledně přestupkových a trestních řízení zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Policií ČR, obvodním ředitelstvím , adresa, bylo vedeno řízení pod č. j. , Anonymizováno, . Dopisem z 21. 10. 2020 policista vyzval , jméno FO, o poskytnutí informací ohledně koupě bytů v , Anonymizováno, a jejich podmínek. , jméno FO, odpověděl 28. 10. 2020, že žalovaní 1) a 2) chtěli zakoupit 6 nemovitostí, žalobce jim nabídl pomoc při financování, byly sepsány doklady o zrušení věcných břemen, projednávaly se nemovitosti určené k zastavení, bylo to 6 nemovitostí, které žalobce dočasně převedl na žalovanou 1), a to byty v , Anonymizováno, a 2 chalupy, přičemž na jednáních bylo řečeno, že tyto nemovitosti se budou převádět zpět na žalobce, žalovaná 1) sdělila, že nemovitosti v , Anonymizováno, bude vracet žalobci po nákupu bytů v , Anonymizováno, . Ve věci podával vysvětlení žalovaný 2) dne 17. 7. 2020, jak je uvedeno shora. Trestní oznámení ve věci podala žalovaná 1) s tím, že žalobce sepsal smlouvy o zřízení věcného břemene 26. 9. 2018 ke 3 bytům v , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , a dne 23. 1. 2019 sepsal smlouvu o zřízení věcného břemene na nemovitosti v , Anonymizováno, , smlouvy opatřil nesprávným datem vzniku listiny tak, aby vyvolal dojem, že smlouvy byly podepsány ještě před tím, než žalovaná 1) odvolala plné moci udělené žalobci. Usnesením z 5. 1. 2021 byla tato věc policejním komisařem odložena, neboť nešlo o podezření z trestného činu. Z odůvodnění se podává, že žalobce smlouvy o zřízení věcných břemen podepsal a nechal ověřit až v roce 2020, v době, když byly vypovězeny plné moci udělené jemu žalovanou 1). Žalovaná 1) proti rozhodnutí policie podala stížnost, která byla zamítnuta jako nedůvodná usnesením státního zástupce Obvodního státního zastupitelství , Anonymizováno, , adresa, dne 8. 3. 2021 pod sp. zn. , spisová značka, .

45. Další řízení bylo vedeno u Policie ČR obvodního oddělení , adresa, Ze zprávy policie bylo zjištěno, že nejprve 18. 5. 2020 žalobce oznámil na policii problémy ohledně vstupu do bytu v , Anonymizováno, , kdy vstupu mu bránil jeho syn , jméno FO, . Toto oznámení bylo vyřešeno přímo na místě. Následně 27. 5. 2020 oznámil na policii , jméno FO, , že žalobce měl odvrtat vložku zámku od vstupních dveří do bytu. Dne 18. 6. 2020 bylo rozhodnuto o uložení věci bez podezření na trestnou činnost. , jméno FO, 20. 10. 2020 podal stížnost na rozhodnutí policie, toto bylo přezkoumáno , Anonymizováno, , které neshledalo žádné pochybení v postupu policejního orgánu. Z rozhodnutí policie o uložení z 29. 6. 2020 se podává, že policejní orgán zjistil, že žalobce se vůči svému synu , jméno FO, choval hrubě, byly zde citovány zprávy obsahující vulgární výrazy. Policie rovněž rozhodla o vyčlenění přestupkového jednání žalobce do č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, k samostatnému projednání, jednalo se o hrubé jednání žalobce na místě , adresa, , , Anonymizováno46. Další řízení bylo vedeno Policií ČR, obvodním oddělením , adresa, pod č. j. , Anonymizováno, . Z návrhu na uložení z 23. 6. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná 1) podala oznámení ve věci krádeže věcí z rodinného domu č. , hodnota, v , Anonymizováno, . Policie zjistila, že veškeré věci označené jako odcizené si po odstěhování nájemníků odvezl žalobce, když se jednalo o jeho majetek, neboť žalobce daroval žalované 1) pouze rozestavěnou budovu, kterou dokončil a vybavil zařízením. Věc byla proto uložena, neboť ke krádeži věcí nedošlo.

47. Ze zprávy Policie ČR, obvodního oddělení , adresa, z 21. 5. 2024 vyplývá, že tato součást pouze prováděla dožádání z jiných policejních obvodů o provedení výslechu žalobce, a to ve věci výše uvedené obvodního oddělení , adresa, , Anonymizováno, a ve věci obvodního oddělení , adresa, č. j. , Anonymizováno, Podle potvrzení obvodního oddělení , adresa, provedla oznámení žalovaná 1) dne 13. 2. 2021, avšak nejprve policií kontaktoval žalobce s dotazem, zda hlídka řešila oznámení ohledně nemovitosti , adresa, . Jednalo se o vstup do této nemovitosti, policie neshledala žádnou trestněprávní odpovědnost a zaevidovala věc jako přestupek proti občanskému soužití, jako schválnost. Z výpovědí žalobce a žalované 1) bylo zjištěno, že mezi nimi jsou majetkové spory. Ze strany rodiny , jméno FO, byla učiněna celkem , hodnota, oznámení, jedno oznámení se týkalo klíčů k nemovitosti, kterými disponovala sousedka, druhé se týkalo možného vniknutí do objektu, při čemž bylo zjištěno, že jde o pověřeného správce nemovitostí, třetí oznámení se týkalo dveří do objektu, které nešly z důvodu povětrnostních vlivů otevřít. Čtvrté oznámení se týkalo toho, že v době od 18. 1. do 13. 2. 2021 neznámá osoba nechala otevřené topení a dveře do domu č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . Věc však byla odložena rozhodnutím z 7. 6. 2021.

48. Další řízení bylo vedeno Policií ČR, obvodním oddělení , adresa, – , Anonymizováno, pod č. j. , Anonymizováno, . Dne 16. 10. 2020 byla věc uložena, jak plyne z úředního záznamu z téhož data. Jednalo o to, že 27. 7. 2020 oznámila žalovaná 1), že žalobce se dopustil krádeže plynového kotle z jejího bytu na adrese , adresa, . Policejní orgán zjistil už dřívější zaevidování téhož oznámení a jeho odložení. Žalovaná 1) učinila nové oznámení. Po prošetření věci bylo zjištěno, že k žádnému odcizení kotle nedošlo, když žalobce kotel odmontoval s , jméno FO, a odvezl ho, když mělo dojít k předání bytu novým nájemníkům. Další oznámení učinila žalovaná 1) na policii 12. 10. 2020, kdy sdělila poškozování zámku dveří na adrese , Anonymizováno, , , adresa, ve dnech 27. 9. až 16. 11. 2020. Policie ČR, obvodní oddělení , adresa, – , Anonymizováno, pod č. j. , Anonymizováno, vyrozuměla žalovanou 1) tak, že věc byla oznámena jako přestupek správnímu orgánu. Věcí se zabýval odbor právní a přestupkové oddělení Úřadu městské části města , adresa, pod č. j. , Anonymizováno, . Dne 10. 6. 2021 přestupková komise vyrozuměla žalovanou 1) o zahájení přestupkového řízení. Žalovaná 1) dne 3. 5. 2021 oznámila přestupkové komisi svůj souhlas se zahájením řízení o přestupcích proti žalobci.

49. Žalovaná 1) podala 3. 10. 2020 oznámení ohledně výměny zámků u dveří chaty č. ev. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, a schválnosti ze strany žalobce. Policie ČR, obvodní oddělení , adresa, , pod č. j, Anonymizováno, 14. 10. 2020 vyrozuměla žalovanou 1), že věc byla předána , právnická osoba, , adresa, . Přestupková komise , adresa, oznámila žalované 1) dne 23. 10. 2020 zahájení řízení proti žalobci, který měl narušit úmyslně občanské soužití tak, že se dopustil schválnosti v době od 27. 9. 2020 do 3. 10. 2020 u chaty č. ev. , Anonymizováno, v , adresa, bez vědomí žalované 1) jakožto majitelky vyměnil 2 vložky zámku FAB u vstupních dveří a z vnitřních prostor odvezl část kuchyňské linky. Žalovaná 1) byla vyzvána, aby sdělila, zda souhlasí se zahájením tohoto přestupkového řízení. Žalovaná 1) dopisem z 11. 2. 2021 vyčíslila přestupkové komisi , adresa, škodu na odcizených věcech a odvrtaných zámcích. Řízení bylo zastaveno rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, z 10. 12. 2021 č. j. , Anonymizováno, s tím, že skutek, o něm se vede řízení, není přestupkem. Z odůvodnění se podává, že nebylo prokázáno, že k popsanému jednání došlo ze strany žalobce. Jeho jednání lze kvalifikovat jako jednání v souladu se smlouvu o zřízení věcného břemene, podle níž byl žalobce oprávněn doživotně užívat tuto nemovitost.

50. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalobce uzavřel dne 11. 9. 2013 s žalovanou 1) jakožto svojí dcerou darovací smlouvu na nemovité věci v , Anonymizováno, , uvedené ve výroku I. tohoto rozhodnutí, žalovaná 1) v té době pobývala v USA a udělila žalobci plnou moc k uzavření této smlouvy. Nebylo prokázáno, že by před uzavřením této smlouvy nebo během jejího uzavření bylo mezi žalobcem a žalovanou 1) sjednáno, že darování je pouze dočasné, a že žalovaná 1) tyto nemovitosti žalobci vrátí, v které době a za jakých podmínek. Žalobce následně daroval žalované 1) ještě 3 byty v , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Nemovitosti v , adresa, , v , Anonymizováno, a garáž v , Anonymizováno, žalobce nejprve prodal , Anonymizováno, , jméno FO, , matce jeho tehdejší družky, která následně prodala tytéž nemovité věci žalované 1). Ani u těchto převodů nebylo prokázáno, že by byla dohodnuta jejich dočasnost a povinnost žalované 1) vrátit je žalobci. Žalobce byl jednatelem, tedy statutárním orgánem, i společníkem shora uvedených obchodních společností, , Anonymizováno, , , právnická osoba, , , právnická osoba, a , právnická osoba, . Na začátku roku 2018 se žalovaná 1) vrátila z USA do České republiky se svým manželem, žalovaným 2). Žalobce nabízel žalovanému 2) zaměstnání v jeho firmě a požadoval, aby na žalovaného 2) mohl převést další pozemky. Oba žalovaní však toto odmítli. Mezi žalobcem a žalovanou probíhala elektronická komunikace výše popsaná. Došlo mezi nimi k neshodám. Probíhala mezi nimi jednání o tom, že by žalovaná 1) nemovitosti v , Anonymizováno, , jakož i další nemovité věci shora uvedené, žalobci převedla zpět, na podmínkách takového právního jednání se však účastníci nedohodli. Žalovaná 1) odvolala dne 9. 6. 2019 plné moci, které udělila žalobci pro dispozice s nemovitostmi v , Anonymizováno, a s třemi byty v , Anonymizováno, , žalobce toto odvolání plných mocí převzal do vlastních rukou. Mezi účastníky docházelo ke sporům, jejich vztahy se velice zhoršily. Žalovaní 1) a 2) zamýšleli koupit 6 bytů v Čechách, žalobce byl ochoten jim pomoci po finanční stránce, došlo ke zrušení věcných břemen k některým nemovitostem, a žalobce po odvolání plných mocí znovu tato věcná břemena zřídil ke 3 bytům v , Anonymizováno, a k nemovitostem v , Anonymizováno, . O existenci těchto věcných břemen je dosud vedeno řízení u zdejšího soudu i u Městského v Brně. Žalovaná 1) prodala byt v , Anonymizováno, , jméno FO, v roce 2017, kdy za ní ještě smlouvu uzavřel žalobce podle plné moci. Žalovaná 1) doplatila daně z nemovitostí a z příjmů po dohodě s žalobcem. Žalobce se pokoušel dostat do některých nemovitostí, jeho syn , jméno FO, i žalovaná 1) na něj podali oznámení na policii, bylo vedeno několik řízení shora uvedených, která byla buď odložena policií, anebo zastavena v přestupkovém řízení, jak je výše popsáno. Žalobce dopisem z 6. 8. 2021 vyzval žalovanou 1) k vrácení všech nemovitostí, tedy nemovitostí v , Anonymizováno, , v , Anonymizováno, , v , Anonymizováno, a v , adresa, , z důvodu, aby splnila jejich ústní dohodu, a zároveň jí z opatrnosti vyzval k vrácení stejných nemovitostí pro nevděk, který spatřoval v čtyřech okruzích skutečností, jednak, že žalovaná 1) nevrátila žalobci předmětné nemovité věci, že odvolala plné moci žalobci, že prodala nemovitosti v , Anonymizováno, a v , adresa, za cenu nižší než je tržní hodnota, že převedla podíly na nemovitostech na svého manžela a že nedůvodně podala na žalobce několik trestních oznámení. Žalovaná 1) popřela, že by tento dopis obdržela, i když byl odeslán téhož dne doporučeně. Podle žalobce se žalovaná s tímto dopisem seznámila nejpozději 13. 9. 2021 v rámci řízení u Okresního soudu , adresa, C 227/2021, kdy tato listina se k žalované dostala do její dispozice jako příloha žaloby. Toto řízení bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku ze strany žalobce usnesením z 13. 9. 2021 č. j. , spisová značka, . Žalovaná v průběhu tohoto řízení u zdejšího soudu darovala spoluvlastnický podíl ideální 1/4 na nemovitostech v , Anonymizováno, svému manželovi, který se následně stál účastníkem tohoto řízení jako žalovaný , právnická osoba, vrácení nemovitostí v , Anonymizováno, ze strany žalovaných 1) a 2) žalobci dosud nedošlo.

51. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil tímto způsobem. Dnem 1. 1. 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který k témuž dni zrušil občanský zákoník č. 40/1964 Sb. Podle přechodných ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., konkrétně § 3028 odst. 2 a 3, se ustanoveními toho zákona řídí i právní poměry týkající se práv věcných, avšak jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Jiné právní poměry vzniklé přede dnem nebytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. Žalobní nárok vychází ze závazkového právního vztahu založeného darovací smlouvou z roku 2013, kdy platil ještě občanský zákoník č. 40/1964 Sb. Vrácení daru je specifickým způsobem zániku právního vztahu založeného darovací smlouvou a řídí se tedy dosavadními právními předpisy, když pod pojmem právní poměr je třeba rozumět právní poměr od jeho vzniku až do jeho zániku. Uzavření darovací smlouvy i podmínky vrácení daru bylo tedy třeba posoudit podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.

52. Vzhledem k tomu, že jde o určovací žalobu, soud se zabýval nejprve tím, zda na požadovaném určení vlastnického práva k nemovitým věcem je naléhavý právní zájem, jak vyžaduje ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb. – občanského soudního řádu. Žalobce se domáhá určení vlastnictví ve prospěch své osoby za situace, že v katastru nemovitostí na počátku řízení byla vedena jako vlastník předmětných nemovitých věcí žalovaná 1), a v současné době jsou již jako spoluvlastníci nemovitostí vedeni oba žalovaní. Žalobce tak správně vymezil okruh účastníků řízení s ohledem na závaznost výroku pravomocného rozsudku. Požadované soudní rozhodnutí určující právo žalobce by bylo zaznamenáno do katastru nemovitostí, přičemž žalobce hodlá dosáhnout toho, aby jako vlastník těchto nemovitostí byl zapsán on, namísto obou žalovaných. Jde o postup, na základě něhož žalobce může dosáhnout příslušné změny v operátech katastru nemovitostí ohledně vlastnictví předmětných nemovitostí, a soud tedy naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnictví shledal.

53. Žalovaní 1) a 2) namítli ještě opožděnost odvolání daru, avšak s poukazem na právní úpravu nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., § 2075. Jak soud shora vyložil, tuto právní úpravu nelze na posouzení oprávněnosti požadavku na vrácení daru v daném případě použít. Právo domáhat se vrácení daru podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. je majetkovým právem, které se promlčuje ve lhůtě podle § 101 téhož občanského zákoníku, která počíná běžet od doby, kdy chování obdarovaného naplnilo znaky uvedené v tomto ustanovení, tedy kdy právo dárce na vrácení daru mohlo být vykonáno poprvé. Tato promlčecí doba činí 3 roky. Promlčení práva žalobce domáhat se vrácení daru žalovaní 1) a 2) nenamítli. Touto otázkou nebylo třeba se podrobněji zabývat, když soud shledal nárok žalobce na vrácení daru nedůvodným.

54. Žalobce jakožto dárce s žalovanou 1) jakožto obdarovanou uzavřeli dne 11. 9. 2013 darovací smlouvu v souladu s ustanovením § 628 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, podle něhož darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá. Písemná forma vyžadovaná zákonem pro smlouvy o převodech nemovitostí, stanovená v § 46 odst. 1 občanského zákoníku, byla dodržena. Právní účinky vkladu práva podle této smlouvy vznikly 7. 10. 2013, a žalovaná 1) se tedy tímto dnem stala výlučným vlastníkem předmětných nemovitých věcí v , Anonymizováno, .

55. Žalobce tvrdí, že se jednalo o simulované právní jednání, kterému se dostalo formální fasády přepisem v katastru nemovitostí. Podle žalobce žalovaná 1) darovací smlouvu vnímala jako proforma akt bez reálných důsledků a nepovažovala se za vlastníka těchto nemovitostí a nechovala se tak. Simulování právního úkonu, tedy zastření právního úkonu, je v občanském zákoníku definováno v § 41a odst. 2 tak, že má-li být právním úkonem zastřen právní úkon jiný, platí tento jiný úkon, odpovídá-li to vůli účastníků a jsou-li splněny všechny jeho náležitosti. O takovou situaci se však v daném případě nejedná. Ze skutkových zjištění nelze dovodit, že by žalobce a žalovaná 1) ve skutečnosti chtěli uzavřít nějakou jinou smlouvu, že by jejich projev vůle směřoval k jiné dohodě, k jiným ujednáním, a jakým konkrétně. Pokud žalobce tvrdí, že simulované právní jednání, tedy předmětná darovací smlouva, nevyvolala právní účinky, lze poukázat na to, že došlo ke vkladu vlastnického práva žalované 1) do katastru nemovitostí, a žalovaná 1) se tak stala jejich vlastníkem. V daném případě nepřipadá v úvahu ani posoudit darovací smlouvu jako neplatnou z důvodu nedostatku vážnosti vůle smluvních stran darovací smlouvy. Za takové situace by právní úkon byl neplatný podle § 37 odst. 1 občanského zákoníku. Nedostatek vážnosti vůle by se projevil tak, že by podle objektivních okolností bylo zřejmé, že smluvní strany nechtěly svým projevem vůle způsobit právní účinky, které s takovým projevem vůle občanský zákoník spojuje. Nic takového však v řízení prokázáno nebylo. Pokud žalobce argumentuje tím, že již v roce 2012 zmocnil žalovanou k nakládání s nemovitostmi v , Anonymizováno, , nelze z této skutečnosti dovodit, že by neměl v úmyslu v roce 2013 žalované 1) tyto nemovitosti darovat, a že by si je chtěl ponechat ve svém vlastnictví. Udělení plné moci ať už v roce 2012, anebo v roce 2013, pro žalobce ze strany žalované 1) by zcela postrádalo smysl, kdyby žalobce se stále cítil být vlastníkem předmětných nemovitostí.

56. Soud poukazuje také na to, že určitost projevu vůle musí být dána obsahem listiny, na níž je tento projev vůle zaznamenán, což platí pro právní úkony, pro které je pod sankcí neplatnosti stanovena písemná forma. Tato zásada je vyjádřena například v rozsudku Nejvyššího soudu z 31. 7. 1996 sp. zn. 3 Cdon 227/96 či v rozsudku Nejvyššího soudu z 20. 7. 2010 zp. zn. 26 Cdo 3955/2008. Je tedy zřejmé, že právně významný je text předmětné darovací smlouvy, v níž je navíc uvedeno, že byla uzavřena po vzájemném projednání žalobce a žalované 1) podle jejich pravé a svobodné vůle, určitě, vážně a srozumitelně. Žalovaná 1) rovněž popřela, že by darovací smlouvu uzavírala s jiným úmyslem, než bývá u darovací smlouvy obvyklé.

57. Žalobce tvrdí, že ještě před uzavřením předmětné darovací smlouvy bylo mezi ním a žalovanou 1) dohodnuto, že mu žalovaná nemovité věci, které byly předmětem darovací smlouvy, vrátí. V řízení však žádná taková dohoda v jakékoli formě nebyla prokázána. Nelze ji dovodit ani z čestných prohlášení a svědeckých výpovědí shora popsaných. U tvrzené ústní dohody mezi žalobcem a žalovanou 1) nebyly žádné další osoby přítomny. Na takovou dohodu nelze usuzovat ani s ohledem na plné moci, které žalovaná 1) udělila žalobci ohledně předmětných nemovitých věcí v roce 2012, tedy před uzavřením darovací smlouvy. Z výpovědi žalované 1) vyplynulo, že žalobce jí chtěl nemovitosti v , Anonymizováno, darovat již před uzavřením darovací smlouvy, ale že z toho sešlo. Lze tedy usuzovat na to, že plné moci v roce 2012 byly vyhotoveny s ohledem na zamýšlené darování nemovitostí v , Anonymizováno, žalované 1), k čemuž však nedošlo, a toto darování bylo realizováno až v roce 2013, a k tomu byla vystavena aktuální plná moc. Svědci , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, či otec žalobce , jméno FO, zmiňovali, že žalobce jim sdělil svůj úmysl převést jeho nemovité věci kvůli obavě, že by musel jimi ručit za úvěr v jeho firmě. Z toho však nelze dovodit, že by žalobce a žalovaná 1) uzavřeli dohodu o tom, že nemovité věci v , Anonymizováno, budou žalobci za nějakých podmínek vráceny. Je třeba rozlišit situaci, kdy žalobce hovoří s jinými lidmi o svých úmyslech, a situaci, kdy dojde mezi konkrétními osobami ke konkrétnímu ujednání za přesně vymezených podmínek. Soud ještě připomíná, že při samotném uzavírání předmětné darovací smlouvy nemohlo být mezi žalobcem a žalovanou ničeho ujednáno, když žalovaná 1) u podpisu smlouvy nebyla přítomna. Svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátka, si pouze matně vybavila možný důvod žalobce k uzavření smlouvy, s ohledem na značný časový odstup si na to již přesně nepamatovala, a z její výpovědi v tomto směru nelze vzít za prokázáno ničeho konkrétního. I kdyby tato svědkyně si přesně vzpomněla na důvod darování nemovitostí žalované 1), nevyplývalo by z toho, že mezi žalobcem a žalovanou 1) byly nějaké konkrétní podmínky vrácení nemovitostí žalobci sjednány.

58. Na dohodu žalobce a žalované 1) o vrácení darovaných nemovitostí před uzavřením žalované darovací smlouvy nelze usuzovat ani z toho, že svědci , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a otec žalobce zmiňovali, že slyšeli od žalované 1) o vrácení nemovitostí žalobci. Podle svědka , jméno FO, mu žalovaná 1) řekla, že byt má napsaný na sebe, než si žalobce rozdělí firmu. Podle svědkyně , jméno FO, jí žalovaná 1) sdělila, že chce, aby žalobce za ni zaplatil daně z nájmu a jiné daně, a potom, že by mu nemovitosti vrátila. Podle svědka , jméno FO, mu žalovaná 1) sdělila, že se těší, až jí nemovitosti spadnout z hrbu. Z těchto slov nelze vzít za prokázáno, že by žalobce a žalovaná 1) před uzavřením darovací smlouvy či během jejího uzavření se dohodli na vrácení nemovitostí žalobci, případně za jakých konkrétních podmínek.

59. Soud na tomto místě připomíná již citované ustanovení § 46 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož smlouvy o převodech nemovitostí musí mít písemnou formu. Dohoda o vrácení darovaných nemovitostí také spadá pod smlouvu o převodech nemovitostí, a tudíž by musela mít písemnou formu, což se nestalo, i kdyby nějaká ústní dohoda o vrácení byla prokázána. Taková ústní dohoda by tudíž musela být absolutně neplatná ve smyslu § 40 odst. 1 občanského zákoníku.

60. Vrácení daru je upraveno v § 630 občanského zákoníku tak, že dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Pro vrácení daru jednak musí být prokázáno, že by žalovaná se chovala k žalobci tak, že tím hrubě porušila dobré mravy, a také to, že žalobce využil svého práva na vrácení daru a jeho projev vůle došel do dispozice žalované 1). Žalobce požadoval vrácení daru shora uvedeným dopisem z 6. 8. 2021, odeslaným doporučeně žalované. Žalovaná popřela, že by tento dopis jí byl doručen, nebylo však zjištěno, že by tento dopis se žalobci, resp. jeho právní zástupkyni, vrátil zpět. Soud poznamenává, že dopis byl odeslán na adresu sídla právního zástupce žalované 1), a to , adresa, . O tomto dopisu se žalovaná navíc dozvěděla dne 4. 11. 2021, kdy převzala do vlastních rukou žalobu v této věci. Soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1620/2001, podle něhož k platnosti právního úkonu dárce směřujícího k vrácení daru z hlediska jeho určitosti je nezbytné, aby v něm byly uvedeny konkrétní skutečnosti, v nichž dárce spatřuje porušení dobrých mravů. V případě, že je tento právní úkon obsažen v žalobě, nastávají jeho účinky okamžikem, kdy byla žaloba doručena obdarovanému. Pokud obsah hmotněprávního úkonu obsaženého v žalobě není jednoznačný, a vůle toho, kdo jej učinil, je zřejmá z listiny připojené k žalobě, je tento právní úkon určitý, jestliže tato vůle neodporuje jazykovému projevu v žalobě.

61. Jak soud shora uvedl, žalobce ve výzvě k vrácení daru ze 6. 8. 2021 spatřuje nevděk žalované 1) v 4 okruzích skutečností. První z nich spočívá v tom, že žalovaná nevyhověla žalobci a nevrátila mu nemovitosti nejen v , Anonymizováno, , ale i 3 byty v , Anonymizováno, , garáž v , Anonymizováno, a nemovitosti v , Anonymizováno, a v , adresa, , které jí žalobce převedl, a tím ho fakticky obrala o veškerý dřívější nemovitý majetek, navzdory tomu, že žalobce žalovanou 1) vždy podporoval včetně jejího pobytu v USA. Žalobce tvrdí, že žalovaná směřovala k porušení závazku vrátit žalobci nemovitosti postupně od května 2019, a žalobce považuje za nejpřesnější časové určení datum 7. 1. 2020, kdy žalovaná prostřednictvím své zástupkyně žádá o splnění dohody o koupi bytu v hodnotě 6.900.000 Kč. Na tomto místě soud uvádí, že po uzavření darovací smlouvy, a to až po návratu žalované 1) z USA v roce 2018, jednali účastníci o vrácení nemovitostí žalobci, jak vyplývá z jejich shora popsané e-mailové komunikace, z výpovědi žalované 1) i jejího bratra , jméno FO, . Rovněž z výpovědí svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, lze dovodit, že o této otázce žalobce a žalovaná 1) spolu jednali. Nelze z toho však dovodit, že by tato jejich jednání dospěla k nějaké konkrétní dohodě za vzájemně odsouhlasených přesných podmínek. O těchto podmínkách bylo pouze jednáno, tyto se měnily, ale vzhledem k tomu, že nakonec ničeho přesného sjednáno nebylo, nelze mít za to, že by žalované 1) vznikl vůči žalobci závazek k vrácení nemovitostí nejen v , Anonymizováno, , ale i všech ostatních. Jak bylo shora uvedeno, nelze mít za to, že by žalovaná 1) se zavázala žalobci nemovitosti vrátit ještě před uzavřením darovací smlouvy na nemovitosti v , Anonymizováno, či v průběhu jejího uzavření. Komunikace mezi žalobcem a žalovanou 1) po jejím návratu do České republiky nebyla završena žádnou dohodou o vrácení. Žalovaná 1) tudíž neměla žádnou právní povinnost žalobci vrátit nemovitosti v , Anonymizováno, , případně ani ostatní nemovitosti. Její případná morální povinnost, nevyplývající z právní úpravy, z provedeného dokazování taktéž nebyla zjištěna.

62. Soud ještě připomíná, že hrubé porušení dobrých mravů na straně žalované 1) ohledně nemovitostí v , Anonymizováno, nelze dovodit ani z toho, že žalovaná 1) nevrátila žalobci ostatní nemovitosti, tedy 3 byty, garáž a chalupy. Soud poukazuje na skutečnost, že žalobce nelze pokládat za nezkušeného člověka, který se neorientuje v právní úpravě. Jak je shora zmíněno, žalobce byl až do roku 2017 statutárním orgánem i společníkem několika obchodních společností, z čehož vyplývá, že musel mít povědomost o tom, jak tyto společnosti fungují, a že se účastnil na řízení těchto společností. Žalobce rovněž nakoupil všechny řečené nemovité věci, nejednalo se tedy o nemajetného člověka, který není zběhlý v dispozicích s nemovitostmi. Jak sám žalobce uvedl, převáděl své nemovitosti na jiné osoby, aby se tak vyhnul své zodpovědnosti v rámci obchodních společností, aby nemusel ručit svými nemovitostmi za závazky obchodní společnosti, a tudíž, aby o ně nepřišel. Je také zřejmé, že žalobce jednal s právní zástupkyní, , tituly před jménem, , jméno FO, , která je advokátkou, což je nejvyšší úroveň poskytování právních služeb. Pokud tedy žalobce zamýšlel nemovité věci žalované 1) darovat pouze na omezenou dobu, ničeho mu nebránilo v tom, aby tento svůj úmysl zcela jasně a konkrétně formuloval v předmětné darovací smlouvě, což se však nestalo. Tento nedostatek tedy nasvědčuje tomu, že žalobce skutečně chtěl nemovitosti v , Anonymizováno, darovat žalované 1) bez jakýchkoli podmínek, omezení a povinností žalované 1) vrátit tyto nemovitosti žalobci zpět. Soud ještě konstatuje, že darování nemovitostí dětem není ničím neobvyklým, a to i když rodič takové nemovitosti dále užívá, případně je udržuje. O tomto žalobcem vytknutém bodu nevděku ze strany žalované soud uzavírá, že žádná dohoda v jakékoliv formě mezi žalobcem a žalovanou 1) o zpětném vrácení nemovitostí v , Anonymizováno, či ostatních nemovitostí nebyla prokázána z doby před uzavřením darovací smlouvy, při jejím uzavření ani po něm, probíhající jednání o vrácení po návratu žalované z USA nevedla k žádné dohodě. V tom, že žalovaná tyto nemovité věci žalobci nevrátila, tak nelze spatřovat hrubé porušení dobrých mravů z její strany.

63. Druhý bod vytknutého nevděku je podle žalobce v tom, že žalovaná odvolala žalobci plné moci, kterými byl oprávněn ve věci nemovitostí právně jednat, a že žalovaná 1) podala na žalobce žaloby k zdejšímu soudu a Městskému soudu v Brně o určení neexistence věcných břemen, váznoucích na nemovitostech. Ani v tomto jednání žalované nelze spatřovat hrubé porušení dobrých mravů. Žalovaná 1) byla oprávněná plné moci žalobci odvolat, když již byla zpět v České republice, a nebylo třeba, aby za ni úkony, k nimž ho zmocnila, nadále prováděl. Žalobce nejprve se vzdal věcných břemen zatěžujících předmětné nemovitosti, avšak následně, poté, co mu byly odvolány plné moci, si nechal věcná břemena opět zapsat, jednak k bytům v, Anonymizováno, , Anonymizováno, a jednak k nemovitostem v , Anonymizováno, . V tom, že žalovaná podala žaloby na určení neexistence takto dodatečně a neoprávněně založených věcných břemen, nelze rovněž spatřovat hrubé porušení dobrých mravů na její straně. Navíc i žalobce podal proti žalované 1) žaloby, jak je shora zmíněno. Soud uvádí, že vztahy mezi účastníky se zhoršily, jak je výše popsáno, a žalovaná 1) nemohla dosáhnout toho, aby u nemovitostí již nebyla tato věcná břemena zapsána, jiným způsobem, než určovací žalobou.

64. Třetí okruh skutečností, v němž žalobce spatřuje nevděk žalované 1), spočívá v tom, že žalovaná prodala chatu v , Anonymizováno, a pokoušela se o nezákonný prodej nemovitostí v , adresa, , a to za výrazně nižší cenu, než je skutečná tržní hodnota, a že převedla spoluvlastnické podíly k nemovitostem, a to k bytům v , Anonymizováno, , na svého manžela. I kdyby bylo prokázáno, že žalovaná prodala chatu v , Anonymizováno, a pokoušela se prodat či prodala nemovitosti v , adresa, , nelze v tom spatřovat hrubé porušení dobrých mravů vůči žalobci. Žalovaná jakožto výlučná vlastnice těchto nemovitých věcí byla oprávněna s nimi také disponovat. Nebylo prokázáno, že by žalovaná 1) byla vázána jakoukoli právní povinností, z níž by vyplývalo, že není oprávněna s těmito nemovitostmi nakládat, tedy je prodávat či nabízet k prodeji. Nebyl prokázán ani žádný jiný závazek, ani v morální rovině, který by žalovanou 1) omezoval v dispozici s těmito nemovitostmi. Pokud žalovaná 1) prodala či hodlala prodat tyto nemovitosti, bylo zcela na jejím uvážení, za jakou cenu tak učiní. Pokud se žalobci taková cena zdála příliš nízká, jednalo se čistě o jeho názor, přičemž nebylo prokázáno, že by žalovaná 1) byla zavázána prodej těchto nemovitostí realizovat za ceny určené žalobcem. Skutečnost, že žalovaná převedla spoluvlastnické podíly z bytů v , Anonymizováno, na , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ulici na svého manžela, není ničím neobvyklým, naopak bývá obvyklé, když jeden z manželů, který vlastní určitý majetek, převede spoluvlastnický podíl na druhého manžela, aby oba manželé mohli vykonávat vlastnické právo k nemovitému majetku společně. Nebylo prokázáno, že by žalovaná měla jakoukoli právní nebo morální povinnost nepřevádět spoluvlastnické podíly kterýchkoli nemovitých věcí na svého manžela. Pokud žalobce vytýkal žalované 1), že zamezuje a ztěžuje možnost právoplatného navrácení majetku svému otci, tedy žalobci, zapojením třetích osob, nezbývá než konstatovat, co je již shora uvedeno, tedy že žalovaná 1) nebyla nikterak omezena v dispozici se svým majetkem.

65. Poslední okruh skutečností, které žalobce vytkl žalované ve výzvě k vrácení daru, spočívá v tom, že žalovaná 1) podala na žalobce nedůvodně několik trestních oznámení. K tomu je třeba uvést, že ve výzvě k vrácení daru není přesně uvedeno, kolik trestních oznámení žalovaná měla podat, v kterých dnech či aspoň v kterých obdobích je podala, a čeho se tato oznámení týkala. Žalobce v průběhu řízení upřesnil, které součásti policie se takovými oznámeními zabývaly. Soud odkazuje na shora uvedená skutková zjištění ohledně těchto oznámení. Je třeba uvést, že v té době již vztahy mezi žalobcem, žalovanou 1), žalovaným 2) a synem žalobce , jméno FO, byly narušeny. Bylo zjištěno, že žalobce používal hrubých a vulgárních výrazů ve shora uvedených e-mailech vůči žalované 1), a také vůči synu , jméno FO, , kdy tato poslední skutečnost vyplývá z rozhodnutí policie ČR obvodního oddělení , adresa, -, Anonymizováno, z 29. 6. 2020, shora uvedeného. V něm je uvedeno, že žalobce svému synovi napsal, aby šel do , Anonymizováno, , nazýval ho , Anonymizováno, , , Anonymizováno, jako , Anonymizováno, ze , adresa, , Anonymizováno, a podobně. Jeho jednání bylo vyčleněno pod jiným číslem jednacím k samostatnému projednání. Neshody mezi žalobcem a žalovanou 1) vyplývaly také z toho, že mezi nimi nebyla jasná dohoda o tom, kdo uzavírá dohody o odebírání energií, jakým způsobem se tak má stát, případně který z nich má přístup do nemovitostí a zda tak může učinit bez souhlasu toho druhého. Soud také poukazuje na to, že ve všech shora popsaných případech se nejednalo pouze o oznámení ze strany žalované 1), když ze zprávy Policie ČR, obvodního oddělení , adresa, z 28. 5. 2024 vyplývá, že jako první kontaktoval tuto součást policie žalobce ohledně nemovitosti v , Anonymizováno, . Podle sdělení obvodního oddělení Policie ČR , adresa, , Anonymizováno, podal žalobce oznámení na syna , jméno FO, kvůli přístupu do bytu v , Anonymizováno, . Podávání oznámení na policii mezi rodiči , právnická osoba, není obvyklým chováním. Za situace, kdy vztahy mezi žalobcem jakožto otcem a žalovanou 1) jakožto jeho dcerou byly narušeny, žalobce používal vůči žalované 1) hrubých vulgárních výrazů, účastníci se nedohodli na některých otázkách ohledně nemovitostí, například změnách smluv o dodávkách energií, úhrady služeb, návštěv nemovitostí a dalších, již nelze považovat podávání oznámení na policii za zcela neobvyklé. Pokud by vztahy mezi žalobcem a žalovanou 1) byly dobré, zcela jistě by bezdůvodné a neoprávněné podávání oznámení jeden na druhého nebylo správné. Za výše popsaného stavu však v tom, že žalovaná 1) podávala shora uvedená oznámení na žalobce, nelze spatřovat hrubé porušování dobrých mravů z její strany. Takové jednání žalované 1) s ohledem na všechny zjištěné okolnosti svojí intenzitou nedosahuje stupně porušování dobrých mravů, které vyžaduje ustanovení § 630 občanského zákoníku pro oprávnění žalobce jakožto dárce požadovat dar zpět.

66. Žalovaný 2) se stal účastníkem tohoto řízení až v průběhu řízení s ohledem na to, že žalovaná 1) převedla na žalovaného 2) spoluvlastnický podíl ideální 1/4 k nemovitostem v , Anonymizováno, . Posouzení tvrzených důvodů pro vrácení daru mezi žalobcem a žalovanou 1) se tak vztahuje i na žalovaného 2) jakožto spoluvlastníka předmětných nemovitých věcí v , Anonymizováno, . Žalobce se však vůči žalovanému 2) navíc dovolává neúčinnosti převodu, tedy darování spoluvlastnického podílu žalovanou 1) žalovanému 2), kdy tato darovací smlouva byla uzavřena 24. 9. 2021 a právní účinky zápisu do katastru nemovitostí vznikly 6. 10. 2021. Podle žalobce jeho pohledávkou, kterou si žalovaná měla pokusit žalobce zkrátit, je právo žalobce na vrácení nemovitostí podle ujednání s žalovanou 1) a dále právo na vydání nemovitostí z titulu odvolaných darů. Právní úprava relativní neúčinnosti je obsažena v § 589 a následujících občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., přičemž na tuto právní otázku se již použije tento občanský zákoník, když k napadenému právnímu jednání došlo za jeho účinnosti, v roce 2021. Podle § 589 odst. 1 občanského zákoníku zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Ve smyslu § 590 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku se věřitel může dovolat neúčinnosti právního jednání, kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou, nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

67. Předně je třeba uvést, že uplatnění relativní neúčinnosti se děje odpůrčí žalobou ve smyslu § 589 odst. 2 občanského zákoníku, kterou podává věřitel. Žalobní petit, tedy návrh, jak má soud rozhodnout, by měl být přizpůsoben této právní úpravě relativní neúčinnosti, když věřitel obvykle požaduje, aby soud určil, že konkrétní právní jednání dlužníka je vůči věřiteli neúčinné. Žalobce však tento postup nezvolil. Soud ve smyslu ustanovení § 5 zákona, č. 99/1963 Sb. – občanského soudního řádu poskytuje účastníkům poučení o jejich procesních právech a povinnostech. Tuto poučovací povinnost soudu však nelze vykládat tak, že soud v případě, kdy zjistí, že žalobce zvolil nesprávný typ žaloby, sdělí toto účastníkovi a vyzve ho, aby žalobu formuloval jinak. Jinými slovy řečeno, soud není oprávněn poučovat účastníka řízení o tom, jakým způsobem a koho má žalovat. Takové poučení by zcela zřejmě narušovalo rovnost procesních stran. Soud ještě poukazuje na ustanovení § 118a odst. 4 o. s. ř., podle něhož při jednání předseda senátu poskytuje účastníkům poučení o jiných jejich procesních právech a povinnostech, což však neplatí, pokud je účastník zastoupen advokátem.

68. Pro úplnost soud ještě konstatuje, že i kdyby žalobce zvolil správný typ odpůrčí žaloby, nebylo by možné takovému návrhu vyhovět. Základním předpokladem pro použití relativní neúčinnosti je existence vykonatelné pohledávky věřitele, v tomto případě žalobce. Za takovou pohledávku však nelze považovat žalobcem uplatněné právo na vrácení nemovitých věcí v , Anonymizováno, na základě dohody s žalovanou 1), když, jak soud shora uvedl, ničeho takového nebylo prokázáno. Za pohledávku žalobce pro odpůrčí žalobu nelze pokládat ani právo žalobce na vrácení nemovitostí v , Anonymizováno, z titulu odvolaného daru. Jak soud shora vysvětlil, důvody pro vrácení daru nebyly v řízení prokázány.

69. Za situace, kdy neexistuje vykonatelná pohledávka žalobce, jejíž uspokojení by zkracovalo právní jednání žalovaných 1) a 2), nemá již význam zkoumat další podmínky relativní neúčinnosti darovací smlouvy uzavřené mezi žalovaným 2) a žalovanou 1).

70. Závěrem soud shrnuje, že nebyla prokázána neplatnost darovací smlouvy, ani jakákoli dohoda mezi žalobcem a žalovanou 1) o vrácení nemovitostí v , Anonymizováno, , která by byla uzavřena před uzavřením darovací smlouvy, během uzavření ani po něm. Nebylo prokázáno, že by žalovaná 1) jako obdarovaná hrubě porušila vůči žalobci jako dárci svým chováním dobré mravy, a žalobci tak nevzniklo právo na vrácení daru. Nebylo prokázáno splnění podmínek pro úspěšnou odpůrčí žalobu ve vztahu k darovací smlouvě, uzavřené v průběhu řízení mezi žalovanými. Soud tedy nepovažuje žalobu žalobce za důvodnou, a proto ji zamítl.

71. Žalovaní 1) a 2) měli ve sporu úspěch a v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. jim vzniklo právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení 160.500 Kč. Tato částka se skládá z následujících složek. Odměna za právní zastoupení za 3 a půl úkonu právní po 3.100 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b) a § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu činí 10.850 Kč a náleží za úkony převzetí a příprava zastoupení žalované 1), vyjádření k odvolání žalobce proti rozhodnutí o předběžném opatření z 24. 11. 2021 za žalovanou 1) ve výši 1/2 podle § 11 odst. 2 písm. a) advokátního tarifu, dále za vyjádření k žalobě z 21. 1. 2002 za žalovanou 1) a za převzetí a přípravu zastoupení žalovaného 2). Odměna za další úkony již činí 4.960 Kč, neboť zástupce žalovaných zastupoval oba žalované a činil společné úkony při jejich zastupování, a ve smyslu § 12 odst. 4 advokátního tarifu mu náleží za každou zastupovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %, což představuje částku 4.960 Kč za společný úkon při zastupování obou žalovaných. Odměna v této výši náleží za úkony vyjádření z 31. 8. 2022 k doplnění žaloby, zastupování u jednání 7. 9. 2022 před soudem, vyjádření z 20. 10. 2022 k doplnění žaloby, zastupování u jednání před soudem 24. 10. 2022, 13. 2. 2023, 19. 6. 2023, 24. 1. 2024, 13. 5. 2024, 24. 6. 2024, 7. 8. 2024 včetně písemného závěrečného návrhu a za vyjádření z 2. 5. 2024. Za zastupování u jednání ve dnech 22. 3. 2023, 31. 7. 2023 a 18. 3. 2024 náleží odměna dvojnásobná, tedy 9.920 Kč, neboť tato jednání trvala více než 2 hodiny. Ke každému úkonu byl přiznán paušál režijních výloh po 300 Kč podle 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkovém počtu 22, což odpovídá částce 6.600 Kč. Zástupce žalovaných cestoval ze svého sídla v , adresa, k soudu a zpět celkem ke 12 jednáním, za což požadoval náhradu za ztrátu času podle § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 advokátního tarifu za 72 půlhodin po 100 Kč, celkem 7.200 Kč. Doba 72 půlhodin představuje 36 hodin, a na každé z 12 jednání tak vycházejí 3 hodiny, přičemž soud je přesvědčen, že zástupce žalobce strávil na každé zpáteční cestě jistě více než 3 hodiny, proto mu požadovanou částku 7.200 Kč přiznal. K 8 jednáním zástupce žalobce cestoval vlakem anebo autobusem a předložil jízdenky a tyto ceny mu byly přiznány. Za cestu k jednání 7. 9. 2022 činí jízdné 269 Kč a 374 Kč, obojí vlakem, k jednání 24. 10. 2022 činí jízdné 259 Kč a 329 Kč, obojí vlakem, k jednání 5. 12. 2022 činí jízdné 259 Kč a 285 Kč, obojí vlakem, k jednání 19. 6. 2023 činí jízdné 354 Kč a 359 Kč, obojí vlakem, k jednání 31. 7. 2023 činí jízdné 359 Kč a 329 Kč, obojí vlakem, k jednání 18. 3. 2024 činí jízdné 588 Kč autobusem a 778 Kč vlakem, k jednání 13. 5. 2024 činí jízdné 359 Kč a 379 Kč, obojí vlakem a k jednání 24. 6. 2024 činí jízdné 538 Kč autobusem a 394 Kč vlakem. Celkem náklady na jízdné tam a zpět k výše uvedeným 8 jednáním před soudem podle předložených jízdenek činí 6.212 Kč. Ke zbývajícím 4 jednáním zástupce žalobce přijel osobním automobilem Volkswagen Passat registrační značky , SPZ, a pokaždé najel na zpáteční cestě 452 km, a spotřeba paliva podle technického průkazu činí 5,1 litru nafty na 100 km. Jízdné za cestu k jednání 13. 2. 2023 činí 3.366,99 Kč při ceně nafty 44,10 Kč za litr a sazbě 5,2 Kč za km. Za cestu k jednání 22. 3. 2023 náleží stejná částka 3.366,99 Kč. Za cestu k jednání 24. 1. 2024 činí jízdné 3.423,31 Kč při ceně nafty 38,70 Kč za litr a sazbě 5,6 Kč za km. Za cestu k poslednímu jednání 7. 8. 2024 činí jízdné stejnou částku 3.423,31 Kč. Poslední složkou nákladů řízení žalovaných je částka 26.777,23 Kč, která odpovídá 21% dani z přidaného hodnoty vypočtené ze všech složek kromě jízdenek na vlak a autobus. Soud přiznal žalovaným náhradu za ztrátu času a jízdné k jednání nařízenému na 5. 12. 2022, i když se toto jednání nekonalo. Jednání bylo odročeno na žádost zástupce žalobce, a tato skutečnost byla zástupci žalovaných sdělena telefonicky v den tohoto jednání v době, kdy tento již byl ve vlaku směrem do Brna. Soud žalovaným nepřiznal odměnu za dvě písemná podání z 25. 3. a 29. 4. 2022, když se jednalo pouze o krátká sdělení soudu týkajících se možné mediace, která ani v této věci nebyla nařízena. Dále soud žalovaným nepřiznal odměnu za písemné vyjádření k žalobě z 25. 5. 2022, neboť skutečnosti v něm obsažené mohly být již zahrnuty do písemného vyjádření k žalobě z 21. 1. 2022. Za písemný závěrečný návrh žalovaných soud nepřiznal samostatnou odměnu, ale tento úkon zahrnul do účasti na posledním jednání před soudem 7. 8. 2024. Soud rovněž nepřiznal žalovaným částku 484 Kč vynaloženou na odměnu pro mediátora , tituly před jménem, , jméno FO, v červnu 2022, když se nejedná o náklad související s tímto řízením, v němž mediace nebyla nařízena. Tento náklad souvisel s mediací v jiném řízení u zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, .