8 C 279/2025

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce se sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 49.170 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 14.900 Kč s úrokem z prodlení 11,5 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 19.170 Kč s úrokem z prodlení- 12,75 % ročně z částky 34.070 Kč za dobu od , datum, do , datum- 12,75 % ročně z částky 19.170 Kč za dobu od , datum, do zaplacení- 1,25 % ročně z částky 14.900 Kč za dobu od , datum, do zaplacení.

III. Zastavuje se řízení v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 15.100 Kč s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 7.930 Kč za dobu od , datum, do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Po právní moci tohoto rozhodnutí bude žalobci vrácen přeplatek na soudním poplatku ve výši 600 Kč prostřednictvím Okresního soudu , adresa, -venkov.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 49.170 Kč s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 42.000 Kč za dobu od , datum, do zaplacení. Tvrdí, že uzavřel s žalovanou prostřednictvím svých webových stránek elektronicky smlouvu o úvěru č. , hodnota, ve dnech 7. 6., 19. 6., 25. 6. a , datum, . Na základě toho poskytl žalované bankovním převodem celkem částku 30.000 Kč. Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 40 % měsíčně z jistiny. Žalovaná měla úvěr splácet každý měsíc nejpozději k sedmému dni, a to úrok přirostlý za uplynulé období k jistině, jistinu mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, a proto byl úvěr zesplatněn ke dni , datum, . Následujícího dne , datum, se žalovaná dostala do prodlení s úhradou celého úvěru. Žalovaná částka 49.170 Kč se skládá z částky 42.000 Kč a z částky 7.170 Kč. Částka 42.000 Kč sestává z jistiny 30.000 Kč a ze smluvního úroku 12.000 Kč. , adresa, .170 Kč představuje smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky za dobu od , datum, do , datum, .

2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

3. Ještě před zahájením prvního jednání ve věci vzal žalobce žalobu částečně zpět ohledně smluvní pokuty 7.170 Kč a smluvního úroku ve výši 7.930 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 7.930 Kč za dobu od , datum, do zaplacení. Soud proto postupoval podle ustanovení § 96 odstavců 1 a 2 občanského soudního řádu a řízení v této části zastavil výrokem III tohoto rozhodnutí.

4. Z kopie občanského průkazu žalované a z jedné strany řidičského průkazu žalované vyplývá, že žalobce měl kopie těchto dokladů k dispozici.

5. Listina žádost o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, obsahuje seznam údajů o žalované, včetně toho, že je svobodná, bydlí v pronajatém domě, je zaměstnána, její měsíční příjem je 43.104 Kč a měsíční výdaje 5.000 Kč. Z této listiny však nevyplývá, jakým způsobem žalobce všechny tyto údaje zjistil, ani to, že by mu tyto údaje poskytla žalovaná.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že byla vytvořena dne , datum, žalobcem. Smluvní strany jsou označeny tak, že žalobce je úvěrující a žalovaná je úvěrovanou. Žalobce se zavázal, že poskytne žalované peněžní prostředky do výše 20.000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrový limit byl stanoven na 20.000 Kč, úroková sazba činila 40 % měsíčně. Žalovaná měla úvěr splácet každý měsíc vždy k sedmému dni, a měla hradit úrok přirostlý za uplynulé období s tím, že jistinu mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. V článku VI smlouvy bylo obsaženo oprávnění žalobce zesplatnit celý dluh v případě prodlení žalované po dobu dvou kalendářních měsíců nebo delší. Na konci smlouvy je datum , datum, a podpis jednatele žalobce. V místě vyhrazeném pro podpis úvěrovaného je pouze vytištěno jméno a příjmení žalované, její podpis na smlouvě se nenachází.

7. O uzavření smlouvy o úvěru žalobce tvrdí, že poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky, na níž si žalovaná vybrala podle své volby dostupné parametry úvěru včetně splatnosti, vyplnila registrační formulář, do něhož uvedla své osobní údaje a heslo pro přístup k uživatelskému profilu. Žalovaná odsouhlasila zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci, že souhlasí se smluvní dokumentací blíže nespecifikovanou. Žalovaná dokončila registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr a poskytla žalobci fotokopii svého dokladu totožnosti. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu jakožto ověřovací platbu. Smlouva byla podepsána prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, který žalobce zaslal žalované na telefonní číslo. Tento kód žalovaná následně vložila do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobce a odesláním potvrdila svoji vůli být touto smlouvou vázána.

8. Tato tvrzení žalobce o uzavření úvěrové smlouvy jednak nejsou úplná a jednak nebyla v řízení prokázána. Nebylo prokázáno, že by žalovaná navštívila webové stránky žalobce, že by si vybrala parametry úvěru a zadala své osobní údaje vyplněním registračního formuláře ani že by uvedla nějaké přístupové heslo do uživatelského profilu. Nebylo dále prokázáno, že by žalovaná odsouhlasila jakoukoliv smluvní dokumentaci a zadala pětimístný verifikační SMS do žádosti o úvěr. Bylo pouze prokázáno, že žalovaná poskytla žalobci kopii občanského průkazu a kopii jedné strany řidičského průkazu. Nebylo rovněž prokázáno, že žalobce zaslal žalované jakékoliv verifikační SMS kódy, ani že by žalovaná takový kód kdy použila a jakým způsobem se tak mělo stát.

9. Z výpisu transakcí za období , datum, do , datum, nevzal soud za prokázány žádné skutečnosti. Nejedná se o výpis z účtu, ani seznam transakcí na účtu vydaný bankou, ani o potvrzení banky o jednotlivých transakcích.

10. Z tenkého proužku údajů nevzal soud rovněž za prokázány žádné skutečnosti. Je na něm datum , datum, , částka 39.985 Kč, dále je zde uvedeno , právnická osoba, . info a kódy z čísel a písmen. Není zřejmé, o jaký údaj se jedná, listina není autorizována a není jasné kdo ji vydal.

11. Čerpání peněžních prostředků zjistil soud z čtyř potvrzení o provedených platbách, podle nichž z účtu žalobce, vedeného u platební brány ThePay, byly poukázány na účet č. , č. účtu, čtyři peněžní částky, a to dne , datum, částka 5.000 Kč, dne , datum, částka 5.000 Kč, dne , datum, částka 10.000 Kč a dne , datum, částka 10.000 Kč, dohromady 30.000 Kč.

12. Podle zprávy , právnická osoba, z , datum, je majitelem tohoto účtu žalovaná. Z výpisu z téhož účtu vyplývá, že všechny čtyři uvedené peněžní částky byly na účet žalované řádně připsány.

13. Z výpisu z téhož účtu soud zjistil, že žalovaná v období od 1. 3. do , datum, čerpala celkem , hodnota, úvěrů, a to , datum, úvěr od , Anonymizováno, 3.000 Kč, , datum, úvěr od , Anonymizováno, 4.000 Kč, , datum, úvěr od , Anonymizováno, , právnická osoba, Kč, , datum, půjčku od , Anonymizováno, 4.000 Kč, dne , datum, úvěr od , Anonymizováno, 7.000 Kč, , datum, úvěr od , Anonymizováno, 8.000 Kč, dne , datum, úvěr od , Anonymizováno, 3.000 Kč, dne , datum, úvěr od , Anonymizováno, 1.500 Kč, dne , datum, úvěr od , Anonymizováno, 4.000 Kč, dne , datum, úvěr od , Anonymizováno, 4.000 Kč, dne , datum, úvěr od , Anonymizováno, 5.000 Kč, , datum, úvěr od , Anonymizováno, 3.000 Kč, , datum, úvěr od , Anonymizováno, 1.000 Kč, , datum, úvěr od , Anonymizováno, , právnická osoba, Kč, , datum, úvěr od , Anonymizováno, 1.900 Kč.

14. Dopisem z , datum, oznámil žalobce žalované, že téhož dne došlo k zesplatnění úvěru, a vyzval ji k úhradě celého dluhu v tehdejší výši 85.395 Kč do tří dnů od doručení dopisu. V řízení nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byl tento dopis žalované odeslán či doručen.

15. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalované naposledy dopisem své právní zástupkyně z , datum, , který byl podle potvrzení o podání žalované odeslán dne , datum, .

16. Žalobce předložil soudu smlouvu o postoupení pohledávek, uzavřenou dne , datum, mezi žalobcem jako postupitelem a společností , právnická osoba, . jako postupníkem za účasti společnosti , právnická osoba, . Dále předložil přílohu č. , hodnota, ke smlouvě o kontokorentním úvěru a ke smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám ze dne , datum, , přičemž touto přílohou je žádost o čerpání finančních prostředků žalobce jakožto dlužníka vůči společnosti , Anonymizováno, jako věřitele z , datum, . Další listinou, předloženou žalobcem, je seznam pohledávek dlužníka, tedy žalobce, tvořící zajištění výše uvedených smluv, a mezi těmito pohledávkami se pohledávka za žalovanou nenachází. Soud z těchto listin dovodil, že žalobce je zřejmě předložil zcela omylem, neboť žádná z nich nemá souvislost s předmětem tohoto řízení. Nelze z nich vzít za prokázáno, že žalobce postoupil svoji pohledávku za žalovanou na , právnická osoba, ., když není zřejmé, které pohledávky byly předmětem postoupení, a žalované ani postoupení pohledávky nebylo oznámeno.

17. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Nebylo prokázáno, že by žalobce s žalovanou uzavřeli 7. 6., 19. 6., 25.

6. či , datum, jakoukoliv smlouvu o spotřebitelském úvěru výše uvedeného obsahu, ani že by žalovaná odsouhlasila jakoukoli smluvní dokumentaci. Bylo prokázáno, že žalovaná obdržela z účtu žalobce bezhotovostně na svůj účet celkem 30.000 Kč. Podle tvrzení žalobce žalovaná zaplatila žalobci celkem 15.100 Kč. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že uhradila žalobci částku vyšší, žalovaná však ničeho takového netvrdila ani neprokázala. Nebylo prokázáno, že by žalovaná poskytla o svých poměrech žalobci jakékoliv údaje, ani že by žalobce nějaké údaje o poměrech žalované zjistil z jiných zdrojů. Žalovaná byla ke dni , datum, , tedy v době tvrzeného uzavření úvěrové smlouvy, již značně zadlužená, když za měsíce březen, duben a květen 2024 čerpala celkem , hodnota, úvěrů výše uvedených. Žalovaná žalobci na žalovanou částku dosud ničeho neuhradila ani po předžalobní výzvě.

18. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, anebo smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, že žalobce se zavázal na požádání žalované poskytnout v její prospěch peněžní prostředky do určité částky, ani že by se žalovaná zavázala tyto peněžní prostředky vrátit do určité doby a zaplatit úroky, poplatky či jiná plnění. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoli smlouvy předpokládá, že si smluvní strany ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy nebyla v řízení prokázána. Předložená listina zahrnující úvěrovou smlouvu neobsahuje podpis žalované a nebylo zjištěno, že by žalovaná jakýmkoli způsobem na podmínky obsažené v této listině přistoupila a kdy se tak mělo stát. Nebylo prokázáno, že by žalobce anebo žalovaná učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím. Nebylo ani zjištěno, že by žalobce či žalovaná projevili vůli být nějakou smlouvou vázáni pro případ, že nabídka bude přijata, jak vyžaduje ustanovení § 1731 a § 1732 odst. 1 občanského zákoníku. Nemohlo být ani prokázáno, který z účastníků, kterého dne a jakým konkrétním způsobem jakoukoli nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijal ve smyslu § 1740 občanského zákoníku. Zřejmě žalobce vytvořil text úvěrové smlouvy, nebylo však prokázáno, že by tento text předložil žalované, případně kterého dne, ani že by žalovaná takovýto návrh smlouvy přijala, jakým způsobem a kterého dne. Žalobce tvrdí, že úvěrová smlouva byla mezi účastníky uzavřena prostředky komunikace na dálku. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu v projednávané věci.

19. Soud ještě uvádí, že podle § 562 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. V řízení však nebylo prokázáno, ve kterých dnech a jakým konkrétním způsobem žalobce či žalovaná měli učinit právní jednání elektronickými nebo jinými technickými prostředky, které by umožňovaly zachytit jejich obsah a určení jednající osoby. Podle druhého odstavce tohoto ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickým systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. V řízení však nic takového nebylo prokázáno. Nebylo zjištěno, že by o právních jednáních byly učiněny jakékoliv záznamy v elektronickém systému, ani jakým způsobem se tyto záznamy prováděly, zda to bylo systematicky či posloupně, a zda a jak byly chráněny proti změnám.

20. Za tohoto stavu soud mohl dovodit pouze to, že tvrzená smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. I kdyby bylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, nebylo prokázáno, že by si žalobce splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele, jak mu ukládá ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobce byl podle § 86 téhož zákona povinen před uzavřením úvěrové smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované jakožto spotřebitele, a pokud to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobce byl oprávněn úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalované vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Žalobce byl povinen posoudit zejména schopnost žalované splácet splátky na základě porovnání příjmů a výdajů žalované a jejích dosavadních závazků.

21. Soud v této souvislosti poukazuje na shora uvedená skutková zjištění. V řízení nebylo prokázáno, že by se žalobce řádným, konkrétním a dostačujícím způsobem zabýval zjišťováním poměrů na straně žalované. Nebylo prokázáno, že by žalovaná poskytla žalobci jakékoli údaje o svých příjmech, výdajích a závazcích. Nebylo prokázáno, že by žalobce zjistil osobní stav žalované, vyživovací povinnosti, druh bydlení, zdroj jejich příjmů či jakékoliv výdaje či dřívější závazky, a tudíž nemohl takové údaje ani ověřit. Seznam transakcí shora uvedený nepovažuje soud za dostačující, nejednalo se o řádný výpis z účtu ani potvrzení banky o transakcích. Naopak z řádného výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaná za období tří měsíců před prvním poskytnutím peněžních prostředků , datum, čerpala celkem , hodnota, úvěrů. Za této situace žalobce nemohl porovnat nezjištěné a neověřené příjmy žalované a nezjištěné a neověřené výdaje žalované a její dosavadní závazky, a tudíž nemohl učinit závěr, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splatit, když naopak žalovaná byla již značně zadlužená. Žalobce za daný k okolnosti poskytl žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, a proto v případě, že by bylo prokázáno řádné uzavření úvěrové smlouvy, byla by úvěrová smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 téhož zákona. Jedná se o neplatnost absolutní ve smyslu § 588 občanského zákoníku, k níž soud přihlíží i bez návrhu, tedy aniž by kterákoliv smluvní strana neplatnost namítla.

22. Jak uvádí Nejvyšší soud v rozhodnutí z 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, povinnost odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání i samotné věřitele, tedy i žalobce, neboť toto posouzení při žádosti o další úvěry snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry nebo jiné služby již dříve. Z toho soud dovodil, že žalovaná úvěrová smlouva nejen odporuje citovanému zákonu, ale narušuje i veřejný pořádek, a rovněž tak se i zjevně příčí dobrým mravům. Ústavní soud rovněž podpořil a zdůraznil význam a důležitost povinnosti zjišťovat úvěruschopnost spotřebitelů ve svém rozhodnutí ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž uzavřel, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splatit. Soud z dlouholeté rozhodovací činnosti zjistil, že větší pečlivost a uvážlivost poskytovatelů úvěrů před uzavřením úvěrových smluv by často mohla zabránit zbytečnému zadlužování spotřebitelů, kteří nemají dostatečné odborné znalosti a mnohdy pod různými vlivy nejsou schopni své poměry a schopnosti rozumně vyhodnotit. Právě proto zákon o spotřebitelském úvěru klade na odbornost a postup poskytovatelů úvěrů takový důraz.

23. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, a pokud by prokázáno bylo, byla by taková smlouva absolutně neplatná, vycházel soud ze zásad bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, podle něhož se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, přičemž podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná čerpala na svůj účet od žalobce celkem 30.000 Kč, přičemž žalobci uhradila toliko 15.100 Kč. Rozdíl těchto částek ve výši 14.900 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované, které je žalovaná povinna žalobci vydat.

24. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je dopis z , datum, , odeslaný žalované , datum, . Soud vycházel z toho, že dopis se dostal do dispozice žalované , datum, , žalovaná byla vyzvána k plnění do tří dnů, což vychází do , datum, . Dnem následujícím , datum, se žalovaná dostala do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku. Od téhož dne žalobci v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a činí 11,5 % ročně. Jiná sazba úroků z prodlení smluvena nebyla.

25. Na základě všech výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci bezdůvodné obohacení 14.900 Kč s úrokem z prodlení až od , datum, do zaplacení. Výrokem II. byla žaloba ve zbytku zamítnuta.

26. Žalovaná měla ve sporu úspěch ve větší míře než žalobce, avšak žádné náklady řízení jí nevznikly. Soud proto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

27. Žalobce zaplatil soudní poplatek z žaloby 2.459 Kč podle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích v platném znění. Podle § 6 odst. 1 téhož zákona je základem procentního poplatku cena předmětu řízení vyjádřená peněžní částkou, a cena příslušenství předmětu řízení tvoří základ poplatku jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení. Žalobce uhradil soudní poplatek v sazbě 5 % z celé žalované částky 49.170 Kč. Tato žalovaná částka však nepředstavuje celá jistinu, neboť je v ní zahrnut ještě kapitalizovaný úrok z úvěru 12.000 Kč. Žalovaná jistina tedy tvoří pouze 37.170 Kč jakožto součet jistiny úvěru 30.000 Kč a smluvní pokuty 7.170 Kč. Soudní poplatek z jistiny 37.170 Kč činí podle téže položky 1.859 Kč. Soud proto v souladu s ustanovením § 10 odst. 1 citovaného zákona rozhodl o vrácení přeplatku soudního poplatku ve výši 600 Kč žalobci.