8 C 280/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , část názvu právnické osoby , IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa , obec a číslo , zastoupený titul . jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , obec a číslo - obec proti žalovanému: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalovaného se sídlem adresa , obec , okres okres o zaplacení částky 901 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 219 Kč s úrokem z prodlení ve výši 17 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 682 Kč s úrokem z prodlení ve výši 53 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 901 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 31. 8. 2019 do 5. 6. 2020 ve výši 70 Kč. Tvrdí, že dne 21. 5. 2007 uzavřel s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla s pojistným 792 Kč za rok. Na pojistné období od 21. 5. 2019 do 20. 5. 2020 bylo stanoveno pojistné 1 091 Kč. Pojistná smlouva zanikla 30. 8. 2019 pro neplacení pojistného. Žalovaná částka se skládá z dlužného pojistného 301 Kč za dobu od 21. 5. 2019 do 29. 8. 2019, a ze dvou poplatků po 300 Kč za upomínky.

2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Žalobce je společností zapsanou v obchodním rejstříku od roku 1992 dosud. Dne 21. 5. 2007 uzavřel žalobce jakožto pojistitel s žalovaným jakožto pojistníkem pojistnou smlouvu pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizována tři slova] [rok] [číslo] s počátkem pojištění 21. 5. 2007 na dobu neurčitou. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem pracovního vozidla [příjmení] [anonymizováno], výrobního čísla [číslo]. Pojistné bylo sjednáno ve výši 792 Kč ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a příslušné doplňkové pojistné podmínky bez bližší specifikace. Žalovaný prohlásil, že je seznámen s obsahem pojistných podmínek blíže nespecifikovaných, že blíže nespecifikované pojistné podmínky převzal a že seznámí pojištěného, který není nikde ve smlouvě zmíněn, se všemi náležitostmi smlouvy. V článku 11 odstavec 9 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizováno] [číslo] je stanoveno, že pokud pojistné nebylo zaplaceno včas a ve sjednané výši, je pojistitel oprávněn požadovat úrok z prodlení a náklady spojené s vymáháním tohoto pojistného. V sazebníku nákladů na vymáhání pojistného účinného od 3. 6. 2019, je určena výše poplatku za upomínku k zaplacení dlužného pojistného 300 Kč a za pokus o smír po zániku pojištění také 300 Kč. Podle doručenky převzal žalovaný dne 9. 7. 2018 od žalobce zásilku označenou jako upomínka dlužného pojistného, obsah zásilky není soudu znám, neboť žalobce žádný takový dopis nepředložil. Dopisem z 18. 3. 2019 oznámil žalobce žalovanému, že pojistné za období od 21. 5. 2019 do 20. 5. 2020 činí 1 091 Kč. V řízení nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byl tento dopis žalovanému odeslán či doručen. Dopisem z 27. 6. 2019 upozornil žalobce žalovaného, že nemá zaplaceno pojistné 1 091 Kč. Upomínkou z 8. 7. 2019 sdělil žalobce žalovanému, že pokud dlužné pojistné nezaplatí do 29. 8. 2019, pojištění zanikne. Podle vrácené obálky byl dopis odeslán žalovanému doporučeně, vrátil se však žalobci zpět s tím, že žalovaný se odstěhoval. Dopisem z 19. 9. 2019 sdělil žalobce žalovanému, že pojistná smlouva zanikla dnem 29. 8. 2019 ve 24.00 hodin pro nezaplacení pojistného. Žalobce urgoval žalovaného o úhradu žalované částky dopisem nazvaným Pokus o smír z 15. 10. 2019, dále výzvou z 16. 12. 2019 a naposledy předžalobní upomínkou svého právního zástupce z 16. 1. 2020, která byla žalovanému odeslána doporučeně dne 16. 1. 2020, dopis se však žalobci vrátil nedoručený s tím, že žalovaný se odstěhoval bez udání adresy. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil.

4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě a podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Dnem 1. 1. 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který v přechodném ustanovení § 3028 odst. 1 a 3 stanoví, že tímto novým občanským zákoníkem se řídí a práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti a právní poměry odlišné od práv osobních, rodinných a věcných, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé včetně práv a povinností z porušených smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti téhož občanského zákoníku, se řídí dosavadními právními předpisy. Pojistná smlouva byla uzavřena v roce 2007, a proto se na ni vztahuje zákon o pojistné smlouvě a dřívější občanský zákoník, jak je výše uvedeno.

5. Žalobce jakožto pojistitel si své povinnosti z pojistné smlouvy plnil tím, že od počátku pojištění 21. 5. 2007 až do 29. 8. 2019 včetně poskytoval žalovanému pojistné krytí pro případ pojistných událostí označených ve smlouvě, jak je stanoveno v § 2 zákona o pojistné smlouvě. V řízení nebylo prokázáno, že by v tomto období pojištění zaniklo z jakéhokoli důvodu uvedeného v zákoně či ve smlouvě, z čehož je zřejmé, že po celou tuto dobu pojistný vztah mezi účastníky trval. Žalovaný však nedostál své povinnosti platit žalobci pojistné v dohodnuté výši a lhůtách, přičemž právo žalobce na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy ve smyslu § 12 odst. 1 citovaného zákona. Pojistné 792 Kč ročně jakožto běžné pojistné bylo v souladu s ustanovením § 12 odst. 2 téhož zákona splatné prvního dne pojistného období, tedy pojistné za pojistné období od 21. 5. 2019 do 20. 5. 2020 bylo splatné dne 21. 5. 2019. Z ročního pojistného za toto období připadá na žalované období od 21. 5. 2019 do 29. 8. 2019 poměrná část pojistného ve výši 219 Kč, a tato částka byla tedy splatná dne 21. 5. 2019.

6. V řízení nebylo prokázáno, že by došlo platně ke zvýšení pojistného z původně sjednané částky 792 Kč ročně na částku 1 091 Kč ročně od 21. 5. 2019. Postup pojistitele při zvýšení pojistného je upraven v § 13 odst. 3 a 4 zákona o pojistné smlouvě, podle nichž v pojistné smlouvě mohou být stanoveny podmínky, za kterých má pojistitel právo v souvislosti se změnami podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období. Pojistitel je však povinen nově stanovenou výši pojistného sdělit pojistníkovi nejpozději ve lhůtě dvou měsíců před splatností pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit. V jiných případech nelze bez dohody s pojistníkem výši pojistného měnit, nestanoví-li tento zákon jinak. Pokud však pojistník se změnou výše pojistného nesouhlasí, musí svůj nesouhlas uplatnit do jednoho měsíce ode dne, kdy se o navrhované změně výše pojistného dozvěděl. V takovém případě pak soukromé pojištění zanikne uplynutím pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno, nebylo-li dohodnuto jinak. Pojistitel je povinen ve sdělení o nově stanovené výši pojistného pojistníka na tento následek upozornit. Tato právní úprava odpovídá článku 11 odstavci 10 výše uvedených všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobce sice předložil dopis, v němž uvádí novou výši pojistného, avšak nebylo prokázáno, kterého dne, případně zda vůbec, byl žalovanému tento dopis odeslán či doručen. Soud tedy nemohl posoudit, zda žalobce splnil tuto svoji povinnost v zákonem stanovené lhůtě, a soud proto vycházel z toho, že v pojistném období od 21. 5. 2019 do 20. 5. 2020 bylo platně sjednáno původní roční pojistné 792 Kč.

7. S ohledem na splatnost pojistného výše popsanou se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením dlužného pojistného 219 Kč dnem následujícím po jeho splatnosti, tedy dne 22. 5. 2019. Od tohoto dne žalobci vzniklo podle § 517 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jejichž výše je dána v § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb., když jinou sazbu úroků z prodlení si účastníci neujednali. Žalobce však požaduje úrok z prodlení až od 31. 8. 2019 a pouze do 5. 6. 2020, což z částky 219 Kč odpovídá částce 17 Kč. Sazba úroku z prodlení činila 10 % ročně.

8. Pokud jde o dva upomínací poplatky po 300 Kč, je třeba uvést, že podle § 7 zákona o pojistné smlouvě musí mít pojistná smlouva písemnou formu s výjimkou případů, kdy zakládá pojištění s pojistnou dobou kratší než jeden rok, což však neplatí pro tento případ. Ostatní právní úkony týkající se pojištění písemnou formu mít musí, pokud není stanoveno jinak, anebo pokud není jinak dohodnuto v pojistné smlouvě. Tato zákonná úprava je přejata do článku 8, odstavec 1 a článku 9, odstavec 1 citovaných Všeobecných pojistných podmínek, podle nichž pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy, která musí mít písemnou formu, a změn v pojistné smlouvě lze dosáhnout pouze písemnou dohodou účastníků, jinak jsou neplatné. Z pojistné smlouvy ani z pojistných podmínek nevyplývá, že by bylo možné požadovat v rámci pojištění nějaké poplatky, natož poplatky 300 Kč, aniž by k tomu byla nutná písemná forma. Je tedy nezbytné, aby nejen oprávnění účtovat poplatky, ale i výše těchto poplatků byla řádně písemně mezi účastníky dohodnuta, jinak by takové ujednání bylo neplatné z důvodu nedostatku písemné formy, která je vyžadována zákonem o pojistné smlouvě. Žalobce dovozuje svůj nárok na upomínací poplatky 2 x 300 Kč z článku 11 odst. 9 Všeobecných pojistných podmínek, který je výše citován. V tomto ustanovení pojistných podmínek žádné poplatky nejsou zmíněny a lze z něj dovodit pouze to, že žalobce má právo na náklady spojené s vymáháním pojistného. Žalobce však takové náklady nevyčíslil, nespecifikoval, o které konkrétní náklady spojené s kterým upomínacím úkonem se jedná, ani neprokázal, že by nějaké takové náklady vynaložil, v jaké výši a kdy se tak mělo stát. Žalobce se k jednání nedostavil, omluvil se a navrhl, aby soud jednal v jeho nepřítomnosti. Žalobce proto nemohl být u jednání vyzván k doplnění těchto skutečností a k označení důkazů k jejich prokázání, ani poučen o následcích nevyhovění takové výzvě. Pokud se žalobce dovolává v této souvislosti sazebníku výše citovaného, je třeba uvést, že tento sazebník nebyl součástí pojistné smlouvy, a v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný nějaký sazebník kdy převzal. Navíc žalobce předložil sazebník účinný od 3. 6. 2019, přičemž nebylo prokázáno, že by se účastníci na obsahu tohoto sazebníku písemně shodli.

9. Soud tedy má za to, že žalobcem tvrzené sjednání poplatků popsaným způsobem nebylo učiněno v písemné formě stanovené zákonem o pojistné smlouvě, a je tudíž neplatné podle ustanovení § 40 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/194 Sb.

10. Závěrem soud shrnuje, že žalobci přiznal dlužné pojistné 219 Kč s úrokem z prodlení 17 Kč, a ve zbytku žalobu zamítl, tedy ohledně poplatků 600 Kč a zvýšeného pojistného 82 Kč včetně úroku z prodlení.

11. Žalovaný měl ve sporu úspěch ve větší míře než žalobce, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly. Soud tedy v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.