8 C 291/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v  obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 28.885 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 28.885 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení úroku z prodlení 8,25 % ročně z částky 28.885 Kč za dobu od [datum] do [datum].

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 2.345 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 28.885 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že žalovaný byl smluvním odběratelem elektřiny v odběrném místě [obec a číslo] a smluvní vztah s obchodníkem s elektřinou E. [právnická osoba] byl ukončen [datum]. Při preventivní kontrole tohoto odběrného místa dne [datum] žalobce zjistil, že odběrné místo je pod napětím a žalovaný elektřinu odebírá. Za dobu od [datum] do [datum] bylo zjištěno odebrané množství elektřiny 4,189 MWh podle stavů elektroměru. Cena za takto odebranou elektřinu byla stanovena podle ceny určené Energetickým regulačním úřadem 2.350 Kč za MWh, za přenos elektřiny bylo účtováno 1.814,77 Kč za MWh, za systémové služby 93,30 Kč za MWh a za obnovitelné zdroje 495 Kč za MWh, operátor trhu 3,91 Kč měsíčně, platba za příkon podle hodnoty jističe 42 Kč měsíčně, daň z elektřiny 28,30 Kč za MWh. Za elektřinu činí náhrada škody celkem 20.531,79 Kč, k tomu žalobce připočítal ještě náklady na zjištění neoprávněného odběru 3.340 Kč a daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 5.013,08 Kč. Součet těchto částek činí po zaokrouhlení žalovanou částku 28.885 Kč. Výše nákladů na zjištění neoprávněného odběru byla stanovena podle ceníku žalobce, který je veřejně přístupný, když žalobce použil hodinovou sazbu za práci 857 Kč na hodinu, administrativní paušál 448 Kč, přímé měření při zjištění neoprávněného odběru 935 Kč a práce na odstranění neoprávněného odběru 1.100 Kč. Žalobce odeslal žalovanému fakturu na žalovanou částku jako běžnou listovní zásilku a poté ještě žalovaného upomínal. Žalovaný však přesto žalobci na žalovanou částku ničeho nezaplatil.

2. Ve věci byl dne [datum] vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou.

3. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu.

4. Žalovaný byl ve smluvním vztahu s obchodníkem s elektřinou E. [právnická osoba] ohledně dodávky elektřiny na odběrné místo [obec a číslo]. Tato skutečnost vyplývá ze zprávy téže společnosti a z mimořádné faktury za elektřinu, kterou tatáž společnost vystavila dne [datum] za období od [datum] do [datum] na částku 2.059 Kč. Ve faktuře je uveden stav elektroměru ke dni [datum], a to [číslo] kWh. Podle zprávy [anonymizováno 9 slov] [číslo] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [datum], [anonymizováno 9 slov] [anonymizována dvě slova] [role v řízení], tedy pro neplacení, a smluvní vztah trval do [datum]. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí soud ještě zjistil, že byla sjednána sazba distribuce D 02d a hodnota hlavního jističe 1 × 25 A.

5. Dne [datum] provedli dva kontroloři [příjmení] a [příjmení] kontrolu odběrného místa žalovaného na adrese [obec a číslo] za přítomnosti žalovaného a vyhotovili o tom dokumentaci, protokol o zjištění neoprávněného odběru elektrické energie a zápis o provedené kontrole odběrného místa, a zhotovili fotografii elektroměru. Z těchto listin vyplývá, že kontroloři zjistili, že elektroměr [číslo] který je tímto číslem označen i ve výše uvedené mimořádné faktuře za elektřinu, má ke dni [datum] stav [číslo] kWh, což je zachyceno na fotografii zhotovené [datum] v 10:41 hodin. Oba kontroloři shledali, že k tomuto odběrnému místu byla ukončena smlouva se stavem [číslo] kWh a dne [datum] byl zmíněný elektroměr demontován se stavem [číslo] kWh. Neoprávněný odběr elektrické energie byl zjištěn v 10:30 hodin a odstraněn v 11:00 hodin. Žalovaný podepsal jak protokol o zjištění neoprávněného odběru elektřiny, tak i zápis o provedené kontrole odběrného místa, nevyužil možnosti uvést do těchto listin své vyjádření či námitky.

6. Z protokolu ze dne [datum] vyplývá, že odběrné místo bylo znovu zkontrolováno po odpojení techniky [příjmení] a [příjmení], kteří zjistili, že po odpojení nebyl zjištěn dále neoprávněný odběr a odběrné místo je stále odpojeno.

7. Na základě výše uvedené kontroly ze dne [datum] byla stanovena výše náhrady za neoprávněný odběr elektřiny NN, jak vyplývá z listiny podklady pro výpočet škody a stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny. Žalobce přitom vycházel z data ukončení smlouvy [datum] a ze stavu elektroměru [číslo] kWh, a ze zjištěného stavu elektroměru při kontrole [datum] - [číslo] kWh. Z toho byla vypočtena spotřeba změřená elektroměrem na [číslo] kWh, tedy 4,189 MWh. Toto množství žalobce vynásobil cenou 4.753,07 Kč za MWh, když tato cena je určena cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu pro tyto případy. Cena odebrané elektřiny tak činí 19.910,61 Kč. Za činnost operátora trhu účtoval žalobce 3,91 Kč za měsíc a odběrné místo, tedy celkem 42,81 Kč. Platba za příkon při sazbě distribuce D 02d a jističi 1 × 25 A odpovídá 42 Kč za měsíc, a činí tak 459,82 Kč. Daň z elektrické energie je 28,30 Kč za MWh, tedy 118,55 Kč Celkem výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny představuje částku 20.531,79 Kč bez daně z přidané hodnoty.

8. Žalobce provedl následně vyčíslení oprávněných nákladů. Z listiny stanovení výše oprávněných nákladů [číslo] bylo zjištěno, že tyto náklady byly určeny částkou 3.340 Kč bez daně z přidané hodnoty. Tato částka představuje součet částek [číslo] a 2.035 Kč. [příjmení] 1.305 Kč byla stanovena podle ceníku ECD – energetická kontrola jako součet administrativního paušálu 448 Kč a ceny za hodinu práce pracovníka energetické kontroly 857 Kč. [příjmení] 2.035 Kč odpovídá činnostem spojeným s kontrolou, zjištěním, technicko- dokumentační činností na odběrném místě a dopravou na odběrné místo. Skládá se z částky 935 Kč za přímé měření dne [datum] a z částky 1.100 Kč za práci při odstranění neoprávněného odběru.

9. Fakturou vystavenou dne [datum] pod [číslo] vyúčtoval žalobce žalovanému žalovanou částku 28.885 Kč se splatností [datum] za neoprávněný odběr elektřiny z distribuční soustavy pod [číslo]. Žalovaná částka se skládá z náhrady škody za neoprávněný odběr 20.531,79 Kč a z oprávněných nákladů 3.340 Kč, k čemuž byla připočtena 21 % daň z přidané hodnoty 5.013,08 Kč. Dopisem z [datum] urgoval žalobce žalovaného o zaplacení žalované částky. V řízení však nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byl tento dopis anebo zmíněná faktura žalovanému odeslány či doručeny.

10. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalovaného dopisem z [datum], který byl podle poštovního podacího archu odeslán žalovanému doporučeně téhož dne.

11. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný měl uzavřenou s obchodníkem s elektřinou, [právnická osoba] [právnická osoba], smlouvu, na základě níž odebíral elektřinu na odběrném místě [obec a číslo] Smlouva však byla ukončena pro neplacení ke dni [datum], a k tomuto dni byl zjištěn stav elektroměru [číslo] kWh, na základě čehož byla vystavena mimořádná faktura. Dne [datum] žalobce při kontrole téhož odběrného místa zjistil, že elektřina byla po celou dobu odebírána, a stav téhož elektroměru činil [číslo] kWh. Za období od [datum] do [datum] tedy žalovaný odebral [číslo] kWh elektřiny. Při zjištění tohoto odběru byl žalovaný přítomen, podepsal jak protokol o zjištění neoprávněného odběru elektřiny tak i zápis o provedené kontrole odběrného místa, a žádné výhrady nevznesl. Žalobce následně vyčíslil na základě skutečně odebraného množství elektřiny za použití cen určených v cenových rozhodnutích [číslo] 2020 a [číslo] 2020 Energetického regulačního úřadu výši náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny 20.531,79 Kč bez daně z přidané hodnoty. Oprávněné náklady žalobce vyčíslil shora uvedeným způsobem na 3.340 Kč bez daně z přidané hodnoty. Součet těchto dvou částek, zvýšený o daň z přidané hodnoty, vyúčtoval žalobce žalovanému shora uvedenou fakturou, a prokazatelně ho vyzval k úhradě žalované částky dopisem odeslaným [datum]. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil.

12. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle energetického zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětví. Žalovaný měl s obchodníkem s elektřinou, [právnická osoba] [právnická osoba], uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny v souladu s ustanovením § 50 odst. 1 a 2 energetického zákona Smlouva však byla ukončena [datum]. Žalovaný žádnou jinou smlouvu na dodávku elektřiny k výše uvedenému odběrnému místu neuzavřel, v žalovaném období, tedy až do [datum], však elektřinu odebíral a celkem tak odebral [číslo] kWh elektřiny. V důsledku toho na straně žalovaného došlo k neoprávněnému odběru elektřiny ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona. Toto ustanovení určuje, že neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu, anebo pokud právní důvod odpadl, přičemž v odst. 2 se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Žalovaný tedy způsobil žalobci škodu a vznikla mu povinnost tuto újmu nahradit podle § 2894 odst. 1 občanského zákoníku. Jde o odpovědnost za škodu podle § 2910 občanského zákoníku, když žalovaný vlastním zaviněním porušil povinnost stanovenou zákonem a zasáhl tak do absolutního práva žalobce jakožto poškozeného. Porušení povinnosti stanovené zákonem na straně žalovaného spočívá právě v tom, že neoprávněně odebíral elektřinu z elektrizační soustavy, když pro žalované období neměl na odběr elektřiny uzavřen žádný smluvní vztah. Tuto povinnost porušil vlastním zaviněním, neboť si musel být vědom toho, že nemá na odběr elektřiny uzavřenou žádnou smlouvu s obchodníkem s elektřinou, a přesto elektřinu odebíral.

13. Způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru elektřiny je upraven v § 9 vyhlášky 82/2011 Sb. o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Tato vyhláška platila až do konce roku 2020 a podle § 9 odst. 1 určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy, anebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Citovaná vyhláška byla nahrazena vyhláškou č. 359/2020 Sb. účinnou od 1. 1. 2021, která určuje způsob stanovení náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu v ustanovení § 16 odst. 1 tak, že při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné anebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

14. V daném případě množství odebrané elektřiny v žalovaném období bylo jednoznačně stanoveno na základě stavů elektroměru ke dnům [datum] a [datum], z čehož bylo vypočteno množství odebrané elektřiny [číslo] kWh. Podle odst. 9 vyhlášky 82/2011 Sb. se výše náhrady stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny se skládá z ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro rozúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, dále z ceny za službu distribuční soustavy, z daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny. Od [datum] určuje výši náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu ustanovení § 17 odst. 2 a 3 vyhlášky 359/2020 Sb., přičemž výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, anebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny. Tato náhrada se skládá z ceny za silovou elektřinu, z ceny za službu distribuční soustavy a z daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu. Jak bylo výše popsáno, žalobce vypočítal tímto způsobem náhradu za spotřebovanou elektřinu ve výši 20.531,79 Kč bez daně z přidané hodnoty.

15. Podle § 9 odst. 12 vyhlášky 82/2011 Sb. součástí náhrady škody vzniklé provozovateli distribuční soustavy je i právo na náhradu prokazatelně nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny, anebo za distribuci elektřiny. S účinností od [datum] jsou tyto náklady upraveny v § 17 odst. 5 věty druhé vyhlášky 359/2020 Sb. tak, že součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.

16. V daném případě žalobce vyčíslil náklady, které musel na zjišťování a zajišťování neoprávněného odběru elektřiny vynaložit, a to shora popsaným způsobem na částku 3.340 Kč bez daně z přidané hodnoty.

17. Soud rovněž zvažoval, zda v tomto případě je použití citovaných vyhlášek přiměřené, zda neodporuje zákonu, a zda tudíž není třeba výpočet náhrady modifikovat. S ohledem na všechny uvedené okolnosti je soud toho názoru, že výše náhrady vypočtená žalobcem nevybočuje z rámce kompenzace škody, která mu vznikla.

18. Pokud jde o příslušenství pohledávky, tedy úrok z prodlení, není doba splnění v tomto případě stanovena právním předpisem a nebyla ani mezi účastníky dohodnuta. Žalobce je tedy oprávněn podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku požadovat plnění ihned a žalovaný je poté povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu. V řízení nebylo prokázáno, kterého dne, případně zda vůbec, byla žalovaná faktura žalovanému odeslána či doručena, ani zda byl žalovanému odeslán či doručen dopis z [datum]. První prokazatelnou výzvou k úhradě žalované částky je až dopis žalobce z [datum], odeslaný žalovanému doporučeně téhož dne, v němž žalobce požaduje zaplacení dluhu ve lhůtě do [datum]. Žalovaný se tudíž dostal do prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákoníku dnem následujícím, tedy [datum], a od téhož dne žalobci vzniklo podle § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. [příjmení] sazbu úroků z prodlení si účastníci neujednali.

19. Na základě všech výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci plně žalovanou jistinu spolu s úrokem z prodlení až od [datum]. Výrokem II byla žaloba zamítnuta ohledně zbývající části úroku z prodlení.

20. Žalobce měl ve sporu úspěch v převážné části předmětu řízení, když jeho neúspěch představuje nepatrnou část předmětu sporu. Žalobci proto soud přiznal v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 občanského soudního řádu plnou náhradu nákladů řízení 2.345 Kč. Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 1.445 Kč a ze tří paušálních částek po 300 Kč podle § 1 odst. 1 a 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky 254/2015 Sb. Žalobce nebyl v řízení zastoupen advokátem a paušální náhrady mu byly přiznány za úkony předžalobní výzva, sepis žaloby a účast u dnešního jednání před soudem. Soud žalobci nepřiznal další paušální částku za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Soud rovněž přihlédl k tomu, že ve smyslu ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. žalobce více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plnění, a to výše uvedený dopis z [datum].