8 C 297/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v  obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení částky 212.261,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 189.050,62 Kč s úrokem z prodlení 10 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 23.210,88 Kč - s úrokem 17,9 % ročně z částky 212.261,50 Kč za dobu od [datum] do zaplacení - s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 23.210,88 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení 25.021 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky v [obec].

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 212.261,50 Kč s úrokem z prodlení 10% ročně za dobu od [datum] do zaplacení a s úrokem 17,9% ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že právní předchůdce žalobce, [ulice] spořitelna, uzavřel dne [datum] s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě níž žalované poskytl úvěr 200.000 Kč. [příjmení] s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet na základě dostatečných informací z dostupných databází a z vlastních systémů i informací od žalované. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že úroky i ceny za úkony je banka oprávněna připisovat k jistině úvěru. Žalovaná však úvěr řádně nesplácela a nezaplatila řádně a včas žádnou splátku, celkem uhradila 10.949,38 Kč, což bylo započteno na jistinu, úroky, poplatky a úroky z prodlení. [příjmení] proto úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaná částka se skládá z nesplaceného zůstatku úvěru 199.723,30 Kč a z úroku z úvěru 12.538,20 Kč, který se stal součástí jistiny. Tento úrok byl vypočten v sazbě 17,9% ročně za období od [datum] do [datum] na částku 19.743,90 Kč, a od této částky bylo odečteno 7.205,70 Kč, což žalovaná uhradila. [příjmení] pohledávku za žalovanou postoupila na žalobce postupní smlouvou z [datum]. Žalovaná žalobci na žalovanou částku ničeho neuhradila.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Namítla, že půjčku od [obec] spořitelny si nechtěla vzít ona, ale její známá [jméno] [příjmení], která s žalovanou byla v bance a vše vyřídila. Žalovaná chtěla této své známé vyhovět a požadovala, aby jí po získání půjčky napsala u notáře potvrzení, že žalované půjčku vrátí. Toto se však nestalo, žalovaná má proto velké potíže, a to i psychické, omluvila se bance. Žalovaná v bance byla vystrašená, všechno odsouhlasila, podepsala smlouvu o úvěru i ostatní doklady ohledně úvěru, neboť se bála své známé. Peníze z úvěru byly poukázány na nějaký nový čistý účet žalované, a [jméno] [příjmení] žalované řekla, aby peníze poslala na její účet, anebo na účet její dcery, takto se to v bance udělalo a žalovaná to podepsala. Úvěr splácela žalovaná, ale neměla práci ani peníze, nebyla schopná úvěr splácet, nemá z čeho. Peníze z úvěru nepotřebovala, bylo to pro [jméno] [příjmení]. Žalovaná není ani zdravotně způsobilá k tomu, aby mohla 8 hodin denně pracovat a úvěr splácet. Nikde nepracuje, má pouze brigády, v České republice pobývá jako host u své matky, za minulý měsíc vydělala asi 1.000 Kč a tento měsíc to bude obdobné. Ukončila [ulice] odbornou školu potravinářství, obchodu a služeb v [obec], [ulice] ulice v oboru kadeřnictví, v tomto oboru však nepracuje, do práce ji nikdo nežene, ani její matka, žalovaná má obor kadeřnice jako koníček. Zřejmě by ji ani nikdo nezaměstnal a ona sama takto pracovat neumí, nedokázala by si shánět zákazníky a pracovat v konkurenci jiných osob.

3. Ve věci byl dne [datum] vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou.

4. Podle zprávy cizinecké policie má žalovaná jako občanka Arménie od [datum] povolen trvalý pobyt v České republice s pobytovým dokladem platným do [datum].

5. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] jakožto úvěrující bankou a žalovanou jakožto úvěrovaným klientem. [příjmení] se zavázala poskytnout žalované úvěr 200.000 Kč, který měl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Jednalo se o neúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr a banka se zavázala peněžní prostředky převést ve prospěch žalované na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala úvěr splácet včetně úroku z úvěru 17,9% ročně splátkami ve výši 3.771 Kč měsíčně v počtu 108 splátek, kdy první splátka měla být zaplacena [datum] a poslední splátka dne [datum]. Podle bodu 3.1 byla banka oprávněna úroky z úvěru připisovat k jistině úvěru, tyto úroky se tak stanou jistinou a budou úročeny společně s jistinou. Celkem měla žalovaná uhradit na úvěr 409.037 Kč. Žalovaná byla povinna podle bodu 4.2 platit veškeré ceny podle ceníku, zejména cenu za vyřízení úvěru 2.000 Kč, ceny za vedení splátkového účtu a další. Žalovaná měla úvěr splácet ze splátkového účtu č. [bankovní účet], a banka byla oprávněna z tohoto účtu si splátky strhávat inkasem. V bodě 7.1 bylo sjednáno pojištění k úvěru a žalovaná se zavázala platit za pojištění měsíční paušální úhradu 377 Kč. V článku 8 jsou vyjmenovány případy porušení podmínek smlouvy a jejich důsledky. Za porušení smlouvy se považuje prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, anebo prodlení se splacením více než dvou splátek. [příjmení] byla oprávněna prohlásit celý úvěr za splatný ve stanovené lhůtě, a v takovém případě byla žalovaná povinna jednorázově zaplatit veškeré dluhy z úvěru za podmínek obsažených ve výzvě banky.

6. Všeobecné obchodní podmínky [obec] spořitelny pro soukromou klientelu obsahují podrobnější úpravu práv a povinností banky a jejich klientů pro veškeré produkty poskytované bankou. Ceník [obec] spořitelny pro bankovní obchody zahrnuje výši poplatků za jednotlivé úkony banky. Součástí žalované částky však žádné ceny za úkony, tedy poplatky, nejsou.

7. Čerpání peněžních prostředků soud ověřil výpisem z úvěrového účtu žalované, výpisem z běžného účtu žalované a správou [obec] spořitelny. Podle výpisu z úvěrového účtu žalované č. [bankovní účet] čerpala žalovaná dne [datum] úvěr ve výši 200.000 Kč tak, že tato částka byla poukázána na účet žalované č. [bankovní účet] [ulice] spořitelna potvrdila, že majitelem posledně uvedeného osobního účtu je žalovaná. Podle výpisu z tohoto účtu žalované byla částka 200.000 Kč připsána na její účet dne [datum]. Tentýž den z téhož účtu žalované byla odepsána částka 192.000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet] a ve stejný den byla vybrána v hotovosti částka 7.900 Kč.

8. Dne [datum] uzavřela banka s žalovanou dodatek ke smlouvě o úvěru, na základě něhož okamžikem podpisu tohoto dodatku bylo zrušeno pojištění úvěru.

9. Podle přehledu splátek a plateb zaplatila žalovaná za období od [datum] do [datum] celkem částku 10.949,38 Kč. První splátku zaplatila až [datum] a druhou platbu uhradila [datum], a následně uhradila až dne [datum] částku 5,38 Kč. Žalovaná tak neuhradila včas ani první splátku, která podle smlouvy měla být zaplacena [datum].

10. Dopisem z [datum] oznámila banka žalované, že na základě předchozí upomínky a nezaplacení pohledávky na úvěrovém účtu se celá zbývající částka úvěru stává splatnou ke dni [datum]. Podle poštovního podacího archu byl tento dopis žalované odeslán doporučeně dne [datum].

11. Před uzavřením úvěrové smlouvy jednala banka s žalovanou a z následujících listin zjistil soud tyto skutečnosti. Dne [datum] žalovaná na tiskopisu banky Žádost o poskytnutí úvěrového produktu požádala banku o poskytnutí úvěru 500.000 Kč s tím, že je svobodná, bydlí u rodičů, má středoškolské vzdělání s maturitou, hlavní zdroj jejich příjmů je ze zaměstnání u [právnická osoba], kde je zaměstnána od [datum] na dobu určitou do [datum] s příjmem 13.631 Kč měsíčně. Žalovaná dále uvedla, že nemá jiné splátky u bank ani u nebankovních společností, že neplatí žádné nájemné ani žádné jiné platby, např. výživné, srážky ze mzdy a léky. Dne [datum] byl vyplněn tiskopis banky potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance. Z něj soud zjistil, že žalovaná v něm uvedla a podepsala dne [datum] své osobní údaje. Další údaje uvedl zaměstnavatel [právnická osoba], podle nichž žalovaná byla v pracovním poměru u této společnosti od [datum] a byla zařazena jako prodavač specialista, pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum] a průměrný čistý měsíční příjem žalované za poslední 3 měsíce činil 13.631 Kč. Základní měsíční mzda podle pracovní smlouvy byla 16.957 Kč a ze mzdy nebyly prováděny žádné srážky. [příjmení] žalované poskytla vysvětlení předsmluvních informací, a to výši úvěru, druh úvěru, způsob poskytnutí úvěru, trvání úvěrového vztahu, náklady úvěru, následky v případě opožděných plateb a další. Žalovaná poskytnutí těchto informací potvrdila svým podpisem dne [datum]. Ve stejný den žalovaná podepsala, že jí byly poskytnuty informace před sjednáním přistoupení ke skupinovému pojištění v souvislosti s poskytnutím úvěru.

12. Ohledně postoupení pohledávky na žalobce zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne [datum] uzavřela banka, tedy [právnická osoba] jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se zavázala postoupit na žalobce pohledávky ke dni [datum] podle seznamu pohledávek. V tomto seznamu pohledávek je zahrnuta i pohledávka za žalovanou. Dne [datum] [ulice] spořitelna potvrdila, že žalobce zaplatil úhradu za postoupené pohledávky v dohodnuté výši. Dopisem z [datum] oznámila banka žalované, že postoupila pohledávku za žalovanou na žalobce, a vyzvala žalovanou, aby svůj dluh hradila již žalobci na specifikované bankovní spojení.

13. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalované dopisem své právní zástupkyně ze dne [datum], který byl žalované odeslán doporučeně dne [datum] a následujícího dne uložen na poště a připraven k vyzvednutí.

14. Žalovaná předložila elektronickou komunikací formou SMS zpráv v cizím jazyce, arménštině, spolu se svým překladem do češtiny. Uvedla, že jsou to zprávy, které si posílala s [jméno] [příjmení] [datum]. Z těchto zpráv nelze zjistit datum jejich odeslání ani to, mezi kterými osobami komunikace probíhala. Podle žalované [jméno] [příjmení] žádá po žalované poslat smlouvu, následně děkuje s tím, aby si žalovaná tuto SMS zprávu nechala, že od ní [jméno] [příjmení] chce peníze s půjčkou jako pomoc, a SMS zpráva má sloužit jako důkaz, že ona bude žalované vše splácet a vracet se vším všudy. Žalovaná uvádí, že to asi nebude třeba si SMS zprávy schovávat. [jméno] [příjmení] sděluje, že pokud to může asi žalovaná zaplatit, tak bude dobře, ona čeká na peníze, které jí dají, a na konci května všechno zaplatí, ale chce se s žalovanou vidět. Žalovaná sděluje, že se bude snažit, zítra je poslední den, musí sehnat peníze na zaplacení, všechny tři splátky budou chtít naráz, jak to má zvládnout, musí se sejít, aby pochopila, jak se situace vyřeší. [jméno] [příjmení] sděluje, že něco s tím uděláme, a že čeká na peníze, žalovaná souhlasí, čeká, že jí [jméno] [příjmení] zavolá. Tato jí sděluje, že když jí pomůže s tím, je to kamarádka a přísahá jí. Žalovaná uvádí, že to stejné je pro ni i ona jako spřízněná duše.

15. Další SMS komunikace byla předložena také žalovanou s tím, že se jedná o zprávy zasílané mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z těchto zpráv nelze zjistit, kterého dne byly zasílány a mezi kterými osobami. Nejprve někdo žádá, aby nějaká další osoba poslala celé výpisy z účtu za září, říjen a listopad, a uvádí, že zkušební lhůta jí končí až 19. 11., a do té doby nepůjde udělat úvěr. Jako odpověď je uvedeno, že to bude posláno zítra, tato osoba žádá o pomoc, jde o důležitou věc s tím, že opravdu jak řekne, co má přivézt z Arménie, jaké zlaté šperky, stačí výplata na úvěr, tak velký, a je zde uveden ještě dotaz, zda má přinést ten papír originál, anebo stačí, až přijdeme za vámi. Odpověď je, že stačí, až přijdete.

16. Z listiny posouzení úvěruschopnosti klienta vyplývá, že banka [ulice] spořitelna zkontrolovala příjem žalované na základě doloženého potvrzení o příjmu vystaveného zaměstnavatelem. Žalovaná uvedla v žádosti o úvěr výdaje ve výši 0 Kč a banka stanovila životní výdaje žalované po zohlednění její situace podle svého interního ekonomického modelu pracujícího se statistickými daty na 5.818 Kč. [příjmení] stanovila hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu, který v tomto případě činil 27,95% po poskytnutí úvěru. Žalovaná v žádosti uvedla, že nemá splátky mimo [anonymizována dvě slova], a banka dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaná neměla v době úvěrové žádosti žádné poskytnuté úvěry. Splátka, tedy nové splátkové zatížení pro žalovanou tedy činila 3.810 Kč a příjem žalované byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů.

17. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne [datum] žalovaná vyplnila a podepsala své údaje na tiskopisu potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, následně [datum] její tehdejší zaměstnavatel vyplnil údaje o žalované a jejím příjmu. Dne [datum] žalovaná požádala banku [anonymizováno] spořitelnu o úvěr 500.000 Kč a uvedla výše zmíněné skutečnosti o svých poměrech. Následujícího dne 21. 11. 2019 žalovaná potvrdila, že jí byly vysvětleny předsmluvní informace o úvěru, a téhož dne žalovaná uzavřela s bankou [ulice] spořitelna smlouvu o úvěru výše uvedeného obsahu. Výše úvěru byla sjednána na 200.000 Kč, s úrokem 17,9% ročně, žalovaná měla hradit od [datum] až do [datum] splátky 3.771 Kč měsíčně, celkem měla zaplatit 108 splátek. Sjednané pojištění bylo ke dni [datum] zrušeno. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že banka povede úvěr na úvěrovém účtu a splátky si bude strhávat z běžného účtu žalované. Žalovaná úvěr čerpala v den podpisu smlouvy [datum] na svůj účet č. [bankovní účet]. Tato částka byla řádně na účet žalované připsána. Žalovaná nesplácela úvěr tak, jak se zavázala ve smlouvě, již první splátku řádně a včas nezaplatila. Celkem uhradila 10.949,38 Kč. [příjmení] shora uvedeným dopisem úvěr zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovanou k zaplacení celého dluhu z úvěru jednorázově. Žalovaná částka [číslo] se skládá z nesplaceného zůstatku úvěru 199.723,33 Kč a z úroku z úvěru 12.538,20 Kč, jak je shora popsáno. [příjmení] byla oprávněna připisovat úroky z úvěru k jistině každý měsíc. [příjmení] před poskytnutím úvěru posoudila úvěruschopnost žalované shora uvedeným způsobem. Z SMS zpráv předložených žalovanou nebylo možné zjistit žádné skutečnosti. [příjmení] uzavřela s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, pohledávka za žalovanou byla zahrnuta do postupní smlouvy a postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovaná žalobci na žalovanou částku ničeho neuhradila ani po předžalobní výzvě.

18. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v ustanovení § [číslo] tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Původní věřitel, banka [ulice] spořitelna, si své povinnosti z úvěrové smlouvy splnil tím, že žalované poskytl peněžní prostředky bezhotovostně na účet žalované v dohodnuté výši 200.000 Kč. Žalovaná tedy tyto peněžní prostředky vyčerpala, avšak nedostála již své povinnosti poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit bance úroky, resp. dostála této povinnosti pouze z malé části, když její platby nemohly postačovat na plné pokrytí jejích závazků vůči bance.

19. Smlouvu o úvěru z hlediska její platnosti bylo však třeba posoudit také podle zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná úvěrová smlouva je smlouvou spotřebitelskou a banka byla při jejím sjednávání ve výhodnějším postavení z důvodu své odborné převahy nad žalovanou, které poskytovala své služby v podobě úvěru. Po bance lze tedy důvodně očekávat, že se bude chovat ve vztahu k žalované poctivě a seriózně, neboť nepoctivému jednání nelze poskytnou právní ochranu, jak vyplývá z ustanovení § 6 odstavců 1 a 2 občanského zákoníku. U banky je ve smyslu § 60 odstavec 1 až 6 zákona o spotřebitelském úvěru nutná odborná způsobilost, tedy všeobecné znalosti, odborné znalosti a dovednosti nezbytné pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Tentýž zákon v § 75 a § 76 vyžaduje od původního věřitele, tedy od banky, provozovat jeho činnost s odbornou péčí a jednat čestně, transparentně a zohledňovat práva a zájmy spotřebitele, tedy žalované. Ustanovení § 77 citovaného zákona obsahuje obecná pravidla komunikace se spotřebiteli, a soud poukazuje zejména na odstavec 2 písmeno b), podle něhož obsah komunikace musí být dostačující a přesný a nesmí zastírat, zlehčovat nebo zamlčet důležité skutečnosti, což byla povinna zajistit banka. Pravidla pro posouzení úvěruschopnosti a poskytování rady jsou stanovena v § 84 až § 89 téhož zákona. Podle § 86 byla banka povinna před uzavřením žalované úvěrové smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované jakožto spotřebitele, a pokud to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, anebo i z jiných zdrojů. [příjmení] byla oprávněna úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalované vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. [příjmení] byla povinna posoudit zejména schopnost žalované úvěr splácet na základě porovnání příjmů a výdajů žalované a způsobu plnění jejích dosavadních dluhů.

20. V této souvislosti soud poukazuje na shora uvedená skutková zjištění. Bance byl znám věk žalované 25 let a její příjem od zaměstnavatele v podobě mzdy ve výši 13.631 Kč měsíčně, dále bylo bance známo, že žalovaná je svobodná a bydlí u rodičů, a že nemá jiné úvěry. [příjmení] nikterak nezjišťovala a neověřovala výdaje žalované a určila podle svého interního modelu na základě statistických dat výši výdajů žalované na 5.818 Kč měsíčně. Soud považuje zjištěný příjem žalované za velmi nízký, když jiný příjem kromě mzdy u žalované zjištěn nebyl. [příjmení] se sice zabývala výdajovou stránkou žalované, avšak ničeho konkrétního nezjistila, a nemohla tudíž ani žádné konkrétní skutečnosti ověřit. Bance bylo rovněž známo, že žalovaná je cizí státní příslušnice, občanka Arménie, tedy občanka státu mimo Evropskou unii. Její povolení k trvalému pobytu platilo pouze do [datum], přičemž žalovaná podle smlouvy měla úvěr splácet až do roku 2028. [příjmení] ověřila příjem žalované u jejího zaměstnavatele a soud považuje za podstatné, že žalovaná ve svém tehdejším zaměstnání byla od [datum], tedy pouhé 3 měsíce před uzavřením úvěrové smlouvy. Navíc měla uzavřený pracovní poměr pouze na dobu určitou, a tento měl skončit [datum], tedy již za 3 měsíce po uzavření úvěrové smlouvy. Žalovaná tedy měla pouze krátkodobé zaměstnání s velmi nízkým příjmem a banka z žádných skutečností nemohla dovodit, že by žalovaná měla jiné zdroje příjmů, v dostatečné výši, stabilní a dlouhodobé tak, aby byla schopna úvěr splácet. [příjmení] se u žalované spokojila s tím, že žalovaná uvedla, že nemá žádné výdaje, což nemůže odpovídat skutečnosti. Pokud banka počítala s příjmem žalované 13.631 Kč a odečetla od něj výdaje 5.818 Kč, které si sama stanovila, činí výsledek 7.813 Kč. Po odpočtu splátky 3.810 Kč včetně poplatku za pojištění činí zůstatek 4.003 Kč, tedy tato částka by žalované zůstala na jeden měsíc. Tuto částku soud pokládá za naprosto nedostačující k tomu, aby mohl jakýkoliv člověk zajistit svoji výživu a běžné potřeby.

21. Na základě výše uvedených skutečností má soud za to, že banka poskytla žalované úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odstavec 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je úvěrová smlouva neplatná podle § 87 odstavec 1 téhož zákona. Soud dovodil, že jednání banky, jakým postupovala vůči žalované při sjednávání úvěrové smlouvy, se zjevně příčí dobrým mravům, odporuje citovanému zákonu o spotřebitelském úvěru a zároveň zjevně narušuje veřejný pořádek, a tudíž je úvěrová smlouva neplatná absolutně podle § 588 občanského zákoníku. Soud k tomuto druhu neplatnosti přihlíží bez návrhu, tedy aniž by kterákoliv smluvní strana neplatnost namítla. Soud je toho názoru, že na základě výše uvedených skutečností banka nemohla učinit závěr, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet. Popsané chování banky, jakožto poskytovatele spotřebitelského úvěru je nežádoucí a vede ke zbytečnému zadlužování spotřebitelů. Týká se nejen vztahů mezi věřitelem a dlužníkem, ale má důsledky pro celou společnost, neboť značně zadlužení spotřebitelé nejsou schopni postarat se o zajištění potřeb svých a své rodiny, což musí nahrazovat stát, např. sociálními dávkami a stávají se předmětem řízení u různých státních orgánů a soudů, a tím čerpají pro sebe státní prostředky, které by bylo možné využít ve prospěch většiny občanů na všeobecně prospěšné účely. Postup banky není také odpovědný ani vůči jejím klientům, kteří bance svěřili své finanční prostředky a spolehli se na to, že banka je bude profesionálně spravovat.

22. Soud na tomto místě připomíná ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb. o bankách, podle něhož banka je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy jejich vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu banky. Požadavek obezřetnosti je klíčovým požadavkem, který je na banky kladen. Jeho podstatou je omezování a snižování míry rizik, kterým jsou vystaveni věřitelé banky, v první řadě její vkladatelé. Základní funkcí, kterou banka v ekonomice plní, je funkce finančního zprostředkovatele mezi subjekty, které mají aktuálně přebytek finančních prostředků, a subjekty, které mají aktuálně nedostatek finančních prostředků. Základní činností banky je proto přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů. Prostředky, které bankám svěřuje veřejnost, převyšují objem vlastních prostředků bank, a v důsledku toho banky provozují své podnikatelské aktivity s využitím zdrojů svěřených jim vkladateli. [příjmení] tudíž při svém podnikání musí postupovat obezřetně, tak, aby nepoškodili své vkladatele, a požadavek obezřetnosti se vztahuje nejen k ochraně vkladatelů bank, ale i k ochraně bezpečnosti a stability bank, s ohledem na roli, kterou banky v ekonomice hrají.

23. Jak zmiňuje Nejvyšší soud v rozhodnutí z 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, povinnost odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání i samotné věřitele, tedy i žalobce, neboť toto posouzení při žádosti o další úvěry snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry nebo jiné služby již dříve. Z toho soud dovodil, že úvěrová smlouva nejen odporuje citovanému zákonu, ale narušuje i veřejný pořádek, a rovněž tak se i zjevně příčí dobrým mravům. Ústavní soud rovněž podpořil a zdůraznil význam a důležitost povinnosti zjišťovat úvěruschopnost spotřebitelů ve svém rozhodnutí ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž uzavřel, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splatit. Soud z dlouholeté rozhodovací činnosti zjistil, že větší pečlivost a uvážlivost poskytovatelů úvěrů před uzavřením úvěrových smluv by často mohla zabránit zbytečnému zadlužování spotřebitelů, kteří nemají dostatečné odborné znalosti a mnohdy pod různými vlivy nejsou schopni své poměry a schopnosti dostatečně rozumně vyhodnotit. Právě proto zákon o spotřebitelském úvěru klade na odbornost a postup poskytovatelů úvěrů takový důraz.

24. Vzhledem k tomu, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná, nemohly z ní vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalované tudíž nemohla vzniknout povinnost vrátit čerpané peněžní prostředky v dohodnutých lhůtách stanoveným způsobem, ani platit bance jakékoliv úroky z úvěru či poplatky. Na takovou situaci se vztahuje úprava bezdůvodného obohacení obsažená v § 2991 odstavec 2 občanského zákoníku, podle něhož se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná vyčerpala celkem 200.000 Kč a bance z toho uhradila pouze 10.949,38 Kč. Bezdůvodné obohacení představuje rozdíl mezi těmito částkami, a to 189.050,62 Kč.

25. Původní věřitel, banka [ulice] spořitelna, postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce výše uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s ustanovením § 1880 odstavec 1 občanského zákoníku. Postoupením pohledávky nabyl žalobce také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno výše uvedeným dopisem v souladu s ustanovením § 1882 odstavec 1 občanského zákoníku.

26. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odstavec 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned a dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k zaplacení byl výše uvedený dopis ze dne [datum], odeslaný žalované doporučeně dne [datum]. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalované se dopis dostal [datum], a žalovaná měla plnit bez zbytečného odkladu do [datum]. Následujícího dne se žalovaná dostala do prodlení a od téhož dne žalobci náleží podle § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jejichž sazba je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a činí 10% ročně. Jiná sazba úroků z prodlení smluvena nebyla. Žalobce však nárokuje úroky z prodlení až od [datum], kdy žalovaná v prodlení již zcela jistě byla.

27. Pokud jde o námitky žalované, spočívající v tom, že si vlastně ona sama úvěr od banky vzít nechtěla, ale že chtěla pomoci své známé [jméno] [příjmení], uvádí soud následující. Žalovaná sama připustila, že podepsala smlouvou o úvěru i všechny související listiny, což bylo v řízení prokázáno. Podstatné pro rozhodnutí bylo, že částka 200.000 Kč uvedená v úvěrové smlouvě se dostala do dispozice žalované tak, že banka tuto částka poukázala na účet, jehož majitelkou byla žalovaná. Tímto způsobem žalovaná úvěr čerpala, a není nikterak právně významné, jakým způsobem s touto částkou dále naložila, tedy ani to, zda tuto částku potom převedla na jiný účet ve prospěch jiné osoby.

28. Na základě všech výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci 189.050,62 Kč s úrokem z prodlení od požadovaného data. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta výrokem II. tohoto rozhodnutí.

29. Žalobce měl ve sporu úspěch ohledně 69% předmětu sporu, a ohledně 31% úspěch neměl. Při určení míry úspěchu a neúspěchu žalobce soud u úroků přiznaných či zamítnutých na dobu neurčitou tyto kapitalizoval ke dni tohoto rozhodnutí. Žalobci tak v souladu s ustanovením § 142 odstavec 2 občanského soudního řádu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 38%. Soud také přihlédl k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. odeslal žalované více než 7 dní před zahájením řízení výzvu k plnění, a to upomínku ze [datum] Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 8.491 Kč, z odměny za právní zastoupení za 5 úkonů právní pomoci po 9.180 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále z 5 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odstavec 4 advokátního tarifu a konečně z částky 9.954 Kč, která představuje 21% daň z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby a zastupování u dvou jednání před soudem ve dnech 2. 3. a [datum]. Soud žalobci nepřiznal odměnu za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Celkové účelně vynaložené náklady žalobce činí 65.845 Kč, z čehož žalobci náleží 38%, tedy 25.021 Kč.

30. K úhradě přisouzené částky i nákladů řízení určil soud žalované v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. obvyklou lhůtu tří dnů od právní moci rozhodnutí. Na straně žalované bylo zjištěno, že je svobodná, bydlí u rodičů, má ukončeno středoškolské vzdělání v České republice, nikde nepracuje, má pouze příležitostné brigády a její příjem je zcela minimální, jak sama uvedla 1.000 Kč za minulý měsíc i tento měsíc. V řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by bránily žalované opatřovat si peněžní prostředky vlastní prací. Žalovaná uvedla, že ji nikdo nenutí, aby šla do práce, a že je u rodičů. Z těchto skutečností soud dovodil, že nemá smysl poskytovat žalované delší lhůtu k plnění, případně jí povolit zaplatit přisouzené částky ve splátkách, neboť tím by mohlo dojít k oddálení vykonatelnosti rozhodnutí v neprospěch žalobce.