8 C 300/2023
č. j. 8 C 300/2023-58
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 562 § 1725 § 1731 § 1732 § 1740 § 1958 § 1968 § 1970 § 2395 § 2991 § 2993
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČO se sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , anonymizována dvě slova datum , anonymizována dvě slova IČO se sídlem podnikání obec a číslo , PSČ obec o zaplacení 19.500 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 10.000 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně za dobu od 20. 9. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 9.500 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně - z částky 9.500 Kč za dobu od 30. 8. 2022 do zaplacení - z částky 10.000 Kč za dobu od 30. 8. 2022 do 19. 9. 2022.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 19.500 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně za dobu od 30. 8. 2022 do zaplacení. Tvrdí, že dne 21. 6. 2022 uzavřel s žalovaným elektronickými prostředky smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě níž poskytl žalovanému úvěr 10.000 Kč se splatností 29. 8. 2022. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně na svůj účet, avšak nesplatil ničeho. Žalovaná částka se skládá z jistiny úvěru 10.000 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru 7.000 Kč a ze smluvní pokuty 2.500 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru představuje 1 % z jistiny 10.000 Kč, tedy částku 100 Kč, za každý den čerpání úvěru žalovaným, přičemž žalovaný měl čerpat úvěr 70 dní, což odpovídá poplatku 7.000 Kč Smluvní pokuta byla sjednána pro případ prodlení žalovaného se zaplacením jakékoli jednotlivé splátky ve výši 500 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou 5 splátek, a žalobce má tak právo na smluvní pokutu 2.500 Kč.
2. Ve věci byl dne 18. 5. 2023 vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou.
3. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.
4. Z výpisu z živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaný je od 29. 12. 2021 držitelem 2 živnostenských oprávnění pro předmět podnikání opravy silničních vozidel a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 – 3 živnostenského zákona, obojí na dobu neurčitou.
5. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] zjistil soud tyto skutečnosti. Smluvní strany jsou označeny tak, že žalobce je poskytovatelem nebankovních podnikatelských úvěrů a žalovaný je podnikatelem - fyzickou osobou, podnikajícím na základě živnostenského oprávnění, označený místem podnikání a identifikačním číslem. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky 10.000 Kč na dobu 70 dnů ode dne čerpání úvěru za poplatek 1 % za každý den čerpání úvěru, tedy od jeho poskytnutí do úplného splacení. Den splatnosti úvěru byl stanoven na 29. 8. 2022. Úvěr měl být splacen formou 5 splátek ve výši 3.400 Kč, tyto splátky byly splatné ve dnech 4. 7., 18. 7., 1. 8., 15. 8. a 29. 8. 2022. Z každé splátky měla částka 2.000 Kč umořovat jistinu a částka 1.400 Kč poplatek za poskytnutí úvěru. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoli jednotlivé splátky byla stanovena povinnost žalovaného zaplatit žalobci smluvní pokutu 500 Kč Smlouva měla být vyhotovena v elektronické podobě a smluvními stranami podepsána elektronicky. V závěru smlouvy je datum 21. 6. 2022 Smlouva je podepsána jednatelem žalobce. V místě vyhrazeném pro podpis klienta je uveden pouze kód SMS verifikace: [číslo]. Podpis žalovaného se na smlouvě nenachází.
6. Z listiny Payments info nevzal soud za prokázány žádné skutečnosti. Obsahuje několik anglických slov, jméno a příjmení žalovaného, částku 1 CZK. Z listiny nelze dovodit, že by kterákoli osoba uhradila jakékoli jiné osobě blíže nezjištěným způsobem částku 1 Kč a kdy se tak mělo stát.
7. V listině Souhlas se zpracováním, uchováváním a postupováním osobních údajů je uvedeno, že žalovaný souhlasí se zpracováním jeho osobních údajů v specifikovaném rozsahu. Listina není autorizována, není nikým podepsána ani datována. Soud z této listiny nevzal za prokázány žádné skutečnosti, ani to, že by žalovaný jakéhokoli dne dal souhlas se zpracováním svých osobních údajů a jakým způsobem tento souhlas měl vyjádřit.
8. Obchodní podmínky pro poskytování spotřebitelského úvěru u žalobce ve znění účinném od 25. 5. 2018 zahrnují výklad pojmů a práva a povinnosti v závazkových vztazích, které vznikají mezi žalobcem a jeho klienty. Jakoukoli souvislost s žalovaným nelze z této listiny dovodit. Nebylo zjištěno, že by se tato listina kdy dostala do dispozice žalovaného, ani že by žalovaný jakýmkoli způsobem projevil s obsahem této listiny svůj souhlas.
9. O uzavření úvěrové smlouvy žalobce tvrdí, že žalovaný se zaregistroval na webových stránkách [webová adresa] dne 21. 6. 2022 a zadal své osobní údaje, včetně IČ, a tím zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný poslal žalobci žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, následně v rámci webového rozhraní mu byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaný návrh smlouvy akceptoval svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu zaslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo za účelem legitimace při uzavírání smlouvy.
10. Tato tvrzení žalobce o uzavření úvěrové smlouvy nejsou úplná a nebyla ani v řízení prokázána. Nebylo prokázáno, že by se žalovaný kdy zaregistroval na uvedených webových stránkách, ani že by zadal nějaké osobní údaje a zahájil tak kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Nebylo prokázáno, že by žalovanému jakýmkoli způsobem byl nějaký uživatelský účet kdy zřízen, ani že by žalovaný poslal žalobci žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, jaké údaje v žádosti uvedl a kdy se tak mělo stát. Rovněž nebylo prokázáno, že by žalovanému byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, ani že by žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval, že by mu byl zaslán kdy nějaký kód SMS zprávou na jeho telefonní číslo, ani že by žalovaný jakýmkoli způsobem s takovým kódem naložil, ani že by blíže nespecifikovaným způsobem tento kód použil a tak akceptoval návrh úvěrové smlouvy. Soud ještě dodává, že uzavření žalované úvěrové smlouvy nelze vzít za prokázáno ani z výše uvedených dalších listinných důkazů, tedy z obchodních podmínek, souhlasu se zpracováním osobních údajů a z listiny Payments info.
11. Ohledně čerpání peněžních prostředků žalovaným zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Podle potvrzení o provedené platbě byla z účtu žalobce, vedeného u platební brány ThePay, odeslána dne 21. 6. 2022 částka 10.000 Kč na účet č. [bankovní účet] [právnická osoba] potvrdila, že majitelem tohoto účtuje žalovaný. Z výpisu z téhož účtu soud ověřil, že téhož dne 21. 6. 2022 byla na zmíněný účet žalovaného připsána částka 10.000 Kč z platební brány ThePay.
12. Žalobce tvrdí, že žalovaný na žalovaný úvěr ničeho nesplatil. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že na úvěr uhradil konkrétní částku. Žalovaný však ničeho takového netvrdil ani neprokázal.
13. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu z žalované úvěrové smlouvy dopisem svého právního zástupce z 1. 9. 2022, který byl podle podacího lístku téhož dne žalovanému odeslán doporučeně.
14. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce uzavřel s žalovaným dne 21. 6. 2022, či v jiný den, tvrzenou smlouvu o úvěru shora uvedeného obsahu, ani že by žalovaný obdržel úvěrové podmínky či vyjádřil svůj souhlas se zpracováním osobních údajů. Bylo prokázáno, že žalovaný na svůj účet obdržel od žalobce částku 10.000 Kč. Nebylo zjištěno, že by žalovaný žalobci cokoli splatil. Žalovaný žalobci na žalovanou částku, skládající se z jistiny 10.000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 7.000 Kč a smluvní pokuty 2.500 Kč, ničeho neuhradil ani po předžalobní výzvě.
15. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, případně smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, žalobce se zavázal na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, ani že by se žalovaný zavázal tyto peněžní prostředky vrátit do určité doby, konkrétním způsobem a zaplatit úroky, poplatky či jiná plnění. Nebylo prokázáno ani to, že by se žalobce s žalovaným dohodli na dalších ujednáních, které žalobce tvrdí, například na konkrétních splátkách, datu splatnosti, na jakýchkoli poplatcích, nákladech či smluvní pokutě. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé poskytnutí peněžních prostředků, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod jejich poskytnutí. Uzavření jakékoli smlouvy předpokládá, že smluvní strany si ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však nebyla v řízení prokázána. Předložená úvěrová smlouva neobsahuje podpis žalovaného a nebylo zjištěno, že by žalovaný jakýmkoli způsobem na podmínky obsažené v úvěrové smlouvě přistoupil a kdy se tak mělo stát. Nebylo prokázáno, že by žalobce či žalovaný učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím. Nebylo ani zjištěno, že by žalobce či žalovaný projevili vůli být nějakou smlouvou vázáni pro případ, že nabídka bude přijata, jak je vyžadováno v ustanovení § 1731 a § 1732 odst. 1 občanského zákoníku. Nemohlo tudíž být ani prokázáno, který z účastníků, kterého dne a jakým konkrétním způsobem jakoukoli nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijal ve smyslu § 1740 občanského zákoníku. Žalobce tvrdí, že úvěrová smlouva byla mezi účastníky uzavřena prostředky komunikace na dálku. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu i v projednávané věci.
16. Soud ještě uvádí, že podle § 562 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. V řízení však nebylo prokázáno, ve kterých dnech a jakým konkrétním způsobem žalobce či žalovaný měli učinit právní jednání elektronickými nebo jinými technickými prostředky, které by umožňovaly zachytit jejich obsah a určení jednající osoby. Podle druhého odstavce tohoto ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickým systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. V řízení však nic takového nebylo prokázáno. Nebylo zjištěno, že by o právních jednáních byly učiněny jakékoliv záznamy v elektronickém systému, ani jakým způsobem se tyto záznamy prováděly, zda to bylo systematicky či posloupně, a zda a jak byly chráněny proti změnám.
17. Za této situace soud mohl dovodit pouze to, že tvrzená úvěrová smlouva nebyla mezi účastníky vůbec uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalovanému tedy nemohla vzniknout povinnost vrátit čerpané peněžní prostředky v dohodnuté lhůtě či splátkách ani platit žalobci jakékoli poplatky, či smluvní pokuty. Soud proto vycházel ze zásad bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, podle něhož se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, a jeho povinností je vydat ochuzenému, oč se obohatil. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky 10.000 Kč, a žalovaný z toho žalobci ničeho nevrátil. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného tedy představuje celá poskytnutá částka 10.000 Kč.
18. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je shora uvedený dopis zástupce žalobce, který byl žalovanému odeslán 11. 9. 2022. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalovaného se dopis dostal 14. 9. 2022 a žalovaný byl vyzván k plnění ve lhůtě do 3 dnů, tedy do 19. 9. 2022. Dnem následujícím 20. 9. 2022 se žalovaný dostal ve smyslu § 1968 občanského zákoníku do prodlení a od téhož dne žalobci vzniklo podle § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a činí 15 % ročně. Jinou sazbu úroků z prodlení si účastníci neujednali.
19. Na základě všech výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci bezdůvodné obohacení 10.000 Kč s úrokem z prodlení až od 20. 9. 2022 do zaplacení. Výrokem II. byla žaloba zamítnuta ohledně poplatku za poskytnutí úvěru, smluvní pokuty a zbývající části úroků z prodlení.
20. Úspěch žalobce a žalovaného ve sporu je přibližně stejný, úspěch žalobce činí 50,91 % a jeho neúspěch 49,09 % předmětu sporu. Do úspěchu a neúspěchu soud započítal také přiznané či zamítnuté úroky z prodlení, které kapitalizoval ke dni tohoto rozhodnutí. Úspěch žalobce tak činí 10.000 Kč a úroky z prodlení 1.964,38 Kč. Neúspěch žalobce představuje 9.500 Kč a úroky z prodlení 1.948,15 Kč a 86,30 Kč. Soud tedy v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.