8 C 302/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození , zemědělská podnikatelka, IČ: osobní údaje žalované se sídlem adresa žalované o zaplacení 5.112 Kč s příslušenstvím, rozsudkem pro zmeškání,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 4.330 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně za dobu od 15. 7. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zastavuje se řízení v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 782 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně za dobu od 15. 7. 2022 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení 840 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Brno-venkov soudní poplatek 1.000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 5.112 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně za dobu od 15. 7. 2022 do zaplacení. Tvrdí, že je vlastníkem pozemků parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Žalovaná užívala tyto pozemky či jejich části bez právního důvodu, tedy aniž by měla uzavřenou smlouvu o nájmu či jinou smlouvu. Sazba nájemného obvyklá v dané lokalitě a čase činí 12,95 Kč a bezdůvodné obohacení žalované představuje 3.899 Kč. Druhou složkou žalované částky je částka 1.213 Kč, která představuje zaplacenou daň z pozemků za roky 2020 – 2022, kterou žalobce zaplatil finančnímu úřadu.

2. Ještě před zahájením prvního jednání ve věci vzal žalobce žalobu zpět ohledně částky 782 Kč včetně požadovaného úroku z prodlení. Z této částky připadá na bezdůvodné obohacení za užívání pozemků částka 768 Kč a na daň z nemovitých věcí částka 14 Kč. Soud proto postupoval podle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu a řízení v této části zastavil výrokem II. tohoto rozhodnutí.

3. Žalobce doplnil skutková tvrzení ohledně výpočtu bezdůvodného obohacení a daně z nemovitostí. Výpočet bezdůvodného obohacení vychází z § 4 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém úřadu, podle něhož roční nájemné za užívání pozemků v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu, které tvoří zemědělský půdní fond anebo do něj náleží, činí 2,2 % z ceny pozemku. Z vyhl. 298/2014 Sb., Seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků, vyplývá, že průměrná cena zemědělských pozemků v k. ú. [obec] představuje 12,95 Kč m², a 2,2 % z této částky činí 0, 2849 Kč. Žalovaná užívala následně uvedené části pozemků bez právního důvodu ke svému podnikání v oblasti zemědělství a je zapsána v evidenci zemědělských podnikatelů. Rozsah užívané výměry jednotlivých pozemků žalovanou vychází ze sdělení Státního zemědělského intervenčního fondu Praha. Jedná se o následující pozemky a období: a) Od 1. 10. 2019 do 25. 5.2022, tedy 968 dní, užívala žalovaná parc. [číslo] v rozsahu 534 m². Roční nájemné představuje 152,14 Kč a bezdůvodné obohacení za toto období činí 403,40 Kč. b) Od 1. 10. 2019 do 25. 5. 2022, tedy 968 dní, užívala žalovaná část parc. [číslo] o ploše 130 m². Roční nájemné představuje 37,04 Kč a bezdůvodné obohacení činí za toto období 98,20 Kč. c) Od 1. 10. 2019 do 25. 5. 2022, tedy 968 dní, užívala žalovaná část parc. [číslo] o ploše 194 m², roční nájemné představuje 55,27 Kč a bezdůvodné obohacení za toto období činí 146,50 Kč. d) Od 1. 10. 2019 do 25. 5. 2022, tedy 968 dní, užívala žalovaná část parc. [číslo] o ploše 216 m², roční nájemné představuje 61,54 Kč a bezdůvodné obohacení za toto období činí 163,20 Kč. e) Od 3. 5. 2018 do 25. 5. 2022, tedy 1.484 dní, žalovaná užívala část parc. [číslo] o ploše 37 m², roční nájemné představuje 10,54 Kč a bezdůvodné obohacení za toto období činí 42,80 Kč. f) Od 1. 10. 2019 do 25. 5. 2022, tedy 968 dní, žalovaná užívala část parc. [číslo] o ploše 14 m², roční nájemné představuje 3,99 Kč a bezdůvodné obohacení za toto období činí 10,50 Kč. g) Od 8. 3. 2013 do 25. 5. 2022, tedy 1.540 dní, žalovaná užívala část parc. [číslo] o ploše 3 m², roční nájemné představuje 0,85 Kč a bezdůvodné obohacení za toto období činí 3,50 Kč. h) Od 1. 10. 2019 do 25. 5. 2022, tedy 968 dní, žalovaná užívala část parc. [číslo] o ploše 108 m², roční nájemné představuje 30,77 Kč a bezdůvodné obohacení za toto období činí 81,60 Kč. i) Od 1. 10. 2019 do 25. 5. 2022, tedy 968 dní, žalovaná užívala část parc. [číslo] o ploše 214 m², roční nájemné představuje 60,97 Kč a bezdůvodné obohacení za toto období činí 161,60 Kč. j) Od 1. 10. 2019 do 25. 5. 2022, tedy 968 dní, žalovaná užívala část parc. [číslo] o ploše 305 m², roční nájemné představuje 86,89 Kč a bezdůvodné obohacení za toto období činí 230,40 Kč. k) Od 1. 10. 2019 do 25. 5. 2022, tedy 968 dní, žalovaná užívala část parc. [číslo] o ploše 2372 m², roční nájemné představuje 675,78 Kč a bezdůvodné obohacení za toto období činí 1.790,20 Kč. Součet shora uvedených částek představuje celkové bezdůvodné obohacení na straně žalované za užívání shora uvedených částí pozemků 3.131 Kč.

4. Ohledně zaplacené daně z nemovitostí žalobce tvrdí, že pozemky ve vlastnictví státu jsou od daně z pozemků osvobozeny podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 338/1992 Sb. Podle § 4 odst. 3 téhož zákona jsou od daně z pozemků osvobozeny pouze ty pozemky, které nejsou užívány k podnikání a které nejsou pronajímány nebo propachtovány. Žalovaná však pozemky užívala k podnikatelské činnosti, a žalobci tak vznikla povinnost k podání dani z pozemků a zaplacení této daně. Sazby daně jsou určeny podle § 6 odst. 1 a 2 téhož zákona u pozemků typu A orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, ve výši 0,75 %, u pozemků typu B trvalé travní porosty, hospodářské lesy a rybníky s chovem ryb 0,25 %. U pozemků typu G ostatní plocha je sazba daně 0,20 Kč Podle odst. 4 citovaného ustanovení se základní sazba daně podle odst. 2 písm. b) násobí místním koeficientem 1,0 v obcích do 1.000 obyvatel, kam spadá i [územní celek]. Žalobce nepožaduje daň z nemovitých věcí za pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Žalobce vypočítal částky daní za všechny shora uvedené pozemky kromě dvou zmíněných pozemků následovně: a) parc. [číslo] – trvalý travní porost, sazba 0,25 %, užívaná plocha 534 m², roční daň představuje 17 Kč a celková daň za užívané období činí 51 Kč. b) parc. [číslo] ostatní plocha, sazba 0,20 Kč m², užívaná plocha 194 m², roční daň představuje 39 Kč a celková daň za dané období činí 117 Kč. c) parc. [číslo] – ostatní plocha, sazba 0,20 Kč m², užívaná plocha 216 m², roční daň představuje 44 Kč a celková daň za dané období činí 132 Kč. d) parc. [číslo] – orná půda, sazba 0,75 %, užívaná plocha 37 m², roční daň představuje 4 Kč a celková daň za dané období činí 16 Kč. e) parc. [číslo] – orná půda, sazba 0,75 %, užívaná plocha 14 m², roční daň představuje 2 Kč a celková daň za dané období činí 6 Kč. f) parc. [číslo] – orná půda, sazba 0,75 %, užívaná plocha 108 m², roční daň představuje 10,49 Kč a celková daň za dané období činí 31 Kč. g) parc. [číslo] – orná půda, sazba 0,75 %, užívaná plocha 214 m², roční daň představuje 21 Kč a celková daň za dané období činí 63 Kč. h) parc. [číslo] – orná půda, sazba 0,75 %, užívaná plocha 305 m², roční daň představuje 30 Kč a celková daň za dané období činí 90 Kč. i) parc. [číslo] – orná půda, sazba 0,75 %, užívaná plocha [číslo] m², roční daň představuje 231 Kč a celková daň za dané období činí 693 Kč. Součet shora uvedených částek za daň z nemovitostí činí 1.199 Kč.

5. Žalobce uhradil daň finančnímu úřadu pro Jihomoravský kraj ze shora uvedených pozemků za zdaňovací období let 2019 – 2022 v plné výši. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu, jednak za bezdůvodné obohacení a jednak za daň z nemovitostí, dopisem z 25. 5. 2022 s termínem splatnosti do 14. 7. 2022. Dopis byl do datové schránky žalované dodán 26. 5. 2022 a doručen dne 5. 6. 2022. Žalovaná se tudíž dostala do prodlení 15. 7. 2022. Žalovaná žalobci na žalovanou částku ničeho nezaplatila.

6. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žaloba byla žalované doručena do datové schránky dne 12. 12. 2022. Dne 14. 2. 2023 bylo žalované doručeno do datové schránky doplnění žaloby a předvolání k prvnímu jednání na dnešní den, tedy více než 10 dní přede dnem, kdy se toto jednání konalo. V předvolání byla žalovaná poučena o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaná se k jednání nedostavila, neomluvila se a nepožádala o odročení jednání. Žalobce se k jednání dostavil a navrhl, aby soud ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Povaha tohoto sporu o finančním plnění připouští možnost uzavřít a schválit smír ve smyslu § 99 odst. 1, 2 a 3 občanského soudního řádu.

7. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky stanovené v § 153b odst. 1 o. s. ř., pokládají se výše uvedená tvrzení žalobce obsažená v žalobě a v doplnění žaloby o skutkových okolnostech týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě soud může rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

8. Zjištěné skutečnosti shora popsané soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitých věcí. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná užívala pozemky ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu, tedy aniž by např. měla uzavřenou smlouvu o nájmu těchto pozemků nebo jinou smlouvu, a přitom za užívání těchto pozemků pro zemědělské podnikání neposkytovala žalobci žádnou protihodnotu. Na straně žalované tak došlo k vzniku bezdůvodného obohacení, a podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku musí žalovaná, která se na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu takto obohatila, vydat žalobci, oč se obohatila. Bezdůvodné obohacení v daném případě spočívá ve smyslu § 2992 odst. 2 občanského zákoníku v tom, že žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a užitím cizí hodnoty, tedy pozemků žalobce. Žalovaná čerpala užitnou hodnotu ze shora uvedených částí pozemků žalobce, a to bez toho, že by za to poskytovala žalobci jakékoli protiplnění. Žalobci tak ve smyslu ustanovení § 2999 odst. 1 občanského zákoníku vzniklo právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, což v daném případě odpovídá obvyklému nájemném za tento typ pozemků. Toto obvyklé nájemné určil žalobce za uvedená období a části zmíněných pozemků podle § 4 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém úřadu, jak je shora popsáno. Bezdůvodné obohacení za užívání částí těchto pozemků představuje podle shora uvedeného výpočtu 3.131 Kč.

9. Pokud jde o náhradu za zaplacenou daň z nemovitostí, vycházel soud z ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 338/1992 Sb., podle něhož jsou od daně z pozemků osvobozeny pozemky ve vlastnictví České republiky. Toto osvobození se však podle odst. 3 vztahuje pouze na pozemky, které nejsou užívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány. Žalovaná užívala výše uvedené části pozemků k podnikatelské činnosti bez právního důvodu, neměla je pronajaty ani propachtovány, a žalobce tudíž byl povinen daň z těchto pozemků zaplatit. Výpočet celkové částky 1.199 Kč za jednotlivá období a části pozemků užívaných žalovanou je uveden shora, přičemž soud ještě poukazuje na ustanovení § 6 odst. 1 a 2 téhož zákona, který obsahuje sazbu daně z pozemků, jak je shora uvedeno. Pokud by žalovaná neužívala protiprávně předmětné pozemky k podnikatelským účelům, žalobce by nebyl povinen daň z těchto pozemků zaplatit. Soud tedy má za to, že žalovaná ve smyslu § 2910 občanského zákoníku vlastním zaviněním porušila povinnost stanovenou zákonem a zasáhla tak do absolutního práva žalobce, a tudíž je povinna nahradit žalobci, co tím způsobila. Ke vzniku odpovědnosti žalované za škodu je třeba splnění čtyř předpokladů, a to porušení právní povinnosti, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody, a zavinění. Porušení povinnosti na straně žalované spočívá v tom, že užívala předmětné pozemky žalobce, aniž by k tomu měla právní důvod. Škoda na straně žalobce představuje částku 1.199 Kč, kterou žalobce musel uhradit na daních z těchto pozemků. Příčinná souvislost spočívá v tom, že kdyby žalovaná předmětné pozemky protiprávně neužívala ke svému podnikání, žalobce by nemusel daň z těchto pozemků platit. Zavinění na straně žalované je zcela jednoznačně dáno, neboť žalovaná si musela být vědoma toho, že předmětné pozemky užívá bez právního důvodu.

10. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení a povinnost nahradit škodu nestanoví zákon dobu splnění, a tato nebyla ani dohodnuta. Žalobce ve smyslu § 1958 odst. 2 občanského zákoníku je oprávněn požadovat plnění ihned a žalovaná je poté povinna splnit bez zbytečného odkladu. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu dopisem z 25. 5. 2022, který byl žalované doručen do datové schránky 5. 6. 2022. Žalobce požadoval zaplacení dluhu ve lhůtě do 14. 7. 2022, a žalovaná se tudíž dnem následujícím, 15. 7. 2022, dostala do prodlení. V souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku žalobci od téhož dne vzniklo právo na úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., když jiná sazba úroků z prodlení nebyla mezi účastníky sjednána.

11. Na základě všech výše uvedených skutečností rozhodl soud ve věci rozsudkem pro zmeškání tak, že žalobě plně vyhověl.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. Žalobce zpětvzetím žaloby ohledně částky 782 Kč zavinil, že řízení muselo být v této části zastaveno, a ve zbytku předmětu sporu měl úspěch. Žalobci tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 70 %, když jeho úspěch představuje 4.330 Kč, tedy 85 % předmětu sporu, a neúspěch 782 Kč, tedy 15 % předmětu sporu. Soud vzal také v úvahu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. odeslal žalované více než 7 dní před zahájením řízení výzvu k plnění, a to shora uvedený dopis. Náklady žalobce se skládají z paušální částky 300 Kč podle § 1 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., a to za 4 úkony. Těmito úkony jsou předžalobní výzva, sepis žaloby, příprava účasti na jednání a účast u dnešního jednání před soudem. Soud žalobci nepřiznal paušální částku za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Celkové účelně vynaložené náklady žalobce činí 1.200 Kč, z čehož soud žalobci přiznal 70 %, tedy 840 Kč.

13. Žalobce je osvobozen od soudních poplatků a v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích přešla poplatková povinnost na žalovanou, a to v rozsahu, v němž žalovaná neměla ve sporu úspěch, tedy 85 % Soudní poplatek činí podle položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků 1.000 Kč. Žalovaná nebyla v tomto řízení osvobozena od soudních poplatků. Soud vzal v úvahu, že soudní poplatek činí 1 000 Kč jak z celé původně žalované částky 5.112 Kč, tak i z částky 4.330 Kč, která zůstala předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby. Soud proto zavázal žalovanou zaplatit České republice na účet zdejšího soudu soudní poplatek 1.000 Kč.