8 C 305/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v  obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupený Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o zaplacení 8.958 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 5.320 Kč s úrokem z prodlení 8,5 % ročně za dobu od 3. 9. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 6.018 Kč - s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 8.958 Kč za dobu od 28. 9. 2021 do 2. 9. 2022 - s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 3.638 Kč za dobu od 3. 9. 2022 do zaplacení - s úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky 8.958 Kč za dobu od 28. 9. 2021 do 26. 12. 2021.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 8.958 Kč s úrokem z prodlení 8,5 % ročně za dobu od 28. 9. 2021 do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení 0,1 % denně z téže částky za dobu od 28. 9. 2021 do 26. 12. 2021 a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2.380 Kč. Tvrdí, že dne 29. 7. 2021 uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] distančním způsobem přes internetové stránky žalobce, na základě níž poskytl žalované úvěr 7.000 Kč. Žalobce ověřil úvěruschopnost žalované na základě své metodiky a nahlédl do databází a registrů. Úvěr byl splatný 27. 9. 2021, žalovaná však uhradila pouze 1.680 Kč. Žalovaná částka 8.958 Kč se skládá z jistiny 7.000 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru 1.680 Kč, z poplatku za službu Klidné spaní 220 Kč a z poplatku za službu Informační SMS servis 58 Kč Náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2.380 Kč žalobce požaduje za 28 SMS zpráv, 34 e-mailů a 11 telefonátů a tato částka představuje paušál 35 Kč denně za 68 dní v období od 28. 9. 2021 do 13. 12. 2021.

2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalované doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Listina s názvem Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním byla zřejmě vytvořena žalobcem, který je označen ve smlouvě jako věřitel a žalovaná je označena jako dlužník. Žalobce se ve smlouvě zavázal poskytnout žalované úvěr do výše 7.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem za sjednání úvěru 1.680 Kč, s poplatkem za službu Klidné spaní 110 Kč měsíčně a s poplatkem za Informační SMS servis 29 Kč měsíčně. Smlouva je podepsána oprávněnou osobou za žalobce. V místě vyhrazeném pro podpis dlužníka, tedy žalované, je uvedeno: podepisuji SMS kódem 5908 dne 29. 7. 2021, podpis žalované se zde nenachází. Všeobecné obchodní podmínky obsahují další práva a povinnosti žalobce a jeho klientů. Sazebník zahrnuje základní poplatky, poplatky za volitelné služby, náklady úvěru, smluvní pokuty a roční procentní sazbu nákladů. Listina Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru obsahuje základní údaje o žalobci, o druzích, podmínkách a nákladech spotřebitelských úvěrů, které žalobce poskytuje. Z těchto tří listin nelze vysledovat žádnou souvislost s žalovanou, žalovaná v nich není zmíněna, není na nich její podpis a nebylo zjištěno, že by žalovaná jakýmkoli způsobem vyjádřila s těmito listinami svůj souhlas. Totéž platí o listině Souhlas se zpracováním osobních údajů.

4. Žalobce měl k dispozici kopii občanského průkazu žalované [číslo]. V listině autorizace ověření totožnosti je uvedeno, že ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet č. [bankovní účet] dne 29. 7. 2021. Tato listina není nikým autorizována ani podepsána a soud z ní nevzal za prokázány žádné skutečnosti.

5. Poskytnutí peněžních prostředků žalované vzal soud za prokázáno z výpisu z účtu žalované shora uvedeného čísla, podle něhož dne 29. 7. 2021 byla na tento účet připsána částka 7.000 Kč z účtu žalobce. Podle potvrzení [právnická osoba] je majitelem tohoto účtu žalovaná. Z tohoto výpisu z účtu soud navíc zjistil, že žalovaná v měsících květen, červen a červenec 2021, tedy bezprostředně před poskytnutím peněžních prostředků od žalobce, pobírala peněžitou pomoc v mateřství 16.920 Kč měsíčně a přídavky na děti 2.510 Kč měsíčně, a výživné na děti [jméno] a [příjmení] 4.000 Kč měsíčně. Žalovaná si rovněž půjčovala peníze od své matky, a například 27. 5. 2021 obdržela ní na účet 2.500 Kč, dne [datum] [anonymizováno] na účet 1.500 Kč a následujícího dne 27. 7. 2021 částku 700 Kč, všechny tyto platby byly označeny jako půjčka od mamky. Dne 31. 5. 2021 obdržela žalovaná na svůj účet částku 30.000 Kč od společnosti [právnická osoba], která je poskytovatelem nebankovních úvěrů. V této souvislosti soud uvádí, že z listiny Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli nevzal za prokázány žádné skutečnosti. Na listině je datum [datum], částka 7.000 Kč, číslo účtu žalované a další kódy z čísel a písmen, listina není autorizována ani podepsána a v žádném případě z ní nelze vzít za prokázáno, že by žalobce poskytl žalované jakoukoli částku.

6. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu z tvrzené úvěrové smlouvy dopisem svého právního zástupce z [datum], který byl žalované téhož dne odeslán doporučeně. Žalovaná žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatila.

7. Ohledně posuzování úvěruschopnosti žalované předložil žalobce Obecné principy posuzování a filosofie společnosti žalobce, listinu Identifikované příjmy a listinu Výpis posouzení úvěruschopnosti. V posledně zmíněné listině je uvedeno, že žalovaná má ve společně [anonymizováno] domácnosti dvě osoby s příjmem a tři osoby nepracující, výše ověřeného čistého příjmu činí 23.618 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem je 20.000 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů uvedených spotřebitelem je 17.000 Kč, rezerva pro výdaje je 1.040 Kč, vypočítané minimální výdaje činí 14.125 Kč a disponibilní příjem 1.900 Kč, počet doporučených prodloužení je 10 a posouzení úvěruschopnosti je úspěšné. Listina není nikým podepsána, nelze z ní vzít za prokázáno, že by žalovaná jakýkoli z těchto údajů kdy uvedla. V listině Identifikované příjmy jsou vypsány příjmové transakce na účtu žalované za dobu od 1. 8. 2020 do 27. 7. 2021 uvedením data a příslušné částky, a z toho žalobce dovodil ověřený čistý měsíční příjem 23.618 Kč. V listině Obecné principy posuzování a filosofie společnosti jsou zahrnuty postupy žalobce při zkoumání úvěruschopnosti jeho klientů a rizika poskytovaných úvěrů.

8. Ohledně uzavření smlouvy o úvěru žalobce tvrdí, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky žalobce vyplněním žádosti a poskytla údaje, na základě nichž žalobce posoudil úvěruschopnost žalované. Žalovaná potvrdila následně správnost svých identifikačních údajů, a to jména a příjmení, trvalého pobytu, e-mailu, telefonního čísla a čísla účtu, a to ve smlouvě, což odsouhlasila podpisem úvěrové smlouvy elektronicky. Prostřednictvím služby společnosti K UAB zpřístupnila žalovaná svůj bankovní účet za účelem získání informací o tomto účtu. Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky.

9. Tato tvrzení žalobce o uzavření žalované úvěrové smlouvy jednak nejsou úplná a postrádají časovou konkretizaci o jednotlivých tvrzených úkonech žalobce či žalované, a jednak ani takto neúplná tvrzení nebyla v řízení prokázána. Nebylo tedy prokázáno, že by žalovaná kdy požádala žalobce o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky žalobce, nebylo prokázáno, že by žalovaná vyplnila jakoukoli žádost o poskytnutí úvěru ani že by poskytla žalobci jakékoli údaje. Rovněž tak nebylo prokázáno, že by žalovaná kdy potvrdila správnost jakýchkoli svých identifikačních údajů, ani že by tyto údaje odsouhlasila a jakýmkoli způsobem podepsala úvěrovou smlouvu, ani že by smlouva byla uzavřena elektronicky. Soud tedy nemá za prokázáno, že by žalovaná uzavřela s žalobcem dne 29. 7. 2021 smlouvu o úvěru na 7.000 Kč, že by sjednala v této smlouvě splatnost úvěru, hrazení poplatků, úroků či smluvních pokut. V řízení bylo prokázáno, že žalobce ze svého účtu poukázal na účet žalované bezhotovostně 7.000 Kč, a že žalovaná tuto částku skutečně na svůj účet obdržela téhož dne. Nebylo prokázáno, že by žalobce měl k dispozici část výpisu z účtu žalované ani že by zjistil výše uvedené údaje o poměrech žalované, když listina výpis posouzení úvěruschopnosti není nikým podepsána a není zřejmé, z jakých konkrétních zdrojů žalobce uvedené údaje čerpal.

10. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že žalobce s žalovanou uzavřel smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, anebo smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru na částku 7.000 Kč, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, že žalobce se zavázal na požádání žalované poskytnout v její prospěch peněžní prostředky do určité částky, ani že by se žalovaná zavázala tyto peněžní prostředky vrátit ve sjednané době a zaplatit úroky, poplatky či jiná plnění. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, v tomto případě 7.000 Kč, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoliv smlouvy předpokládá, že si smluvní strany ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odstavec 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však nebyla v řízení prokázána. Předložená listina zahrnující smlouvu o úvěru neobsahuje podpis žalované a nebylo zjištěno, že by žalovaná jakýmkoliv způsobem na podmínky obsažené v této listině přistoupila a kdy se tak mělo stát. Nebylo prokázáno, že by žalobce nebo žalovaná učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím. Nebylo ani zjištěno, že by žalobce či žalovaná projevili vůli být nějakou smlouvou vázáni pro případ, že nabídka bude přijata, jak vyžaduje ustanovení § 1731 a § 1732 odstavec 1 občanského zákoníku. Nemohlo být ani prokázáno, zda žalobce či žalovaná jakoukoliv nabídku na uzavření tvrzené smlouvy přijali ve smyslu § 1740 občanského zákoníku. Bylo pouze prokázáno, že žalobce vytvořil text úvěrové smlouvy, nebylo však prokázáno, že by tento text předložil žalované, případně kterého dne, ani že by žalovaná takovýto návrh smlouvy přijala, jakým způsobem a kterého dne. Žalobce tvrdí, že smlouva byla mezi účastníky uzavřena prostředky komunikace na dálku. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu v projednávané věci.

11. Podle § 562 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. V řízení však nebylo prokázáno, ve kterých dnech a jakým konkrétním způsobem žalobce či žalovaná měli učinit právní jednání elektronickými nebo jinými technickými prostředky, které by umožňovaly zachytit jejich obsah a určení jednající osoby. Podle druhého odstavce zmíněného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Nic takového však v řízení nebylo prokázáno. Nebylo zjištěno, že by o právních jednáních byly učiněny jakékoliv záznamy v elektronickém systému, ani jakým způsobem se tyto záznamy prováděly, zda to bylo systematicky či posloupně, a zda a jak byly chráněny proti změnám.

12. Za tohoto stavu mohl soud dovodit pouze to, že tvrzená smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. I kdyby bylo uzavření tvrzené smlouvy prokázáno, nebylo prokázáno, že by si žalobce jakožto věřitel splnil řádně svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele, jak mu ukládá ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Nebylo prokázáno, že by žalobce zjišťoval příjmy žalované a z kterých konkrétních zdrojů, nebylo prokázáno, že by žalobce zjišťoval výdaje žalované a jakým konkrétním způsobem je ověřil. Soud poukazuje na to, že žalobce v listině Výpis o posouzení úvěruschopnosti uvádí, že žalovaná uvedla čistý měsíční příjem 20.000 Kč a výdaje 17.000 Kč měsíčně. Rozdíl těchto částek je 3.000 Kč, což je velice nízká částka, a z takové částky by žalovaná měla hradit různé neočekávané výdaje a ještě do dvou měsíců splatit žalobci přibližně 9.000 Kč. Soud toto považuje za vysoce nepravděpodobné a žalobce z toho nemohl dovodit, že neexistují důvodné pochybnosti o tom, že by žalovaná mohla úvěr splatit. Pokud by bylo prokázáno, že žalovaná má čistý měsíční příjem ověřený žalobcem 23.618 Kč a vypočítané minimální výdaje 14.125 Kč, tak rozdíl těchto částek je 9.493 Kč, což soud pokládá rovněž za velmi nízkou částku, a stěží by bylo možné, aby žalovaná z takového částky hradila neočekávané výdaje a zároveň byla schopna za necelé dva měsíce po poskytnutí peněžních prostředků od žalobce uhradit žalobci přibližně 9.000 Kč. Navíc se jedná o výdaje vypočítané, tedy nikoli o výdaje řádně zjištěné a ověřené. Soud navíc poukazuje na to, že žalovaná v době poskytnutí peněžních prostředků žalobcem byla rozvedená, pobírala sociální dávky, a to přídavky na děti a peněžitou pomoc v mateřství, jak je shora uvedeno, půjčovala si peníze od své matky a pobírala výživné na dvě děti 4.000 Kč měsíčně, navíc žalovaná byla zadlužená, když necelé dva měsíce před poskytnutím peněžních prostředků od žalobce si vzala nebankovní úvěr od [právnická osoba] ve výši 30.000 Kč. Žalobce tvrdí, že měl náhled do bankovního účtu žalované a vypsal z něj příjmy. Žalobci tedy mohly být všechny výše uvedené skutečnosti zjištěné soudem známy, tedy i to, že žalovaná pobírá sociální dávky, půjčuje si peníze od své matky a je již zadlužená.

13. Soud má za to, že pokud by bylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, byla by taková smlouva posouzena jako absolutně neplatná podle § 588 občanského zákoníku a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť taková smlouva by se zjevně příčila dobrým mravům, odporovala zákonu o spotřebitelském úvěru a zjevně narušovala veřejný pořádek. Údaje, které žalobce podle svých tvrzení o poměrech žalované zjistil, byly zcela nedostatečné a neověřené, a žalobce tudíž nemohl porovnat výdaje a příjmy žalované a vyhodnotit, zda nejsou důvodné pochybnosti o tom, že žalovaná bude schopna úvěr splatit. Ze skutečností výše uvedených naopak vyplývá, že poměry žalované byly velmi nepříznivé a důvodná pochybnost o tom, zda žalovaná bude schopna úvěr splatit, byla zcela evidentní.

14. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření žalované smlouvy, a pokud by prokázáno bylo, byla by taková smlouva absolutně neplatná, vycházel soud ze zásad bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. Žalované nemohla vzniknout povinnost vrátit žalobci předmětnou částku v určité lhůtě ani platit žalobci jakékoli poplatky, náklady či smluvní pokuty. V řízení bylo prokázáno, že žalobce na účet žalované poukázal částku 7.000 Kč, žalovaná tuto částku přijala, aniž k tomu existoval nějaký právní důvod. Na straně žalované tak došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení a citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Z ustanovení § 2993 občanského zákoníku vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Rozsah bezdůvodného obohacení na straně žalované představuje rozdíl mezi čerpanou částkou 7.000 Kč a částkou 1.680 Kč, kterou žalovaná žalobci splatila, tedy 5.320 Kč.

15. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté dluh splnit bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je dopis zástupce žalobce z 25. 8. 2022, odeslaný žalované téhož dne. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalované se dopis dostal dne 30. 8. 2022, žalovaná byla vyzvána k plnění do 3 dnů, tedy do 2. 9. 2022. Dnem následujícím 3. 9. 2022 se žalovaná dostala do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, a od téhož dne žalobci vzniklo podle § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Jinou sazbu úroků z prodlení si účastníci neujednali.

16. Na základě všech výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci na jistině 5.320 Kč s úrokem z prodlení až od 3. 9. 2022 do zaplacení. Výrokem II. tohoto rozhodnutí byla žaloba ve zbytku zamítnuta, tedy ohledně části jistiny 1.680 Kč, poplatků ve výši 1.958 Kč celkem, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 2.380 Kč, ohledně smluvního úroku z prodlení a části úroku z prodlení.

17. Žalovaná měla ve sporu úspěch ve větší míře než žalobce, avšak žádné náklady řízení jí nevznikly. Soud proto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.