8 C 307/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr Soňou Nedbalovou v právní věci žalobkyně: ; název žalobkyně, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupený titul. jméno příjmení, advokátkou se sídlem adresa, obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 1 848 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 1 848 Kč s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 1 548 Kč za dobu od 22. 3. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení úroku z prodlení 9 % ročně -) z částky 300 Kč za dobu od 16. 11. 2018 do zaplacení -) z částky 1 548 Kč za dobu od 16. 11. 2018 do 21. 3. 2019.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 4 607 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám titul. jméno příjmení, advokátky v obec.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 1 848 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 16. 11. 2018 do zaplacení. Tvrdí, že nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do hmotnost registrační značka číslo VIN kód je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, avšak v období od 10. 4. 2018 do 27. 4. 2018 k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu z jeho provozu. V tomto období byl jako provozovatel tohoto vozidla evidován žalovaný. Základ příspěvku činí 1 548 Kč a odpovídá denní sazbě 86 Kč vynásobené počtem dnů 18. Žalobce nárokuje ještě poplatek 300 Kč za mimosoudní uplatnění práva na tento příspěvek. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení příspěvku dopisem odeslaným 26. 9. 2018, který byl doručen žalovanému 10. 10. 2018. Žalobce však za den doručení výzvy žalovanému pokládá 15. den po jejím odeslání, tedy 11. 10. 2018, a splatnost příspěvku tak nastala dne 15. 11. 2018.

2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu.

3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Podle výpisu z registru vozidel a karty vozidla je žalovaný veden od 18. 1. 2017 dosud jako vlastník a provozovatel nákladního automobilu skříňového registrační značka shora uvedeného čísla příjmení tovární značky anonymizováno příjmení jméno. Do doby registrace tohoto vozidla na žalovaného náleží i žalované období od 10. 4. do 27. 4. 2018, které představuje 18 dní. Žalovaný měl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla u právnická osoba pojistnou smlouvou číslo do 9. 4. 2018. Následně byl tentýž druh pojištění k předmětnému vozidlu sjednán u téže pojišťovny pojistnou smlouvou číslo až od 28. 4. 2018. V řízení nebylo zjištěno, že by v žalovaném období měl žalovaný ohledně tohoto vozidla sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu. Dne 26. 9. 2018 byla odeslána doporučeně zásilka žalovanému, nebylo však zjištěno, jaký byl obsah této zásilky. Dopisem z 23. 11. 2018 upomenul žalobce žalovaného o zaplacení žalované částky, nebylo však zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byl tento dopis žalovanému odeslán. Dopisem z 1. 2. 2019 žalobce znovu upomenul žalovaného o úhradu žalované částky, zásilka byla 5. 2. 2019 uložena na poště a připravena k vyzvednutí, a 19. 2. 2019 byla vhozena do poštovní schránky žalovaného. Žalobce se naposledy pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalovaného dopisem své právní zástupkyně ze dne 2. 12. 2019, který byl žalovanému odeslán doporučeně téhož dne, dne 3. 12. 2019 byla zásilka uložena na poště, žalovaný si ji však nevyzvedl. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil.

4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví v § 1 odstavci 2, že v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel musí být povinnost pojištění odpovědnosti podle téhož zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, kromě účelové komunikace, která není veřejně přístupná, může vozidlo provozovat pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona, přičemž povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem, jak je uvedeno v § 3 odst. 1 věty první citovaného zákona. Tentýž zákon ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastníkovi tuzemského vozidla anebo řidiči cizozemského vozidla v ustanovení § 3 odst. 2 téhož zákona.

5. Následky porušení zmíněné povinnosti obsahuje ustanovení § 4 téhož zákona, který v odstavci 1 stanoví, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení této povinnosti, což neplatí pouze tehdy, pokud bylo vozidlo odcizeno. Podle odstavce 2 se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla, a osoba, zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel, je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte podle odstavce 3 jako součin počtu dní, kdy byla výše zmíněná povinnost sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla porušena, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je ve smyslu odstavce 4 navíc povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů žalobce spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví podle zmocnění v § 4 odst. 5 citovaného zákona Ministerstvo financí vyhláškou, přičemž jde o vyhlášku č. 205/1999 Sb. Pro nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do hmotnost, odlišný od nákladního automobilu, který má být v registru silničních vozidel jako tahač návěsů nebo tahač přívěsů, je v § 2 odst. 1 písm. o) citované vyhlášky stanovena denní sazba příspěvku na 86 Kč. Výše nákladů žalobce spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek představuje částku 300 Kč podle § 2a téže vyhlášky.

6. Výše příspěvku v daném případě představuje denní sazbu 86 Kč vynásobenou počtem dnů žalovaného období 18, což činí 1 548 Kč. K tomu je třeba připočítat náklady 300 Kč spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, a součet těchto částek činí žalovanou částku 1 848 Kč.

7. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat ve smyslu § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobce, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobci okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, a poučení o možnosti žalobce uplatnit nárok u soudu.

8. První prokazatelnou výzvou, která obsahuje zákonem stanovené náležitosti, k úhradě příspěvku je až dopis žalobce z 1. 2. 2019, který byl žalovanému doručen 19. 2. 2019 Lhůta 30 dnů od doručení této výzvy tedy trvala nejdéle do 21. 3. 2019, a žalovaný se tak dostal podle § 1968 občanského zákoníku do prodlení dnem následujícím 22. 3. 2019, a od téhož dne žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákoníku náleží úrok z prodlení, jehož výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2012 Sb. Jak soud shora zmínil, žalobcem tvrzená výzva z 26. 9. 2018 nebyla prokázána, a upomínka z 22. 11. 2018 sice byla předložena, avšak nebylo zjištěno, zda, případně kdy byla žalovanému odeslána či doručena.

9. Úrok z prodlení však nebylo možné žalobci přiznat z celé žalované částky, když tato nepředstavuje celá jistinu. Jistinou je pouze příspěvek ve výši 1 548 Kč, a citované ustanovení § 4 odst. 3 zákona 168/1999 Sb., jednoznačně stanoví, co je míněno přesně výší příspěvku. V následujícím odstavci 4 jsou upraveny náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zcela odděleně, tyto náklady netvoří jistinu příspěvku, ale představují příslušenství pohledávky ve smyslu § 513 občanského zákoníku. Příslušenstvím pohledávky jsou mimo jiné také úroky z prodlení. Žalobce tudíž požaduje úroky z prodlení z nákladů spojených s uplatněním pohledávky, tedy příslušenství z příslušenství, což je v tomto případě nepřípustné.

10. Na základě výše uvedených skutečností soud přiznal žalobci na jistině 1 548 Kč se zákonným úrokem z prodlení od data 22. 3. 2019 do zaplacení, dále náklady 300 Kč spojené s uplatněním pohledávky, avšak bez úroku z prodlení.

11. Žalobce měl ve sporu úspěch ohledně 95 % předmětu řízení a ohledně 5 % úspěch neměl. Při stanovení míry úspěchu a neúspěchu soud vycházel rovněž z přiznaného a zamítnutého úroku z prodlení, který kapitalizoval ke dni tohoto rozhodnutí. Žalobci tedy náleží v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 90 %. Soud rovněž přihlédl k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plnění, a to výše uvedené dopisy z 1. 2. 2019 a z 2. 12. 2019 Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za 3 úkony právní pomoci po 1 000 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze 3 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a konečně z částky 819 Kč, která odpovídá 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálu. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby. Soud žalobci nepřiznal odměnu ani paušál za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Náklady žalobce tak představují 5 119 Kč, z čehož soud žalobci přiznal 90 %, tedy 4 607 Kč.

12. Soud při stanovení výše odměny a paušálu nepoužil ustanovení § 14b advokátního tarifu. Je sice pravdou, že žalobce podal k podepsanému soudu ještě další žaloby o zaplacení příspěvku nepojištěných, avšak soud žalobu žalobce nepokládá za jednoduchý návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejným žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Žaloba žalobce je podrobná a obsahuje množství skutkových tvrzení a nejedná se o situaci, kdy žalobce by pouze pozměnil datum, případně výši žalované částky v ustáleném vzoru, který používá pro všechny své žaloby ze stejného právního titulu. Žalobce v žalobě uvedl druh vozidla, které nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti, přesná data počátku a konce nepojištěného období, vlastníka a provozovatele vozidla, zvolil příslušnou denní sazbu příspěvku a podle toho příspěvek vypočítal. Žalobce uvádí přesný postup výpočtu žalované částky i způsob a konkrétní data, jak žalovaného k zaplacení příspěvku vyzval, a podle toho stanovil počátek prodlení. Žalobce rovněž uvedl údaje týkající se pojištění předmětného vozidla v období před a po žalovaném období. Podle názoru soudu se nejedná o jednoduchou krátkou žalobu, kde postačuje malé množství skutkových tvrzení a mění se pouze malé množství údajů. Odměnu ve výši 200 Kč za úkon podle § 14b advokátního tarifu proto soud považuje za zjevně nepřiměřenou rozsahu práce při právním zastoupení žalobce. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10.000 Kč (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinná strana dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná strana domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.