8 C 336/2024
č. j. 8 C 336/2024-141
V PLATNOSTICitované zákony (17)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 562 § 588 § 1724 § 1725 § 1731 § 1732 § 1740 § 1958 § 1968 § 1970 § 2395 § 2991 +1 dalších
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce se sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 15.650 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 10.000 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně za dobu od 24. 10. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 5.650 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně- z částky 14.000 Kč za dobu od 3. 5. 2023 do 23. 10. 2023- z částky 4.000 Kč za dobu od 24. 10. 2023 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 1.716,60 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám , Jméno advokáta, , advokáta v , Anonymizováno, .
1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 15.650 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 14.000 Kč za dobu od 3. 5. 2023 do zaplacení. Tvrdí, že dne 28. 12. 2022 uzavřel s žalovaným elektronickými prostředky smlouvu o úvěru, na základě níž téhož dne poskytl žalovanému na jeho účet částku 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci ještě úrok 40 % měsíčně z jistiny a nejpozději k 27. dni v měsíci měl splácet úrok přirostlý za uplynulé období. Žalovaný se však dostal do prodlení, a žalobce proto úvěr zesplatnil ke dni 2. 5. 2023. Žalovaný na úvěr ničeho nesplatil. Žalovaná částka se skládá z jistiny úvěru 10.000 Kč, ze smluvního úroku 4.000 Kč a ze smluvní pokuty 1.650 Kč, která odpovídá sazbě 0,1 % denně z jistiny za dobu od 3. 5. 2023 do 15. 10. 2023.
2. Ve věci byl dne 11. 10. 2024 vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou.
3. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 50m občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.
4. Z listiny Žádost o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, vyplývá, že obsahuje údaje týkající se žalovaného, a to, že je svobodný, má jedno vyživované dítě, bydlí v pronajatém bytě, jeho zdrojem příjmů je samostatná výdělečná činnost od prosince 2022, měsíční příjem činí 30.413 Kč a měsíční výdaje 10.000 Kč. Tento soubor údajů není autorizován, nikým podepsán, není zřejmé, jakým způsobem žalobce tyto údaje zjistil.
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že byla vytvořena žalobcem, smluvní strany jsou označeny tak, že žalobce je úvěrující a žalovaný je úvěrovaný. Žalobce se zavázal, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do výše 20.000 Kč, a úvěrovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úroková sazba byla stanovena na 40 % měsíčně. Úvěr měl být splácen tak, že smluvní úrok měl být placen v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku přirostlého za období od předcházejícího dne splatnosti, a to vždy ke dni splatnosti, přičemž jistina měla být splacena nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Žalobce byl oprávněn úvěr zesplatnit v případě prodlení žalovaného. Žalobce předložil dvojí vyhotovení této úvěrové smlouvy, na prvním z nich není uvedeno datum uzavření a nejsou zde žádné podpisy. Na druhém vyhotovení je datum uzavření smlouvy 28. 12. 2022 a podpis jednatele žalobce, avšak podpis žalovaného se zde nenachází.
6. Všeobecné obchodní podmínky obsahují podrobnou úpravu práv a povinností, vznikajících mezi žalobcem a jeho klienty v rámci obchodní činnosti žalobce, tedy poskytování úvěrů. Jakoukoli souvislost s žalovaným nelze z této listiny vysledovat. V řízení nebylo zjištěno, že by se tato listina dostala do dispozice žalovaného, že by ji žalovaný obdržel ani že by jakýmkoliv způsobem vyjádřil svůj souhlas s jejím obsahem.
7. Z kopie občanského průkazu č. , hodnota, a z kopie jedné strany evropského průkazu zdravotního pojištění vyplývá, že žalobce měl k dispozici kopie těchto dokladů žalovaného.
8. Čerpání peněžních prostředků ve prospěch žalovaného vzal soud za prokázáno z potvrzení o platbě, ze zprávy , právnická osoba, . a z výpisu z účtu. Podle potvrzení , právnická osoba, o platbě byla dne 28. 12. 2022 z účtu žalobce poukázána částka 10.000 Kč na účet č. , č. účtu, . , právnická osoba, . potvrdila, že majitelem tohoto účtu je žalovaný. Z výpisu z téhož účtu žalovaného soud ověřil, že dne 28. 12. 2022 byla na něj připsána částka 10.000 Kč z účtu žalobce.
9. Žalobce tvrdí, že žalovaný ničeho nesplatil. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobci uhradil nějakou částku, žalovaný však ničeho takového netvrdil ani neprokázal.
10. Dopisem z 29. 4. 2023 oznámil žalobce žalovanému, že s ohledem na opakované porušování smluvních podmínek došlo téhož dne k ze zesplatnění úvěru, a vyzval žalovaného, aby zaplatil 29.863 Kč. V řízení nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byl tento dopis žalovanému odeslán či doručen.
11. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalovaného dopisem svého právního zástupce z 15. 10. 2023, který byl podle podacího lístku žalovanému téhož dne odeslán doporučeně.
12. Žalobce tvrdí, že ověřoval úvěruschopnost žalovaného z výpisu z účtu žalovaného. Z těchto výpisů za měsíce březen, červenec, září, říjen a listopad 2022 soud zjistil, že k poslednímu dni měsíce března 2022 měl žalovaný zůstatek 215 Kč na účtu, ke dni 31. 7. 2022 měl zůstatek 2.445,53 Kč, ke dni 1. 9. 2022 měl zůstatek -84,39 Kč, ke dni 31. 10. 2022 měl zůstatek 1.556,53 Kč a ke dni 30. 11. 2022 měl zůstatek 478,18 Kč. Z těchto výpisů z účtu nebyl zjištěn žádný pravidelný měsíční příjem žalovaného. Z výpisu z téhož účtu za dobu od 1. 12. 2022 do 3. 1. 2023 vyplývá, že ke dni 1. 12. 2022 měl žalovaný zůstatek na účtu 478,18 Kč, že žalovaný čerpal nebankovní úvěry, kdy 7. 12. 2022 na jeho účet byla připsána částka 11.000 Kč a následujícího dne částka 1.980 Kč z platební brány ThePay, používané nebankovními poskytovateli úvěru. Dne 8. 12. 2022 žalovaný obdržel na účet ještě 8.000 Kč jakožto půjčku od , právnická osoba, , 12. 12. 2022 obdržel 13.000 Kč od téže společnosti jako půjčku a ve stejný den obdržel ještě 3.000 Kč od , Anonymizováno, jako poskytnutí zápůjčky.
13. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Nebylo prokázáno, že by účastníci uzavřeli dne 28. 12. 2022 smlouvu o úvěru shora uvedeného obsahu. Bylo prokázáno, že žalovaný dne 28. 12. 2022 obdržel od žalobce na svůj účet 10.000 Kč, z této částky nevrátil ničeho. Nebylo prokázáno, že by žalobce před poskytnutím peněžní částky žalovanému zkoumal poměry žalovaného a jeho úvěruschopnost, žalobce měl k dispozici výpisy z účtu žalovaného za březen, červenec, září až listopad 2022. Žalovaný byl již zadlužen, když v měsíci prosinci 2022, předtím, než obdržel od žalobce peněžní prostředky, čerpal několik shora uvedených úvěrů od nebankovních společností. Žalovaný žalobci na žalovanou částku ničeho neuhradil ani po předžalobní výzvě.
14. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, případně smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, žalobce se zavázal na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, ani že by se žalovaný zavázal tyto peněžní prostředky vrátit do určité doby a zaplatit úroky. Nebylo prokázáno ani to, že by se žalobce s žalovaným dohodli na dalších ujednáních, které žalobce tvrdí, například na datu splatnosti, na jakýchkoli poplatcích či nákladech.
15. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé poskytnutí peněžních prostředků, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod jejich poskytnutí. Uzavření jakékoli smlouvy předpokládá, že smluvní strany si ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však nebyla v řízení prokázána. Předložená úvěrová smlouva neobsahuje podpis žalovaného a nebylo zjištěno, že by žalovaný jakýmkoli způsobem na podmínky obsažené v úvěrové smlouvě přistoupil a kdy se tak mělo stát. Nebylo prokázáno, že by žalobce či žalovaný učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím. Nebylo ani zjištěno, že by žalobce či žalovaný projevili vůli být nějakou smlouvou vázáni pro případ, že nabídka bude přijata, jak je vyžadováno v ustanovení § 1731 a § 1732 odst. 1 občanského zákoníku. Nemohlo tudíž být ani prokázáno, který z účastníků, kterého dne a jakým konkrétním způsobem jakoukoli nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijal ve smyslu § 1740 občanského zákoníku. Žalobce tvrdí, že úvěrová smlouva byla mezi účastníky uzavřena prostředky komunikace na dálku. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu i v projednávané věci.
16. Soud ještě uvádí, že podle § 562 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. V řízení však nebylo prokázáno, ve kterých dnech a jakým konkrétním způsobem žalobce či žalovaný měli učinit právní jednání elektronickými nebo jinými technickými prostředky, které by umožňovaly zachytit jejich obsah a určení jednající osoby. Podle druhého odstavce tohoto ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickým systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. V řízení však nic takového nebylo prokázáno. Nebylo zjištěno, že by o právních jednáních byly učiněny jakékoliv záznamy v elektronickém systému, ani jakým způsobem se tyto záznamy prováděly, zda to bylo systematicky či posloupně, a zda a jak byly chráněny proti změnám.
17. Za této situace soud mohl dovodit pouze to, že tvrzená úvěrová smlouva nebyla mezi účastníky vůbec uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalovanému tak nemohla vzniknout povinnost vrátit čerpané peněžní prostředky v dohodnuté lhůtě či sjednaným způsobem, ani platit žalobci jakékoli úroky či smluvní pokuty. I kdyby bylo uzavření tvrzené smlouvy prokázáno, nebylo prokázáno, že by si žalobce jakožto věřitel splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, jak mu ukládá ustanovení § 86a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Nebylo prokázáno, že by žalobce zjišťoval a ověřoval osobní poměry, příjmy, výdaje či dosavadní závazky žalovaného. Z výpisu z účtu žalovaného, který měl žalobce k dispozici, nevyplývá žádný pravidelný příjem žalovaného a jeho zdroj. Žalovaný měl nízké zůstatky na účtu. Z výpisu z téhož účtu za měsíc prosinec 2022 naopak vyplynulo, že žalovaný čerpal shora uvedené nebankovní úvěry, a byl tudíž značně zadlužen. Za této situace žalobce nemohl porovnat nezjištěné a neověřené příjmy žalovaného s nezjištěnými a neověřenými výdaji žalovaného a jeho dosavadními závazky, a tudíž nemohl dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného tvrzený úvěr splatit.
18. Důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného je ve smyslu § 87 odst. 1 téhož zákona neplatnost smlouvy. Jedná se ve smyslu § 588 občanského zákoníku o neplatnost absolutní, neboť tvrzená úvěrová smlouva, pokud by bylo prokázáno její uzavření, by se zjevně příčila dobrým mravům, odporovala zákonu o spotřebitelském úvěru a zjevně narušovala veřejný pořádek.
19. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, a pokud by prokázáno bylo, byla by taková smlouva absolutně neplatná, vycházel soud ze zásad bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, podle něhož se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, žalovaný však z toho žalobci ničeho nevrátil. Částka 10.000 Kč tak představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, které je povinen žalobci vydat.
20. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je shora uvedený dopis z 15. 10. 2023, odeslaný téhož dne žalovanému. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalovaného se dopis dostal 18. 10. 2023, žalovaný měl plnit v poskytnuté lhůtě 3 dnů, tedy do 23. 10. 2023. Dnem následujícím 24. 10. 2023 se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, a od téhož dne mu vznikla povinnost podle § 1970 občanského zákoníku platit úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a činí 15 % ročně. Jiná sazba úroků z prodlení smluvena nebyla.
21. Na základě všech výše uvedených skutečností zavázal soud žalovaného zaplatit žalobci bezdůvodné obohacení 10.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Výrokem II. byla žaloba ve zbytku zamítnuta.
22. Žalobce měl ve sporu úspěch ohledně 62 % předmětu sporu a neúspěch ohledně 38 %. Přiznané a zamítnuté úroky z prodlení na dobu do zaplacení soud kapitalizoval ke dni tohoto rozhodnutí. Úspěch žalobce představuje jistina 10.000 Kč a úrok z prodlení 2.626,02 Kč, celkem tedy 12.626,02 Kč. Neúspěch žalobce představuje zamítnutá částka 5.650 Kč a úroky z prodlení 1.001,09 Kč a 1.050,41 Kč, celkem 7.701,50 Kč. Žalobci náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 24 %. Soud také vzal v úvahu, že ve smyslu § 142a o. s. ř. žalobce více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plnění, a to dopis z 15. 10. 2023. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, z odměny za právní zastoupení za 2 a půl úkonu právní pomoci po 1.000 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze tří paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a konečně z částky 1.102,50 Kč, která odpovídá 21% dani z přidané hodnoty, vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a sepis žaloby. Soud nepřiznal žalobci odměnu ani paušál za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Celkové účelně vynaložené náklady žalobce tak činí 7.152,50 Kč, z čehož mu soud přiznal 24 %, tedy 1.716,60 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.