8 C 347/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: Anonymizováno se sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 72.164 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 67.772,46 Kč s úrokem z prodlení- 8,25 % ročně z částky 3.112 Kč za dobu od 1. 10. 2020 do zaplacení- 8,25 % ročně z částky 3.473 Kč za dobu od 1. 11. 2020 do zaplacení- 8,25 % ročně z částky 3.473 Kč za dobu od 1. 12. 2020 do zaplacení- 8,25 % ročně z částky 3.473 Kč za dobu od 1. 1. 2021 do zaplacení- 8,25 % ročně z částky 3.473 Kč za dobu od 1. 2. 2021 do zaplacení- 8,25 % ročně z částky 3.473 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do zaplacení- 8,25 % ročně z částky 3.473 Kč za dobu od 1. 4. 2021 do zaplacení- 8,25 % ročně z částky 3.163 Kč za dobu od 1. 5. 2021 do zaplacení- 8,25 % ročně z částky 3.163 Kč za dobu od 1. 6. 2021 do zaplacení- 8,5 % ročně z částky 3.163 Kč za dobu od 1. 7. 2021 do zaplacení- 8,5 % ročně z částky 3.163 Kč za dobu od 1. 8. 2021 do zaplacení- 8,5 % ročně z částky 3.163 Kč za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení- 8,5 % ročně z částky 3.163 Kč za dobu od 1. 10. 2021 do zaplacení- 8,5 % ročně z částky 3.163 Kč za dobu od 1. 11. 2021 do zaplacení- 8,5 % ročně z částky 3.163 Kč za dobu od 1. 12. 2021 do zaplacení- 11,75 % ročně z částky 3.163 Kč za dobu od 1. 1. 2022 do zaplacení- 11,75 % ročně z částky 3.163 Kč za dobu od 1. 2. 2022 do zaplacení- 11,75 % ročně z částky 3.163 Kč za dobu od 1. 3. 2022 do zaplacení- 11,75 % ročně z částky 3.163 Kč za dobu od 1. 4. 2022 do zaplacení- 11,75 % ročně z částky 3.163 Kč za dobu od 1. 5. 2022 do zaplacení- 11,75 % ročně z částky 2.653 Kč za dobu od 1. 6. 2022 do zaplacení- 11,75 % ročně z částky 50,46 Kč za dobu od 9. 11. 2023 do zaplacení,to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 4.391,54 Kč s úrokem z prodlení- 8,25 % ročně z částky 300 Kč za dobu od 1. 5. 2021 do zaplacení- 8,25 % ročně z částky 300 Kč za dobu od 1. 6. 2021 do zaplacení- 8,5 % ročně z částky 300 Kč za dobu od 1. 7. 2021 do zaplacení- 8,5 % ročně z částky 300 Kč za dobu od 1. 8. 2021 do zaplacení- 8,5 % ročně z částky 300 Kč za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení- 8,5 % ročně z částky 300 Kč za dobu od 1. 10. 2021 do zaplacení- 8,5 % ročně z částky 300 Kč za dobu od 1. 11. 2021 do zaplacení- 8,5 % ročně z částky 300 Kč za dobu od 1. 12. 2021 do zaplacení- 11,75 % ročně z částky 300 Kč za dobu od 1. 1. 2022 do zaplacení- 11,75 % ročně z částky 300 Kč za dobu od 1. 2. 2022 do zaplacení- 11,75 % ročně z částky 300 Kč za dobu od 1. 3. 2022 do zaplacení- 11,75 % ročně z částky 300 Kč za dobu od 1. 4. 2022 do zaplacení- 11,75 % ročně z částky 300 Kč za dobu od 1. 5. 2022 do zaplacení- 11,75 % ročně z částky 260 Kč za dobu od 1. 6. 2022 do zaplacení.- 8,25 % ročně z částky 87,94 Kč za dobu od 1. 5. 2021 do 8. 11. 2023

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 3.176 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 72.164 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3.112 Kč za dobu od 1. 10. 2020 do zaplacení, z 19 částek 3.479 Kč za dobu vždy od 1. dne měsíců listopad 2020 až květen 2022 do zaplacení a z částky 3.065 Kč za dobu od 1. 6. 2022 do zaplacení. Tvrdí, že je vlastníkem bytového domu , Anonymizováno, . , Anonymizováno, na adrese , adresa, , a na základě smlouvy o nájmu bytu z 24. 4. 2020 pronajímal žalovanému jednopokojový byt s příslušenstvím č. , hodnota, v tomto bytovém domě. Sjednaná doba nájmu byla prodloužena až do 31. 3. 2021. Žalovaný byl povinen platit nájemné 3.163 Kč a zálohy za vodné a osvětlení ve výši 310 Kč, celkem 3.473 Kč měsíčně. Žalovaný zaplatil nájemné za duben až červenec 2020, uhradil kauci a za měsíce srpen 2020 až březen 2021 žalovaný neplatil nájemné ani zálohy za služby. Na nájemné za srpen a září 2020 si žalobce započítal kauci, čímž byl zaplacen celý nedoplatek na nájemném za srpen 2020 a nedoplatek za září 2020 byl tímto zaplacen částečně ve výši 361 Kč, a za září 2020 tedy žalovaný dluží 3.112 Kč. Od 1. 4. 2021 žalovaný užíval byt bez právního důvodu, byt po skončení nájmu nevyklidil přes upomínky. Rozsudkem zdejšího soudu, vykonatelným od 4. 1. 2022, byla žalovanému stanovena povinnost byt vyklidit, avšak k vyklizení došlo až exekučně 26. 5. 2022. Žalovaná částka se skládá z poměrné části nájemného a záloh za služby 3.112 Kč za měsíc září 2020, dále z 19 částek 3.473 Kč za měsíce říjen 2020 až duben 2022 a z částky 3.065 Kč, odpovídající poměrné části za měsíc květen 2022 od 1. 5. do 26. 5. 2022.

2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu.

3. Podle výpisu z katastru nemovitostí je žalobce zapsán jako výlučný vlastník pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří včetně jeho součásti, bytového domu č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , katastrálním území , Anonymizováno, na listu vlastnictví č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, pracoviště Brno-venkov. Nabývacími tituly pro žalobce je odstupní smlouva ze dne 30. 4. 1896 a vznik práva podle zákona 172/1991 Sb. na základě návrhu na zápis nemovitostí z vlastnictví státu do vlastnictví žalobce z 24. 5. 1993.

4. Z nájemní smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena dne 24. 4. 2020 mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem. Žalobce touto smlouvou pronajal žalovanému byt č. , hodnota, v prvním nadzemním podlaží na adrese , adresa, v , Anonymizováno, . Jednalo se o jednopokojový byt o celkové výměře 35,95 m² včetně sklepa, z toho bylo započteno 33,50 m². Byt byl pronajat včetně vybavení, specifikovaného v předávacím protokolu. Žalovaný prohlásil, že se seznámil se stavem a vybavením bytu a přijímá ho do nájmu, že byt je čistý a je ve stavu způsobilém k nastěhování i obývání. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 24. 4. 2020 do 31. 7. 2020 s možností dalšího prodloužení. Podle článku II odst. 4 byl žalovaný povinen ke dni skončení nájmu byt vyklidit a předat ho ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení žalobci. V článku III bylo dohodnuto nájemné 87 Kč za m2, tedy 2.914 Kč měsíčně, s tím, že úhradu za další služby spojené s nájmem, které nejsou v nájemném zahrnuty, měl žalovaný platit měsíčně paušálně částkou podle evidenčního listu, a to se splatností do posledního dne příslušného kalendářního měsíce. V případě prodlení byl žalovaný povinen zaplatit zákonné úroky z prodlení žalobci. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci jistotu, tedy kauci ve výši jednonásobku měsíčního nájemného 2.914 Kč. Podle článku IV žalobce předal žalovanému byt na základě předávacího protokolu a zavázal se umožnit žalovanému řádné užívání bytu i poskytování služeb spojených s nájmem.

5. Předání bytu žalovanému vzal soud za prokázáno z protokolu o předání a převzetí bytových prostor ze dne 24. 4. 2020. Z protokolu vyplývá, že žalovaný převzal byt včetně dvou elektrických radiátorů, elektrického ohřívače, kuchyňské linky a elektrického sporáku, a převzal rovněž klíče od vchodu, bytu, schránky, spíže a sklepa, a to vše stvrdil svým podpisem.

6. Součástí nájemní smlouvy byl evidenční list pro dohodu o výši nájemného, z něhož bylo zjištěno, že výše nájemného celkem činila 3.163,28 Kč, z toho 2.914,50 Kč za nájem bytu a 248,78 Kč za vybavení bytu výše uvedené. Zálohy za služby představovaly částku 310 Kč měsíčně, z toho 300 Kč za vodné a 10 Kč za osvětlení společných prostor. Celková měsíční částka tak činila 3.473 Kč.

7. K nájemní smlouvě byly uzavřeny 2 dodatky. Dodatkem č. 1 z 30. 7. 2020 byla prodloužena doba nájmu bytu do 31. 1. 2021, a dodatkem č. 2 z 29. 1. 2021 byla doba nájmu prodloužena až do 31. 3. 2021.

8. Ze 4 příjmových pokladních dokladů soud zjistil, že žalovaný zaplatil žalobci 28. 5. 2020 částku 738 Kč jakožto nájem za duben, dne 20. 7. 2020 zaplatil 2.914 Kč jakožto kauci, téhož dne zaplatil 6.946 Kč za nájemné bytu za květen a červen 2020 a dne 30. 9. 2020 zaplatil žalovaný žalobci 3.473 Kč na dluh nájmu za červenec 2020. K těmto listinám soud uvádí, že žalobce si kauci započítal na dlužné nájemné za srpen a září 2020, jak je uvedeno v odst. 1 a odůvodnění tohoto rozhodnutí.

9. Z trojího vyúčtování záloh zjistil soud tyto skutečnosti. Ve vyúčtování záloh za dobu od 1. 4. do 31. 12. 2020 je uvedeno, že žalovaný měl uhradit zálohy 2.400 Kč za vodné a stočné a 80 Kč za elektřinu společných částí, náklady činily pouze 2.289 Kč a přeplatek byl 191 Kč. Ve vyúčtování záloh za celý kalendářní rok 2021 je vypočten nedoplatek -798 Kč jakožto rozdíl skutečných nákladů na vodné, stočné a elektřinu společných částí 4.518 Kč a záloh 3.720 Kč. Náklady na elektřinu na osvětlení společných částí byly propočteny na částku 37,426 Kč na osobu. Podle posledního vyúčtování záloh za dobu od 1. 1. do 27. 5. 2022 byl stanoven přeplatek 1.527 Kč jakožto rozdíl mezi zálohami 1.550 Kč a náklady -23 Kč. Elektřina na osvětlení společných částí byla propočtena na 55,965492 Kč na osobu. K těmto třem vyúčtováním záloh soud konstatuje, že jednotlivé částky záloh nepředstavují zálohy žalovaným skutečně zaplacené, nýbrž částky, které byl žalovaný za tato období povinen zaplatit.

10. Z interního dokladu č. 9/2021 – zápočet přeplatku vyúčtování záloh roku 2020 na dlužné nájemné, z interního dokladu č. 12/2023 ohledně zápočtu přeplatků vyúčtování záloh roku 2022 na dlužné nájemné a z interního dokladu č. 19/2023 soud zjistil, že zaplacená kauce 2.914 Kč byla převedena na úhradu nedoplatku vyúčtování záloh za rok 2021 ve výši 798 Kč a zbytek na splátku dlužného nájemného 2.116 Kč.

11. Ze soupisu dlužníků a dlužných částek na nájemném k datu 30. 6. 2023 vyplývá, že se jedná o doklad pořízený z evidence žalobce, kdy u žalovaného je dluh ve výši žalované částky 72.164 Kč.

12. Dopisem z 17. 3. 2021 upomenul žalobce žalovaného o úhradu nájemného a záloh za služby za měsíc srpen 2020 až únor 2021 ve výši 24.311 Kč, a upozornil ho na možnost výpovědi nájemní smlouvy ze strany žalobce jakožto pronajímatele, a na soudní vymáhání dluhu. Tento dopis žalovaný osobně převzal 17. 3. 2021.

13. Dalším dopisem z 22. 4. 2021 žalobce vyzval žalovaného k vyklizení bytu s ohledem na skončení nájmu 31. 3. 2021, a zároveň žádal o zaplacení dlužného nájemného a záloh za služby ve výši 27.784 Kč. Podle doručenky převzal žalovaný tento dopis dne 27. 4. 2021.

14. Rozsudkem zdejšího soudu z , datum, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 17. 12. 2021, uložil soud žalovanému vyklidit předmětný byt a vyklizený jej předat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nevyklidil byt dobrovolně, žalobce musel podat návrh na exekuci, která byla vedena exekutorským úřadem , adresa, , soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod č. j. , spisová značka, . Dne 23. 3. 2022 exekutor vyrozuměl žalobce jakožto oprávněného i žalovaného jakožto povinného o zahájení exekuce vyklizením bytu podle citovaného rozsudku, dopisem z 26. 4. 2022 vyrozuměl žalovaného o termínu vyklízení 26. 5. 2022. Tentýž exekutor potvrdil, že k exekuci vyklizením předmětného bytu došlo dne 26. 5. 2022.

15. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalobce jakožto vlastník bytového domu č. , Anonymizováno, uzavřel v pozici pronajímatele s žalovaným jako nájemcem nájemní smlouvu, na základě níž pronajal žalovanému byt č. , hodnota, včetně sklepa žalovanému na dobu určitou od 24. 4. 2020 až do 31. 3. 2021 na základě dvou dodatků o prodloužení trvání nájmu. V den podpisu nájemní smlouvy žalobce žalovanému předmětný byt předal včetně jeho vybavení a klíčů. Žalovaný měl hradit každý měsíc 3.473 Kč vždy do posledního dne v měsíci, z toho 3.163 Kč za nájemné bytu a vybavení a 310 Kč za vodné a osvětlení společných prostor. Žalovaný si však přestal plnit své povinnosti a nehradil řádně dohodnutou měsíční částku. Po 1. 4. 2021 již nájem prodloužen nebyl a žalovaný byt vyklidil až na základě pravomocného rozsudku zdejšího soudu o vyklizení a navazující exekuce ke dni 26. 5. 2022. Nebylo zjištěno, kolik vody žalovaný spotřeboval od 1. 4. 2021 do vyklizení, a jaká byla její cena. Náklady na osvětlení společných prostor byly propočteny žalobcem na žalovaného ve vyúčtování záloh za roky 2020 až 2022. Žalovaný uhradil nájemné a zálohy za služby za září 2020 pouze částečně, za další měsíce od října 2020 až do vyklizení za užívání bytu nezaplatil ničeho.

16. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Nájemní smlouva je v občanském zákoníku upravena v § 2201 a následujících, a zvláštní ustanovení o nájmu bytu se nacházejí v § 2235 a následujících. Podle § 2201 občanského zákoníku se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Nájemní smlouva shora citovaná byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným v souladu s tímto ustanovením v písemné formě, kterou vyžaduje ust. § 2237 občanského zákoníku pro smlouvu o nájmu bytu. Žalobce jakožto pronajímatel si splnil svoji povinnost přenechat žalovanému jakožto nájemci byt k dočasnému užívání, a tento byt žalovanému odevzdal v den podpisu nájemní smlouvy v souladu s ust. § 2206 a § 2242 odst. 1 občanského zákoníku. Povinností žalovaného bylo platit žalobci nájemné podle § 2201, § 2213 a § 2246 odst. 1 občanského zákoníku. Nájemné bylo sjednáno pevnou částkou 3.163 Kč měsíčně. Účastníci si v souladu s ust. § 2247 občanského zákoníku ujednali, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby žalobce zajistí, a za poskytování tohoto plnění bylo dohodnuto placení záloh 310 Kč měsíčně. Tato částka se skládala ze zálohy na vodné 300 Kč a ze zálohy na osvětlení společných prostor 10 Kč.

17. Nájemné ve smyslu § 2251 odst. 1 občanského zákoníku se platí předem a společně se zálohami nebo náklady na služby. Účastníci si ujednali placení nájemného včetně záloh za služby, celkem 3.473 Kč měsíčně, vždy do posledního dne příslušného měsíce. Žalovaný však své povinnosti platit žalobci nájemné a zálohy za plnění poskytovaná s nájmem bytu dostál pouze částečně tak, že měl zaplaceny měsíční platby do konce srpna 2020 a za měsíc září 2020 uhradil pouze 361 Kč, a dále již neplatil žalobci ničeho.

18. Nájem bytu byl sjednán na dobu určitou až do 31. 3. 2021. Další prodloužení nájemního vztahu již mezi účastníky dohodnuto nebylo, a tedy od 1. 4. 2021 již žalovaný byt užíval bez nájemní smlouvy. Žalobci tak podle § 2295 občanského zákoníku vzniklo právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného za dobu od 1. 4. 2021 až do vyklizení bytu 26. 5. 2022.

19. Žalovaný byl tedy povinen až do skončení nájmu platit 3.473 Kč měsíčně celkem se splatností do posledního dne příslušného měsíce. Za září 2020 byl povinen uhradit toliko 3.112 Kč, když byla zohledněna jeho částečná úhrada 361 Kč, a za měsíce říjen 2020 až březen 2021 měl platit vždy 3.473 Kč měsíčně. Od zániku nájmu, tedy od 1. 4. 2021, je však již situace odlišná. Žalovaný byt nevyklidil, a vznikla mu tak povinnost zaplatit žalobci náhradu ve výši ujednaného nájemného každý měsíc, tedy 3.163 Kč za měsíce duben 2021 až duben 2022. Za květen 2022 činí tato úhrada 2.653 Kč, což odpovídá poměrné části nájemného do vyklizení 26. 5. 2022. Splatnost těchto měsíčních částek po skončení nájmu je obdobná jako za trvání nájmu, tedy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Soud v této souvislosti připomíná rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 5. 6. 2019 č. j. 26 Cdo 2059/2018-158, v němž je konstatována oprávněnost nároku na úroky z prodlení i v případě náhrady ve výši ujednaného nájemného po skončení nájmu bytu, a to v původně sjednané splatnosti nájemného v nájemní smlouvě. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou měsíčních částek 3.473 Kč za dobu trvání nájmu vždy od 1. dne měsíce následujícího, a stejně tak se dostal do prodlení i za dobu po skončení nájmu s částkami nájemného 3.163 Kč měsíčně. S ohledem na prodlení žalovaného ve smyslu § 1968 občanského zákoníku vzniklo žalobci právo na úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, když sazba úroků z prodlení je stanovena v § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb. V prvním pololetí roku 2021 činila tato sazba 8,25 % ročně, ve druhém pololetí roku 2021 činila 8,5 % ročně, v prvním pololetí roku 2022 činila 11,75 % ročně. Soud tedy žalobci přiznal za září 2020 částku 3.112 Kč, za měsíce říjen 2020 až březen 2021 částky 3.473 Kč měsíčně, za měsíce duben 2021 až duben 2022 vždy 3.163 Kč měsíčně a za dobu od 1. do 26. 5. 2022 poměrnou část nájemného ve výši 2.653 Kč. Od 1. dne měsíců následujících za přiznaná období náleží žalobci zákonný úrok z prodlení.

20. Ohledně záloh 310 Kč měsíčně soud uvádí, že tyto byly žalobci přiznány za období měsíců září 2020 do ukončení nájmu, tedy do konce března 2021, a jsou součástí přiznaných částek 3.473 Kč měsíčně. Po skončení nájmu, tedy od 1. 4. 2021, je však již situace ohledně těchto záloh odlišná. V řízení nebylo prokázáno, jaké množství vody žalovaný skutečně za dobu od 1. 4. 2021 do vyklizení bytu 26. 5. 2022 spotřeboval, a jaká je cena těchto služeb. Žalobce ani na výzvu soudu tyto skutečnosti nedoplnil a neoznačil důkazy k jejich prokázání. Částky 300 Kč měsíčně tedy nebyly žalobci přiznány za 13 měsíců, od dubna 2021 do dubna 2022, a rovněž tak žalobci nebyla přiznána za vodné za dobu od 1. do 26. 5. 2022 poměrná částka 251,60 Kč.

21. Pokud jde o zálohu 10 Kč měsíčně na osvětlení společných prostor, tak soud vycházel z propočtu žalobce ve vyúčtování záloh za roky 2021 a 2022. V roce 2021 byla propočtena elektřina na osvětlení společných částí na 37,426 Kč na osobu, z čehož na měsíce duben 2021 až prosinec 2021 připadá částka 28,07 Kč. Za rok 2022 byla propočtena výše úhrady za elektřinu na osvětlení společných prostor na 55,965492 Kč na osobu, z čehož připadá na dobu od 1. 1. do 26. 5. 2022, tedy na 146 dní, částka 22,39 Kč. Za dobu po skončení nájmu od 1. 4. 2021 do vyklizení 26. 5. 2022 tak žalobci náleží skutečné náklady na osvětlení společných částí ve výši 50,46 Kč, tedy součtu částek 28,07 Kč a 22,39 Kč. Žalobce však požadoval za totéž období 10 Kč měsíčně a poměrnou část za část měsíce května 2022, což vychází na 138,40 Kč. Ohledně rozdílu mezi částkou 138,40 Kč a přiznanou částkou 50,46 Kč ve výši 87,94 Kč musela být žaloba zamítnuta.

22. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce vyzval žalovaného k úhradě nákladů za osvětlení společných prostor za dobu po skončení nájmu, tedy od 1. 4. 2021 až do vyklizení. Soud tedy vycházel z toho, že první prokazatelnou výzvou k plnění je až žaloba, která byla žalovanému doručena fikcí podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu dne 3. 11. 2023. Žalovaný měl plnit ve smyslu § 1958 odst. 2 občanského zákoníku bez zbytečného odkladu po výzvě, tedy do 8. 11. 2023. Dnem následujícím 9. 11. 2023 se tudíž žalovaný dostal do prodlení s úhradou za osvětlení společných prostor ve výši 50,46 Kč, a od téhož dne žalobci náleží zákonný úrok z prodlení podle výše uvedeného vládního nařízení.

23. Soud tedy žalobci přiznal částku 67.772,46 Kč, která se skládá z úhrady nájemného a záloh za služby za září 2020 až březen 2021 ve výši 23.950 Kč, dále z částky 41.119 Kč za nájemné 3.163 Kč měsíčně za 13 měsíců od dubna 2021 do dubna 2022, z částky 2.653 Kč, což je poměrná část nájemného za dobu od 1. do 26. 5. 2022, a konečně z částky 50,46 Kč za osvětlení společných prostor za dobu od 1. 4. 2021 do vyklizení 26. 5. 2022. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, tedy ohledně částky 4.391,54 Kč, která se skládá ze záloh na vodu 300 Kč měsíčně za 13 měsíců od dubna 2021 do dubna 2022 ve výši 3.900 Kč, dále z poměrné části zálohy za vodu za dobu od 1. do 26. 5. 2022 ve výši 251,60 Kč a z části záloh na osvětlení za dobu od 1. 4. 2021 do vyklizení ve výši 87,94 Kč, a konečně z částky 152 Kč, která odpovídá rozdílu mezi žalobcem požadovanou částkou za toto období 3.065 Kč a částkou 2.913 Kč, která byla soudem stanovená propočtem za 26 dní měsíce května 2022, když z toho na nájemné připadá 2.653 Kč, na osvětlení 8,40 Kč a na vodné 251,60 Kč.

24. Žalobce měl ve sporu úspěch ohledně 94 % a jeho neúspěch činí 6 % předmětu sporu. Žalobci tak v souladu s ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 88 %. Žalobce sice ve smyslu § 142a o. s. ř. neodeslal žalovanému více než 7 dní před zahájením řízení výzvu k plnění ohledně celé žalované částky, ale pouze shora uvedenými dopisy požadoval nezaplacené nájemné a zálohy na služby do února 2021 dopisem z 17. 3. 2021 a nájemné a zálohy na služby do konce března 2021 dopisem z 22. 4. 2021. Soud však má za to, že žalovaný si musel být vědom své povinnosti platit za užívání bytu i po skončení nájmu, což však nečinil. Soud tedy má za to, že lze žalobci přiznat náhradu nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení požadoval pouze zaplacený soudní poplatek a ve zbytku se svého práva na náhradu nákladů řízení vzdal. Žalobce na soudním poplatku uhradil 3.609 Kč, z čehož mu náleží 88 %, tedy 3.176 Kč.