8 C 360/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , anonymizována dvě slova datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 73.395 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 26.450 Kč s úrokem z prodlení 8,5 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení úroku z prodlení 8,5 % ročně z částky 26.450 Kč za dobu od [datum] do [datum].

III. Zastavuje se řízení v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 46.945 Kč s úrokem z prodlení 8,5 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Po právní moci tohoto rozhodnutí bude žalobci vrácen přeplatek na soudním poplatku ve výši 1.349 Kč prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 73.395 Kč s úrokem z prodlení 8,5 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobce, původním věřitelem [právnická osoba], smlouvu o revolvingovém úvěru, a to elektronickými prostředky. Původní věřitel umožnil žalovanému čerpat úvěr do maximálního rámce 26.450 Kč. Žalovaný v této výši úvěr čerpal, a zavázal se úvěr splatit kompletně celý do 30 dnů bez nutnosti platit úroky či poplatky, anebo úvěr splácet minimálními splátkami ve výši 3 % z dlužné částky s připočtením úroku z úvěru za měsíc, nejméně 500 Kč měsíčně. Žalovaný však úvěr nesplácel. Úrok z úvěru byl sjednán tak, že při splacení úvěru do 30 dnů činí 0 %, a při splácení v měsíčních splátkách činil úrok nejprve 22 % měsíčně. Při prodlení se splácením úvěru, delším než 90 dnů, vzniklo původnímu věřiteli právo na úrok, který odpovídá úroku ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalovaná částka se skládá z jistiny 26.450 Kč, z úroku z úvěru kapitalizovaného ke dni [datum] ve výši 33.720 Kč, a ze smluvní pokuty 13.225 Kč Smluvní pokuta byla sjednána v článku 5.4 úvěrové smlouvy ve výši 0,1 % denně. Pokud by nebylo možné přiznat žalobci jeho nárok ze smlouvy o úvěru, navrhl žalobce, aby byl jeho nárok posouzen jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovaným na žalobce postupní smlouvou.

2. Ve věci byl dne [datum] vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou.

3. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odstavec 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

4. Ještě před zahájením prvního jednání ve věci vzal žalobce žalobu zpět ohledně částky 46.945 Kč včetně úroku z prodlení 8,5 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Tato částka představuje součet smluvní pokuty 13.225 Kč a kapitalizovaného úroku z úvěru 33.720 Kč. Soud proto postupoval podle ustanovení § 96 odstavců 1 a 2 o. s. ř. a řízení v této části zastavil výrokem III. tohoto rozhodnutí. Věcně tedy soud rozhodoval pouze o jistině 26.450 Kč s úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení.

5. Z listiny Smlouva o uživatelském účtu vyplývá, že byla vytvořena [datum] původním věřitelem. Smluvní strany jsou označeny tak, že původní věřitel [právnická osoba] [IČO], je provozovatelem a žalovaný je klientem. Ve smlouvě je uvedeno, že původní věřitel a žalovaný mají v budoucnu zájem uzavřít smlouvu o revolvingovém úvěru, která bude uzavřena písemně distančně elektronickými prostředky prostřednictvím uživatelského účtu. Žalovaný byl oprávněn na základě registrace na internetových stránkách původního věřitele přistupovat do svého uživatelského účtu, zejména provádět správu svých údajů a komunikovat s původním věřitelem. Smlouva je podepsána [datum] oprávněnou osobou za původního věřitele. V místě vyhrazeném pro podpis klienta, tedy žalovaného, je vytištěno jeho jméno a příjmení, datum [datum], [anonymizováno] a číselný kód. Žádný podpis žalovaného se na smlouvě nenachází.

6. Smlouva o revolvingovém úvěru byla rovněž vytvořena původním věřitelem, smluvní strany jsou označeny tak, že původní věřitel je úvěrujícím a žalovaný je klientem. Žalovaný byl oprávněn čerpat úvěr pouze v rozsahu úvěrového rámce, který měl být stanoven původním věřitelem na základě posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž aktuální výše úvěrového rámce měla být uvedena v uživatelském účtu. Úvěr měl být poskytován na dobu neurčitou a žalovaný byl oprávněn čerpat úvěr opakovaně. Maximální částka úvěrového rámce činila až 60.000 Kč. Po dobu prvních 30 dnů od čerpání úvěru činila úroková sazba 0 % a následně 22 % měsíčně, při zesplatnění úvěru byl úrok 30 % ročně. Smluvní pokuta podle článku 5.4 smlouvy byla sjednána pro případ prodlení žalovaného ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný byl povinen pravidelně platit aspoň minimální měsíční splátku úvěru nejpozději do 30 dnů od prvního čerpání, a výše minimální splátky činila 3 % z aktuální výše jistiny, nejméně 500 Kč měsíčně. Ohledně podpisu této smlouvy je situace obdobná jako u výše uvedené smlouvy o uživatelském účtu, tedy oprávněná osoba původního věřitele smlouvu podepsala [datum] a na místě vyhrazeném pro podpis žalovaného je vytištěno jeho jméno, příjmení, datum [datum], 8:35, a číselný kód. Podpis žalovaného se ani na této smlouvě nenachází.

7. Listina Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru zahrnuje základní parametry úvěru, náklady úvěru a důsledky opožděných plateb. Výše úvěru byla 14.150 Kč. Jakoukoli souvislost s osobou žalovaného nelze z této listiny dovodit. V řízení nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, se tato listina dostala do dispozice žalovaného. Listina není nikým podepsána ani datována.

8. Z kopie občanského průkazu žalovaného [číslo] vyplývá, že tuto kopii měl zřejmě původní věřitel k dispozici.

9. Ohledně uzavření úvěrové smlouvy žalobce tvrdí, že žalovaný se nejprve zaregistroval na webových stránkách původního věřitele a zadal své osobní údaje, bylo mu přiděleno klientské číslo, což mělo být používáno jako variabilní symbol veškerých vzájemných plateb. Po dokončení registrace vzniklo žalovanému právo žádat přes webové rozhraní původního věřitele o poskytnutí konkrétního úvěrového rámce, přičemž ve smlouvě o uživatelském účtu bylo dohodnuto, že strany smlouvy považují za právní jednání v písemné formě i jednání učiněné prostřednictvím uživatelského účtu, které je podepsáno elektronicky uvedením uživatelského jména a hesla.

10. Tato tvrzení žalobce o způsobu uzavření úvěrové smlouvy jsou jednak neúplná, a jednak ani nebyla v řízení prokázána. Nebylo prokázáno, že by žalovaný navštívil webové stránky původního věřitele, zaregistroval se na nich a zadal nějaké osobní údaje, ani kdy se tak mělo stát. Nebylo rovněž prokázáno, že by žalovanému bylo přiděleno nějaké klientské číslo, ani že by žalovaný po dokončení registrace žádal přes webové rozhraní původního věřitele o poskytnutí konkrétního úvěrového rámce. Dále nebylo prokázáno, že by se smlouva o uživatelském účtu či smlouva o revolvingovém úvěru kdy dostaly do dispozice žalovaného, že by žalovaný odsouhlasil jakýmkoli způsobem jejich obsah, či že by učinil jakákoliv jednání elektronickými prostředky či jiným způsobem, z nichž by bylo možné dovodit, že obě smlouvy podepsal.

11. Čerpání peněžních prostředků žalovaným soud vzal za prokázáno z výpisů z účtu a ze zprávy [obec] spořitelny. Podle výpisu z účtu původního věřitele byla dne [datum] z jeho účtu poukázána částka 26.450 Kč na účet č. [bankovní účet] [ulice] spořitelna potvrdila, že majitelem tohoto účtu je žalovaný, a z výpisu z téhož účtu bylo zjištěno, že zmíněná částka byla téhož dne na účet žalovaného připsána.

12. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany původního věřitele žalobce tvrdí, že původní věřitel ověřil, že žalovaný se nenachází v centrální evidenci exekucí, nemá aktivní záznam v insolvenčním rejstříku či v dalších blíže nespecifikovaných evidencích dlužníků. Tyto skutečnosti nebyly v řízení prokázány. Podle žalobce měl původní věřitel výpisy z bankovního účtu žalovaného, kde jsou zachyceny jeho měsíční výdaje a příjmy před poskytnutím úvěru. Ze čtyř listin vytištěných [datum] vyplývá, že na účet žalovaného shora uvedený byly v měsících červenec až říjen 2020 připsány částky 17.394 Kč, 21.518 Kč, 21.313 Kč a 22.445 Kč, a to z účtu specifikovaného jednak číslem a jednak názvem GR mzdy. Z dalších osmi listin vytištěných [datum] je patrno, že na tentýž účet žalovaného byly v období měsíců leden až duben 2021 ze specifikovaného účtu označeného číslem a [právnická osoba] připsány tyto částky: 2x 8.479 Kč, 4.909 Kč, 12.828 Kč, 3.750 Kč, 18.904 Kč, 16.131 Kč a 1.994 Kč. Další listina Profil uživatele obsahuje český i anglický text, různé kódy a údaje o celkových měsíčních výdajích 5.500 Kč, dále výdaje 3.410 Kč, na bydlení 6.000 Kč a jiné výdaje 2.200 Kč, příjem 22.000 Kč, i 18.000 Kč. Listina označená Smlouvy zahrnuje výčet dat od roku 2015 do roku 2018, u každého data je výše úvěru, přičemž od roku 2015 do července 2017 veškeré smlouvy byly ukončeny a následující úvěry byly odmítnuty. Na další listině, která zřejmě zachycuje obrazovku počítače či výstup z nějaké elektronické databáze, je velké množství různých údajů v českém i anglickém jazyce, množství různých částek v Kč, řada konkrétních dat. Z těchto zmíněných listin nevzal soud za prokázány žádné skutečnosti. Nebylo možné zjistit, jakým způsobem a ze kterých zdrojů původní věřitel tyto informace získal, k čemu konkrétně se tyto informace vztahují, a u řady těchto údajů nebylo možné dovodit, jaké skutečnosti z nich mají být zjištěny. Soud ještě dodává, že nebylo možné vzít za prokázáno, že by kterýkoli z těchto údajů sdělil jakýmkoli způsobem původnímu věřiteli žalovaný.

13. Seznam odchozích SMS zpráv zahrnuje výčet dat od 13. 10. do [datum], u každého data je text obsahující upomínání úhrady nějakých splátek. Z této listiny soud nevzal za prokázáno, že by původní věřitel kdy odeslal žalovanému jakoukoli z těchto zpráv, z kterého telefonního čísla na které telefonní číslo, a jaký byl obsah těchto zpráv.

14. Ohledně postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce vzal soud z následně uvedených listin za prokázány tyto skutečnosti. Dne [datum] uzavřel původní věřitel jako postupitel s žalobcem jako postupníkem dílčí smlouvu o postoupení pohledávek [číslo] na základě předchozí rámcové smlouvy o postoupení pohledávek z [datum]. Původní věřitel tak postoupil na žalobce pohledávky blíže specifikované v příloze smlouvy. Do postoupení byla zahrnuta i pohledávka za žalovaným, označená v seznamu identifikačním číslem [anonymizováno]. Dopisem z [datum] oznámil původní věřitel žalovanému, že postoupil pohledávku na žalobce, a vyzval žalovaného k úhradě dluhu již žalobci. Dopisem z téhož dne vyzval žalovaného k vyrovnání dluhu rovněž žalobce prostřednictvím svého právního zástupce. Podle podacího lístku byl dopis žalovanému odeslán doporučeně dne [datum].

15. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. V řízení nebylo prokázáno, že by původní věřitel [právnická osoba] uzavřel s žalovaným shora uvedenou smlouvu o uživatelském účtu, ani smlouvu o revolvingovém úvěru, a to ani [datum] ani v jakékoli jiné době. Nebylo rovněž prokázáno, že by žalovaný od původního věřitele obdržel jakékoli další dokumenty týkající se úvěru. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel na účet žalovaného poukázal částku 26.450 Kč, a tato částka byla dne [datum] na účet žalovaného skutečně připsána. Žalovaný z této částky ničeho nevrátil ani původnímu věřiteli, ani žalobci. Původní věřitel měl k dispozici pouze částečné údaje z účtu žalovaného ohledně některých jeho příjmů. Žádné další ověřování úvěruschopnosti žalovaného ze strany původního věřitele nebylo zjištěno. Původní věřitel uzavřel s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, mezi postoupenými pohledávkami byla i pohledávka za žalovaným, a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno shora uvedeným dopisem. Žalovaný žalobci na žalovanou částku ničeho nezaplatil ani po předžalobní výzvě zástupce žalobce.

16. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že původní věřitel [právnická osoba] uzavřel s žalovaným smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, případně smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru shora uvedeného obsahu, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti tudíž nelze aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky 26.450 Kč, ani že by se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit v určité lhůtě a zaplatit úroky či poplatky. Nebylo prokázáno ani to, že by se původní věřitel s žalovaným dohodli na poskytnutí peněžních prostředků určitou formou, ani na dalších okolnostech, například na datu splatnosti či poplatcích a úrocích. K uzavření smlouvy o úvěru nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoli smlouvy předpokládá, že smluvní strany si ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však v řízení nebyla prokázána. Předložená úvěrová smlouva neobsahuje podpis žalovaného, a nebylo zjištěno, že by žalovaný jakýmkoli způsobem na podmínky obsažené v této smlouvě přistoupil. Pro uzavření smlouvy o úvěru jakožto smlouvy spotřebitelské může být ve smyslu § 1820 a následujících občanského zákoníku použito prostředků komunikace na dálku, což znamená, že při jednání smluvních stran používá podnikatel výhradně alespoň 1 komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí. V daném případě navíc ani nebylo zjištěno, že by žalovaný žalobci či jeho právnímu předchůdci cokoli z poskytnuté částky vrátil.

17. Za tohoto stavu soud mohl dovodit pouze to, že tvrzená smlouva o úvěru nebyla mezi původním věřitelem a žalovaným vůbec uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalovanému proto nemohla vzniknout povinnost vrátit poskytnutou částku ve splátkách a lhůtách podle tvrzení žalobce, ani platit původnímu věřiteli jakékoliv úroky či smluvní pokuty. I kdyby bylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, nebylo prokázáno, že by si původní věřitel splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, jak mu ukládá ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Jak soud shora uvedl, bylo prokázáno pouze to, že původní věřitel měl k dispozici částečné výpisy z účtu žalovaného, které obsahovaly některé přijaté částky. Není zřejmé, z jakého zdroje tyto částky pocházely, zda se jednalo o mzdu či jaký jiný druh příjmu žalovaného. Nebylo prokázáno, že by původní věřitel ověřoval žalovaného v jakékoli databázi, že by zjišťoval závazky žalovaného, jejich výši a způsob splácení, ani že by se zabýval výdajovou stránkou žalovaného. Soud tedy má za to, že pokud by bylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, byla by tato smlouva posouzena jako absolutně neplatná podle § 588 občanského zákoníku a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

18. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, a pokud by prokázáno bylo, byla by taková smlouva absolutně neplatná, vycházel soud ze zásad bezdůvodného obohacení. V řízení však bylo prokázáno, že původní věřitel [právnická osoba] převedl ze svého účtu na účet žalovaného bezhotovostně 26.450 Kč, tato částka byla na účet žalovaného řádně připsána, avšak nebylo zjištěno, že by žalovaný z této částky původnímu věřiteli anebo žalobci cokoli vrátil. Žalovaný přijal tuto částku, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod, a na jeho straně tedy došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. V takovém případě citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému, oč se obohatil. Žalovaný, který obdržel od právního předchůdce žalobce částku 26.450 Kč bez právního důvodu, je povinen tutéž částku vydat. Z ustanovení § 2993 občanského zákoníku vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

19. Původní věřitel postoupil na základě postupní smlouvy na žalobce svoji pohledávku za žalovaným v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku, a žalobce postoupením pohledávky nabyl také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění, jak je uvedeno v § 1880 odst. 1 občanského zákoníku. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku výše citovaným dopisem.

20. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je výše uvedený dopis z [datum], který byl žalovanému téhož dne odeslán doporučeně. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalovaného se dopis dostal [datum], žalovaný byl vyzván k plnění do 3 dnů, tedy do [datum]. Dnem následujícím [datum] se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, a od téhož dne žalobci podle § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Jiná sazba úroků za prodlení smluvena nebyla.

21. Na základě všech výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci bezdůvodné obohacení 26.450 Kč s úrokem z prodlení až od [datum] do zaplacení. Výrokem II. byla žaloba zamítnuta ve zbytku požadovaného úroku z prodlení.

22. Žalobce měl ve sporu částečný úspěch ohledně 26.450 Kč s úrokem z prodlení. Ohledně částky 46.945 Kč s úrokem z prodlení žalobce zpětvzetím žaloby zavinil, že řízení v této části muselo být zastaveno, což soud posoudil jako neúspěch žalobce. Žalovaný měl tudíž ve sporu úspěch ve větší míře než žalobce, avšak žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Soud tedy v souladu s ustanovením § 142 odstavec 2 ve spojení s ustanovením § 146 odstavec 2 věty první o. s. ř. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

23. Žalobce zaplatil soudní poplatek z žaloby ve výši 2.936 Kč, což bylo vypočteno z celkové žalované částky 73.395 Kč. Podle § 6 odstavec 1 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích je však základem procentního soudního poplatku cena předmětu řízení vyjádřena peněžní částkou, přičemž cena příslušenství předmětu řízení tvoří základ poplatku jen tehdy, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení. Jak bylo shora uvedeno, žalovaná částka 73.395 Kč se skládá z nevrácených peněžních prostředků 26.450 Kč, ze smluvní pokuty 13.225 Kč a z kapitalizovaného úroku z úvěru 33.720 Kč. Z těchto tří složek úrok z úvěru představuje příslušenství pohledávky, a jistina odpovídá součtu nevrácených peněžních prostředků a smluvní pokuty, tedy 39.675 Kč. Pouze z této částky měl být soudní poplatek vypočten, a činí 1.587 Kč podle položky 2 odstavec 1 písmeno c) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou citovaného zákona. Soud proto v souladu s ustanovením § 10 odstavec 1 téhož zákona rozhodl o vrácení přeplatku soudního poplatku ve výši 1.349 Kč žalobci.