8 C 42/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v  obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 14.629,71 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 2.216 Kč - s úrokem z prodlení ve výši 142,67 Kč - s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 2.216 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 12.413,71 Kč - s úrokem ve výši 1.326,86 Kč - s úrokem z prodlení ve výši 574,77 Kč - s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 8.910,57 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 14.629,71 Kč s úrokem ve výši 1.326,86 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 717,44 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 11.126,57 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že dne [datum] uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty, v níž se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do limitu 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve splátkách alespoň ve výši minimální splátky, která byla stanovena jako 2 % čerpaného úvěru. Smlouva byla sjednána v internet bance, žalovaný smlouvu podepsal mobilním klíčem zaslaným na číslo mobilního telefonu a žalobce podepsal smlouvu elektronicky. Žalobce před uzavřením smlouvy posoudil schopnost žalovaného splácet poskytovaný úvěr v souladu se zákonem a s dostatečnou péčí. Žalovaný úvěr čerpal výběry z bankomatu v celkové výši 12.149,87 Kč, avšak porušil své povinnosti splácet úvěr, kdy nezaplatil splátky za měsíc září 2019 až leden 2020. Žalobce proto prohlásil úvěr za splatný dopisem z [datum] Celkem žalovaný splatil 9.933,87 Kč, z toho na jistinu bylo započteno 2.350,16 Kč, a proto žalovaný na jistině dluží 9.799,71 Kč. Žalovaná částka se skládá z této jistiny, dále ze smluvních poplatků ve výši 1.830 Kč a ze smluvní pokuty 3.000 Kč. Kapitalizovaný úrok ve výši 1.326,86 Kč byl vypočten jako součet všech nezaplacených smluvních úroků z jistiny za dobu od [datum] do [datum] v sazbě 22,99 % ročně podle úrokového lístku. Úrok z prodlení ve výši 717,44 Kč byl vypočten v sazbě 10 % ročně z částky 15.956,57 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Poplatky včetně smluvní pokuty 4.830Kč se skládají z 5 poplatků za upomínku po 600 Kč, 5 poplatků po 300 Kč za přečerpání úvěrového rámce a poplatků 100 Kč, 109 Kč a 121 Kč za pojištění vyčerpané částky. Žalovaný žalobci na žalovanou částku ničeho nezaplatil ani po upomínkách.

2. Ve věci byl dne [datum] vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou.

3. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

4. Žalobce je zapsán do obchodního rejstříku od [datum] až dosud a do předmětu jeho podnikání náleží poskytování úvěrů.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání kreditní karty soud zjistil tyto skutečnosti. Smluvní strany jsou označeny tak, že žalobce je bankou a žalovaný klientem. Žalobce se zavázal poskytovat žalovanému revolvingový úvěr čerpaný kreditní kartou s volitelným pojištěním nebo volitelnou službou elektronického obsluhování kreditní karty. Smluvní ujednání jsou obsažena ve smluvní dokumentaci, kterou tvoří tato smlouva včetně dispozic a Všeobecné produktové podmínky. Žalobce měl podle smlouvy poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky do výše úvěrového rámce 10.000 Kč a žalovaný se měl zavázat peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky spolu s poplatky a plnit další sjednané povinnosti. Minimální splátka činila 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce, roční úroková sazba pro bezhotovostní i hotovostní čerpání byla 22,99 % ročně. Ve smlouvě jsou vyjmenovány také poplatky, mimo jiné je zde uveden poplatek 600 Kč za zaslání každé upomínky a poplatek 300 Kč měsíčně za přečerpání úvěrového rámce. Podle článku III byl klient oprávněn čerpat úvěr až do výše úvěrového rámce opakovaně v závislosti na výši splácených částek. Průběžné splácení mělo být prováděno vždy nejpozději do data splatnosti uvedeného na výpise a ve výši minimální splátky rovněž uvedené ve výpise. V článku V byly vyjmenovány případy porušení smlouvy, mezi něž náleží prodlení klienta a překročení úvěrového rámce nebo prodlení s úhradou minimální splátky. Mezi následky případu porušení bylo zahrnuto oprávnění žalobce prohlásit svým rozhodnutím kterékoli dluhy klienta za ihned splatné a vyzvat klienta k předčasnému splacení a sdělit mu den splatnosti a lhůtu k úhradě. Smlouva je v jejím závěru datována [datum], v místě vyhrazeném pro podpis žalovaného je vytištěno jeho jméno a příjmení, způsob přihlášení a podepisování: mobilní klíč a kód ID. Podpis žalovaného se na smlouvě nenachází, a smlouva není podepsána ani žalobcem.

6. V listině vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace jsou definovány používané pojmy. Ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru jsou uvedeny základní parametry úvěru. V řízení nebylo zjištěno, že by se tyto 2 listiny dostaly do dispozice žalovaného, že by s nimi žalovaný vyslovil jakoukoli formou svůj souhlas.

7. Všeobecné produktové podmínky se vztahují na veškeré bankovní produkty poskytované žalobcem jeho klientům, a zahrnují obecná smluvní ujednání mezi žalobcem a jeho klienty. Produktové podmínky spotřebitelského úvěru pro revolvingový úvěr a kreditní kartu obsahují práva a povinnosti smluvních stran, týkající se úvěrů poskytovaných žalobcem ani u těchto listin nebylo zjištěno, že by se dostaly do dispozice žalovaného anebo že by s nimi žalovaný projevil jakoukoli formou svůj souhlas, i když žalobce tvrdí, že žalovaný potvrdil svým podpisem, že tyto dokumenty převzal a seznámil se s nimi.

8. Ohledně uzavření smlouvy o úvěru žalobce tvrdí, že je tato byla sjednána v internet bance, k čemuž může dojít jen v případě, kdy má klient sjednanou internet banku s aktivními operacemi a banka umožní klientovi sjednat úvěr v internet bance. Po vyhodnocení žádosti byl žalovanému sdělen výsledek – schválení žádosti o úvěr s tím, že smlouvu bylo možné podepsat přímo v internet bance. Nejprve byly žalovanému v internet bance poskytnuty předsmluvní informace k úvěru, žalovaný s nimi potvrdil souhlas a následně v internet bance smlouvu o úvěru podepsal mobilním klíčem zaslaným na číslo mobilního telefonu, který žalobci sdělil. Smlouva o úvěru byla podepsána žalobcem elektronicky a uzavřenou smlouvu má žalovaný k dispozici ve své internet bance.

9. Tato tvrzení o uzavření úvěrové smlouvy jsou jednak neúplná, a jednak nebyla v řízení prokázána. Nebylo prokázáno, že by žalovaný měl sjednánu internet banku, že by požádal o úvěr, že by žalobce vyhodnotil takovou žádost žalovaného a že by sdělil žalovanému nějaký výsledek. Nebylo rovněž prokázáno, že by žalovanému v internet bance byly poskytnuty předsmluvní informace k úvěru, případně kterého dne se tak mělo stát, ani to, že by žalovaný s nimi potvrdil souhlas a kterého dne. Nebylo rovněž prokázáno, že by žalovaný v internet bance podepsal smlouvu o úvěru mobilním klíčem, že by mu jakýkoli mobilní klíč byl kdy zaslán na nějaké číslo mobilního telefonu, ani že by žalovaný žalobci sdělil číslo mobilního telefonu pro jakékoli účely. Nebylo prokázáno ani to, že by smlouvu o úvěru podepsal žalobce elektronicky, ani kterého dne se tak mělo stát.

10. Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od [datum] zahrnuje poplatky pro různé bankovní produkty a služby poskytované žalobcem jeho klientům.

11. V úrokovém lístku platném od [datum] je pro kreditní a úvěrové karty k revolvingovému úvěru pro kartu [příjmení] [příjmení] stanovená úroková sazba 22,99 % ročně pro bezhotovostní i hotovostní čerpání.

12. Čerpání a splácení ověřil soud z platební historie za dobu od [datum] do [datum] a z výpisů ke kreditní kartě za dobu od [datum] do [datum]. Žalovaný uskutečnil první čerpání dne [datum] ve výši 3.000 Kč a až do [datum] takto vyčerpal celkem 12.149,87 Kč. Žalovaný celkem splatil 9.933,87 Kč, kdy první splátka proběhla dne [datum] ve výši 334,19 Kč a poslední splátka dne [datum] ve výši 505,58 Kč. Následně žalovaný zaplatil ještě [datum] částku 1 Kč a dále nehradil již ničeho.

13. Dopisy z [datum], [datum] a [datum] upozorňoval žalobce žalovaného na dlužné částky a vyzýval žalovaného, aby dluh vyrovnal v konkrétních lhůtách. Odeslání či doručení těchto tří upomínek nebylo v řízení prokázáno.

14. Dopisem z [datum] oznámil žalobce žalovanému, že z důvodu prodlení s placením povinné minimální splátky o více než 30 dnů zesplatnil celou pohledávku vůči žalovanému, a vyzval žalovaného, aby do [datum] celý dluh vyrovnal, včetně poplatku za tento dopis 600 Kč. Podle poštovního podacího archu byl tento dopis žalovanému odeslán doporučeně [datum]. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalovaného naposledy dopisem svého právního zástupce z [datum], který byl podle poštovního podacího archu žalovanému odeslán doporučeně téhož dne.

15. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. [příjmení] [příjmení] – sportovní povrchy s.r.o. potvrdila na formuláři žalobce průměrný měsíční čistý příjem žalovaného za 3 měsíce 20.939 Kč, potvrzení je datováno [datum]. Žalobce předložil své vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti, podle něhož hodnotil úvěruschopnost individuálně v souladu s platným schvalovacími strategiemi žalobce a s principy obezřetného úvěrování. Žalobce vycházel z údajů poskytnutých v žádosti [anonymizována dvě slova] z [datum], kontroloval veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databázi ministerstva vnitra. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje, a bylo počítáno s částkou životního minima žalovaného a s částkou normativních nákladů na bydlení a s výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Deklarovaný čistý měsíční příjem žalovaného byl 21.000 Kč a byl ověřen z běžného účtu vedeného u žalobce. Žalovaný měl povolání na dobu neurčitou a čistý příjem domácnosti 50.000 Kč. Žalovaný byl svobodný, bydlel u rodičů a podílel se na nákladech bydlení 42 %, neměl žádné vyživované osoby, dosavadní interní splátky činily 4.843,05 Kč, externí splátky neměl a ostatní výdaje měl nulové. Žalovaný měl u žalobce závazky z produktu [anonymizována dvě slova] ve výši splátky 453,42 Kč a z produktu [anonymizována dvě slova] ve výši 4.389,63 Kč, celkem 4.843,05 Kč. Žalobce uvedl deklarovaný čistý měsíční příjem žalovaného 21.000 Kč, který měl být uveden v žádosti, s tím, že žalobce ověřil tento příjem z běžného účtu, který pro žalovaného vedl, a zjistil čistý měsíční příjem žalovaného v téže výši. Soud poukazuje na výpisy z běžného účtu žalovaného, podle nichž měl žalovaný dne [datum] čistý příjem 18.780 Kč, dne [datum] příjem 15.374 Kč a dne [datum] ve výši 23.338 Kč, přičemž průměr těchto příjmů za poslední 3 měsíce před tvrzeným uzavřením smlouvy je 19.164 Kč na měsíc, a nikoli 21.000 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného soud dále zjistil, že žalobce v každému výpisu nabízel žalovanému další půjčky, například novou expres půjčku 450.000 Kč, kreditní kartu 10.000 Kč, [anonymizováno] 33.000 Kč. Dne [datum] byla žalovanému připsána na účet částka 230.000 Kč jakožto čerpání úvěru a dále byly z účtu žalovaného poukazovány splátky úvěru 4.389,63 Kč a 453,42 Kč, každá na jiné číslo úvěru. Dne [datum] žalovaný čerpal další úvěr 5.000 Kč.

16. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. V řízení nebylo prokázáno, že by účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty s limitem 10.000 Kč, ani že by se žalovanému dostalo předsmluvních informací a základních parametrů úvěru, ani že by obdržel a souhlasil s Všeobecnými produktovým podmínkami či s Produktovými podmínkami spotřebitelského úvěru pro revolvingový úvěr a kreditní kartu. Bylo prokázáno, že žalovaný čerpal 12.149,87 Kč a splatil 9.933,87 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení celého dluhu jednorázově dopisem odeslaným [datum]. Žalobce žalovanému na žalovanou částku ničeho neuhradil ani po předžalobní upomínce. Bylo prokázáno, že žalobce měl přehled o příjmech žalovaného, neboť pro žalovaného vedl běžný účet. Nebylo prokázáno, že by žalobce zjišťoval, natož ověřoval jakékoliv výdaje žalovaného. Žalovaný byl již zadlužen, když 2 měsíce před tvrzeným datem uzavření smlouvy čerpal úvěr 230.000 Kč a měsíc před tvrzeným datem žalované smlouvy čerpal úvěr 5.000 Kč a splácel žalobci celkem 4.843,05 Kč měsíčně ze dvou závazků vůči žalobci.

17. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, případně smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy pomocí prostředků komunikace na dálku, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze aplikovat ust. § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, že žalobce se zavázal na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, ani že by se žalovaný zavázal tyto peněžní prostředky vrátit do určité doby a zaplatit úroky, poplatky či jiná plnění. Nebylo prokázáno ani to, že by se žalobce s žalovaným dohodli na dalších skutečnostech, které žalobce tvrdí, například na datu splatnosti, výši splátek či na poplatcích. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoli smlouvy předpokládá, že smluvní strany si ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však nebyla v řízení prokázána. Předložená úvěrová smlouva neobsahuje podpis žalovaného a nebylo zjištěno, že by žalovaný jakýmkoli způsobem na podmínky obsažené v úvěrové smlouvě přistoupil ani kdy se tak mělo stát. Nebylo prokázáno, že by žalobce nebo žalovaný učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou, a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím. Nebylo ani zjištěno, že by žalobce či žalovaný projevili vůli být nějakou smlouvou vázáni pro případ, že nabídka bude přijata, jak je vyžadováno v ust. § 1731 a § 1732 odst. 1 občanského zákoníku. Nemohlo tudíž být ani prokázáno, který z účastníků, kterého dne a jakým konkrétním způsobem jakoukoli nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijal ve smyslu § 1740 občanského zákoníku. Žalobce tvrdí, že úvěrová smlouva byla uzavřena mezi účastníky prostředky komunikace na dálku. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu i v projednávané věci.

18. Za tohoto stavu mohl soud dovodit pouze to, že tvrzená smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky vůbec uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalovanému tedy nemohla vzniknout povinnost vrátit dohodnutou částku v ujednané lhůtě ani platit žalobci jakékoli poplatky, úroky či jiná plnění.

19. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný čerpal od žalobce peněžní prostředky ve výši 12.149,87 Kč. Tuto částku tedy žalovaný přijal, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod, a na jeho straně tudíž došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. V takovém případě citované ustanovení ukládá tomu, kdo se obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Z ustanovení § 2993 občanského zákoníku vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaný však z čerpané částky vrátil pouze 9.933,87 Kč. Rozdíl těchto částek 2.216 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, které je žalovaný povinen žalobci vydat.

20. I kdyby bylo uzavření tvrzené smlouvy prokázáno, nebylo prokázáno, že by si žalobce jakožto věřitel splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, jak mu ukládá ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Nebylo prokázáno, že by žalobce zjišťoval výdaje žalovaného, tudíž ani žádné výdaje žalovaného nemohl ověřovat. I kdyby bylo prokázáno, že žalobce nahlížel do některých registrů s negativním výsledkem, nebylo by to zdaleka dostačující. Žalobce navíc mohl zcela snadno z výpisů z účtu, který pro žalovaného uvedl, zjistit, že žalovaný nedosahuje příjmu 21.000 Kč čistého měsíčně, nýbrž příjmu nižšího, jak je výše uvedeno. Žalobce si byl zcela jistě vědom toho, že žalovaný již je zadlužen, že krátce před tvrzeným datem uzavření žalované smlouvy čerpal 2 úvěry, 230.000 Kč a 5.000 Kč, a že hradí žalobci již částky 453,42 Kč a 4.389,63 Kč měsíčně jakožto splátky dvou úvěrů. Žalobce nemohl za tohoto stavu se domnívat, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, a žalobce ještě zvýšil zadluženost žalovaného. Důsledkem porušení zmíněné povinnosti žalobce jakožto poskytovatele spotřebitelského úvěru je ve smyslu § 87 odst. 1 téhož zákona neplatnost smlouvy. Jedná se o neplatnost absolutní, neboť tvrzená úvěrová smlouva by se zjevně příčila dobrým mravům, odporovala zákonu o spotřebitelském úvěru a zjevně narušovala veřejný pořádek.

21. Jak zmiňuje Nejvyšší soud v rozhodnutí z 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, povinnost odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání i samotné věřitele, tedy i původního věřitele, neboť toto posouzení při žádosti o další úvěry snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry nebo jiné služby již dříve. Z toho soud dovodil, že žalovaná úvěrová smlouva nejen odporuje citovanému zákonu, ale narušuje i veřejný pořádek, a rovněž tak se i zjevně příčí dobrým mravům. Ústavní soud rovněž podpořil a zdůraznil význam a důležitost povinnosti zjišťovat úvěruschopnost spotřebitelů ve svém rozhodnutí ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž uzavřel, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splatit. Soud z dlouholeté rozhodovací činnosti zjistil, že větší pečlivost a uvážlivost poskytovatelů úvěrů před uzavřením úvěrových smluv by často mohla zabránit zbytečnému zadlužování spotřebitelů, kteří nemají dostatečné odborné znalosti a mnohdy pod různými vlivy nejsou schopni své poměry a schopnosti rozumně vyhodnotit. Právě proto zákon o spotřebitelském úvěru klade na odbornost a postup poskytovatelů úvěrů takový důraz.

22. Lze tedy uzavřít, že nebylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, a pokud by prokázáno bylo, byla by taková smlouva absolutně neplatná. V každém případě by tedy bylo možné žalobci přiznat pouze bezdůvodné obohacení. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je zesplatňující dopis žalobce z [datum], odeslaný žalovanému doporučeně dne [datum]. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalovaného se dopis dostal [datum] a žalovaný měl plnit do lhůty stanovené v dopise, tedy do [datum]. Ode dne následujícího, [datum], se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, a od téhož dne žalobci vzniklo podle § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení nebyla mezi účastníky smluvena a za ujednanou se proto považuje výše úroku z prodlení stanovená v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., která činí 10 % ročně.

23. Na základě výše uvedených skutečností soud přiznal žalobci na jistině 2.216 Kč a zákonný úrok z prodlení od [datum] až do zaplacení, přičemž za dobu od [datum] do [datum] byl tento úrok z prodlení kapitalizován částkou 142,67 Kč. Výrokem II byla žaloba ve zbytku zamítnuta.

24. Žalovaný měl ve sporu úspěch ve větší míře než žalobce, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly. Soud tedy v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.