Okresní soud Brno-venkov · Rozsudek

8 C 46/2023

č. j. 8 C 46/2023-73

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-06-26 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBI:2023:8.C.46.2023.2

Citované zákony (22)

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; příjmení jméno a právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupený anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o zaplacení 5.120,98 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 4.841,21 Kč s úrokem z prodlení 8,5 % ročně za dobu od 15. 7. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení úroku z prodlení 8,5 % ročně z částky 4.841,21 Kč za dobu od 5. 5. 2022 do 14. 7. 2022.

III. Zastavuje se řízení v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 752,77 Kč - s úrokem z prodlení ve výši 280,62 Kč - s úrokem ve výši 3.615,61 Kč.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 5.120,98 Kč s úrokem z prodlení ve výši 280,62 Kč, s úrokem ve výši 3.615,61 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 5.000 Kč za dobu od 5. 5. 2022 do zaplacení. Tvrdí, že žalovaná dne 13. 7. 2020 uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru, na základě níž obdržela bezhotovostním převodem na účet peněžní prostředky 5.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli kromě jistiny úvěru ještě poplatek za poskytnutí úvěru 3.169,07 Kč a úrok z úvěru 328,62 Kč, přičemž to vše měla uhradit formou 12 splátek po 708,14 Kč měsíčně, kdy poslední splátka byla splatná 15. 7. 2021. Úvěrová smlouva byla uzavřena elektronicky a původní věřitel ověřoval úvěruschopnost žalované. Žalovaná původnímu věřiteli splatila toliko 158,79 Kč. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena na žalobce postupní smlouvou. Žalovaná částka 5.120,98 Kč se skládá z jistiny úvěru 5.000 Kč a ze smluvní pokuty 120,98 Kč, počítané z částky 8.010,28 Kč za dobu od 16. 7. 20201 do 31. 7. 2021. Částka označená v žalobě jako kapitalizovaný úrok 3.615,61 Kč se skládá z poplatku za poskytnutí úvěru 3.010,28 Kč a z úroků 193,33 Kč a z nákladů na vymáhání pohledávky 412 Kč. Úrok 193,33 Kč byl vypočten v sazbě 12 % ročně z jistiny za dobu od 16. 7. 2020 do 11. 11. 2020. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 280,62 Kč byl vypočten z jistiny 5.000 Kč za dobu od 16. 7. 2021 do 14. 3. 2022 Náklady na uplatnění pohledávky 473 Kč sestávají z částky 39 Kč za odchozí dopis a ze dvou částek po 217 Kč za dvě osobní návštěvy.

2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalované doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

3. Ještě před zahájením prvního jednání ve věci vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to ohledně částky 158,79 Kč na jistině, úroku z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně za dobu od 5. 5. 2022 do zaplacení, dále ohledně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 280,62 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3.615,61 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 473 Kč a ohledně smluvní pokuty 120,98 Kč. Soud proto postupoval podle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. a řízení v této části zastavil výrokem III. tohoto rozhodnutí.

4. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne 13. 7. 2020 byl vytvořen formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který obsahuje základní parametry spotřebitelského úvěru ve výši 5.000 Kč, jako je výše splátek, celková částka k úhradě, způsob započtení plateb, náklady úvěru a náklady opožděných plateb. Listina byla vyhotovena původním věřitelem [právnická osoba], podpisy se na ní nenacházejí, pouze je na konci listiny vytištěno jméno a příjmení žalované, číslo občanského průkazu s tím, že podpis je elektronický kód zaslaný pomocí SMS: spb5. Téhož dne 13. 7. 2020 původní věřitel vytvořil smlouvu o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] Smluvní strany jsou označeny tak, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO], je úvěrující, a žalovaná je úvěrovaným klientem. Ve smlouvě je úvěr specifikován tak, že se jedná o jednorázový bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 5.000 Kč na úrok 12 % ročně, který má být čerpán bezhotovostně na účet klienta. Poplatek za poskytnutí úvěru je 3.169,07 Kč, splátka činí 708 Kč měsíčně, trvání úvěru je 12 měsíců, první splátka měla být zaplacena 15. 8. 2020 a celkem mělo být uhrazeno 8.497,69 Kč formou 12 výše uvedených měsíčních splátek. Splatnost celého úvěru byla 15. 7. 2021 Smlouva je podepsána původním věřitelem. Na místě pro podpis žalované je vytištěno její jméno a příjmení a SMS kód: spb5.

5. Ohledně uzavření smlouvy o úvěru žalobce tvrdí, že žalovaná na internetových stránkách původního věřitele si zvolila bezhotovostní formu poskytnutí úvěru, vybrala si výši úvěru a počet splátek. Poté se žalované zobrazila výše poplatku za poskytnutí úvěru a celková částka k zaplacení. Žalovaná potom klikla na políčko chci půjčit, dále vyplnila registrační formulář, do něhož uvedla své údaje včetně zaměstnání a příjmu a číslo účtu. Žalovaná v této fázi byla povinna se seznámit s celkovým obsahem smlouvy o úvěru, přečíst si tento text a po odsouhlasení měla zaškrtnout čtvercové políčko a tím potvrdit, že souhlasí se všemi součástmi procesu. Následně žalované byla odeslána SMS zpráva s unikátním kódem spb5, který žalovaná opsala do příslušného pole internetového formuláře, čímž odeslala žádost o poskytnutí úvěru. Smlouva a související dokumenty byly žalovanou podepsány pomocí tohoto kódu a dokumenty nabyly platnosti zadáním téhož kódu.

6. Tato tvrzení žalobce o způsobu uzavření úvěrové smlouvy jsou jednak neúplná, a jednak ani nebyla v řízení prokázána. Nebylo tedy prokázáno, že by žalovaná kdy navštívila internetové stránky původního věřitele, že by si zvolila formu poskytnutí úvěru a jeho výši a počet splátek a kdy se tak mělo stát, nebylo prokázáno, že by se žalované zobrazil jakýkoli text, poplatek či jiné údaje, ani že by žalovaná klikla na jakékoli políčko a vyplnila registrační formulář, případně že by do něj zadala nějaké údaje. Nebylo rovněž prokázáno, kterého dne se měla žalovaná seznámit s návrhem úvěrové smlouvy a tento odsouhlasit, ani jakou konkrétní formou se tak mělo stát. Nebylo prokázáno, že by žalovaná zaškrtla jakékoli políčko, ani že by na její telefonní číslo jí byla zaslána nějaká SMS zpráva obsahující kód, ani že by žalovaná tento kód opsala do nějakého internetového formuláře a odeslala žádost o poskytnutí úvěru, ani že by žalovaná smlouvu o úvěru a související dokumenty podepsala pomocí verifikačního SMS kódu.

7. Listina splátkový produkt zahrnuje různé varianty úvěru na rozdílné částky a dobu jejich splácení. Listina splátkový kalendář obsahuje celkem 12 splátek po 708 Kč s uvedením splatnosti každé splátky. V řízení nebylo zjištěno, že by se tyto listiny kdy dostaly do dispozice žalované, kdy se tak mělo stát a jakým způsobem. Čerpání peněžních prostředků bylo prokázáno potvrzením o platbě a výpisem z účtu žalované č. [bankovní účet]. Na tento účet byla dne 15. 7. 2020 připsána částka 5.000 Kč z účtu původního věřitele, platba byla označena shora uvedeným číslem smlouvy s tím, že jde o zápůjčku. [právnická osoba] potvrdila, že majitelem tohoto účtu je žalovaná.

8. Ohledně postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce zjistil soud tyto skutečnosti. Dne 26. 4. 2022 uzavřel původní věřitel [právnická osoba] jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. V příloze smlouvy je specifikována i pohledávka za žalovanou. Dopisem z 12. 5. 2022 oznámil žalobce žalované postoupení pohledávky a vyzval ji, aby svůj dluh hradila již žalobci ve lhůtě do 25. 5. 2022. Následujícím dopisem z 3. 6. 2022 urgoval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou o vyrovnání dluhu. V řízení nebylo prokázáno, v kterých dnech, případně zda vůbec, byly tyto dva dopisy žalované odeslány či doručeny. Dopisem z 27. 6. 2022 oznámil původní věřitel žalované postoupení pohledávky na žalobce a vyzval ji k zaplacení dluhu již žalobci ve lhůtě do 10 dnů. Podle poštovního podacího archu byl tento dopis žalované odeslán 29. 6. 2022 doporučeně. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalované dopisem svého právního zástupce z 2. 9. 2022, který byl žalované odeslán doporučeně dne 5. 9. 2022. Žalobce dne 26. 9. 2022 vytvořil seznam úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, kdy tyto úkony se skládají z jednoho obyčejného dopisu a dvou cest pověřeného pracovníka na kontaktní adresu dlužníka. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalobce vykonal označené návštěvy 18. 5. a 8. 6. 2022, ani že by odeslal dopis z 3. 6. 2022.

9. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, anebo smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru na částku 5.000 Kč, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze tedy aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, že původní věřitel se zavázal na požádání žalované poskytnout v její prospěch peněžní prostředky do určité částky, ani že by se žalovaná zavázala tyto peněžní prostředky vrátit do určité doby a zaplatit úroky, smluvní pokuty či jiná plnění. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, v tomto případě 5.000 Kč, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoli smlouvy předpokládá, že si smluvní strany ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však nebyla v řízení prokázána. Předložená listina zahrnující úvěrovou smlouvu neobsahuje podpis žalované a nebylo zjištěno, že by žalovaná jakýmkoli způsobem na podmínky obsažené v této listině přistoupila a kdy se tak mělo stát. Nebylo prokázáno, že by původní věřitel anebo žalovaná učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím. Nebylo ani zjištěno, že by původní věřitel či žalovaná projevili vůli být nějakou smlouvou vázáni pro případ, že nabídka bude přijata, jak vyžaduje ustanovení § 1731 a § 1732 odst. 1 občanského zákoníku. Nemohlo být ani prokázáno, který z účastníků, kterého dne a jakým konkrétním způsobem jakoukoli nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijal ve smyslu § 1740 občanského zákoníku. Bylo pouze prokázáno, že původní věřitel vytvořil text úvěrové smlouvy, nebylo však prokázáno, že by tento text předložil žalované, případně kterého dne, ani že by žalovaná takovýto návrh smlouvy přijala, jakým způsobem a kterého dne. Žalobce tvrdí, že úvěrová smlouva byla mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena prostředky komunikace na dálku. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu v projednávané věci.

10. Soud ještě uvádí, že podle § 562 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. V řízení však nebylo prokázáno, ve kterých dnech a jakým konkrétním způsobem původní věřitel či žalovaná měli učinit právní jednání elektronickými nebo jinými technickými prostředky, které by umožňovaly zachytit jejich obsah a určení jednající osoby. Podle druhého odstavce zmíněného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Nic takového však v řízení nebylo prokázáno. Nebylo zjištěno, že by o právních jednáních byly učiněny jakékoliv záznamy v elektronickém systému, ani jakým způsobem se tyto záznamy prováděly, zda to bylo systematicky či posloupně, a zda a jak byly chráněny proti změnám.

11. Za tohoto stavu soud mohl dovodit pouze to, že tvrzená smlouva o úvěru nebyla mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. I kdyby bylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, nebylo prokázáno, že by si původní věřitel splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele, jak mu ukládá ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobce na výzvu soudu sdělil, že nedisponuje důkazními prostředky, kterými by mohl prokázat řádné ověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru. Soud v této souvislosti dodává, že z výpisu z účtu žalované mimo jiné zjistil, že 15. 7. 2020, kdy na účet žalované byla připsána částka 5.000 Kč od původního věřitele, byly na účet žalované připsány ještě další částky od poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, a to 6.510 Kč, 3.000 Kč, 2.700 Kč, 2.800 Kč, 251,61 Kč a 5.000 Kč, a to z účtů [právnická osoba], [právnická osoba], [příjmení] [jméno] a z platební brány [anonymizováno], kterou používají někteří poskytovatelé nebankovních úvěrů. Žalovaná tedy byla již zadlužená v době, kdy obdržela od původního věřitele částku 5.000 Kč na účet. Soud tedy má za to, že pokud by bylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, byla by tato smlouva posouzena jako absolutně neplatná podle § 588 občanského zákoníku a § 587 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

12. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření žalované smlouvy, a pokud by prokázáno bylo, byla by taková smlouva absolutně neplatná, vycházel soud ze zásad bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel na účet žalované převedl částku 5.000 Kč, a žalovaná tuto částku přijala, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod. Na straně žalované tudíž došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení, a citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Z ustanovení § 2993 občanského zákoníku vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Rozsah bezdůvodného obohacení na straně žalované odpovídá rozdílu mezi čerpanou částkou 5.000 Kč a úhradou 158,79 Kč, tedy částce 4.841,21 Kč.

13. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovanou písemnou smlouvou na žalobce v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. Žalobce postoupením pohledávky nabyl také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění, jak je uvedeno v § 1880 odstavec 1 občanského zákoníku. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno v souladu s ustanovením § 1882 odstavec 1 občanského zákoníku výše citovaným dopisem.

14. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je výše uvedený dopis z 27. 6. 2022, odeslaný žalované dne 29. 6. 2022. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalované se dopis dostal 4. 7. 2022, žalovaná měla plnit do 10 dnů, tedy do 14. 7. 2022. Dnem následujícím 15. 7. 2022 se žalovaná dostala do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, a od téhož dne žalobci podle § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Jiná sazba úroků z prodlení smluvena nebyla.

15. Na základě výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci bezdůvodné obohacení 4.841,21 Kč s úrokem z prodlení až od 15. 7. 2022 do zaplacení. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta výrokem II., a to ohledně části úroku z prodlení z přiznané částky.

16. Úspěch žalobce a žalované ve sporu je přibližně stejný, kdy úspěch žalobce představuje 52 % předmětu sporu a jeho neúspěch 48 %. Úroky z prodlení přiznané či zamítnuté na dobu do zaplacení soud kapitalizoval ke dni tohoto rozhodnutí. Úspěch žalobce odpovídá jistině 4.841,21 Kč a úroku z prodlení ve výši 391,20 Kč. Do neúspěchu žalobce zahrnul soud i část předmětu řízení, ohledně níž vzal žalobce žalobu zpět, když žalobce zpětvzetím žaloby zavinil, že řízení v této části muselo být zastaveno. Neúspěch žalobce představuje jistinu 158,79 Kč, úrok z prodlení 280,62 Kč, úrok 3.615,61 Kč, náklady na vymáhání 473 Kč, smluvní pokutu 120,98 Kč a úrok z prodlení 15,45 Kč a 80,04 Kč. Soud tedy v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.