8 C 57/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v  obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci zástavního věřitele: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje zástavního věřitele se sídlem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa , obec proti zástavnímu dlužníkovi: ; 1) celé jméno zástavního dlužníka , narozený dne datum bytem adresa zástavního dlužníka a zástavní dlužnice zástavnímu dlužníkovi: ; 2) celé jméno zástavní dlužnice , narozená dne datum bytem adresa zástavního dlužníka a zástavní dlužnice o soudní prodej zástavy, K uspokojení pohledávky zástavního věřitele za zástavními dlužníky 1) a 2), povinnými společně a nerozdílně, vyplývající ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] která byla uzavřena dne [datum] mezi zástavním věřitelem a zástavními dlužníky 1) a 2), - ve výši 273.102,20 Kč na jistině - úroku 7,9 % ročně z částky 273.102,20 Kč za dobu od [datum] do [datum] - úroku 7,9 % ročně z částky 273.102,20 Kč za dobu od [datum] do zaplacení - úroku z prodlení 7,75 % ročně z částky 273.102,20 Kč za dobu od [datum] do [datum] - úroku z prodlení 7,75 % ročně z částky 273.102,20 Kč za dobu od [datum] do zaplacení - jakož i k uspokojení nákladů tohoto řízení, se nařizuje prodej těchto nemovitých věcí ve společném jmění manželů zástavních dlužníků 1) a 2), zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Hrušovany u Brna u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, pracoviště [obec]: <b>pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří včetně jeho součásti, a to stavby bydlení [adresa].</b> 1. Zástavní věřitel se domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud nařídil soudní prodej zástavy, pozemku parc. [číslo] včetně jeho součásti, stavby rodinného domu [adresa] v [katastrální uzemí] k uspokojení pohledávky zástavního věřitele za zástavními dlužníky 1) a 2) vyplývající ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Tvrdí, že nejprve uzavřel dne [datum] s zástavním dlužníkem 1) smlouvu o stavebním spoření a následně [datum] uzavřel s oběma zástavními dlužníky smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření do výše 350.000 Kč. Meziúvěr byl čerpán z meziúvěrového účtu [číslo] bankovním převodem částky 200.000 Kč na účet č. [bankovní účet] zástavního dlužníka 1) a bankovním převodem částky 150.000 Kč na tentýž účet, a to na základě písemných žádostí zástavního dlužníka 1). K zajištění pohledávek zástavního věřitele s příslušenstvím z této smlouvy bylo zřízeno zástavní právo smlouvou o zřízení zástavních práv [číslo] ze [datum]. Předmětem zástavního práva byl shora uvedený pozemek včetně rodinného domu na něm stojícího v [obec]. Oba zástavní dlužníci byli povinni hradit úroky z meziúvěru 7,9% ročně měsíčními splátkami a provádět pravidelné měsíční vklady 800 Kč na vkladový účet [číslo]. Zástavní dlužníci však úroky z meziúvěru řádně nespláceli a nečinili vklady na vkladový účet stavebního spoření. Zástavní věřitel proto odstoupil od smlouvy o úvěru ke dni [datum] a požadoval zaplacení celé dlužné částky v této lhůtě. Zástavní dlužníci 1) a 2) pohledávku neuhradili a dne [datum] se dostali do prodlení. Výše pohledávky se skládala z nesplaceného meziúvěru 350.000 Kč a úroků do data odstoupení ve výši 54.157,70 Kč. Zástavní věřitel provedl dne [datum] zúčtování finančních prostředků z vkladového účtu [číslo] ve výši 120.872,70 Kč proti své pohledávce na meziúvěrovém účtu [číslo]. Veškeré zúčtované finanční prostředky a úhrady zástavních dlužníků činily celkem 188.953,70 Kč, což započetl zástavní věřitel tak, že částku 54.157,70 Kč použil na úhradu úroků 7,9% ročně do data odstoupení [datum], částku 57.898,20 Kč použil na úhradu zákonného úroku z prodlení od [datum] do [datum] a částku 76.897,80 Kč použil na úhradu jistiny. Zástavnímu dlužníkovi 1) bylo dne [datum] povoleno oddlužení, které bylo splněno, a insolvenční řízení bylo pravomocně ukončeno dne [datum]. Zástavní dlužnici 2) bylo povoleno oddlužení dne [datum], rovněž bylo splněno a insolvenční řízení bylo pravomocně ukončeno ke dni [datum]. V rámci obou insolvenčních řízení nedošlo ke zpeněžení nemovitých věcí sloužících k zajištění pohledávky, a zástavnímu věřiteli podle § 414 odstavec 4 věty první insolvenčního zákona zůstalo zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku. Pohledávka zástavního věřitele představuje na jistině 273.102,20 Kč a její příslušenství tvoří úrok z úvěru a úrok z prodlení, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

2. Zástavní dlužníci 1) a 2) navrhli zamítnutí návrhu na prodej zástavy. Namítli, že zajištěná pohledávka ze smlouvy o úvěru je promlčená, když k jejímu zesplatnění došlo [datum], následujícího dne mohl zástavní věřitel pohledávku uplatnit soudně a začala běžet promlčecí doba. Podle § 408 odstavec 1 věta první obchodního zákoníku skončí promlčecí doba nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet, a promlčecí doba tedy uplynula dne [datum]. S ohledem na ustanovení § 408 odstavec 1 věty třetí obchodního zákoníku bylo řízení zahájeno po uplynutí lhůty tří měsíců, která by skončila [datum], přičemž zástavní věřitel podal návrh na zahájení řízení až [datum]. Zajištěná pohledávka se tedy promlčela, a je tudíž promlčeno i zástavní právo, které tuto pohledávku zajišťuje. V insolvenčních řízeních vedených s oběma zástavními dlužníky byli oba zástavní dlužníci osvobození od placení pohledávek v oddlužení zahrnutých a dalších pohledávek stanovených zákonem, a to ve výši, v níž nebyly uspokojeny. Tímto osvobozením získala přihlášená pohledávka postavení naturální obligace, tedy má obdobný režim jako pohledávka promlčená, avšak podle § 414 odstavec 4 insolvenčního zákona zůstává zajištěnému věřiteli právo na uspokojení ze zajištění. Toto ustanovení však nestanoví žádnou odlišnou úpravu týkající se promlčení doby zástavního práva, jakožto práva ze zajištění. Existence obou insolvenčních řízení na závěru o promlčení zástavního práva ničeho nemění. Oba zástavní dlužníci poukázali rovněž na to, že oba se snažili, avšak v roce 2008 byla krize, což nezavinili oni, nýbrž stát, zástavní dlužníci se dostali do dluhů a co byli dlužni, to uhradili v insolvenci po dobu pěti let. Poučili se ze svých chyb a tyto napravili. Navíc v předmětném domě se zástavními dlužníky 1) a 2) bydlí jejich děti a vnuci, celkem 11 osob, a bez tohoto domu by všichni ztratili zázemí a neměli by kam jít. Zástavní dlužníci projevili ochotu dluh splácet po 10.000 Kč měsíčně.

3. Návrh na zahájení řízení v této věci byl podán dne [datum] a zástavní věřitel byl v něm označen obchodní firmou [právnická osoba], přičemž pod tímto názvem vystupoval podle údajů obchodního rejstříku do [datum]. V průběhu řízení od zmíněného data došlo ke změně obchodní firmy, tedy názvu zástavního věřitele na [právnická osoba]

4. Na den [datum] soud nařídil jednání, na němž však nebylo možné ve věci rozhodnout, neboť zástavní dlužníci 1) a 2) požádali o ustanovení zástupce. Soud podrobně vysvětlil oběma zástavním dlužníkům charakter řízení o soudní prodej zástavy, poučil je o dvou fázích řízení a o tom, ke kterým skutečnostem může soud přihlížet, a poukázal ještě na sdělení insolvenčního soudu z [datum] ohledně osvobození obou zástavních dlužníků od placení pohledávek v insolvenčním řízení. Zároveň soud předal oběma zástavním dlužníkům formulář týkající se jejich osobních a majetkových poměrů, vyzval oba zástavní dlužníky, aby do 15 dnů předložili soudu vyplněné formuláře ve všech částech a připojili k tomu příslušné listiny, a aby v téže lhůtě sdělili, zda trvají na své žádosti o ustanovení zástupce pro oba zástavní dlužníky v tomto řízení. Zástavní dlužníci následně dne [datum] soudu sdělili, že budou mít vlastního právního zástupce, a žádný formulář ani doklady o osobních majetkových poměrech tudíž nepředložili. Z tohoto podání zástavních dlužníků jednoznačně vyplývá, že ustanovení zástupce pro toto řízení již nepožadují.

5. Ohledně pohledávky zástavního věřitele za zástavními dlužníky 1) a 2) zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne [datum] uzavřel zástavní věřitel se zástavním dlužníkem 1) smlouvu o stavebním spoření [číslo]. Dne [datum] zástavní dlužník 1) požádal o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření. Dne [datum] požádal zástavní dlužník 1) o změnu smlouvy, a to zvýšení cílové částky, a zástavní věřitel dopisem ze [datum] potvrdil zvýšení cílové částky z 241.000 Kč na 350.000 Kč. Na základě toho dne [datum] uzavřel zástavní věřitel s oběma zástavními dlužníky smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo]. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí meziúvěru do výše 350.000 Kč vedeného na meziúvěrovém účtu [číslo] poskytnutí úvěru ze stavebního spoření ke dni přidělení cílové částky. Účelem poskytnutí meziúvěru byla změna, modernizace a údržba rodinného domu. Ke dni uzavření smlouvy měl zástavní dlužník 1) na účtu stavebního spoření zůstatek 35.011 Kč a zavázal se provádět pravidelné měsíční vklady 800 Kč. Oba zástavní dlužníci se zavázali hradit úrok z meziúvěru 7,9% ročně v měsíčních platbách. Podle článku III. k zajištění závazku z této smlouvy včetně příslušenství, poplatků a sankcí bylo zřízeno zástavní právo k zůstatku na účtu stavebního spoření a mělo být zřízeno zástavní právo k nemovitým věcem. Oba zástavní dlužníci byli ze smlouvy zavázáni společně a nerozdílně. V článku V. odstavec 2 bylo dohodnuto, že pokud zástavní dlužníci poruší své závazky ze smlouvy, je zástavní věřitel oprávněn požadovat okamžité splacení celého meziúvěru, případně úvěru včetně příslušenství, sankcí, nákladů a poplatků, případně od smlouvy odstoupit. Porušením smluvních povinností se rozumí zejména prodlení dlužníků se splacením dvou a více plateb nebo s jednou platbou po dobu delší než tři měsíce, přičemž platba představuje vklady na účet stavebního spoření i úroky z meziúvěru. Zástavní věřitel byl oprávněn v takovém případě započítat veškeré své pohledávky za dlužníky proti všem pohledávkám, které by dlužníci měli za zástavním věřitelem. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a obecné úvěrové podmínky zástavního věřitele.

6. Čerpání meziúvěru soud ověřil z žádostí zástavních dlužníků o čerpání ve výši 200.000 Kč ze dne [datum] a ve výši 150.000 Kč ze dne 5. 1. a [datum], a z oznámení zástavního věřitele o čerpání částky 200.000 Kč ze dne [datum] a částky 150.000 Kč ze dne [datum]. Data obou čerpání jsou potvrzena také ve výpisu z meziúvěrového účtu.

7. Dopisem z [datum] zástavní věřitel odstoupil od smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření z důvodu, že zástavní dlužníci neplnili dlouhodobě svůj závazek pravidelně platit předepsané splátky, i když k tomu byli vyzýváni několika upomínkami. Zástavní věřitel vyčíslil pohledávku včetně úroku na 407.179 Kč a vyzval zástavní dlužníky k zaplacení celého dluhu do [datum]. Podle doručenky převzala zástavní dlužnice 2) tento dopis dne [datum]. Zástavní dlužník 1) dopis nepřevzal, zásilka mu byla uložena [datum] na poště, kde si ji nevyzvedl, a tato byla vrácena dne [datum] zástavnímu věřiteli, jak vyplývá z vrácené obálky.

8. Ze smlouvy o zřízení zástavních práv k věcem nemovitým [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi zástavním věřitelem a oběma zástavními dlužníky k zajištění všech pohledávek zástavního věřitele s příslušenstvím vyplývajících z výše uvedené smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření. Předmět zástavního práva byl specifikován tak, že jde o budovu [adresa] na pozemku parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] přičemž tyto nemovité věci byly zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Hrušovany u Brna. Právní účinky vkladu zástavního práva podle této smlouvy do katastru nemovitostí vznikly dnem [datum].

9. Ohledně insolvenčních řízení zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. O úpadku zástavního dlužníka 1) a způsobu jeho řešení oddlužením rozhodl Krajský soud v Brně jako soud insolvenční usnesením z [datum], sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Tentýž insolvenční soud usnesením z [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], které nabylo právní moci [datum], vzal na vědomí splnění oddlužení zástavního dlužníka 1) a osvobodil zástavního dlužníka 1) od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození se vztahovalo také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Osvobození se vztahovalo i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči zástavnímu dlužníku 1) pro tyto pohledávky právo postihu. Ohledně zástavní dlužnice 2) rozhodl insolvenční soud o jejím úpadku a o způsobu jeho řešení oddlužením usnesením ze [datum], a následně usnesením z [datum] č. j. [insolvenční spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení zástavní dlužnice 2) a osvobodil ji od placení pohledávek obdobně jako zástavního dlužníka 1).

10. Zástavní věřitel dopisem z [datum] vyzval oba zástavní dlužníky k zaplacení pohledávky s tím, že v opačném případě přistoupí k výkonu rozhodnutí o soudním prodeji zástavy. Zástavní dlužníci zcela jistě tento dopis obdrželi, neboť ho předložili následně insolvenčnímu soudu k posouzení a namítli, že jim nebylo známo, že zajištěný věřitel jim může prodat obydlí. Vyjádřili ochotu k zaplacení nejvýše jistiny 273.102,20 Kč bez úroku. Insolvenční soud dopisem z [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] oznámil zástavním dlužníkům, že zástavní věřitel si přihlásil do obou insolvenčních řízení svoji pohledávku zajištěnou nemovitostmi obou zástavních dlužníků, a v průběhu insolvenčních řízení nedošlo ke zpeněžení tohoto majetku a k uspokojení pohledávek zástavního věřitele z výtěžku zpeněžení. Proto zástavní věřitel může uplatňovat své právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku i po skončení insolvenčního řízení a osvobození dlužníků od placení pohledávek, neboť zajištěného věřitele, tedy zástavního věřitele, se osvobození od placení pohledávek netýká.

11. Zástavní věřitel se pokusil před zahájením tohoto řízení dosáhnout úhrady své pohledávky od zástavních dlužníků dopisem z [datum], v němž upozornil oba zástavní dlužníky, že pokud nebude pohledávka neprodleně uhrazena, přistoupí k soudnímu vymáhání svého práva k uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení nemovitých věcí. Podle poštovního podacího archu byl tento dopis odeslán doporučeně zástavnímu dlužníku 1) i zástavní dlužnici 2) dne [datum].

12. Výpisem z katastru nemovitostí soud ověřil, že k dnešnímu dni jsou oba zástavní dlužníci vedeni jako spoluvlastníci v režimu společného jmění manželů pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 132 m2 včetně jeho součásti, stavby rodinného domu [adresa], což je zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Hrušovany u Brna u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, pracoviště [obec] – venkov. U těchto nemovitých věcí je zapsáno zástavní právo smluvní ve prospěch zástavního věřitele na základě smlouvy o zřízení zástavního práva výše citované s právními účinky vkladu ke dni [datum] k zajištění pohledávky ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru výše uvedené.

13. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil tímto způsobem. Řízení o soudním prodeji zástavy je upraveno v ustanovení § 354 až 358 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Podstata tohoto řízení spočívá v tom, že ve smyslu § 358 odst. 1 citovaného zákona soud nařídí prodej zástavy, pokud zástavní věřitel doloží zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním žaloby, jíž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy. Toto řízení končí usnesením soudu, jímž bylo o takové žalobě rozhodnuto. Pokud je žalobě vyhověno, tedy nařídí-li soud prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do fáze druhé, pokud zástavní věřitel podá návrh na nařízení výkonu rozhodnutí. Soudní prodej zástavy je zvláštním typem řízení před soudem, a jeho smyslem a účelem je dosáhnout zpeněžení zástavy a získat tím výtěžek, z něhož se může zástavní věřitel uspokojit.

14. V řízení o soudním prodeji zástavy, tedy v první fázi soudního prodeje zástavy, soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem, jak vyplývá z výše citovaného ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. Jiné skutečnosti nejsou v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány, tedy postaveny najisto, když pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy budou-li se jevit jako alespoň pravděpodobné z předložených listin anebo z jiných důkazů. To však neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné skutečnosti, případně že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu však dojít k v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy, pokud bude návrh na nařízení výkonu takového rozhodnutí podán. Tyto námitky lze ve druhé fázi soudního prodeje zástavy uplatnit prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí anebo vylučovací žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí, jak je uvedeno v ustanovení § 268 a § 267 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. v platném znění. Pro rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy není významné, zda zajištěná pohledávka zanikla splněním, započtením nebo z jiného důvodu, k takové obraně zástavního dlužníka lze přihlédnout až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy.

15. Soud v řízení o soudním prodeji zástavy, tedy v první fázi, při zkoumání, zda bylo doloženo zástavní právo k zástavě a existence pohledávky, však přihlédne též k důvodu neplatnosti zástavní smlouvy, anebo k důvodu neplatnosti smlouvy, z níž je dovozována pohledávka zajištěná zástavním právem. Učiní tak ale pouze tehdy, pokud takový důvod vyšel z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo. Znamená to, že takový důvod je z obsahu spisu zřejmý, evidentní, nevzbuzující pochybnosti, nelze jej věrohodně zpochybnit tvrzeními účastníků a nevyžaduje tak potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků ohledně platnosti smlouvy. Povaha řízení o soudním prodeji zástavy v první fázi je určená okruhem okolností, které jsou posuzovány, a toto neumožňuje soudu provést dokazování k sporným tvrzením ohledně platnosti smluv. Tento názor vychází z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1467/2004, které bylo uveřejněno pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, anebo z usnesení Nejvyššího soudu z 21. 12. 2011 sp. zn. 21 Cdo 2786/2011.

16. Zástavní právo v době uzavření zástavní smlouvy bylo upraveno v ustanovení § 152 a následujících občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Zástavní právo k nemovitým věcem vzniklo podle § 157 odstavec 1 občanského zákoníku vkladem do katastru nemovitostí. Pokud není pohledávka, zajištěná zástavním právem, splněna včas, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy, a totéž právo má zástavní věřitel tehdy, pokud pohledávka byla po své splatnosti splněna jen částečně, anebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky, jak je uvedeno v § 165 odstavec 1 občanského zákoníku Soudní prodej zástavy je jedním ze způsobu zpeněžení zástavy ve smyslu § 165a občanského zákoníku Zástavní smlouva výše citovaná obsahuje označení zástavy i specifikaci pohledávky, kterou zástava zajišťuje, jak vyžaduje ustanovení § 156 odstavec 2 občanského zákoníku. Soud dodává, že dnem [datum] nabyl účinnosti nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který dosavadní občanský zákoník zrušil. Podle § 3037 tohoto nového občanského zákoníku se práva ze zajištění závazku, tedy i právo zástavní, vzniklé přede dnem [datum], posuzuje až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů, tedy v tomto případě podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.

17. Výše jistiny pohledávky zástavního věřitele 273.102,20 Kč představuje rozdíl mezi poskytnutým meziúvěrem 350.000 Kč a částkou 76.897,80 Kč, která byla z plateb zástavních dlužníků započtena na jistinu. Úrok z meziúvěru v sazbě 7,9% ročně byl dohodnut ve výše citované smlouvě o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření. S ohledem na přiznané osvobození od placení pohledávek oběma zástavním dlužníkům v insolvenčním řízení soud ještě připomíná ustanovení § 414 odstavec 4 věty první insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb., podle něhož při osvobození dlužníka, pokud nedošlo ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zůstává zajištěnému věřiteli, tedy v tomto případě zástavnímu věřiteli, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku.

18. Jak bylo výše uvedeno, uplatnili zástavní dlužníci 1) a 2) námitku promlčení pohledávky z úvěrové smlouvy a z toho vyplývající promlčení zástavního práva. Soud ohledně těchto námitek odkazuje na shora uvedené právní hodnocení, když promlčení zástavního právo, anebo zánik zajištěné pohledávky nejsou pro rozhodnutí o návrhu na soudní prodej zástavy právně významné. Soud znovu zmiňuje usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1467/2004, když v průběhu jednání soud poučil obě procesní strany ve smyslu tohoto usnesení a podrobně popsal a vysvětlil jednotlivé fáze řízení o soudním prodeji zástavy a poučil účastníky o tom, které skutečnosti lze namítat v které fázi řízení. Námitku promlčení zástavního práva, anebo zánik zajištěné pohledávky lze tudíž uplatnit až ve druhé fázi řízení o soudní prodej zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy, pokud bude návrh na nařízení takového výkonu rozhodnutí zástavním věřitelem podán.

19. Závěrem soud shrnuje, že zástavní věřitel osvědčil shora uvedenou pohledávku, zástavní právo k zástavě na základě výše uvedené zástavní smlouvy, podle níž bylo a je dosud zástavní právo vyznačeno v katastru nemovitostí a konečně osvědčil, že zástavními dlužníky jsou [jméno] [jméno] [celé jméno zástavního dlužníka], kteří jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako spoluvlastníci v režimu společného jmění manželů zastavených nemovitých věcí. Soud proto postupoval podle § 358 odstavec 1 zákona o zvláštních řízeních soudních a nařídil soudní prodej zástavy.

20. O náhradě nákladů řízení o soudním prodeji zástavy se v případě vyhovění návrhu rozhoduje až v rámci exekuce, tedy ve druhé fázi, jak vyplývá z nálezů Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II.ÚS 114/06 a ze dne [datum] sp. zn. III.ÚS 68/16.