8 C 60/2025

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce se sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 134.930,13 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 39.817 Kč s úrokem z prodlení 12 % ročně za dobu od 27. 2. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 95.113,13 Kč- s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 115.431 Kč za dobu od 14. 9. 2024 do 26. 2. 2025- s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 75.614 Kč za dobu od 27. 2. 2025 do zaplacení- s úrokem z prodlení 0,75 % ročně z částky 39.817 Kč za dobu od 27. 2. 2025 do zaplacení- s úrokem ve výši 4.654,56 Kč- s úrokem 12,75 % ročně z částky 95.918,08 Kč za dobu od 8. 10. 2024 do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 14. 9. 2024 dosáhne částky 385.171 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 134.930,13 Kč s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 115.431 Kč za dobu od 14. 9. 2024 do zaplacení a s úrokem 76,04 % ročně z částky 95.918,08 Kč za dobu od 14. 9. 2024 do 7. 10. 2024 ve výši 4.654,56 Kč a s úrokem 12,75 % ročně z částky 95.918,08 Kč za dobu od 8. 10. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 14. 9. 2024 dosáhne částky 385.171 Kč. Tvrdí, že dne 12. 9. 2023 uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru elektronickými prostředky, na základě níž byl žalovanému poskytnut bezhotovostně úvěr 100.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr včetně úroku 76,04 % ročně splatit formou 48 splátek po 6.687 Kč měsíčně. Žalobce před uzavřením smlouvy prověřil na základě dokladů a informací získaných od žalovaného a z databází jeho úvěruschopnost, přičemž zjistil, že volné zdroje žalovaného ke splácení úvěru jsou dostatečné. Žalovaný na úvěr celkem uhradil 60.183 Kč. Žalobci vzniklo právo na zaplacení dvou smluvních pokut po 499 Kč za prodlení žalovaného s úhradou splátek č. , hodnota, a 11, celkem 998 Kč. Dále žalobce požaduje částku 400 Kč za náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného, což se skládá ze dvou částek po 200 Kč za prodlení s úhradou splátek č. , hodnota, a 11. V důsledku prodlení žalovaného o délce 65 dnů u splátky č. , hodnota, , splatné 9. 7. 2024, došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru ke dni 12. 9. 2024. Celá dosud nezaplacená jistina úvěru 95.918,08 Kč a úrok z úvěru přirostlý ke dni zesplatnění ve výši 18.115,91 Kč, se staly součástí nové jistiny úvěru v celkové výši 114.033,99 Kč. Žalobce dále nárokuje smluvní pokutu 19.499,13 Kč, která byla vypočtena v sazbě 0,1 % denně z nové jistiny za dobu od 14. 9. 2024 do 3. 3. 2025. Žalovaná částka 134.930,13 Kč se skládá z nové jistiny 114.033,99 Kč, ze smluvní pokuty 998 Kč, z nákladů za prodlení žalovaného 400 Kč a ze smluvní pokuty po zesplatnění 19.499,13 Kč.

2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutečnosti. Podle úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu České národní banky je žalobce oprávněn k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.

4. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahuje základní parametry úvěru ve výši 100.000 Kč, výši úrokové sazby, počet a výši splátek, celkovou částku, kterou je třeba uhradit, a náklady v případě opožděných plateb. V listině prohlášení klienta a informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru jsou obsaženy souhlasy žalovaného s informacemi o úvěru s poučením ohledně zpracování osobních údajů. Stejná listina obsahuje údaje týkající se zprostředkovatele úvěru , adresa, . Ohledně obou těchto listin, tedy formuláře pro standardní informace o úvěru a prohlášení klienta a informace pro klienta nebylo v řízení zjištěno, že by se tyto listiny dostaly do dispozice žalovaného, že by se žalovaný s nimi seznámil, ani že by vyjádřil s obsahem těchto listin svůj souhlas jakýmkoli způsobem.

5. Z kopií pěti stran průkazu o povolení k trvalému pobytu žalovaného č. , IBAN, vyplývá, že žalobce měl kopie těchto několik stran průkazu žalovaného k dispozici.

6. Z listiny Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že byla vytvořena žalobcem a jsou v ní smluvní strany označeny tak, že žalobce je poskytovatelem úvěru a žalovaný je klientem. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr 100.000 Kč na dobu 48 měsíců na úrok 76,04 % ročně, a žalovaný se zavázal celkem na úvěr uhradit 320.976 Kč formou 48 splátek ve výši 6.687 Kč měsíčně. V části B smlouvy je popsán proces uzavření smlouvy. Článek 6 zahrnuje důsledky prodlení klienta, přičemž za prodlení s úhradou každé splátky o délce 30 dnů vzniká povinnost klienta zaplatit žalobci smluvní pokutu 499 Kč a náhradu vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením 200 Kč za každou splátku. Pokud se klient dostane do prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru a okamžitě splatnými se stává celá jistina, veškeré úroky, smluvní pokuty a náhrady nákladů. Klient je povinen zaplatit novou jistinu, která se skládá z dosud nezaplacené jistiny úvěru a nezaplacených úroků z úvěru ke dni zesplatnění, v den zesplatnění, jinak musí uhradit smluvní pokutu 0,1 % denně z nové jistiny. Na konci listiny v místě vyhrazeném pro podpis klienta je uvedeno datum 12. 9. 2023 a vytištěn jedinečný kód , Anonymizováno, . Podpis žalovaného se na smlouvě nenachází, stejně jako ani podpis zprostředkovatele úvěru. Pod těmito údaji je akceptační doložka o tom, že tato nabídka byla ze strany poskytovatele akceptována dne 12. 9. 2023, k čemuž je připojen podpis oprávněné osoby za žalobce.

7. Dodatek č. , hodnota, návrhu smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru obsahuje žádost klienta, aby smlouva o úvěru byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku, tedy nikoliv způsobem uvedeným v bodě 1 části B smlouvy. Následně je popsán proces uzavření smlouvy a na konci listiny v místě vyhrazeném pro podpis klienta je vytištěno jeho jméno a příjmení, datum 12. 9. 2023 a jedinečný kód , Anonymizováno, , a na konci je akceptační doložka, podepsaná oprávněnou osobou za žalobce. Podpis žalovaného se na smlouvě nenachází.

8. Listina Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru zahrnuje popis hlavních kroků při sjednání spotřebitelského úvěru na dálku. Z této listiny nelze dovodit žádnou souvislost s žalovaným, listina není autorizována ani datována, zřejmě se jedná o obecný popis sjednání smluv o úvěru, které uzavírá žalobce se svými klienty.

9. Listina s názvem Základní informace o klientovi obsahuje číslo smlouvy, telefonní číslo, e-mailovou adresu, číslo účtu a datum žádosti, podpisu a vyplacení. Jedná se pouze o souhrn údajů. Z této listiny soud nevzal za prokázány žádné skutečnosti.

10. Z listiny Důkaz o odeslání 1 Kč nelze vzít za prokázáno, že by kdokoliv odeslal 12. 9. 2023 z konkrétního účtu na jiný konkrétní účet platbu 1 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného, který bude zmíněn níže, vyplývá, že 12. 9. 2023 na účet žalovaného byla připsána částka 1 Kč z platební brány ThePay, nikoliv z účtu žalobce.

11. Z listiny Zaslaná SMS – informace o vyplacení a z listiny Důkaz o přijaté SMS pro vyplacení nevzal soud za prokázány žádné skutečnosti. Z těchto listin nevyplývá, že by žalobce odeslal žalovanému 12. 9. 2023 jakoukoli zprávu SMS, jejímž obsahem by bylo odeslání 1 Kč a žádost o použití podpisového kódu. Rovněž z nich nelze vzít za prokázáno, že by byla doručena nějaká potvrzovací SMS jakéhokoliv obsahu, tedy ani souhlas žalovaného blíže nespecifikovaný.

12. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 9. 10. 2025 soud ověřil, že majitelem účtu č. , Anonymizováno, je žalovaný. Z výpisu transakcí na tomto účtu soud zjistil, že na tento účet žalovaného byla dne 12. 9. 2023 připsána částka 100.000 Kč z účtu žalobce.

13. Dopisem z 13. 9. 2023 oznámil žalobce žalovanému, že došlo ke schválení úvěru z výše uvedené smlouvy, a připojil k tomu splátkový kalendář, v němž je rozepsáno všech 48 splátek úvěru, u každé je uvedeno datum splatnosti, výše splátky a částka, která ze splátky umořuje jistinu a která umořuje úrok z úvěru. Podle doručenky byl tento dopis žalovanému doručen dne 15. 9. 2023.

14. Ohledně uzavření úvěrové smlouvy mezi žalobcem a žalovaným žalobce odkázal na dokument Technický popis uzavření smlouvy a jejího podpisu a tvrdí, že konkrétně v tomto případě žalovaný dne 12. 9. požádal žalobce o poskytnutí úvěru a přiložil k tomu požadované informace, doklady ohledně existence účtu na jméno žalovaného, kopii dokladu totožnosti a listiny k ověření úvěruschopnosti, a žalovaný současně sdělil žalobci své kontaktní údaje a bankovní spojení. Po prověření úvěruschopnosti žalovaného zaslal žalobce žalovanému na e-mailovou adresu veškerou nepodepsanou smluvní dokumentaci včetně příloh a SMS informující žalovaného o odeslání této dokumentace. Žalobce odeslal platbu 1 Kč na bankovní účet žalovaného, platba byla opatřena variabilním symbolem představujícím žalobcem vygenerovaný jedinečný podpisový kód. Po potvrzení platební brány o odeslání platby odeslal žalobce žalovanému SMS informující o provedené platbě 1 Kč s pokyny, jak lze vyslovit souhlas s obsahem úvěrové smlouvy a tuto pomocí podpisového kódu podepsat. Žalovaný měl v případě jeho souhlasu zaslat žalobci SMS zprávu „souhlasím jméno a příjmení plus podpisový kód“. Žalovaný dne 12. 9. 2023 zaslal žalobci tuto SMS zprávu a tím potvrdil, že se s dokumentací seznámil, a tedy řádně akceptoval nabídku na uzavření smlouvy. Žalobce odeslal žalovanému oznámení o schválení úvěru, což si žalovaný převzal 15. 9. 202315. Tato tvrzení žalobce o uzavření úvěrové smlouvy jsou jednak neúplná a jednak nebyla v řízení prokázána. Nebylo zjištěno, že by žalovaný požádal žalobce o poskytnutí úvěru, že by přiložil jakékoliv informace, doklady o existenci svého účtu, listiny k ověření jeho úvěruschopnosti a kontaktní údaje. Dále nebylo prokázáno, že by žalobce zaslal žalovanému na e-mailovou adresu veškerou smluvní dokumentaci včetně příloh, které konkrétní listiny tvořily takovou dokumentaci a jaký byl jejich obsah. Nebylo ani prokázáno, že by žalobce zaslal žalovanému SMS informující o odeslání dokumentace. Nebylo ani prokázáno, že žalobce odeslal žalovanému platbu 1 Kč na účet žalovaného, jak soud shora uvedl, platba 1 Kč byla sice na účet žalovaného skutečně připsána, avšak nelze zjistit, zda to bylo z účtu žalobce. Rovněž nebylo prokázáno, že by žalobce odeslal žalovanému SMS informující o provedení této platby, včetně pokynů, jakým způsobem má žalovaný vyslovit souhlas s obsahem úvěrové smlouvy a tuto smlouvu podepsat pomocí podpisového kódu. Nebylo ani prokázáno, že žalovaný zaslal žalobci SMS zprávu „Souhlasím jméno a příjmením a kód , Anonymizováno, “, ani to, že se žalovaný seznámil s nějakou dokumentací, a že s ní souhlasí. Bylo prokázáno, že žalobce měl k dispozici fotokopii pěti stran průkazu žalovaného o povolení k pobytu a že žalovaný 15. 9. 2023 obdržel oznámení žalobce o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře. Z těchto prokázaných skutečností však nelze dovodit, že žalovaná úvěrová smlouva shora uvedeného obsahu se dostala do dispozice žalovaného a kdy a jakým způsobem se tak mělo stát, ani to, že žalovaný s obsahem této smlouvy vyslovil svůj souhlas a jakým způsobem tento svůj souhlas vyjádřil a kdy se tak mělo stát. Z toho, že žalobce zaslal žalovanému oznámení o schválení úvěru, která obsahovalo výši úvěru, počet a výši splátek a úrokovou sazbu, nevyplývá, že žalovaný s těmito údaji projevil kdy svůj souhlas. Nebylo ani prokázáno, že by žalovaný se seznámil s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.

16. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě je zřejmé, že na účet žalovaného shora uvedený byla připsána částka , částka, dne 7. 6. 2023, která na účet přišla z účtu společnosti , Anonymizováno, . Z výpisu záznamu z registru SOLUS vyplývá pouze to, že k osobě žalovaného dne 12. 9. 2023 nebyly zjištěny žádné skutečnosti. Z listiny hodnocení klienta soud zjistil, že klient žádal o úvěr, byl zaměstnán a měl příjem 32.500 Kč, výdaje měl ve výši 4.860 Kč, což je životní minimum, dále měl splátky ve výši 2.600 Kč, za bydlení měl výdaje 6.321 Kč a náklady na dopravu, kurzy záliby a další měl 3.000 Kč. Celkové výdaje byly sečteny na 16.781 Kč. Klient měl být zaměstnán u , Anonymizováno, , právnická osoba, . s nástupem 1. 1. 2020 na hlavní pracovní poměr, klient nežil s manželkou ani partnerkou. Od celkových příjmů 32.500 Kč byly odpočítány výdaje 16.781 Kč a výsledek 14.719 Kč byl vyhodnocen jako volné zdroje klienta. Tyto údaje se vztahují k úvěrové smlouvě č. , hodnota, , což je výše uvedená smlouva, jinak na této listině se nenachází jméno ani příjmení žalovaného. V závěru listiny je uvedeno, že klient prohlašuje, že poskytl úplné a pravdivé informace. Listina není podepsána, v místě vyhrazeném pro podpis klienta je pouze datum 12. 9. 2023 a jedinečný kód, stejný jako na návrhu na uzavření smlouvy. Z této listiny nelze vzít za prokázáno, že by žalovaný poskytl žalobci údaje v ní uvedené.

17. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací vyplývá pouze to, že žalovaný měl expozici 499.293 Kč, což je součet celkové zbývající částky kreditních karet, celkové čerpání úvěrového rámce nesplátkových operací a celkové zbývající částky splátkových operací v roli žadatele a spolužadatele, dále že měl částku 130.000 Kč jako limit odpovídající součtu celkového úvěrového rámce nesplátkových operací a celkového limitu kreditních karet. Dluh po splatnosti měl žalovaný 0 Kč. Soud má za to, že tento výpis není úplný.

18. Z výpisu z uvedeného účtu žalovaného soud zjistil následující skutečnosti. Dne 9. 8. 2023 žalovaný hradil z účtu ve prospěch , právnická osoba, . platby 930 Kč a 1.460 Kč, dne 10. 8. 2023 na účet žalovaného byla připsána částka 15.000 Kč z účtu , právnická osoba, jako , právnická osoba, , a téhož dne žalovaný odeslal z účtu 10.157,50 Kč na účet , právnická osoba, ., což je nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů. Dne 17. 8. 2023 na účet žalovaného byla připsána částka 13.000 Kč od , Anonymizováno, , právnická osoba, ., dne 23. 8. 2023 byla na účet připsána částka 12.000 Kč od , právnická osoba, ., dne 11. 9. 2023 žalovaný opět ve prospěch , právnická osoba, . hradil dvě platby 930 Kč a 1.460 Kč.

19. Z listiny karta klienta bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil žalobci devětkrát částku 6.687 Kč, tedy celkem 60.183 Kč, poslední platbu provedl 17. 6. 2024 a dále již neplatil ničeho. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobci uhradil částku vyšší. Žalovaný však ničeho takového netvrdil ani neprokázal.

20. Žalobce vyzýval žalovaného k úhradě dlužných splátek, a to dopisem z 9. 8. 2024 urgoval splátky č. , hodnota, a 11 a dopisem z 9. 9. 2024 splátky č. , hodnota, , 11 a 12. Dopisem z 12. 9. 2024 oznámil žalobce žalovanému, že došlo k zesplatnění úvěru, a vyzval žalovaného k úhradě celého dluhu 115.431 Kč. V řízení nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byly tyto tři dopisy žalobce žalovanému odeslány či doručeny.

21. Žalobce se naposledy pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalovaného dopisem své právní zástupkyně z 11. 2. 2025, který byl podle poštovního podacího archu odeslán žalovanému téhož dne doporučeně.

22. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Nebylo prokázáno, že by žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru shora uvedeného obsahu. Bylo prokázáno, že žalovaný obdržel od žalobce dne 12. 9. 2023 na svůj účet 100.000 Kč, žalovaný žalobci uhradil pouze 60.183 Kč. Žalovaný před obdržením zmíněné částky od žalobce byl již zadlužen, obdržel na svůj účet krátce před datem 12. 9. 2023 úvěry od dalších poskytovatelů nebankovních úvěrů. Nebylo prokázáno, že by žalobce zjistil od žalovaného a že by žalovaný poskytl žalobci informace o svých osobních a majetkových poměrech, bylo prokázáno, že na účet žalovaného byla dne 7. 6. 2023 připsána částka 28.493 Kč od , Anonymizováno, . Žalobce vycházel ze smlouvy o úvěru, z toho, že došlo k zesplatnění úvěru ke dni 12. 9. 2024, a požadoval po žalovaném novou jistinu 114.033,99 Kč, smluvní pokutu 998 Kč a náklady prodlení 400 Kč a vypočítal ještě další smluvní pokutu 19.499,13 Kč v sazbě 0,1 % denně z nové jistiny za dobu od 14. 9. 2024 do 3. 3. 2025. Žalovaný žalobci na žalovanou částku ničeho nezaplatil ani po předžalobní výzvě.

23. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, případně smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, žalobce se zavázal na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, ani že by se žalovaný zavázal tyto peněžní prostředky vrátit do určité doby a zaplatit úroky. Nebylo prokázáno ani to, že by se žalobce s žalovaným dohodli na dalších ujednáních, které žalobce tvrdí, například na datu splatnosti, na jakýchkoli poplatcích či nákladech.

24. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé poskytnutí peněžních prostředků, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod jejich poskytnutí. Uzavření jakékoli smlouvy předpokládá, že smluvní strany si ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však nebyla v řízení prokázána. Předložená úvěrová smlouva neobsahuje podpis žalovaného a nebylo zjištěno, že by žalovaný jakýmkoli způsobem na podmínky obsažené v úvěrové smlouvě přistoupil a kdy se tak mělo stát. Nebylo prokázáno, že by žalobce či žalovaný učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím. Nebylo ani zjištěno, že by žalobce či žalovaný projevili vůli být nějakou smlouvou vázáni pro případ, že nabídka bude přijata, jak je vyžadováno v ustanovení § 1731 a § 1732 odst. 1 občanského zákoníku. Nemohlo tudíž být ani prokázáno, který z účastníků, kterého dne a jakým konkrétním způsobem jakoukoli nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijal ve smyslu § 1740 občanského zákoníku. Žalobce tvrdí, že úvěrová smlouva byla mezi účastníky uzavřena prostředky komunikace na dálku. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu i v projednávané věci.

25. Soud ještě uvádí, že podle § 562 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. V řízení však nebylo prokázáno, ve kterých dnech a jakým konkrétním způsobem žalobce či žalovaný měli učinit právní jednání elektronickými nebo jinými technickými prostředky, které by umožňovaly zachytit jejich obsah a určení jednající osoby. Podle druhého odstavce tohoto ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickým systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. V řízení však nic takového nebylo prokázáno. Nebylo zjištěno, že by o právních jednáních byly učiněny jakékoliv záznamy v elektronickém systému, ani jakým způsobem se tyto záznamy prováděly, zda to bylo systematicky či posloupně, a zda a jak byly chráněny proti změnám.

26. Za této situace mohl soud dovodit pouze to, že tvrzená úvěrová smlouva nebyla mezi účastníky vůbec uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalovanému tak nemohla vzniknout povinnost vrátit čerpané peněžní prostředky v dohodnuté lhůtě ani platit žalobci jakékoliv poplatky, úroky, smluvní pokuty či jiné náklady. I kdyby bylo uzavření tvrzené smlouvy prokázáno, nebylo prokázáno, že by si žalobce jakožto věřitel splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, jak mu ukládá ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Bylo prokázáno, že žalobce zjistil a ověřil příjem žalovaného 28.493 Kč ze dne 7. 6. 2023, což je více než tři měsíce před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému. Jedná se pouze o jedinou platbu, a takovéto zjištění a ověření příjmu žalovaného nepovažuje soud za dostačující. Zjištění a ověření příjmu žalovaného měl žalobce provést za delší dobu, nikoliv za jediný měsíc, a ještě tři měsíce před poskytnutím peněžních prostředků, žalobce měl zjistit a ověřit příjem za nejméně tři měsíce před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce zjistil a ověřil průměrný příjem žalovaného 32.500 Kč. Nebylo prokázáno, že by žalobce zjišťoval a ověřoval jakékoliv výdaje žalovaného. I kdyby bylo prokázáno, že žalovaný uvedl, že má splátky 2.600 Kč, náklady na bydlení 6.321 Kč a ostatní náklady 3.000 Kč, nebylo prokázáno, že by žalobce jakýmkoliv způsobem tyto údaje ověřoval. Žalobce do svého výpočtu zahrnul ještě životní minimum 4.860 Kč a jinak se výdajovou stránkou žalovaného nezabýval. Bylo prokázáno, že žalobce znal číslo účtu žalovaného, na který mu odeslal peněžní prostředky 100.000 Kč, a měl k dispozici rovněž potvrzení o přijaté částce na tentýž účet shora uvedené. Pokud by si žalobce vyžádal výpis z účtu žalovaného za poslední tři měsíce před poskytnutím peněžních prostředků, mohl velmi snadno zjistit, že žalovaný je již zadlužen, že čerpal nebankovní úvěry shora uvedené. Sám žalobce připouští, že žalovaný měl nějaké splátky 2.600 Kč, nebylo však prokázáno, že by žalobce zjišťoval či ověřoval zadluženost žalovaného, že by zjistil, jaké úvěry si žalovaný vzal, jaká je nesplacená částka těchto úvěrů, jaká je platební morálka žalovaného. Za takové situace žalobce nemohl porovnat nedostatečně zjištěné a ověřené příjmy žalovaného s nezjištěnými a neověřenými výdaji žalovaného a jeho dosavadními závazky, a tudíž nemohl dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného tvrzený úvěr splatit.

27. Důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného je ve smyslu § 87 odst. 1 téhož zákona neplatnost smlouvy. Jedná se o neplatnost absolutní, neboť tvrzená úvěrová smlouva, pokud by bylo prokázáno její uzavření, by se zjevně příčila dobrým mravům, odporovala zákonu o spotřebitelském úvěru a zjevně narušovala veřejný pořádek.

28. Jak uvádí Nejvyšší soud v rozhodnutí z 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, povinnost odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání i samotné věřitele, tedy i původního věřitele, neboť toto posouzení při žádosti o další úvěry snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry nebo jiné služby již dříve. Z toho soud dovodil, že žalovaná úvěrová smlouva nejen odporuje citovanému zákonu, ale narušuje i veřejný pořádek, a rovněž tak se i zjevně příčí dobrým mravům. Ústavní soud rovněž podpořil a zdůraznil význam a důležitost povinnosti zjišťovat úvěruschopnost spotřebitelů ve svém rozhodnutí ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž uzavřel, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splatit. Soud z dlouholeté rozhodovací činnosti zjistil, že větší pečlivost a uvážlivost poskytovatelů úvěrů před uzavřením úvěrových smluv by často mohla zabránit zbytečnému zadlužování spotřebitelů, kteří nemají dostatečné odborné znalosti a mnohdy pod různými vlivy nejsou schopni své poměry a schopnosti rozumně vyhodnotit. Právě proto zákon o spotřebitelském úvěru klade na odbornost a postup poskytovatelů úvěrů takový důraz.

29. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, a pokud by prokázáno bylo, byla by taková smlouva absolutně neplatná, vycházel soud ze zásad bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, podle něhož se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 100.000 Kč, z čehož žalovaný vrátil toliko 60.183 Kč. Rozdíl těchto částek ve výši 39.817 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, které je povinen žalobci vydat.

30. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je shora uvedený dopis z 11. 2. 2025, odeslaný žalovanému téhož dne doporučeně. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalovaného se dopis dostal 14. 2. 2025, žalovaný měl plnit do 15 dnů od odeslání dopisu, což vychází na 26. 2. 2025. Dnem následujícím 27. 2. 2025 se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, a od téhož dne mu vznikla povinnost podle § 1970 občanského zákoníku platit úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a činí 12 % ročně. Jiná sazba úroků z prodlení smluvena mezi účastníky nebyla.

31. Na základě všech výše uvedených skutečností zavázal soud žalovaného zaplatit žalobci bezdůvodné obohacení 39.817 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Výrokem II. byla žaloba ve zbytku zamítnuta.

32. Žalovaný měl ve sporu úspěch ve větší míře než žalobce, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly. Soud proto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.