8 C 64/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v  obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci manžela: ; celé jméno manžela , datum narození bytem adresa manžela zastoupený JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa a manželky: ; celé jméno manželky , datum narození bytem adresa manželky zastoupená Mgr. jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa o rozvod manželství,

I. Manželství manžela [celé jméno manžela] a manželky [celé jméno manželky], rozené [příjmení], uzavřené dne [datum] v [obec] před Obecním úřadem Říčany, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manžel se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud rozvedl manželství účastníků. Tvrdí, že již před uzavřením manželství spolu účastníci vedli společnou domácnost a oba si byli vědomi svých závazků k jejich dětem z dřívějších vztahů. Bydleli v rodinném domě manželky spolu s jejími dětmi. Po narození nezletilého syna [jméno] se chování manželky změnilo, začala se k manželovi chovat odmítavě, a manžel proto byl na psychologické konzultaci. Největší potíže vznikaly v komunikaci mezi účastníky, kdy tito měli rozdílné názory na způsob vedení domácnosti a rozhodování o finančních záležitostech. Manželka neuznávala jiný způsob řešení, než ten její. Finanční neshody však začaly ještě před uzavřením manželství, kdy manželka si zakoupila nemovitost bez ohledu na předchozí dohodu účastníků a uzavřela smlouvu o hypotečním úvěru. Manželka postupovala bez manželova souhlasu a byla si vědoma toho, že nemovitost bude rekonstruovat za trvání plánovaného manželství účastníků a bude také splácet hypotéku ze společného jmění manželů. Manžel byl tímto jednáním manželky velice zklamán. Manželka postupně odmítala manžela v tom směru, že mu byl vyhrazen pokoj k přespání, důvěra mezi manžely byla narušena, docházelo k odcizování a atmosféra se stávala velmi konfliktní. Manželka vytýkala manželovi, že se stýká se svými dětmi, neumožnila manželově dceři [jméno] realizovat styk ve společné domácnosti účastníků a odmítala s manželovými dětmi trávit společný čas. Od března 2020 účastníci bydlí odděleně a manželství představuje pouze formální svazek.

2. Manželka se k návrhu na rozvod manželství připojila. Potvrdila, že od března 2020 účastníci žijí odděleně a nevedou rodinnou domácnost. Manželské soužití se pro manželku stalo nesnesitelným, i když se snažila přenést přes nevyzpytatelné chování manžela. Manžel byl informován o veškerých závazcích manželky a ujistil manželku, že se o ni i o jejich společného syna postará. Toto však nesplnil, a několik dní po porodu nezletilého [jméno] manželce sdělil, že od rodiny odchází. Manžel odjížděl a přijížděl ze společného bydliště účastníků, přitom ujišťoval manželku o tom, že ji stále miluje. Manželka musela podat návrh na výživné manželky. Manželka popřela, že by bránila manželovi ve styku s jeho dětmi, anebo že by s nimi odmítala trávit společný čas. Narození společného syna účastníků, nezletilého [jméno], vedlo ke vzniku stále se opakujících konfliktních situací, při nichž se manžel projevil jako člověk, který ještě nedozrál k partnerskému soužití.

3. Usnesením z 21. 10. 2020 č. j. 8 C 64/2020-55, které nabylo právní moci [datum], bylo řízení přerušeno na shodný návrh obou účastníků. Manžel následně navrhl pokračování v řízení s tím, že k obnovení společného soužití nedošlo a manželka o to neprojevila žádný zájem. Manželka poté sdělila, že s rozvodem manželství nesouhlasí, účastníci provedli několik pokusů se k sobě vrátit, které však ztroskotaly na tom, že manžel neukončil vztah s jinou ženou. Ještě v červnu 2021 spolu manželé intimně žili a v červenci 2021 manželka přijela za manželem do [obec]. Podle manželky není manželství natolik rozvráceno, aby nebylo možné obnovení soužití, přičemž rozvod manželství není zejména v zájmu nezletilého syna [jméno].

4. Na prvním jednání před soudem dne [datum] doporučil soud účastníkům za pomoci právních zástupců a manželských poradců dohodnout se na konkrétních a jasných pravidlech soužití s ohledem na četné závazky účastníků jak vůči dětem z dřívějších vztahů, tak k majetku, poukázal na krátkost trvání manželství a dotázal se na možnost usmíření.

5. Manžel poukázal na to, že se dlouho snažil, manželce poskytl několik návrhů, avšak ona ho odmítla s tím, že už ho nemiluje. Necítil z její strany podporu ani pravou lásku, jakákoli debata o soužití manželů skončila řešením finančních otázek. Manželka naproti tomu namítla, že vyvinula maximální ochotu a úsilí a snažila se manželovi odpustit, navrhovala mu návštěvu manželské poradny.

6. Za této situace oba účastníci projevili ochotu podstoupit mediaci s tím, že by vyřešili všechny své problémy komplexně a pokusili by se soužití obnovit. Soud proto usnesením z 29. 9. 2021 č. j. 8 C 64/2020-80 nařídil manželovi a manželce první setkání s mediátorem [celé jméno mediátora] a řízení na dobu tří měsíců přerušil. Manžel v červnu 2022 soudu oznámil, že ochota manželky se dohodnout v rámci mediace je nulová, a manžel proto navrhl, aby soud v řízení opět pokračoval.

7. Manželka následně své procesní stanovisko změnila v tom směru, že navrhla, aby manželství bylo rozvedeno s tím, že toto je nenapravitelně rozvráceno, přičemž tento rozvrat časově zařadila do června 2019, kdy manžel od ní odešel.

8. Z oddacího listu soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] v [obec] před Obecním úřadem Říčany, manžel jako svobodný, manželka jako rozvedená, když u ní šlo již o druhé manželství. Podle rodného listu se z manželství narodilo jedno dítě, a to dne [datum] nezletilý [jméno] [celé jméno manžela].

9. Dne [datum] podala manželka žalobu proti manželovi o výživné manželky ve výši 20.000 Kč měsíčně. Řízení u podepsaného soudu bylo zastaveno usnesením ze dne 25. 5. 2020 č. j. 42 C 210/2019-41 z důvodu zpětvzetí žaloby, neboť účastníci spolu uzavřeli dohodu, podle níž se manžel zavázal platit na výživu manželky 8.000 Kč měsíčně.

10. Předchozí manželství manželky, uzavřené dne [datum], bylo rozvedeno rozsudkem podepsaného soudu ze dne 17. 6. 2013 č. j. 33 C 105/2012-23, který nabyl právní moci dne [datum] Nezletilé děti manželky z tohoto jejího prvního manželství, a to syn [jméno] [příjmení], [datum narození], a dcera [jméno] [příjmení], [datum narození], byly rozsudkem podepsaného soudu ze dne 3. 10. 2012 č. j. P 253/2012-24, který nabyl právní moci dne [datum], svěřeny do péče manželky a jejímu prvnímu manželovi bylo stanoveno výživné.

11. Manžel má ze svého předchozího vztahu rovněž dvě děti, a to nezletilou [jméno] [celé jméno manželky], narozenou [datum], a nezletilou [jméno] [celé jméno manželky], narozenou [datum]. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 3. 6. 2013 sp. zn. 15 Nc 37/2008 a rozsudkem téhož soudu ze dne 20. 6. 2018 č. j. 7 Nc 3451/2017-98 byly tyto děti svěřeny do péče matky a manželovi bylo stanoveno výživné, přičemž byl rovněž upraven jeho styk s nezletilou [jméno].

12. Z výpovědi manžela zjistil soud, jakým způsobem manžel vnímal soužití účastníků. Manželství bylo uzavřeno po předchozím přibližně dvouletém soužití účastníků, a manžel tak učinil z lásky. Ihned poté však cítil, že se situace změnila. Účastníci bydleli v rodinném domě manželky v [obec] a s nimi ještě žily dvě její děti z jejího předchozího manželství. Problémy a neshody mezi manžely byly od počátku. Manžel do narození [jméno] investoval do rodinného domu manželky, pořídil nábytek, sádrokartony, opravil bazén. Vadilo mu, že manželka ignorovala jeho rodinu a nebyla ochotna s ním jezdit do [obec]. Manžel si přál mít pěknou rodinu a těšil se na narození nezletilého [jméno]. V roce 2019 mu však manželka oznámila, že už ho nechce, a vybídla ho, aby požádal o rozvod. Mezi účastníky docházelo k silným hádkám, z jejich vztahu se vytrácela harmonie, a manžel měl pocit, že manželka s ním není z lásky, ale z prospěchu. Manželovi také vadilo, že o ničem nemohl rozhodovat, pokud šlo o nezletilého syna anebo o finanční otázky. Navrhoval manželce, aby zašli do manželské poradny, avšak k tomu nedošlo. Pociťoval ze strany manželky nedůvěru po finanční stránce, manželka mu sdělila, že manželovy závazky ji nezajímají, a sama si brala hypotéky. Manžel mnohokrát manželce nabízel různá řešení, ona však na to nereflektovala, a pro manžela bylo takové soužití velice stresující. Manželka odmítla návrh manžela ohledně toho, že účastníci budou mít společné účty a karty. Když se manžel pokoušel s manželkou domluvit, manželka ho urážela, shazovala, psala mu SMS zprávy o tom, že on všechno dělá špatně, případně na manželovy [příjmení] zprávy sama nereagovala. Na konci roku 2021 v rámci mediace se účastníci dohodli, že se pokusí ještě vše vyřešit, toto se jim však nepodařilo, neboť nebyli schopni se domluvit vůbec na ničem. V předešlé době musel vždy ustupovat manžel a manželka byla zvyklá si klást neustále nějaké podmínky. Při konfliktech dokonce došlo i k fyzickému napadení, kdy jednou manželka manžela napadla a fackovala ho před jeho čtrnáctiletou dcerou. Manžel od roku 2019 nemá klíče od rodinného domu manželky, ani přístup do tohoto domu, a když se chtěl vidět s nezletilým [jméno], musel si mnohokrát sehnat ubytování v hotelu. Účastníci se naposledy intimně stýkali v lednu 2022, když byli na několikadenní dovolené v rámci mediace. Po skončení dovolené každý z manželů odjel svým autem a nevyřešili spolu ničeho. Účastníci spolu bydleli do března 2020, kdy manželka vyhodila manžela z domu a sebrala mu klíče a vyměnila zámky. Podle manžela spolu účastníci úplně nikdy nehospodařili, každý měl vlastní domácnost, manželka nakupovala sobě a dětem, avšak před březnem 2020 se ještě pralo a vařilo pro všechny a účastníci se spolu stravovali. Manžel už k manželce ztratil citový vztah, nevěří jí vůbec, a pociťuje k manželce averzi. Vnímá to tak, že jejich vzájemný vztah byl postaven v podstatě na vydírání, a s manželkou už žít nechce. Od prosince 2020 manžel udržuje známost s jinou ženou, s níž v současné době žije ve [obec].

13. Manželka ve své výpovědi popsala soužití účastníků z jejího pohledu. Potvrdila, že účastníci před sňatkem spolu žili, bydleli spolu s jejími dětmi s předchozího manželství v jejím rodinném domě v [obec]. Manželka uzavřela sňatek z lásky a přepokládala, že tento vztah jí vydrží na zbytek života. Soužití vnímala jako spokojené do narození nezletilého syna [jméno], avšak po jejím návratu z porodnice po několika dnech manžel odešel a vzal si některé své věci. Účastníci se nedohodli v oblasti finančního hospodaření, manželka neměla dostatek peněz, a proto podala proti manželovi žalobu o výživné manželky. Manžel jí navrhoval různá řešení, manželka zpočátku s ním o tom komunikovala, žádala, aby spolu navštívili manželskou poradnu. Manžel za manželkou přijížděl a poté zase odjížděl, jeho odjezdy byly jednak z důvodu jeho styku s jeho dcerami z předchozího vztahu, anebo také z jiných důvodů. Manžel ujišťoval manželku o své lásce, avšak zároveň od ní odjížděl, tvrdil, že se chce vrátit, avšak toto nedodržel natrvalo. Manželka popřela, že by v březnu 2020 manžela vyhodila z domu. Připustila, že začátkem roku 2020 sdělila manželovi, že se chce rozvést, a že už není jeho manželka. Nějaké city k manželovi ještě chovala, avšak velice jí vadilo jeho chování, kdy na jedné straně tvrdil, jak ji miluje, a na druhé straně od ní odjížděl. Intimně se podle manželky účastníci stýkali sporadicky podle toho, kdy manžel za manželkou přijel, o prázdninách 2021 se nestýkali, v září 2021 se stýkali, poté až v listopadu 2021 a následně až v lednu 2022 a poté v červnu 2022. Manželka v září 2021 znovu otěhotněla, avšak počátkem listopadu téhož roku potratila. Účastníci společně hospodařili do narození nezletilého [jméno]. V rámci snahy účastníků vyřešit problémy a obnovit soužití manželka dala v lednu 2022 opět manželovi klíče od domu, v tomtéž měsíci byli na krátké dovolené, na níž však ničeho nevyřešili, a tato dovolená jejich vztahy nezlepšila. Od února 2022 manžel již nemá klíče od domu manželky v [obec]. Manželka žádnou známost s jiným mužem za trvání manželství účastníků neměla. Dlouho doufala, že manžel se k ní natrvalo vrátí a uvědomí si hodnotu rodiny, avšak k tomu nedošlo, naopak manžel navázal známost s jinou ženou. Podle manželky už nemá smysl, aby učinila cokoli pro zachování manželství, v současné době již nechce s manželem žít.

14. Soud provedl dokazování i elektronickou komunikací mezi účastníky, tedy e-maily a SMS zprávami. Z e-mailu manžela z [datum] vyplývá, že urguje odpověď manželky na jeho předchozí návrhy, projevuje snahu vyřešit nastalou situaci a uvádí podmínky pro obnovení soužití, zmiňuje také to, že manželka ho několikrát vyhodila ze svého domu v [obec]. V e-mailu z [datum] znovu manžel žádá manželku o řešení situace a sdělení jasného stanoviska, zda chce manželství zachránit anebo se chce rozvést. Následující den [datum] manžel ještě doplňuje své návrhy a vysvětluje své stanovisko. Z SMS zpráv bez dat vyplývá, že účastníci spolu touto formou diskutovali, zda ještě mezi nimi může být láska, manželka manželovi vyčítala, že má vztah s jinou ženou. Z SMS zprávy z [datum] je zřejmé, že manžel oznamuje manželce, že se chce vrátit do [obec], že druhý den odjíždí večer a až do neděle s manželkou nebude. Manželka mu odpověděla v tom směru, že doufá, že po těch pár dnech si v klidu promluví bez výčitek a urážek.

15. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Účastníci spolu nejprve žili v nesezdaném soužití po dobu více než jednoho roku. Každý měl již v té době dvě děti z předchozího vztahu a své majetkové zázemí, manželka v [obec] a manžel ve [obec] v [obec]. Účastníci uzavřeli manželství z lásky a z manželství se jim narodil syn [jméno]. Účastníci bydleli v rodinném domě manželky v [obec] spolu s jejími dvěma dětmi z jejího předchozího manželství. Jejich soužití se zhoršilo po narození nezletilého [jméno]. Účastníci se nedokázali shodnout na základních zásadách fungování rodiny, na finančních otázkách a na časovém rozsahu plnění jejich povinností z dřívějšího života. Mezi účastníky docházelo ke konfliktům a výčitkám. Manžel se začal vzdalovat ze společné domácnosti, jednak za účelem styku se svými dětmi z předchozího vztahu, a rovněž tak i z jiných důvodů. Účastníci se pokoušeli situaci nějak řešit, toto se jim však nepodařilo a nedokázali se shodnout na ničem. Manželka podala na manžela žalobu o výživné manželky, v průběhu řízení účastníci uzavřeli dohodu a řízení bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby. Intimně se účastníci stýkali pouze sporadicky, když byli spolu, a to přibližně do ledna 2022. Následně již mezi nimi k intimním stykům došlo pouze výjimečně. Společně účastníci hospodařili v plném rozsahu do narození nezletilého [jméno], poté již pouze omezeně a občas. V březnu 2020 manželka oznámila manželovi, že už ho ve svém domě nechce, a od té doby manžel ve společném bydlišti pobýval pouze občas. Mezi účastníky došlo k několika pokusům o obnovení manželského soužití, tyto však nebyly úspěšné. Citový vztah už účastníci k sobě navzájem ztratili a v současné době si už nepřejí spolu žít. Manžel v prosinci 2020 navázal známost s jinou ženou, s níž nyní žije ve [obec]. Manžel pociťuje vůči manželce averzi. Manželka považuje manžela za špatného člověka a rovněž s ním být nechce s tím, že to bude takto lepší i pro nezletilého [jméno].

16. V souladu s ustanovením § 389 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, se soud pokusil o usmíření manželů, navrhl jim návštěvu manželské poradny a přerušení řízení. Jak soud shora zmínil, na shodný návrh účastníků byla nařízena mediace, když účastníci projevili ochotu se ještě pokusit o obnovení soužití a vyřešit komplexně všechny problémy. U posledního jednání však účastníci všechny tyto možnosti odmítli. Manželka se vyjádřila tak, že je přesvědčena o tom, že pro ni i pro nezletilého [jméno] je lepší, když účastníci žijí odděleně. Pokládá manžela za špatného člověka a neumí si představit, že by spolu ještě mohli žít jako manželé. Manžel překročil určitou mez, a za takové situace už nelze vzít ničeho zpět.

17. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Vztahy mezi manželi jsou upraveny v ustanovení § 687 odstavec 1 a 2 občanského zákoníku, podle něhož mají manželé rovné povinnosti a rovná práva, jsou si navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Manželství je považováno ve smyslu § 655 občanského zákoníku za trvalý svazek muže a ženy, vzniklý podle zákona, a jeho hlavním účelem je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Z toho vyplývá, že k rozvodu manželství je možné přistoupit jedině ze závažných důvodů. Podmínky rozvodu manželství jsou stanoveny v § 755 odstavec 1 občanského zákoníku tak, že manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud ve smyslu § 756 občanského zákoníku vždy zjišťuje existenci rozvratu manželství.

18. Z výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud závěr, že v manželství účastníků existují vážné neshody a konflikty již od roku 2019, které začaly vznikat převážně po narození nezletilého [jméno]. Účastníkům se nepodařilo tyto problémy vyřešit, neshody přetrvávaly, až přerostly v hluboký nesoulad, tedy rozvrat, který nyní je již tak vážný a takové intenzity, že obnovení manželského soužití nelze očekávat. Bylo prokázáno, že nejméně od března 2020 spolu účastníci nebydlí, nehospodaří společně. I po této době se sice intimně stýkali, avšak pouze příležitostně, když se spolu setkali, případně když se snažili o obnovení soužití. S ohledem na současný postoj obou účastníků výše popsaný k možnosti usmíření lze pokládat jejich soužití za rozvráceno i nenapravitelně.

19. Soud v souladu s ustanovením § 756 občanského zákoníku zjišťoval i příčiny rozvratu manželství. Tyto spočívají v tom, že účastníkům se nepodařilo skloubit jejich odlišné názory a představy o společném životě do té míry, aby vytvořili spokojené rodinné zázemí, které by bylo přijatelné pro každého z nich. Účastníci nebyli schopni si vycházet vzájemně vstříc, u obou chyběla ochota ustoupit a dohodnout se na kompromisním řešení v různých oblastech jejich života. Účastníci nezohlednili dostatečně skutečnost, že vstupovali do manželství s tím, že každý z nich měl již závazky ze svých dřívějších vztahů, přičemž každý měl dvě děti a svůj majetek, a manžel měl děti i majetkové zázemí ve značné vzdálenosti, až ve [obec] v [obec]. Účastníci uzavřeli manželství, aniž se předtím dohodli na jasných a jednoznačných pravidlech svého soužití. Účastníci podcenili existenci svých dřívějších závazků a z toho vyplývající řadu povinností, přičemž si nevyjasnili před sňatkem majetkové a finanční otázky, péči o nemovitosti, o děti z předchozích vztahů, a nedohodli se na míře a časovém rozsahu plnění svých závazků. V důsledku toho mezi účastníky docházelo k řadě konfliktů zejména po narození jejich společného nezletilého syna [jméno], což představovalo pro soužití účastníků další zátěž. Ve vztahu mezi účastníky tudíž zcela chyběl klid, jistota a stabilita, což způsobilo narušení jejich citových vazeb. Další příčinou rozvratu manželství bylo porušení manželské věrnosti na straně manžela, který udržuje známost s jinou ženou, s níž v současné době žije.

20. Poměry nezletilého dítěte účastníků v době po rozvodu byly před tímto rozhodnutím pravomocně upraveny, jak vyžaduje ustanovení § 755 odst. 3 občanského zákoníku. Stalo se tak rozsudkem podepsaného soudu ze dne 26. 5. 2020 č. j. Nc 103/2020-36, který nabyl právní moci dne [datum]. Citovaným rozsudkem byla schválena dohoda účastníků, podle níž byl nezletilý [jméno] [celé jméno manžela] pro dobu po rozvodu svěřen do péče manželky a manžel se zavázal platit na výživu nezletilého [jméno] 7.000 Kč měsíčně. Z odůvodnění rozsudku se podává, že opatrovnický soud vzal za prokázáno, že účastníci nevedou společnou domácnost a nežijí spolu od března 2020. Dalším rozsudkem podepsaného soudu ze dne 26. 5. 2022 č. j. P 237/2021-139 byl zamítnut návrh manžela na změnu svěření nezletilého [jméno] do péče a dřívější rozsudek byl změněn tak, že manželovi bylo uloženo platit na výživu nezletilého [jméno] zvýšenou částku 10.000 Kč měsíčně od [datum], a byl vymezen rozsah styku manžela s nezletilým [jméno]. Rozsudek však ještě nenabyl právní moci.

21. Ve smyslu § 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku byl soud ještě povinen zkoumat, zda rozvod manželství není v rozporu se zájmem nezletilého dítěte, který je dán zvláštními důvody, přičemž tento zájem nezletilého dítěte na trvání manželství soud zjišťoval také dotazem u opatrovníka dítěte, který mu byl ustanoven v řízení opatrovnickém. V této souvislosti je třeba především uvést, že pro nezletilé dítě je nejvhodnější, když vyrůstá v úplné rodině, v níž existují dobré a pevné vzájemné rodinné vztahy, aby tak dítě mělo jistotu ve stabilním rodinném zázemí, které je tak důležité pro jeho harmonický fyzický a psychický vývoj. Pokud však manželé, tedy rodiče nezletilého dítěte, v důsledku narušených vzájemných vztahů nejsou schopni klidné rodinné zázemí vytvořit a nejsou ochotni manželské soužití obnovit, je situace odlišná. Ohledně nezletilého [jméno] soud z výpovědí účastníků a ze zprávy kolizního opatrovníka nezletilého [jméno], města Rosice, zjistil, že nezletilý [jméno] zůstal v péči matky, tedy manželky, manžel hradí výživné a se synem se stýká, tato otázka je předmětem výše uvedeného opatrovnického řízení a rozhodnutí zatím není pravomocné. Problémy mezi účastníky měly vliv na nezletilého [jméno] v tom směru, že ještě nyní se občas pomočuje a okusuje si nehty. Ze zprávy města Rosice ze dne [datum], kterou soud vyžádal podle výše citovaného ustanovení, vyplývá, že opatrovník neshledal žádné vážné důvody, pro které by byl rozvod manželství účastníků v rozporu se zájmy nezletilého [jméno]. Soud v této souvislosti ještě konstatuje, že rozvodem manželství účastníků se na stávající situaci jejich nezletilého syna již ničeho nezmění.

22. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti má soud za to, že podmínky ustanovení § 755 občanského zákoníku jsou splněny, a proto návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl.

23. V řízení o rozvod manželství platí podle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních zásada, že účastníci nemají vzájemně právo na náhradu nákladů řízení. Toto právo lze přiznat pouze tehdy, odůvodňují-li to okolnosti případu. Okolnostmi případu je třeba rozumět zjištěné příčiny rozvratu manželství, které v tomto případě byly shledány na straně obou účastníků. Manželka požadovala náhradu nákladů řízení s ohledem na nedostatečnou citovou podporu ze strany manžela po narození syna, na rozdílné představy o finančním hospodaření v manželství, nevyzpytatelné verbálně i fyzicky agresivní chování manžela vůči manželce a mimomanželský poměr manžela. Soud v této souvislosti odkazuje na shora uvedená skutková zjištění a uvádí, že sice vzal za prokázáno, že manžel porušil manželskou věrnost a udržuje mimomanželský poměr, toto však bylo pouze jednou z příčin rozvratu manželství. Nelze mít za to, že rozvrat manželství způsobil výhradně manžel. Jak soud shora uvedl, hlavní příčinou rozvratu manželství bylo to, že účastníci podcenili své četné dřívější závazky a vstoupili do manželství za situace, kdy se nedohodli na jasných pravidlech soužití a na tom, do jaké míry a v jakém časovém rozsahu každý z nich bude plnit povinnosti ze svých dřívějších závazků. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.