8 C 64/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci manžela: ; celé jméno manžela, datum narození bytem adresa manžela zastoupený JUDr. jméno příjmení, advokátem se sídlem adresa a manželky: ; celé jméno manželky, datum narození bytem adresa manželky zastoupená Mgr. jméno příjmení, advokátkou se sídlem adresa o rozvod manželství,

I. Manželství manžela celé jméno manžela a manželky celé jméno manželky, rozené příjmení, uzavřené dne datum v obec před Obecním úřadem Říčany, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manžel se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud rozvedl manželství účastníků. Tvrdí, že již před uzavřením manželství spolu účastníci vedli společnou domácnost a oba si byli vědomi svých závazků k jejich dětem z dřívějších vztahů. Bydleli v rodinném domě manželky spolu s jejími dětmi. Po narození nezletilého syna jméno se chování manželky změnilo, začala se k manželovi chovat odmítavě, a manžel proto byl na psychologické konzultaci. Největší potíže vznikaly v komunikaci mezi účastníky, kdy tito měli rozdílné názory na způsob vedení domácnosti a rozhodování o finančních záležitostech. Manželka neuznávala jiný způsob řešení, než ten její. Finanční neshody však začaly ještě před uzavřením manželství, kdy manželka si zakoupila nemovitost bez ohledu na předchozí dohodu účastníků a uzavřela smlouvu o hypotečním úvěru. Manželka postupovala bez manželova souhlasu a byla si vědoma toho, že nemovitost bude rekonstruovat za trvání plánovaného manželství účastníků a bude také splácet hypotéku ze společného jmění manželů. Manžel byl tímto jednáním manželky velice zklamán. Manželka postupně odmítala manžela v tom směru, že mu byl vyhrazen pokoj k přespání, důvěra mezi manžely byla narušena, docházelo k odcizování a atmosféra se stávala velmi konfliktní. Manželka vytýkala manželovi, že se stýká se svými dětmi, neumožnila manželově dceři jméno realizovat styk ve společné domácnosti účastníků a odmítala s manželovými dětmi trávit společný čas. Od března 2020 účastníci bydlí odděleně a manželství představuje pouze formální svazek.

2. Manželka se k návrhu na rozvod manželství připojila. Potvrdila, že od března 2020 účastníci žijí odděleně a nevedou rodinnou domácnost. Manželské soužití se pro manželku stalo nesnesitelným, i když se snažila přenést přes nevyzpytatelné chování manžela. Manžel byl informován o veškerých závazcích manželky a ujistil manželku, že se o ni i o jejich společného syna postará. Toto však nesplnil, a několik dní po porodu nezletilého jméno manželce sdělil, že od rodiny odchází. Manžel odjížděl a přijížděl ze společného bydliště účastníků, přitom ujišťoval manželku o tom, že ji stále miluje. Manželka musela podat návrh na výživné manželky. Manželka popřela, že by bránila manželovi ve styku s jeho dětmi, anebo že by s nimi odmítala trávit společný čas. Narození společného syna účastníků, nezletilého jméno, vedlo ke vzniku stále se opakujících konfliktních situací, při nichž se manžel projevil jako člověk, který ještě nedozrál k partnerskému soužití.

3. Usnesením z 21. 10. 2020 č. j. 8 C 64/2020-55, které nabylo právní moci datum, bylo řízení přerušeno na shodný návrh obou účastníků. Manžel následně navrhl pokračování v řízení s tím, že k obnovení společného soužití nedošlo a manželka o to neprojevila žádný zájem. Manželka poté sdělila, že s rozvodem manželství nesouhlasí, účastníci provedli několik pokusů se k sobě vrátit, které však ztroskotaly na tom, že manžel neukončil vztah s jinou ženou. Ještě v červnu 2021 spolu manželé intimně žili a v červenci 2021 manželka přijela za manželem do obec. Podle manželky není manželství natolik rozvráceno, aby nebylo možné obnovení soužití, přičemž rozvod manželství není zejména v zájmu nezletilého syna jméno.

4. Na prvním jednání před soudem dne datum doporučil soud účastníkům za pomoci právních zástupců a manželských poradců dohodnout se na konkrétních a jasných pravidlech soužití s ohledem na četné závazky účastníků jak vůči dětem z dřívějších vztahů, tak k majetku, poukázal na krátkost trvání manželství a dotázal se na možnost usmíření.

5. Manžel poukázal na to, že se dlouho snažil, manželce poskytl několik návrhů, avšak ona ho odmítla s tím, že už ho nemiluje. Necítil z její strany podporu ani pravou lásku, jakákoli debata o soužití manželů skončila řešením finančních otázek. Manželka naproti tomu namítla, že vyvinula maximální ochotu a úsilí a snažila se manželovi odpustit, navrhovala mu návštěvu manželské poradny.

6. Za této situace oba účastníci projevili ochotu podstoupit mediaci s tím, že by vyřešili všechny své problémy komplexně a pokusili by se soužití obnovit. Soud proto usnesením z 29. 9. 2021 č. j. 8 C 64/2020-80 nařídil manželovi a manželce první setkání s mediátorem celé jméno mediátora a řízení na dobu tří měsíců přerušil. Manžel v červnu 2022 soudu oznámil, že ochota manželky se dohodnout v rámci mediace je nulová, a manžel proto navrhl, aby soud v řízení opět pokračoval.

7. Manželka následně své procesní stanovisko změnila v tom směru, že navrhla, aby manželství bylo rozvedeno s tím, že toto je nenapravitelně rozvráceno, přičemž tento rozvrat časově zařadila do června 2019, kdy manžel od ní odešel.

8. Z oddacího listu soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne datum v obec před Obecním úřadem Říčany, manžel jako svobodný, manželka jako rozvedená, když u ní šlo již o druhé manželství. Podle rodného listu se z manželství narodilo jedno dítě, a to dne datum nezletilý jméno celé jméno manžela.

9. Dne datum podala manželka žalobu proti manželovi o výživné manželky ve výši 20.000 Kč měsíčně. Řízení u podepsaného soudu bylo zastaveno usnesením ze dne 25. 5. 2020 č. j. 42 C 210/2019-41 z důvodu zpětvzetí žaloby, neboť účastníci spolu uzavřeli dohodu, podle níž se manžel zavázal platit na výživu manželky 8.000 Kč měsíčně.

10. Předchozí manželství manželky, uzavřené dne datum, bylo rozvedeno rozsudkem podepsaného soudu ze dne 17. 6. 2013 č. j. 33 C 105/2012-23, který nabyl právní moci dne datum Nezletilé děti manželky z tohoto jejího prvního manželství, a to syn jméno příjmení, datum narození, a dcera jméno příjmení, datum narození, byly rozsudkem podepsaného soudu ze dne 3. 10. 2012 č. j. P 253/2012-24, který nabyl právní moci dne datum, svěřeny do péče manželky a jejímu prvnímu manželovi bylo stanoveno výživné.

11. Manžel má ze svého předchozího vztahu rovněž dvě děti, a to nezletilou jméno celé jméno manželky, narozenou datum, a nezletilou jméno celé jméno manželky, narozenou datum. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 3. 6. 2013 sp. zn. 15 Nc 37/2008 a rozsudkem téhož soudu ze dne 20. 6. 2018 č. j. 7 Nc 3451/2017-98 byly tyto děti svěřeny do péče matky a manželovi bylo stanoveno výživné, přičemž byl rovněž upraven jeho styk s nezletilou jméno.

12. Z výpovědi manžela zjistil soud, jakým způsobem manžel vnímal soužití účastníků. Manželství bylo uzavřeno po předchozím přibližně dvouletém soužití účastníků, a manžel tak učinil z lásky. Ihned poté však cítil, že se situace změnila. Účastníci bydleli v rodinném domě manželky v obec a s nimi ještě žily dvě její děti z jejího předchozího manželství. Problémy a neshody mezi manžely byly od počátku. Manžel do narození jméno investoval do rodinného domu manželky, pořídil nábytek, sádrokartony, opravil bazén. Vadilo mu, že manželka ignorovala jeho rodinu a nebyla ochotna s ním jezdit do obec. Manžel si přál mít pěknou rodinu a těšil se na narození nezletilého jméno. V roce 2019 mu však manželka oznámila, že už ho nechce, a vybídla ho, aby požádal o rozvod. Mezi účastníky docházelo k silným hádkám, z jejich vztahu se vytrácela harmonie, a manžel měl pocit, že manželka s ním není z lásky, ale z prospěchu. Manželovi také vadilo, že o ničem nemohl rozhodovat, pokud šlo o nezletilého syna anebo o finanční otázky. Navrhoval manželce, aby zašli do manželské poradny, avšak k tomu nedošlo. Pociťoval ze strany manželky nedůvěru po finanční stránce, manželka mu sdělila, že manželovy závazky ji nezajímají, a sama si brala hypotéky. Manžel mnohokrát manželce nabízel různá řešení, ona však na to nereflektovala, a pro manžela bylo takové soužití velice stresující. Manželka odmítla návrh manžela ohledně toho, že účastníci budou mít společné účty a karty. Když se manžel pokoušel s manželkou domluvit, manželka ho urážela, shazovala, psala mu SMS zprávy o tom, že on všechno dělá špatně, případně na manželovy příjmení zprávy sama nereagovala. Na konci roku 2021 v rámci mediace se účastníci dohodli, že se pokusí ještě vše vyřešit, toto se jim však nepodařilo, neboť nebyli schopni se domluvit vůbec na ničem. V předešlé době musel vždy ustupovat manžel a manželka byla zvyklá si klást neustále nějaké podmínky. Při konfliktech dokonce došlo i k fyzickému napadení, kdy jednou manželka manžela napadla a fackovala ho před jeho čtrnáctiletou dcerou. Manžel od roku 2019 nemá klíče od rodinného domu manželky, ani přístup do tohoto domu, a když se chtěl vidět s nezletilým jméno, musel si mnohokrát sehnat ubytování v hotelu. Účastníci se naposledy intimně stýkali v lednu 2022, když byli na několikadenní dovolené v rámci mediace. Po skončení dovolené každý z manželů odjel svým autem a nevyřešili spolu ničeho. Účastníci spolu bydleli do března 2020, kdy manželka vyhodila manžela z domu a sebrala mu klíče a vyměnila zámky. Podle manžela spolu účastníci úplně nikdy nehospodařili, každý měl vlastní domácnost, manželka nakupovala sobě a dětem, avšak před březnem 2020 se ještě pralo a vařilo pro všechny a účastníci se spolu stravovali. Manžel už k manželce ztratil citový vztah, nevěří jí vůbec, a pociťuje k manželce averzi. Vnímá to tak, že jejich vzájemný vztah byl postaven v podstatě na vydírání, a s manželkou už žít nechce. Od prosince 2020 manžel udržuje známost s jinou ženou, s níž v současné době žije ve obec.

13. Manželka ve své výpovědi popsala soužití účastníků z jejího pohledu. Potvrdila, že účastníci před sňatkem spolu žili, bydleli spolu s jejími dětmi s předchozího manželství v jejím rodinném domě v obec. Manželka uzavřela sňatek z lásky a přepokládala, že tento vztah jí vydrží na zbytek života. Soužití vnímala jako spokojené do narození nezletilého syna jméno, avšak po jejím návratu z porodnice po několika dnech manžel odešel a vzal si některé své věci. Účastníci se nedohodli v oblasti finančního hospodaření, manželka neměla dostatek peněz, a proto podala proti manželovi žalobu o výživné manželky. Manžel jí navrhoval různá řešení, manželka zpočátku s ním o tom komunikovala, žádala, aby spolu navštívili manželskou poradnu. Manžel za manželkou přijížděl a poté zase odjížděl, jeho odjezdy byly jednak z důvodu jeho styku s jeho dcerami z předchozího vztahu, anebo také z jiných důvodů. Manžel ujišťoval manželku o své lásce, avšak zároveň od ní odjížděl, tvrdil, že se chce vrátit, avšak toto nedodržel natrvalo. Manželka popřela, že by v březnu 2020 manžela vyhodila z domu. Připustila, že začátkem roku 2020 sdělila manželovi, že se chce rozvést, a že už není jeho manželka. Nějaké city k manželovi ještě chovala, avšak velice jí vadilo jeho chování, kdy na jedné straně tvrdil, jak ji miluje, a na druhé straně od ní odjížděl. Intimně se podle manželky účastníci stýkali sporadicky podle toho, kdy manžel za manželkou přijel, o prázdninách 2021 se nestýkali, v září 2021 se stýkali, poté až v listopadu 2021 a následně až v lednu 2022 a poté v červnu 2022. Manželka v září 2021 znovu otěhotněla, avšak počátkem listopadu téhož roku potratila. Účastníci společně hospodařili do narození nezletilého jméno. V rámci snahy účastníků vyřešit problémy a obnovit soužití manželka dala v lednu 2022 opět manželovi klíče od domu, v tomtéž měsíci byli na krátké dovolené, na níž však ničeho nevyřešili, a tato dovolená jejich vztahy nezlepšila. Od února 2022 manžel již nemá klíče od domu manželky v obec. Manželka žádnou známost s jiným mužem za trvání manželství účastníků neměla. Dlouho doufala, že manžel se k ní natrvalo vrátí a uvědomí si hodnotu rodiny, avšak k tomu nedošlo, naopak manžel navázal známost s jinou ženou. Podle manželky už nemá smysl, aby učinila cokoli pro zachování manželství, v současné době již nechce s manželem žít.

14. Soud provedl dokazování i elektronickou komunikací mezi účastníky, tedy e-maily a SMS zprávami. Z e-mailu manžela z datum vyplývá, že urguje odpověď manželky na jeho předchozí návrhy, projevuje snahu vyřešit nastalou situaci a uvádí podmínky pro obnovení soužití, zmiňuje také to, že manželka ho několikrát vyhodila ze svého domu v obec. V e-mailu z datum znovu manžel žádá manželku o řešení situace a sdělení jasného stanoviska, zda chce manželství zachránit anebo se chce rozvést. Následující den datum manžel ještě doplňuje své návrhy a vysvětluje své stanovisko. Z SMS zpráv bez dat vyplývá, že účastníci spolu touto formou diskutovali, zda ještě mezi nimi může být láska, manželka manželovi vyčítala, že má vztah s jinou ženou. Z SMS zprávy z datum je zřejmé, že manžel oznamuje manželce, že se chce vrátit do obec, že druhý den odjíždí večer a až do neděle s manželkou nebude. Manželka mu odpověděla v tom směru, že doufá, že po těch pár dnech si v klidu promluví bez výčitek a urážek.

15. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Účastníci spolu nejprve žili v nesezdaném soužití po dobu více než jednoho roku. Každý měl již v té době dvě děti z předchozího vztahu a své majetkové zázemí, manželka v obec a manžel ve obec v obec. Účastníci uzavřeli manželství z lásky a z manželství se jim narodil syn jméno. Účastníci bydleli v rodinném domě manželky v obec spolu s jejími dvěma dětmi z jejího předchozího manželství. Jejich soužití se zhoršilo po narození nezletilého jméno. Účastníci se nedokázali shodnout na základních zásadách fungování rodiny, na finančních otázkách a na časovém rozsahu plnění jejich povinností z dřívějšího života. Mezi účastníky docházelo ke konfliktům a výčitkám. Manžel se začal vzdalovat ze společné domácnosti, jednak za účelem styku se svými dětmi z předchozího vztahu, a rovněž tak i z jiných důvodů. Účastníci se pokoušeli situaci nějak řešit, toto se jim však nepodařilo a nedokázali se shodnout na ničem. Manželka podala na manžela žalobu o výživné manželky, v průběhu řízení účastníci uzavřeli dohodu a řízení bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby. Intimně se účastníci stýkali pouze sporadicky, když byli spolu, a to přibližně do ledna 2022. Následně již mezi nimi k intimním stykům došlo pouze výjimečně. Společně účastníci hospodařili v plném rozsahu do narození nezletilého jméno, poté již pouze omezeně a občas. V březnu 2020 manželka oznámila manželovi, že už ho ve svém domě nechce, a od té doby manžel ve společném bydlišti pobýval pouze občas. Mezi účastníky došlo k několika pokusům o obnovení manželského soužití, tyto však nebyly úspěšné. Citový vztah už účastníci k sobě navzájem ztratili a v současné době si už nepřejí spolu žít. Manžel v prosinci 2020 navázal známost s jinou ženou, s níž nyní žije ve obec. Manžel pociťuje vůči manželce averzi. Manželka považuje manžela za špatného člověka a rovněž s ním být nechce s tím, že to bude takto lepší i pro nezletilého jméno.

16. V souladu s ustanovením § 389 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, se soud pokusil o usmíření manželů, navrhl jim návštěvu manželské poradny a přerušení řízení. Jak soud shora zmínil, na shodný návrh účastníků byla nařízena mediace, když účastníci projevili ochotu se ještě pokusit o obnovení soužití a vyřešit komplexně všechny problémy. U posledního jednání však účastníci všechny tyto možnosti odmítli. Manželka se vyjádřila tak, že je přesvědčena o tom, že pro ni i pro nezletilého jméno je lepší, když účastníci žijí odděleně. Pokládá manžela za špatného člověka a neumí si představit, že by spolu ještě mohli žít jako manželé. Manžel překročil určitou mez, a za takové situace už nelze vzít ničeho zpět.

17. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Vztahy mezi manželi jsou upraveny v ustanovení § 687 odstavec 1 a 2 občanského zákoníku, podle něhož mají manželé rovné povinnosti a rovná práva, jsou si navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Manželství je považováno ve smyslu § 655 občanského zákoníku za trvalý svazek muže a ženy, vzniklý podle zákona, a jeho hlavním účelem je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Z toho vyplývá, že k rozvodu manželství je možné přistoupit jedině ze závažných důvodů. Podmínky rozvodu manželství jsou stanoveny v § 755 odstavec 1 občanského zákoníku tak, že manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud ve smyslu § 756 občanského zákoníku vždy zjišťuje existenci rozvratu manželství.

18. Z výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud závěr, že v manželství účastníků existují vážné neshody a konflikty již od roku 2019, které začaly vznikat převážně po narození nezletilého jméno. Účastníkům se nepodařilo tyto problémy vyřešit, neshody přetrvávaly, až přerostly v hluboký nesoulad, tedy rozvrat, který nyní je již tak vážný a takové intenzity, že obnovení manželského soužití nelze očekávat. Bylo prokázáno, že nejméně od března 2020 spolu účastníci nebydlí, nehospodaří společně. I po této době se sice intimně stýkali, avšak pouze příležitostně, když se spolu setkali, případně když se snažili o obnovení soužití. S ohledem na současný postoj obou účastníků výše popsaný k možnosti usmíření lze pokládat jejich soužití za rozvráceno i nenapravitelně.

19. Soud v souladu s ustanovením § 756 občanského zákoníku zjišťoval i příčiny rozvratu manželství. Tyto spočívají v tom, že účastníkům se nepodařilo skloubit jejich odlišné názory a představy o společném životě do té míry, aby vytvořili spokojené rodinné zázemí, které by bylo přijatelné pro každého z nich. Účastníci nebyli schopni si vycházet vzájemně vstříc, u obou chyběla ochota ustoupit a dohodnout se na kompromisním řešení v různých oblastech jejich života. Účastníci nezohlednili dostatečně skutečnost, že vstupovali do manželství s tím, že každý z nich měl již závazky ze svých dřívějších vztahů, přičemž každý měl dvě děti a svůj majetek, a manžel měl děti i majetkové zázemí ve značné vzdálenosti, až ve obec v obec. Účastníci uzavřeli manželství, aniž se předtím dohodli na jasných a jednoznačných pravidlech svého soužití. Účastníci podcenili existenci svých dřívějších závazků a z toho vyplývající řadu povinností, přičemž si nevyjasnili před sňatkem majetkové a finanční otázky, péči o nemovitosti, o děti z předchozích vztahů, a nedohodli se na míře a časovém rozsahu plnění svých závazků. V důsledku toho mezi účastníky docházelo k řadě konfliktů zejména po narození jejich společného nezletilého syna jméno, což představovalo pro soužití účastníků další zátěž. Ve vztahu mezi účastníky tudíž zcela chyběl klid, jistota a stabilita, což způsobilo narušení jejich citových vazeb. Další příčinou rozvratu manželství bylo porušení manželské věrnosti na straně manžela, který udržuje známost s jinou ženou, s níž v současné době žije.

20. Poměry nezletilého dítěte účastníků v době po rozvodu byly před tímto rozhodnutím pravomocně upraveny, jak vyžaduje ustanovení § 755 odst. 3 občanského zákoníku. Stalo se tak rozsudkem podepsaného soudu ze dne 26. 5. 2020 č. j. Nc 103/2020-36, který nabyl právní moci dne datum. Citovaným rozsudkem byla schválena dohoda účastníků, podle níž byl nezletilý jméno celé jméno manžela pro dobu po rozvodu svěřen do péče manželky a manžel se zavázal platit na výživu nezletilého jméno 7.000 Kč měsíčně. Z odůvodnění rozsudku se podává, že opatrovnický soud vzal za prokázáno, že účastníci nevedou společnou domácnost a nežijí spolu od března 2020. Dalším rozsudkem podepsaného soudu ze dne 26. 5. 2022 č. j. P 237/2021-139 byl zamítnut návrh manžela na změnu svěření nezletilého jméno do péče a dřívější rozsudek byl změněn tak, že manželovi bylo uloženo platit na výživu nezletilého jméno zvýšenou částku 10.000 Kč měsíčně od datum, a byl vymezen rozsah styku manžela s nezletilým jméno. Rozsudek však ještě nenabyl právní moci.

21. Ve smyslu § 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku byl soud ještě povinen zkoumat, zda rozvod manželství není v rozporu se zájmem nezletilého dítěte, který je dán zvláštními důvody, přičemž tento zájem nezletilého dítěte na trvání manželství soud zjišťoval také dotazem u opatrovníka dítěte, který mu byl ustanoven v řízení opatrovnickém. V této souvislosti je třeba především uvést, že pro nezletilé dítě je nejvhodnější, když vyrůstá v úplné rodině, v níž existují dobré a pevné vzájemné rodinné vztahy, aby tak dítě mělo jistotu ve stabilním rodinném zázemí, které je tak důležité pro jeho harmonický fyzický a psychický vývoj. Pokud však manželé, tedy rodiče nezletilého dítěte, v důsledku narušených vzájemných vztahů nejsou schopni klidné rodinné zázemí vytvořit a nejsou ochotni manželské soužití obnovit, je situace odlišná. Ohledně nezletilého jméno soud z výpovědí účastníků a ze zprávy kolizního opatrovníka nezletilého jméno, města Rosice, zjistil, že nezletilý jméno zůstal v péči matky, tedy manželky, manžel hradí výživné a se synem se stýká, tato otázka je předmětem výše uvedeného opatrovnického řízení a rozhodnutí zatím není pravomocné. Problémy mezi účastníky měly vliv na nezletilého jméno v tom směru, že ještě nyní se občas pomočuje a okusuje si nehty. Ze zprávy města Rosice ze dne datum, kterou soud vyžádal podle výše citovaného ustanovení, vyplývá, že opatrovník neshledal žádné vážné důvody, pro které by byl rozvod manželství účastníků v rozporu se zájmy nezletilého jméno. Soud v této souvislosti ještě konstatuje, že rozvodem manželství účastníků se na stávající situaci jejich nezletilého syna již ničeho nezmění.

22. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti má soud za to, že podmínky ustanovení § 755 občanského zákoníku jsou splněny, a proto návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl.

23. V řízení o rozvod manželství platí podle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních zásada, že účastníci nemají vzájemně právo na náhradu nákladů řízení. Toto právo lze přiznat pouze tehdy, odůvodňují-li to okolnosti případu. Okolnostmi případu je třeba rozumět zjištěné příčiny rozvratu manželství, které v tomto případě byly shledány na straně obou účastníků. Manželka požadovala náhradu nákladů řízení s ohledem na nedostatečnou citovou podporu ze strany manžela po narození syna, na rozdílné představy o finančním hospodaření v manželství, nevyzpytatelné verbálně i fyzicky agresivní chování manžela vůči manželce a mimomanželský poměr manžela. Soud v této souvislosti odkazuje na shora uvedená skutková zjištění a uvádí, že sice vzal za prokázáno, že manžel porušil manželskou věrnost a udržuje mimomanželský poměr, toto však bylo pouze jednou z příčin rozvratu manželství. Nelze mít za to, že rozvrat manželství způsobil výhradně manžel. Jak soud shora uvedl, hlavní příčinou rozvratu manželství bylo to, že účastníci podcenili své četné dřívější závazky a vstoupili do manželství za situace, kdy se nedohodli na jasných pravidlech soužití a na tom, do jaké míry a v jakém časovém rozsahu každý z nich bude plnit povinnosti ze svých dřívějších závazků. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov. Manželka, která přijala příjmení manželovo, může do 6 měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. Pokud v dosavadním občanském průkazu účastníka tohoto řízení je zapsán údaj o rodinném stavu, je účastník povinen požádat o vydání nového občanského průkazu do 15 pracovních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství.