8 C 65/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; název žalobkyně, IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupený Mgr. jméno příjmení, advokátkou se sídlem adresa, obec proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované, okres okres o zaplacení částky 832 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 832 Kč s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 532 Kč za dobu od 5. 4. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení úroku z prodlení 10 % ročně z částky 300 Kč za dobu od 5. 4. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení 3.304 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky v obec.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 832 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 5. 4. 2020 do zaplacení. Tvrdí, že přípojné vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností do 750 kg registrační značka č. příjmení: číslo je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, avšak v období od 16. 8. 2019 do 26. 12. 2019 k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu z jeho provozu. V tomto období byla jako vlastník i provozovatel tohoto vozidla evidována žalovaná. Základ příspěvku činí 532 Kč a odpovídá denní sazbě 4 Kč vynásobené počtem dnů 133. Žalobce nárokuje ještě náklady na mimosoudní uplatnění práva na tento příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení příspěvku celkem čtyřmi dopisy, žalovaná však ničeho neuhradila.

2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná tak nevyužila svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu.

3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Podle výpisu z registru vozidel je žalovaná od 17. 5. 2017 až doposud vedena jako vlastník a provozovatel přívěsného vozidla registrační značka. Vozidlo je registrováno jako provozované. Do doby registrace tohoto vozidla na žalovanou náleží i žalované období od 16. 8. do 26. 12. 2019, které představuje 133 dní. Žalovaná měla sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla u právnická osoba pojistnou smlouvou číslo pouze do 15. 8. 2019. V řízení nebylo zjištěno, že by v žalovaném období měla žalovaná ohledně téhož vozidla pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu sjednáno. Dopisem z 19. 2. 2020 vyzval žalobce žalovanou k zaplacení žalované částky do 30 dnů od doručení, dopis byl žalované doručen dne 2. 3. 2020. Upomínkami z 18. 6. 2020 a z 30. 7. 2020 urgoval žalobce úhradu dluhu. Naposledy se žalobce pokusil dosáhnout zaplacení dlužné částky od žalované dopisem své právní zástupkyně ze 4. 9. 2020, která byla odeslána žalované téhož dne doporučeně. Žalovaná žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatila.

4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví v § 1 odstavci 2, že v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel musí být povinnost pojištění odpovědnosti podle téhož zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, kromě účelové komunikace, která není veřejně přístupná, může vozidlo provozovat pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona, přičemž povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem, jak je uvedeno v § 3 odst. 1 věty první citovaného zákona. Tentýž zákon ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastníkovi tuzemského vozidla anebo řidiči cizozemského vozidla v ustanovení § 3 odst. 2 téhož zákona.

5. Následky porušení zmíněné povinnosti obsahuje ustanovení § 4 téhož zákona, který v odstavci 1 stanoví, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení této povinnosti, což neplatí pouze tehdy, pokud bylo vozidlo odcizeno. Podle odstavce 2 se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla, a osoba, zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel, je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte podle odstavce 3 jako součin počtu dní, kdy byla výše zmíněná povinnost sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla porušena, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je ve smyslu odstavce 4 navíc povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů žalobce spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví podle zmocnění v § 4 odst. 5 citovaného zákona Ministerstvo financí vyhláškou, přičemž jde o vyhlášku č. 205/1999 Sb. Pro přípojné vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností do 750 Kg je v § 2 odst. 1 písm. t) citované vyhlášky stanovena denní sazba příspěvku na 4 Kč. Výše nákladů žalobce spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek představuje částku 300 Kč podle § 2a téže vyhlášky.

6. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat ve smyslu § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobce, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobci okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, a poučení o možnosti žalobce uplatnit nárok u soudu.

7. Výše příspěvku v daném případě představuje denní sazbu 4 Kč vynásobenou počtem dnů žalovaného období 133, což činí 532 Kč. K tomu je třeba připočítat náklady 300 Kč spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, a součet těchto částek představuje žalovanou částku 832 Kč.

8. První prokazatelnou výzvou, která obsahuje zákonem stanovené náležitosti, k úhradě příspěvku je dopis žalobce z 19. 2. 2020, doručený žalované dne 2. 3. 2020 Lhůta 30 dnů od doručení této výzvy trvala do 1. 4. 2020. Žalovaná se podle § 1968 občanského zákoníku dostala do prodlení dnem následujícím, tedy 2. 4. 2020, a od téhož dne žalobci podle § 1970 občanského zákoníku náleží úrok z prodlení, jehož výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2012 Sb., a činí 10 % ročně. Žalobce však požaduje úrok z prodlení až od 5. 4. 2020.

9. Úrok z prodlení však nebylo možné žalobci přiznat z celé žalované částky, když tato nepředstavuje celá jistinu. Jistinou je pouze příspěvek ve výši 532 Kč, a citované ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. jednoznačně stanoví, co je míněno přesně výší příspěvku. V následujícím odstavci 4 jsou upraveny náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zcela odděleně, tyto náklady netvoří jistinu příspěvku, ale představují příslušenství pohledávky ve smyslu § 513 občanského zákoníku. Příslušenstvím pohledávky jsou mimo jiné také úroky z prodlení. Žalobce tudíž požaduje úroky z prodlení z nákladů spojených s uplatněním pohledávky, tedy příslušenství z příslušenství, což je v tomto případě nepřípustné.

10. Na základě výše uvedených skutečností soud přiznal žalobci na jistině 532 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 5. 4. 2020 do zaplacení, dále náklady 300 Kč spojené s uplatněním pohledávky, avšak bez úroku z prodlení. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta výrokem II tohoto rozhodnutí.

11. Žalobce měl ve sporu úspěch v převážné části předmětu řízení, jeho neúspěch představuje nepatrnou část předmětu sporu. Žalobci tedy náleží v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 občanského soudního řádu právo na plnou náhradu nákladů řízení. Soud přihlédl také k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plnění, a to výše uvedené dopisy. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za 3 úkony právní pomoci po 500 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze 3 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a konečně z částky 504 Kč, která odpovídá 21 % dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálu. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby. Celkové náklady žalobce tak představují 3.304 Kč.

12. Soud při stanovení výše odměny a paušálu nepoužil ustanovení § 14b advokátního tarifu. Je sice pravdou, že žalobce podal k podepsanému soudu ještě řadu dalších žalob o zaplacení příspěvku nepojištěných, avšak soud žalobu žalobce nepokládá za jednoduchý návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejným žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Žaloba žalobce je podrobná a obsahuje množství skutkových tvrzení a nejedná se o situaci, kdy žalobce by pouze pozměnil datum, případně výši žalované částky v ustáleném vzoru, který používá pro všechny své žaloby ze stejného právního titulu. Žalobce v žalobě uvedl druh vozidla, které nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti, přesná data počátku a konce nepojištěného období, vlastníka a provozovatele vozidla, zvolil příslušnou denní sazbu příspěvku a podle toho příspěvek vypočítal. Žalobce uvádí přesný postup výpočtu žalované částky i způsob a konkrétní data, jak žalovanou k zaplacení příspěvku vyzval, a podle toho stanovil počátek prodlení. Podle názoru soudu se nejedná o jednoduchou krátkou žalobu, kde postačuje malé množství skutkových tvrzení a mění se pouze malé množství údajů. Odměnu ve výši 200 Kč za úkon podle § 14b advokátního tarifu proto soud považuje za zjevně nepřiměřenou rozsahu práce při právním zastoupení žalobce. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné, neboť předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10.000 Kč (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinná strana dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná strana domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.