8 C 69/2019

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci zástavních věřitelů: ; anonymizováno ) celé jméno žalobce , anonymizována dvě slova datum bytem adresa žalobce a žalobkyně ; anonymizováno ) celé jméno žalobkyně , anonymizována dvě slova datum bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupení advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizována dvě slova . se sídlem adresa proti zástavním dlužníkům: ; 1) celé jméno žalovaného , anonymizována dvě slova datum bytem adresa , okres okres ; 2) celé jméno žalované , anonymizována dvě slova datum bytem adresa , okres okres oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa o soudní prodej zástavy, K uspokojení pohledávky zástavních věřitelů a), b) za dlužníky [celé jméno žalovaného], [anonymizováno] [datum], a [jméno] [celé jméno žalované], [anonymizováno] [datum], oběma bytem [obec] u [obec] [číslo] zavázanými společně a nerozdílně, vyplývající - ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 17. 6. 2011 - z dodatku [číslo] ze dne 3. 1. 2012 k této smlouvě o půjčce - z dodatku [číslo] ze dne 1. 2. 2013 k této smlouvě o půjčce, přičemž tato smlouva i oba dodatky byly uzavřeny mezi zástavními věřiteli a), b) a týmiž dlužníky [jméno] a [jméno] [příjmení], - ve výši 1.041.797 Kč na jistině - úroku 27 % ročně z jistiny 1.041.797 Kč za dobu od 1. 2. 2013 do zaplacení - smluvní pokuty 1.500 Kč denně za dobu od 31. 1. 2014 do 22. 1. 2019 ve výši 2.727.000 Kč - smluvní pokuty 1.500 Kč denně za dobu od 23. 1. 2019 do 17. 7. 2019 ve výši 217.500 Kč - jakož i k uspokojení nákladů tohoto řízení, se nařizuje prodej těchto nemovitých věcí ve společném jmění manželů zástavních dlužníků 1) a 2), zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] [anonymizováno] [katastrální uzemí] u [obec] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, pracoviště Brno-: - pozemku parc. [číslo] – zahrada - pozemku parc. [číslo] – orná půda - pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří včetně jeho součásti, a to rodinného domu [adresa] - pozemku parc. [číslo] – orná půda - pozemku parc. [číslo] – orná půda - pozemku parc. [číslo] – orná půda - pozemku parc. [číslo] – orná půda - pozemku parc. [číslo] – orná půda.

1. Zástavní věřitelé a), b) se domáhají vydání rozhodnutí, jímž by soud nařídil soudní prodej zástavy, a to nemovitých věcí vyjmenovaných ve výroku tohoto rozhodnutí, které jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] u [obec] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, pracoviště Brno-. Tvrdí, že na základě smlouvy o půjčce z 17. 6. 2011 půjčili obligačním dlužníkům manželům [jméno] a [jméno] [příjmení], tedy synovi a snaše zástavních dlužníků, částky 150.000 Kč a 550.000 Kč, celkem 700.000 Kč. Obligační dlužníci se zavázali vrátit tuto částku do 29. 12. 2011 a zaplatit smluvní úrok ve výši 100.000 Kč. Pro případ prodlení byla dohodnuta smluvní pokuta 1.000 Kč denně. Téhož dne uzavřeli zástavní věřitelé a zástavní dlužníci smlouvu o zřízení zástavního práva k zajištění pohledávky zástavních věřitelů z této smlouvy o půjčce. Obligační dlužníci uznali svůj dluh formou notářského zápisu dne 30. 6. 2011. Obligační dlužníci však půjčku nesplatili, proto uzavřeli se zástavními věřiteli dne 3. 1. 2012 dodatek [číslo] ke smlouvě o půjčce, v němž bylo dohodnuto, že nesplacená jistina 700.000 Kč se navyšuje o nesplacený úrok 100.000 Kč na celkovou částku 800.000 Kč, a tuto částku měli obligační dlužníci zaplatit do 31. 12. 2012 spolu s úrokem 28 % ročně od 3. 1. 2012. Pro případ prodlení obligačních dlužníků byla dohodnuta smluvní pokuta 1.000 Kč denně. Téhož dne obligační dlužníci uznali celý tento dluh formou notářského zápisu. Ani poté však obligační dlužníci ničeho neuhradili, a proto zástavní věřitelé s obligačními dlužníky uzavřeli dodatek [číslo] ke smlouvě o půjčce, v němž bylo dohodnuto, že dosud nesplacená jistina 800.000 Kč se navyšuje o nesplacený kapitalizovaný úrok 241.797 Kč na celkovou částku 1.041.797 Kč. Obligačně dlužníci se zavázali kromě jistiny zaplatit ještě úrok 27 % ročně, to vše ve dvou splátkách, pod ztrátou výhody splátek. Pro případ prodlení obligačních dlužníků byla sjednána smluvní pokuta 1.500 Kč denně. Obligační dlužníci tento svůj dluh uznali dne 1. 2. 2013 formou notářského zápisu. Opět na tento dluh nebylo ničeho uhrazeno, zástavní věřitelé uplatnili ztrátu výhody splátek a vyzvali obligační dlužníky, aby do 30. 1. 2014 zaplatili celý zbývající dluh. Zástavní právo bylo rozšířeno o zajištění dluhu podle obou dodatků ke smlouvě o půjčce. Obligační dlužníci však ničeho neuhradili, a zástavním věřitelům tak vzniklo právo na uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy.

2. Zástavní dlužníci 1) a 2) navrhli zamítnutí návrhu na soudní prodej zástavy. Namítli, že sazba úroku 27 % ročně z půjčky přesahuje obvyklou míru úroků a je v rozporu s dobrými mravy. Rovněž sjednaná smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká a je v rozporu s dobrými mravy. Závazek obligačních dlužníků byl od počátku zajištěn zástavním právem, a zástavní věřitelé přidali ještě další zajištění formou smluvní pokuty, z čehož vyplývá jejich zájem vyzískat z půjčky co nejvíce peněz. Zástavní věřitelé měli ihned po vzniku prodlení obligačních dlužníků využít uspokojení ze zástavy, a vše by již bylo vyřešeno. Uzavíráním dodatků 1 a 2 se výše dlužné částky zbytečně navyšovala. Zástavní právo zajišťuje pouze původní dluh ze smlouvy o půjčce 700.000 Kč. Otázkou zůstává, jakou částku vůbec představuje dlužná jistina. Občanský zákoník nepřipouštěl úroky z úroků, ale bylo možné, aby si smluvní strany sjednaly, že úroky budou přičítány k jistině. Toto však mezi zástavními věřiteli a obligačními dlužníky byl dohodnuto až dodatečně. Je třeba také posoudit, zda bylo zřízeno k jedné pohledávce několik zástavních práv, jaký je vztah mezi nimi a které z nich je vlastně platné. Nařídit prodej zástavy by bylo možné pouze ohledně jistiny, která vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí.

3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena dne 17. 6. 2011 mezi [celé jméno žalovaného], [datum narození], a [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], jako solidárními dlužníky na straně jedné, a zástavními věřiteli a), b) jakožto solidárními věřiteli na straně druhé. Smluvní strany se dohodly na peněžní půjčce 700.000 Kč a potvrdily, že první část půjčky 150.000 Kč již oba dlužníci obdrželi v hotovosti při uzavření smlouvy, a druhá část půjčky 550.000 Kč bude vyplacena dlužníkům za splnění podmínek, a to když dlužníci formou notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti uznají svůj závazek vůči věřitelům a bude platně zřízeno zástavní právo k nemovitému majetku, který je uveden ve výroku tohoto rozhodnutí. Oba dlužníci se zavázali vrátit do 29. 12. 2011 první část půjčky věřitelům se smluvním úrokem ve výši 25.000 Kč a druhou část půjčky do téhož data, včetně smluvního úroku ve výši 75.000 Kč. Pro případ prodlení obou dlužníků se dlužníci zavázali společně a nerozdílně uhradit smluvní pokutu 1.000 Kč za každý den prodlení. Na zajištění současných i budoucích pohledávek včetně příslušenství z této smlouvy bylo v článku 16 smlouvy dohodnuto, že oba zástavní dlužníci [jméno] [jméno] [celé jméno žalovaného] zřídí ve prospěch obou věřitelů smluvní zástavní právo k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] [anonymizováno] [katastrální uzemí] u [obec], když jde o pozemky vyjmenované ve výroku tohoto rozhodnutí. Smlouva o půjčce byla podepsána oběma zástavními věřiteli i oběma dlužníky, a podpisy obou dlužníků byly úředně ověřeny v den podpisu smlouvy.

4. Na tuto smlouvu navazuje notářský zápis ze dne 30. 6. 2011 sepsaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou v [obec] pod [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka]. V něm oba dlužníci potvrdili, že obdrželi od zástavních věřitelů půjčku 700.000 Kč a že se zavázali jí vrátit do 29. 12. 2011 spolu s úrokem ve výši 100.000 Kč, a že pro případ jejich prodlení uhradí zástavním věřitelům smluvní pokutu 1.000 Kč denně. Oba dlužníci uznali svůj dluh vůči zástavním věřitelům ve výši 700.000 Kč s příslušenstvím a zavázali se jej vrátit do 29. 12. 2011. Oba dlužníci svolili k tomu, aby podle tohoto notářského zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí či exekuce na jejich majetek a aby notářský zápis byl exekučním titulem, pokud svoji povinnost řádně a včas nesplní.

5. Ke smlouvě o půjčce výše uvedené byl dne 3. 1. 2012 uzavřen dodatek [číslo] mezi stejnými smluvními stranami. Oba dlužníci [jméno] [jméno] [celé jméno žalovaného] prohlásili, že nesplatili zástavním věřitelům půjčku ani částečně, a že jejich dluh na jistině i úrocích činí 800.000 Kč. Oba zástavní věřitelé se vzdali nároku na smluvní pokutu 1.000 Kč denně za dobu od 30. 12. 2011 do 3. 1. 2012. Dále bylo dohodnuto, že dosud nesplacená jistina 700.000 Kč se navyšuje o úrok 100.000 Kč, takže navýšená jistina nyní činí 800.000 Kč. Oba dlužníci se zavázali jistinu uhradit do 31. 12. 2012 včetně úroku 28 % ročně. Pro případ prodlení dlužníků byla sjednána smluvní pokuta 1.000 Kč denně. Na tento dodatek ke smlouvě o půjčce navazuje notářský zápis sepsaný 3. 1. 2012 v téže notářské kanceláři pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizováno] [spisová značka] mezi zástavními věřiteli a dlužníky [jméno] a [jméno] [příjmení]. Obsah notářského zápisu odpovídá ujednáním v dodatku [číslo] ke smlouvě o půjčce. Oba dlužníci uznali dluh 800.000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce a dodatku [číslo] zavázali se ho uhradit do 31. 12. 2012 včetně úroku 28 % ročně. Pro případ jejich prodlení byla dohodnuta smluvní pokuta 1.000 Kč denně. Oba dlužníci svolili k přímé vykonatelnosti, jako u předchozího notářského zápisu.

6. Dne 1. 2. 2013 byl uzavřen dodatek [číslo] ke smlouvě o půjčce, a to nejen mezi dlužníky [jméno] a [jméno] [příjmení] a zástavními věřiteli, přičemž dalšími smluvními stranami byli oba zástavní dlužníci. Dlužníci [jméno] [jméno] [celé jméno žalovaného] prohlásili, že dosud nesplatili zástavním věřitelům ničeho na dluh dohodnutý ve smlouvě o půjčce a v dodatku [číslo] tedy ani jistinu 800.000 Kč ani úrok 28 % ročně. Oba zástavní věřitelé se vzdali svého nároku na smluvní pokutu 1.000 Kč denně za dobu od 1. 1. 2013 do 1. 2. 2013. Mezi zástavními věřiteli a oběma dlužníky bylo dohodnuto, že jistina 800.000 Kč se nově navyšuje o částku 241.797 Kč, která odpovídá úroku 28 % ročně z jistiny 800.000 Kč za dobu od 3. 1. 2012 do 31. 1. 2013 [ulice] výše jistiny tedy činí 1.041.797 Kč a dlužníci se zavázali tuto částku zástavním věřitelům uhradit včetně úroku 27 % ročně ve dvou splátkách. První splátka měla být zaplacena 31. 12. 2013 a dlužníci měli uhradit pouze úrok za dobu od 1. 2. 2013 do 31. 12. 2013. Druhá splátka měla být zaplacena 31. 12. 2014 ve výši jistiny 1.041.797 Kč včetně úroku od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014. Pro případ, že by dlužníci neuhradili první splátku řádně a včas, byli zástavní věřitelé oprávněni vyzvat dlužníky k okamžitému splacení celého zbývajícího dluhu a dlužníci by tak ztratili výhodu splátek a celá jistina 1.041.797 Kč by se stala splatnou 30. 1. 2014. Dále bylo dohodnuto, že se změní ujednání o smluvní pokutě tak, že pro případ prodlení dlužníků po 30. 1. 2014 s úhradou dluhu v případě ztráty výhody splátek či nezaplacení druhé splátky dluhu, tedy pokud budou dlužníci po 31. 12. 2014 v prodlení s úhradou jistiny, zaplatí věřitelům smluvní pokutu 1.500 Kč denně. V odst. 10 tohoto dodatku č. 2 bylo konstatováno, že pohledávka zástavních věřitelů za dlužníky i budoucí pohledávky včetně smluvní pokuty byly zajištěny smluvním zástavním právem podle zástavní smlouvy ze dne 17. 6. 2011 k předmětným nemovitostem v k. ú. [obec] u [obec]. Oba zástavní dlužníci prohlásili, že zcela pochopili veškerá ujednání dodatku [číslo] současně souhlasili s tím, aby zástavní právo podle zástavní smlouvy ze dne 17. 6. 2011 zajišťovalo i veškeré nové závazky dlužníků vůči zástavním věřitelům, které vyplývají z dodatku [číslo]. Tento dodatek byl podepsán oběma zástavními věřiteli, oběma dlužníky a oběma zástavními dlužníky, když podpisy zástavních dlužníků i obligačních dlužníků byly úředně ověřeny notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

7. Na dodatek č. 2 ke smlouvě o půjčce navazuje notářský zápis sepsaný 1. 2. 2013 ve stejné notářské kanceláři [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod [anonymizováno] [číslo], [spisová značka]. V dohodě obsažené v notářském zápisu prohlásili oba zástavní věřitelé i oba dlužníci, že dohodu ze dne 3. 1. 2012 zrušili a nahradili touto novou dohodou, jejíž obsah odpovídá dodatku [číslo]. Oba dlužníci uznali vůči zástavním věřitelům svůj dluh podle dodatku č. 2, tedy jistinu 1.041.797 Kč s příslušenstvím, a zavázali se tuto jistinu zaplatit do 31. 12. 2014. Splatnost dluhu ve dvou splátkách je dohodnuta obdobně, jako v dodatku č. 2, rovněž tak smluvní pokuta 1.500 Kč denně pro případ prodlení dlužníků. Oba dlužníci i v tomto případě svolili k přímé vykonatelnosti tohoto notářského zápisu.

8. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 17. 6. 2011, tedy ve stejný den jako smlouva o půjčce, mezi oběma zástavními věřiteli a oběma zástavními dlužníky. Zástavní dlužníci potvrdili, že obdrželi stejnopis smlouvy o půjčce ze 17. 6. 2011, a že zřizují touto smlouvou ve prospěch zástavních věřitelů zástavní právo ke svým nemovitostem v k. ú. [obec] u [obec], a to k domu [adresa] a k pozemkům parc. [číslo]. Zástavní právo bylo zřízeno za účelem zajištění pohledávky zástavních věřitelů z titulu citované smlouvy o půjčce, tedy jistiny i úroku z půjčky, a také za účelem zajištění budoucí smluvní pokuty 1.000 Kč denně za dobu od 30. 12. 2011 do zaplacení jistiny a příslušenství, včetně příslušenství této smluvní pokuty, a za účelem zajištění budoucí smluvní pokuty 500.000 Kč s příslušenstvím podle odst. 2 smlouvy o půjčce. Právní účinky vkladu této zástavní smlouvy do katastru nemovitostí vznikly 20. 6. 2011.

9. Podle výpisu z katastru nemovitostí jsou zástavní dlužníci 1) a 2) vedeni jako vlastníci v režimu společného jmění manželů nemovitých věcí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] u [obec] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, pracoviště Brno-. Jde o pozemky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí s tím, že součástí pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří je stavba bydlení [adresa]. Na těchto nemovitých věcech je v části C zapsáno několik zástavních práv. Ve prospěch zástavních věřitelů je zde zástavní právo na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 17. 6. 2011 k zajištění pohledávek s příslušenstvím ze smlouvy o půjčce [číslo] ve výši celkem 700.000 Kč na jistině včetně příslušenství a budoucí smluvní pokuty 1.000 Kč denně za prodlení a budoucí smluvní pokuty 500.000 Kč s příslušenstvím. Dále je zde zapsáno ve prospěch zástavních věřitelů zástavní právo smluvní na základě stejné zástavní smlouvy k zajištění pohledávek podle dodatku [číslo] dodatku [číslo] ke smlouvě o půjčce výše uvedené. Ve výpisu z katastru nemovitostí došlo k opravě údajů o pohledávce zajištěné zástavním právem, pokud jde o období týkající se smluvní pokuty. Zástavní právo zajišťuje jistinu 1.041.797 Kč včetně příslušenství, úroku 27 % ročně se splatností podle dodatku [číslo] smluvní pokuty 2.727.000 Kč za dobu od 31. 1. 2014 do 22. 1. 2019. Rovněž zástavním právem je zajištěna smluvní pokuta 1.500 Kč denně od 23. 1. 2019 do zaplacení jistiny a příslušenství, maximálně do výše 5.000.000 Kč. Další zástavní práva jsou zapsána ve prospěch [jméno] [příjmení] a [právnická osoba]

10. Zástavní věřitelé dvěma dopisy z 12. 1. 2014, adresovanými každému obligačnímu dlužníkovi, upozornili každého dlužníka na to, že nebylo zaplaceno na půjčku včetně obou dodatků ničeho, ani první splátka podle druhého dodatku, a proto vyzvali každého dlužníka k zaplacení celé jistiny 1.041.797 Kč včetně úroku 27 % ročně od 1. 1. 2014 do zaplacení, to vše do 30. 1. 2014. Upozornili zároveň každého dlužníka na to, že od následujícího dne jim vznikne povinnost platit smluvní pokutu 1.500 Kč denně v případě prodlení. Podle doručenek byly tyto dopisy doručeny oběma dlužníkům dne 14. 1. 2014.

11. Dvěma dopisy z 18. 3. 2014 se zástavní věřitelé obrátili na oba zástavní dlužníky a informovali je o tom, že dlužníci ztratili výhodu splátek, že zástavní věřitelé po nich požadovali zaplacení celého dluhu najednou do 30. 1. 2014, a že v případě prodlení budou dlužníci povinni uhradit smluvní pokutu 1.500 Kč denně. Zástavní věřitelé vyzvali zástavní dlužníky, aby přiměli oba dlužníky obligační k úhradě dluhu s tím, že zástavní věřitelé se jinak mohou domáhat uspokojení své pohledávky ze zástavy. Podle doručenky byl tento dopis doručen zástavnímu dlužníku 1) dne 21. 3. 2014. Zástavní věřitelé se obrátili na zástavní dlužnici 2) ještě dopisem z 31. 3. 2014 obdobného obsahu, který podle doručenky tato zástavní dlužnice převzala dne 17. 4. 2014.

12. K zápisu zástavního práva do katastru nemovitostí soud ještě dodává, že zástavní smlouva ze dne 17. 6. 2011 byla do katastru nemovitostí zapsána v řízení sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], a zástavní právo zajišťující pohledávku z dodatku č. 1 a dodatku č. 2 ke smlouvě o půjčce bylo zapsáno do katastru nemovitostí v rámci vkladového řízení sp. zn. [anonymizováno] [číslo], přičemž byla zároveň již vyčíslená smluvní pokuta částkou 2.727.000 Kč za dobu od 31. 1. 2014 do 22. 1. 2019.

13. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne 17. 6. 2011 uzavřeli zástavní věřitelé s obligačními dlužníky [jméno] a [jméno] [příjmení] smlouvu o půjčce, na základě níž poskytli oběma dlužníkům částku 700.000 Kč. Převzetí částky 150.000 Kč bylo potvrzeno přímo v této smlouvě, a poskytnutí částky 550.000 Kč je potvrzeno v notářském zápisu ze dne 30. 6. 2011, jakož i v dodatku č. 1 a v dodatku č. 2 ke smlouvě o půjčce. Dlužníci se zavázali vrátit jistinu 700.000 Kč včetně úroku 100.000 Kč, který odpovídá přibližně 28 % ročně, zástavním věřitelům do 29. 12. 2011 pod smluvní pokutou 1.000 Kč denně za prodlení. V tentýž den byla uzavřena zástavní smlouva se zástavními dlužníky, v níž bylo zřízeno zástavní právo k nemovitým věcem zástavních dlužníků v k. ú. [obec] u [obec] k zajištění veškerých pohledávek zástavních věřitelů ze smlouvy o půjčce včetně smluvní pokuty. Dne 3. 1. 2012 uzavřeli zástavní věřitelé s oběma dlužníky dodatek č. 1 ke smlouvě o půjčce vzhledem k tomu, že dlužníci na půjčku ničeho nezaplatili. Bylo dohodnuto, že dlužné úroky 1.000 Kč budou připsány k jistině, jistina půjčky tak byla dohodou stanovena na částku 800.000 Kč, dlužníci se zavázali tuto jistinu včetně úroku 28 % ročně vrátit zástavním věřitelům do konce roku 2012 pod smluvní pokutou 1.000 Kč denně. Vzhledem k tomu, že dlužníci opět ničeho neuhradili, byl uzavřen dodatek č. 2 dne 1. 2. 2013 ke smlouvě o půjčce, a to mezi zástavními věřiteli, oběma obligačními dlužníky a oběma zástavními dlužníky. Jistina se zvýšila o naběhlý úrok z dodatku č. 1 na 1.041.797 Kč, a oba dlužníci se zavázali jistinu uhradit včetně úroku 27 % ročně ve dvou splátkách, jak je výše uvedeno, pod ztrátou výhody splátek a pod smluvní pokutou 1.500 Kč denně pro případ prodlení. Oba zástavní dlužníci výslovně v tomto dodatku souhlasili s tím, že veškeré pohledávky zástavních věřitelů z dodatků č. 1 a 2 jsou zajištěny zástavním právem k jejich nemovitým věcem, přičemž zástavní právo zajišťuje pohledávku na jistině, na příslušenství i na smluvní pokutě 1.500 Kč denně. Oba dlužníci po uzavření smlouvy o půjčce, dodatku č. 1 i dodatku č. 2 uznali formou notářského zápisu svůj dluh vůči zástavním věřitelům a svolili k jeho přímé vykonatelnosti podle výše uvedených 3 notářských zápisů. Smluvní pokuta 1.500 Kč denně byla vyčíslena na částku 2.727.000 Kč za dobu od 31. 1. 2014 do 22. 1. 2019 a na částku 217.500 Kč za dobu od 23. 1. 2019 do 17. 7. 2019. Na pohledávku zástavních věřitelů nebylo dosud ničeho zaplaceno. Vlastníkem veškerých nemovitých věcí, uvedených v zástavní smlouvě a v dodatku č. 2, jsou dosud oba zástavní dlužníci v režimu společného jmění manželů. Zástavní právo podle citované zástavní smlouvy i dodatku č. 2 je zapsáno v katastru nemovitostí.

14. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil tímto způsobem. Řízení o soudním prodeji zástavy je upraveno v ustanovení § 354 až 358 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Podstata tohoto řízení spočívá v tom, že ve smyslu § 358 odst. 1 citovaného zákona soud nařídí prodej zástavy, pokud zástavní věřitel doloží zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním žaloby, jíž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy. Toto řízení končí usnesením soudu, jímž bylo o takové žalobě rozhodnuto. Pokud je žalobě vyhověno, tedy nařídí-li soud prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do fáze druhé, pokud zástavní věřitel podá návrh na nařízení výkonu rozhodnutí. Soudní prodej zástavy je zvláštním typem řízení před soudem, a jeho smyslem a účelem je dosáhnout zpeněžení zástavy a získat tím výtěžek, z něhož se může zástavní věřitel uspokojit.

15. V řízení o soudním prodeji zástavy, tedy v první fázi soudního prodeje zástavy, soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem, jak vyplývá z výše citovaného ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. Jiné skutečnosti nejsou v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány, tedy postaveny najisto, když pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy budou-li se jevit jako alespoň pravděpodobné z předložených listin anebo z jiných důkazů. To však neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné skutečnosti, případně že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu však dojít k v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy, pokud bude návrh na nařízení výkonu takového rozhodnutí podán. Tyto námitky lze ve druhé fázi soudního prodeje zástavy uplatnit prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí anebo vylučovací žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí, jak je uvedeno v ustanovení § 268 a § 267 občanského soudního řádu číslo 99/1963 Sb. v platném znění. Pro rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy není významné, zda zajištěná pohledávka zanikla splněním, započtením nebo z jiného důvodu, k takové obraně zástavního dlužníka lze přihlédnout až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy.

16. Soud v řízení o soudním prodeji zástavy, tedy v první fázi, při zkoumání, zda bylo doloženo zástavní právo k zástavě a existence pohledávky, však přihlédne též k důvodu neplatnosti zástavní smlouvy, anebo k důvodu neplatnosti smlouvy, z níž je dovozována pohledávka zajištěná zástavním právem. Učiní tak ale pouze tehdy, pokud takový důvod vyšel z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo. Znamená to, že takový důvod je z obsahu spisu zřejmý, evidentní, nevzbuzující pochybnosti, nelze jej věrohodně zpochybnit tvrzeními účastníků a nevyžaduje tak potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků ohledně platnosti smlouvy. Povaha řízení o soudním prodeji zástavy v první fázi je určená okruhem okolností, které jsou posuzovány, a toto neumožňuje soudu provést dokazování k sporným tvrzením ohledně platnosti smluv.

17. Zástavní právo v době uzavření předmětné zástavní smlouvy bylo upraveno v ustanovení § 152 a následujících občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Zástavní právo k nemovitým věcem vzniklo podle § 157 odst. 1 občanského zákoníku vkladem do katastru nemovitostí. Pokud není pohledávka zajištěná zástavním právem splněna včas, mají zástavní věřitelé právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy, a totéž právo mají zástavní věřitelé tehdy, pokud pohledávka byla po své splatnosti splněna jen částečně, anebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky, jak je uvedeno v § 165 odst. 1 občanského zákoníku Soudní prodej zástavy je jedním ze způsobu zpeněžení zástavy ve smyslu § 165a občanského zákoníku Zástavní smlouva výše citovaná obsahuje označení zástavy i specifikaci pohledávky, kterou zástava zajišťuje, jak je stanoveno v § 156 odst. 2 občanského zákoníku. Totéž platí i ohledně rozšíření zástavního práva o pohledávku dohodnutou v dodatcích 1 a 2 smlouvy o půjčce. Soud dodává, že dnem 1. 1. 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který dosavadní občanský zákoník č. 40/1964 Sb. zrušil. Podle § 3037 nového občanského zákoníku se práva ze zajištění závazku, tedy i právo zástavní, vzniklé přede dnem 1. 1. 2014, posuzuje až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů, tedy v tomto případě podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.

18. Zástavní dlužníci zpochybnili jak pohledávku zajištěnou zástavním právem, tak i zástavní právo samotné. Pokud jde o jejich výhrady k pohledávce, namítali zástavní dlužníci, že ujednání o úrocích z půjčky a o smluvní pokutě je v rozporu s dobrými mravy. Soud však konstatuje, že tyto důvody neplatnosti smlouvy o půjčce včetně obou dodatků nelze podřadit pod takové důvody, k nimž soud přihlíží v řízení o soudním prodeji zástavy v jeho první fázi, jak je shora uvedeno. Nejedná se o důvody, které by byly zřejmé, evidentní, nevzbuzující pochybnosti, důvody, které nelze věrohodně zpochybnit tvrzeními účastníků a důvody, které nevyžadují potřebu provádění dokazování. Nad rámec tohoto stanoviska soud konstatuje, že na smlouvu o půjčce se vztahují ust. § 657 až § 658 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., což je v souladu s přechodnými ustanoveními, konkrétně § 3028 odst. 1 a 3 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku umožňuje při peněžité půjčce dohodnout úroky. Sazba úroku z půjčky se pohybuje od 27 do 28 % ročně ve smlouvě i v obou dodatcích, přičemž nelze mít za to, že takto sazba je evidentně a na první pohled značně přemrštěná. Toto posouzení s ohledem na odlišná tvrzení stran sporu by bylo potřeba podrobit dokazování o rozdílných skutkových tvrzeních procesních stran, což však není možné v této první fázi řízení o soudním prodeji zástavy. Tentýž závěr platí i ohledně sjednání smluvní pokuty 1.500 Kč denně, když navíc by bylo třeba v této souvislosti zkoumat také to, že vysoká smluvní pokuta mohla být dohodnuta i s ohledem na to, že obligační dlužníci neuhradili od počátku, tedy od roku 2011, vůbec ničeho do sepsání obou dodatků.

19. Zástavní dlužníci argumentovali také tím, že je vůbec otázkou, jaká je výše dlužné jistiny. Jak zástavní dlužníci sami uvedli, není možné nárokovat úroky z úroků, tedy příslušenství z příslušenství, avšak smluvní strany mohou sjednat, že úroky budou přičítány k jistině a stanou se její součástí. V takovém případě nová jistina může být již samozřejmě úročena, v tomto případě úroky z půjčky. Soud má za to, že zástavní věřitelé a obligační dlužníci využili této možnosti a zcela konkrétně a jednoznačně, jak ve smlouvě o půjčce, tak v obou dodatcích, specifikovali výši jistiny přesnou částkou, ve smlouvě o půjčce 700.000 Kč, v prvním dodatku 800.000 Kč a ve druhém dodatku 1.041.797 Kč.

20. Zástavní dlužníci rovněž namítli, že zástavní věřitelé měli realizovat své zástavní právo hned v době, kdy se obligační dlužníci dostali do prodlení se zaplacením dluhu z původní smlouvy o půjčce, a nikoli uzavírat další dodatky a navyšovat tak dlužné částky. Soud však poukazuje na to, že zástavní věřitelé a obligační dlužníci také v tomto bodě využili své smluvní volnosti a z nějakých, jím přesně známých důvodů, se rozhodli prodloužit ještě splatnost půjčky, ovšem s tím, že bude výše jistiny navýšena o již splatné a dohodnuté úroky. Tento postup nelze bez dalšího považovat za jednání v rozporu s dobrými mravy, a soud odkazuje na shora uvedené hodnocení úrokové sazby a výše smluvní pokuty a na to, že v této první fázi řízení o soudním prodeji zástavy není možné provádět dokazování o rozdílných tvrzeních procesních stran ohledně těchto skutečností.

21. Zástavní dlužníci dále namítli, že není jasné, jaká pohledávka je vůbec zajištěna zástavním právem. V zástavní smlouvě ze dne 17. 6. 2011 je jednoznačným a konkrétním způsobem dohodnuto, které pohledávky zástavních věřitelů jsou zajištěny zástavou zástavních dlužníků, jde o jistinu, úroky i smluvní pokutu. V dodatku č. 2 ke smlouvě o půjčce bylo dohodnuto mezi zástavními dlužníky a zástavními věřiteli, že veškeré pohledávky, které jsou předmětem dodatku č. 2, jsou rovněž zajištěny zástavním právem k předmětným nemovitým věcem zástavních dlužníků. Tato formulace nevzbuzuje žádné pochybnosti a soud ji považuje za zcela určitou. Je pravdou, že v katastru nemovitostí je zástavní právo zajišťující pohledávky z dodatku č. 2 formulováno dost obšírně. Toto bylo způsobeno tím, že i pohledávka zástavních věřitelů sjednaná v dodatku č. 1 a 2 byla podrobně popsána. Je proto zřejmé, že i v katastru nemovitostí je pohledávka popsána stejným podrobným způsobem, aby bylo jasné, jakou pohledávku zástavní právo zajišťuje. Po odstranění chyby v zápisu tohoto zástavního práva v katastru nemovitostí má soud za to, že nelze pochybovat o tom, že zástavní právo zajišťuje veškeré pohledávky z dodatku č. 2, tedy jistinu 1.041.797 Kč, úrok 27 % ročně i smluvní pokutu 1.500 Kč denně v případě prodlení obligačních dlužníků.

22. Závěrem se shrnuje, že zástavní věřitelé osvědčili shora uvedenou pohledávku za obligačními dlužníky, dále zástavní právo k zástavě na základě výše uvedené zástavní smlouvy a ujednání o zástavním právu v dodatku č. 2 ke smlouvě o půjčce, podle nichž bylo zástavní právo vyznačeno do katastru nemovitostí, a konečně osvědčili, že zástavními dlužníky jsou [jméno] [jméno] [celé jméno žalovaného], kteří jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako vlastníci všech zastavených nemovitých věcí. Soud proto postupoval podle § 358 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních a nařídil soudní prodej zástavy.

23. Zástavní dlužníci mohou své námitky uplatnit ve druhé fázi řízení o soudním prodeji zástavy. Je však třeba uvést, že zástavní věřitelé mohli předejít tomuto řízení o soudním prodeji zástavy tím, že by složili hodnotu zástavy, případně prodali své nemovité věci a uspokojili zástavní věřitele z výtěžku, anebo tak, že by sledovali jednání obligačních dlužníků a přiměli je k plnění jejich závazků, které na sebe vzali na základě smlouvy o půjčce a obou dodatků. Nelze přehlédnout, že kdyby obligační dlužníci splnili svůj závazek z původní smlouvy na konci roku 2011, nemuselo dojít k uzavírání obou dodatků, ani zástavní věřitelé nemuseli podávat návrh na soudní prodej zástavy. Od roku 2011 až dosud obligační dlužníci neuhradili ničeho. Zástavní dlužníci si tak museli být vědomi veškerých důsledků shora popsaných, vyplývajících ze zástavní smlouvy.

24. O náhradě nákladů řízení o soudním prodeji zástavy se v případě vyhovění návrhu rozhoduje až v rámci exekuce, tedy ve druhé fázi, jak vyplývá z nálezů Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2007 sp. zn. II. ÚS 114/06 a ze dne 10. 5. 2017 sp. zn. III. ÚS 68/16.