8 C 7/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; název žalobkyně, IČO se sídlem adresa žalobkyně zastoupený Mgr. jméno příjmení, advokátkou se sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa, obec zastoupený JUDr. jméno příjmení, advokátem se sídlem adresa o zaplacení částky 8.035 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 8.035 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 7.735 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení úroku z prodlení 8,25 % ročně z částky 300 Kč za dobu od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 10.019,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky v obec.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 8.035 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od datum do zaplacení. Tvrdí, že osobní automobil registrační značka číslo příjmení: WVWZZZ1JZYU008274 je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, avšak v období od datum do datum k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Základ příspěvku činí 7.735 Kč a odpovídá denní sazbě 65 Kč vynásobené počtem dnů 119. Žalobce nárokuje ještě 300 Kč za mimosoudní uplatnění práva na tento příspěvek. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení příspěvku doporučeným dopisem.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který se však zrušil, neboť žalovaný proti němu podal odpor. Žalovaný uznal nárok žalobce a následně sdělil, že žalovanou částku zaplatil, a navrhl, aby řízení bylo zastaveno. Soud proto jednání nařízené na datum odročil za účelem ověření platby žalobcem. Žalobce však žalobu zpět nevzal s tím, že žádnou platbu od žalovaného dosud neobdržel. K dnešnímu jednání se žalovaný nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Podle výpisu z registru vozidel je žalovaný veden od datum dosud jako vlastník a provozovatel osobního automobilu o zdvihovém objemu válců motoru číslo cm3 registrační značka shora uvedeného čísla příjmení značka automobilu. Do doby registrace tohoto vozidla na žalovaného náleží i žalované období od datum do datum, které představuje 119 dní. Žalovaný měl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla u právnická osoba, pojistnou smlouvou číslo do datum. V řízení nebylo zjištěno, že by v žalovaném období měl žalovaný ohledně tohoto vozidla sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu. Dne datum byla žalovanému doručena výzva z datum k úhradě příspěvku 8.035 Kč. Dopisem z datum upomenul žalobce žalovaného o zaplacení žalované částky, odeslání tohoto dopisu však nebylo prokázáno. Opětovně byl žalovaný upomenut žalobcem doporučeně odeslanou upomínkou ze dne datum, která byla žalovanému doručena dne datum. Žalobce se naposledy pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalovaného dopisem své právní zástupkyně ze dne datum, který byl žalovanému odeslán doporučeně téhož dne a doručen datum. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil. Z ústřižku poštovní poukázky ze dne datum na částku 8.035 Kč, předloženého žalovaným, nelze vzít za prokázáno, že žalobce žalovanou částku skutečně obdržel, když žalobce sdělil, že žádnou takovou platbu od žalovaného neeviduje.

4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví v § 1 odstavci 2, že v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel musí být povinnost pojištění odpovědnosti podle téhož zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, kromě účelové komunikace, která není veřejně přístupná, může vozidlo provozovat pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona, přičemž povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem, jak je uvedeno v § 3 odst. 1 věty první citovaného zákona. Tentýž zákon ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastníkovi tuzemského vozidla anebo řidiči cizozemského vozidla v ustanovení § 3 odst. 2 téhož zákona.

5. Následky porušení zmíněné povinnosti obsahuje ustanovení § 4 téhož zákona, který v odstavci 1 stanoví, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení této povinnosti, což neplatí pouze tehdy, pokud bylo vozidlo odcizeno. Podle odstavce 2 se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla, a osoba, zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel, je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte podle odstavce 3 jako součin počtu dní, kdy byla výše zmíněná povinnost sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla porušena, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je ve smyslu odstavce 4 navíc povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů žalobce spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví podle zmocnění v § 4 odst. 5 citovaného zákona Ministerstvo financí vyhláškou, přičemž jde o vyhlášku č. 205/1999 Sb. Pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad číslo cm3 do číslo cm3, je v § 2 odst. 1 písm. h) citované vyhlášky stanovena denní sazba příspěvku na 65 Kč. Výše nákladů žalobce spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek představuje částku 300 Kč podle § 2a téže vyhlášky.

6. Výše příspěvku v daném případě představuje denní sazbu 65 Kč vynásobenou počtem dnů žalovaného období 119, což činí 7.735 Kč. K tomu je třeba připočítat náklady 300 Kč spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, a součet těchto částek činí žalovanou částku 8.035 Kč.

7. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat ve smyslu § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobce, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobci okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, a poučení o možnosti žalobce uplatnit nárok u soudu.

8. První prokazatelnou výzvou k úhradě příspěvku, která obsahuje zákonem stanovené náležitosti, je dopis žalobce z datum, který byl žalovanému doručen datum Lhůta 60 dnů od doručení této výzvy trvala do datum, a žalovaný se tak dostal podle § 1968 občanského zákoníku do prodlení dnem následujícím datum. Od téhož dne žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákoníku náleží úrok z prodlení, jehož výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2012 Sb. Žalobce však požaduje úrok z prodlení až od datum.

9. Úrok z prodlení však nebylo možné žalobci přiznat z celé žalované částky, když tato nepředstavuje celá jistinu. Jistinou je pouze příspěvek ve výši 7.735 Kč, a citované ustanovení § 4 odst. 3 zákona 168/1999 Sb., jednoznačně stanoví, co je míněno přesně výší příspěvku. V následujícím odstavci 4 jsou upraveny náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zcela odděleně, tyto náklady netvoří jistinu příspěvku, ale představují příslušenství pohledávky ve smyslu § 513 občanského zákoníku. Příslušenstvím pohledávky jsou mimo jiné také úroky z prodlení. Žalobce tudíž požaduje úroky z prodlení z nákladů spojených s uplatněním pohledávky, tedy příslušenství z příslušenství, což je v tomto případě nepřípustné.

10. Na základě výše uvedených skutečností soud přiznal žalobci na jistině 7.735 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, a náklady 300 Kč spojené s uplatněním pohledávky, avšak bez úroku z prodlení.

11. Žalobce měl ve sporu úspěch v převážné části předmětu řízení, jeho neúspěch představuje pouze nepatrnou část úroku z prodlení. Žalobci tedy vzniklo v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 občanského soudního řádu právo na plnou náhradu nákladů řízení 10.019,50 Kč. Soud rovněž přihlédl k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plnění, a to výše uvedené dopisy. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za 4 úkony právní pomoci po 1.500 Kč podle § 7 bodu 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. - advokátního tarifu, dále ze 4 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, z náhrady za ztrátu času za účast u jednání datum, které bylo odročeno bez projednání věci, podle § 14 odst. 2 advokátního tarifu ve výši jedné poloviny odměny, tedy 750 Kč, a konečně z částky 1.669,50 Kč, která odpovídá 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby a vyjádření žalobce k vyjádření žalovaného. Soud žalobci nepřiznal odměnu ani paušál za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby.

12. Soud při stanovení výše odměny a paušálu nepoužil ustanovení § 14b advokátního tarifu. Podle názoru soudu se nejedná o jednoduchou krátkou žalobu, v níž postačuje malé množství skutkových tvrzení a mění se pouze malé množství údajů. Odměnu ve výši 200 Kč za úkon podle § 14b advokátního tarifu proto soud považuje za zjevně nepřiměřenou rozsahu práce při právním zastoupení žalobce. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné, neboť předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10.000 Kč (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu). Nesplní-li povinná strana dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná strana domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.