8 C 71/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kowolowskou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 30.770 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci:částku 30.770 Kč,kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 30.771, 06 Kč,7,75 % zákonný úrok z prodlení z částky 30.770 Kč od 28. 9. 2023 do zaplaceníse zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Návrhem podaným u soudu dne 20. 9. 2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu celkem částku 30.770 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , dne 10. 3. 2010 uzavřel se žalovaným Smlouvu o půjčce č. , hodnota, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 50.000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal předchůdci žalobce zaplatit souhrnný poplatek ve výši 41.800 Kč. Celkovou částku (půjčku a poplatek) se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 1.550 Kč. Žalovaný své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem 61.030 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 uzavřené mezi předchůdcem žalobce a žalobcem přešla pohledávka za žalovaným na společnost , Jméno žalobce, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení činila celková výše pohledávky za žalovaným částku 30.782,24 Kč bez příslušenství. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobce tedy po žalovaném požaduje zaplacení 30.770 Kč sestávající z dlužné jistiny 16.759,26 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku 14.010,74 Kč s úrokem z prodlení. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného k plnění.Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil.Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o půjčce ze dne číslo , hodnota, ze dne 9. 3. 2010 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , a žalovaným bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl ke dni 9. 3. 2010 žalovanému půjčku ve výši 50.000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy s tím, že se zavázal zaplatit předchůdci žalobce v souvislosti s touto půjčkou souhrnný poplatek v částce 41.800 Kč. Celková částka (půjčka + souhrnný poplatek), kterou měl žalovaný na základě této smlouvy zaplatit předchůdci žalobce, činila 91.800 Kč. Žalovaný měl splatit celkovou částku v hotovosti v 59 týdenních splátkách po 1.550 Kč k rukám oprávněného zástupce předchůdce žalobce s tím, že první splátka byla splatná 7. dne od data uzavření této smlouvy. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 bylo prokázáno, že se žalobce stal věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce číslo , hodnota, . Z Výzvy k plnění ze dne 20. 8. 2024 s podacím lístkem bylo zjištěno, že před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 63.713,76 Kč.Podle ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.Podle ust. § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.Podle ust. § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.Podle ust. § 559 odst. 1 obč. zák., splněním dluh zanikne.Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným Smlouvu o půjčce ve smyslu ust. § 657 občanského zákoníku, přičemž ze smlouvy plnil a žalovanému půjčil finanční částku 50.000 Kč. Co se týká nároku žalobce na souhrnný poplatek, tento soud nepovažuje za platně sjednaný. Ujednání účastníků ve Smlouvě o půjčce ohledně sjednaného „souhrnného poplatku“ ve výši 41.800 Kč, který lze posoudit pouze jako úrok z prodlení podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku, neboť jinou platbu při půjčce sjednané podle § 627 občanského zákoníku ujednat nelze, považuje soud za neplatné podle § 39 občanského zákoníku, a to pro jeho rozpor s dobrými mravy. Jak bylo několikráte judikováno, např. rozsudkem Nejvyššího soud ČR ze dne 15.12.2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, a dále též rozsudkem Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 101 VSPH 14/2012, že sjednaná odměna za uzavření smlouvy je nemravná nad částku, která činí celkem 30 % zisku za 13 měsíců, v němž je zahrnut jak úrok z úvěru, tak i odměna za jeho sjednání.V posuzovaném případě byl souhrnný poplatek (úrok) sjednán ve výši 83,6 % za celou dobu poskytnutí půjčky v délce 59 týdnů. Sjednanou částku 41.800 Kč představující souhrnný poplatek za poskytnutou půjčku (úrok) odpovídající 83,6 % úroku za dobu 59 týdnů považuje soud za nepřiměřeně vysokou, a tudíž v rozporu s dobrými mravy, a proto v této části Smlouvu o půjčce posoudil jako neplatnou. Předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 50.000 Kč a žalovaný mu uhradil 61.030 Kč. Částka 11.030 Kč pak odpovídá zaplacenému úroku ve výši 22,06 % ročněz poskytnuté půjčky. Soud dospěl k závěru, že již ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávky neměl žalovaný vůči předchůdci žalobce oprávněný nárok na plnění z titulu poskytnuté půjčky, neboť tento nárok již splněním zanikl. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přizná náhradu nákladů vůči účastníku, který ve věci úspěšný nebyl. V daném případě byl ve věci plně úspěšný žalovaný, když soud žalobu zamítl, ale žalovanému doposud v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal.Soud pro úplnost uvádí, že hmotně právně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle dosavadních předpisů.