8 C 72/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v  obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , část názvu právnické osoby , IČO se sídlem adresa žalobkyně zastoupený JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného , okres okres o zaplacení částky 2.015 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 1.415 Kč s úrokem z prodlení ve výši 105 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 45 Kč.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 2.048 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 2.015 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 8. 2. 2020 do 5. 11. 2020 ve výši 150 Kč. Tvrdí, že dne 30. 10. 2019 uzavřel s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] s pojistným 2.590 Kč pololetně. Pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného a za dobu od 30. 10. 2019 do 6. 2. 2020 činí dlužné pojistné 1.415 Kč. Žalobce požaduje ještě 2 poplatky po 300 Kč za upomínání žalovaného.

2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu.

3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Dne 30. 10. 2019 uzavřel žalobce jakožto pojistitel s žalovaným jakožto pojistníkem pojistnou smlouvu pro [anonymizována čtyři slova] [číslo] s počátkem pojištění 30. 10. 2019 na dobu neurčitou. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [anonymizována dvě slova] [registrační značka]. Pojistné bylo dohodnuto na 5.180 Kč ročně a mělo být placeno v pololetních platbách ve výši 2.590 Kč. Součástí pojistné smlouvy byly pojistné podmínky vyznačené na smlouvě, přehled poplatků za vybrané úkony pojistitele, jejichž aktuální podoba je k dispozici na webových stránkách žalobce anebo na libovolné jeho pobočce. Žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě, že před jejím uzavřením převzal v listinné podobě anebo s jeho souhlasem v jiné textové podobě, na trvalém nosiči dat, veškeré součásti pojistné smlouvy a seznámil se s nimi. V pojistné smlouvě není přesně označeno, které pojistné podmínky jsou její součástí. Ve spodní části smlouvy vedle místa sjednání smlouvy je uveden kód [anonymizována dvě slova] [číslo pasu]. Žalobce předložil pojistné podmínky [anonymizována dvě slova] [číslo pasu], které zahrnují celkem 6 druhů pojistných podmínek. Ve Všeobecných pojistných podmínkách pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [anonymizováno] [číslo] je v článku 4 odst. 10 stanoveno, že pokud pojistné nebylo zaplaceno včas a ve sjednané výši, je pojistitel oprávněn požadovat úrok z prodlení a náklady spojené s vymáháním tohoto pojistného. V sazebníku vybraných poplatků za vymáhání pojistného účinném od 1. 7. 2016, je stanoven poplatek za žádost o prokázání úhrady formou elektronickou 80 Kč, poplatek za tutéž žádost formou dopisu na 120 Kč, dále poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného 160 Kč, za předžalobní upomínku po zániku pojištění elektronickou formou 80 Kč a za předžalobní upomínku formou dopisu 120 Kč. V sazebníku nákladů na vymáhání pojistného účinném od 3. 6. 2019 je poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného ve výši 300 Kč a poplatek za pokus o smír po zániku pojištění rovněž 300 Kč.

4. Žalovaný nezaplatil žalobci od počátku žádné pojistné. Dopisy ze dne 18. 11. 2019 a z 2. 12. 2019 upozornil žalobce žalovaného na neuhrazené pojistné. Upomínkou z 16. 12. 2019 žalobce žalovanému oznámil, že pokud dlužné pojistné neuhradí do 6. 2. 2020, pojistná smlouva zanikne. Dopis byl podle doručenky žalovanému doručen dne 30. 12. 2019. Dopisem z 19. 2. 2020 oznámil žalobce žalovanému, že pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného dnem 6. 2. 2020 ve 24:00 hodin. Dopisem z 16. 3. 2020 nazvaným pokus o smír urgoval žalobce žalovaného o zaplacení žalované částky. Naposledy se žalobce pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalovaného dopisem svého právního zástupce z 16. 6. 2020, který byl odeslán žalovanému doporučeně 26. 6. 2020. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil.

5. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. Žalobce jakožto pojistitel si své povinnosti z pojistné smlouvy plnil tím, že od počátku pojištění 30. 10. 2019 až do jeho zániku 6. 2. 2020 včetně poskytoval žalovanému pojistné krytí pro případ pojistných událostí označených ve smlouvě, jak je uvedeno v § 2758 odst. 1 občanského zákoníku. V řízení nebylo prokázáno, že by během tohoto období pojištění zaniklo z jakéhokoli důvodu uvedeného v zákoně či ve smlouvě, z čehož je zřejmé, že po celou tuto dobu pojistný vztah mezi účastníky trval. Žalovaný však nedostál své povinnosti platit žalobci pojistné v dohodnuté výši a lhůtách, přičemž žalobce má právo na pojistné za dobu trvání pojistné smlouvy, jak je uvedeno v § 2782 odst. 1 občanského zákoníku. Pojistné ve výši 5.180 Kč ročně rozvržené do půlročních plateb ve výši 2.590 Kč, je třeba pokládat za běžné pojistné, které je splatné v souladu s ustanovením § 2783 odst. 2 občanského zákoníku prvního dne pojistného období. Znamená to tedy, že dne 30. 10. 2019 bylo splatné pojistné 2.590 Kč za půlroční pojistné období, tedy od 30. 10. 2019 do 30. 4. 2020. Na dobu do zániku pojištění 6. 2. 2020 včetně připadá poměrná část pojistného 1.415 Kč.

6. S ohledem na splatnost pojistného se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením dlužného pojistného ve smyslu § 1968 občanského zákoníku dnem následujícím po splatnosti, tedy 31. 10. 2019. Od tohoto dne žalobci vzniklo podle § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení z dlužného pojistného 1.415 Kč. Výše úroků z prodlení je dána v § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. a činí 10 % ročně. [příjmení] sazbu úroku z prodlení si účastníci neujednali. Žalobce však nárokuje úrok z prodlení až od 8. 2. 2020 a pouze do 5. 11. 2020, což odpovídá částce 105 Kč.

7. Pokud jde o 2 poplatky ve výši 300 Kč každý, je třeba uvést, že ustanovení § [číslo] odst. 2 ve spojení s ustanovením § 2773 odst. 1 občanského zákoníku vyžaduje pro pojistnou smlouvu písemnou formu, pokud pojištění není sjednáno na pojistnou dobu kratší než 1 rok. Pojištění bylo sjednáno v tomto případě na dobu neurčitou, a tudíž požadavek zákona na písemnou formu se na předmětnou pojistnou smlouvu vztahuje. V pojistné smlouvě nebyly žádné poplatky sjednány. Žalobce uvedl, že nárokuje poplatek 300 Kč na základě čl. 7 bodu 10 Všeobecných pojistných podmínek [anonymizováno] [číslo]. Článek 7 obsahuje pouze 2 odstavce a upravuje změny pojištění, nikoli poplatky. Žalobce pouze nesprávně označil příslušnou část pojistných podmínek, kdy správně měl být uveden čl. 4 odst. 10, který je výše citovaný. Tento obsahuje oprávnění žalobce požadovat náklady spojené s vymáháním dlužného pojistného, žádné poplatky zde zmíněny nejsou. V pojistné smlouvě žalovaný potvrdil, že obdržel v blíže nezjištěné formě pojistné podmínky a sazebník. Soud uvádí, že takový způsob sjednání poplatků neodpovídá písemné formě stanovené zákonem, a je tudíž neplatný podle § 582 odst. 1 občanského zákoníku, když v řízení nebylo zjištěno, že by účastníci takovouto vadu dodatečně zhojily. Soud je rovněž toho názoru, že předmětný poplatek jakožto druh sankce za neplnění povinností je třeba sjednat přímo v pojistné smlouvě, a nikoli tím způsobem, že úplné zjištění této sankce vyžaduje její hledání ve dvou samostatných listinách, a to v pojistných podmínkách a v sazebníku, které může žalobce navíc měnit. Takové jednání žalobce jakožto pojistitele vůči žalovanému jakožto pojistníkovi a zároveň spotřebiteli není poctivé, a žalobce tím porušil svoji povinnost jednat v právním styku poctivě, jak mu ukládá ustanovení § 6 odst. 1 občanského zákoníku. Podle druhého odstavce téhož ustanovení nikdo nesmí ze svého nepoctivého jednání těžit.

8. Na základě všech výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci dlužné pojistné s úrokem z prodlení, a ve zbytku, tedy ohledně poplatků 600 Kč a úroku z prodlení, žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozhodnutí.

9. Žalobce měl ve sporu úspěch v rozsahu 70 % předmětu řízení a neúspěšný byl ohledně 30 %. Žalobci tak v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 40 %. Soud přihlédl též k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plnění, a to dopis z 16. 6. 2020 Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za 3 úkony právní pomoci po 1.000 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, ze tří paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z částky 819 Kč, odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby. Soud žalobci nepřiznal odměnu ani paušál za doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Celkové účelně vynaložené náklady žalobce tak činí 5.119 Kč, z čehož soud žalobci přiznal 40 %, tedy 2.048 Kč.

10. Soud v tomto případě nepoužil při výpočtu odměny za právní zastoupení ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť se nejedná o zcela jednoduchou žalobu s malým množstvím skutkových tvrzení, v níž by stačilo pouze změnit označení žalovaného, datum rozhodné události a žalovanou částku.