8 C 76/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kowolowskou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 23.791 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci:a) částku 5.434,47 Kč,kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4.089,91 Kč,kapitalizovaný úrok ve výši 12.122,49 Kč,zákonný úrok z prodlení z částky 5.434,47 Kč od 28.9.2023 do zaplacení ve výši 7,05 %,úrok 21 % ročně z částky 5.434,47 Kč od 28.9.2023 do zaplacení,b) částku 7.523,97 Kč,kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6.202,57 Kč.kapitalizovaný úrok ve výši 16.783,47 Kč.zákonný úrok z prodlení z částky 7.523,97 Kč od 28.9.2023 do zaplacení ve výši 7,5 %.úrok 21 % ročně z částky 7.523,97 Kč od 28.9.2023 do zaplacení.a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci:a) částku 4.542,53 Kč,b) částku 6.290,03 Kč,se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem podaným u soudu dne 1. 9. 2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované bylo uloženo zaplatit mu celkem částku 23.791 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , dne 18. 1. 2012 uzavřel se žalovanou Smlouvu o půjčce č. , hodnota, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala předchůdci žalobce zaplatit částku 6.687 Kč. Celkovou částku (půjčku a poplatek) se žalovaná zavázala předchůdci žalobce zaplatit v 60týdenních splátkách po 245 Kč. Dále žalobce uvedl, že předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , dne 26.9.2011 uzavřel se žalovanou Smlouvu o půjčce č. , hodnota, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala předchůdci žalobce zaplatit částku 10.032 Kč. Celkovou částku (půjčku a poplatek) se žalovaná zavázala předchůdci žalobce zaplatit v 60týdenních splátkách po 368 Kč. Žalovaná své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Předchůdci žalobce tak vzniklo ze Smlouvy o půjčce č. , hodnota, právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činí na dlužné jistině 5.434,47 Kč a na poplatku 4.542,53 Kč. Ze Smlouvy o půjčce č. , hodnota, vzniklo předchůdci žalobce právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činí na jistině 7.523,97 Kč a na poplatku 6.290,03 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 uzavřené mezi předchůdcem žalobcem a žalobcem přešly pohledávky z obou půjček za žalovanou na společnost , Jméno žalobce, . Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k plnění.

2. Žalovaná se k věci nikterak nevyjádřila.

3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o půjčce číslo , hodnota, uzavřené dne 18.1.2012 mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , a žalovanou bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl ke dni 18.1.2012 žalované půjčku ve výši 8.000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s touto půjčkou s poplatek ve výši 6.687 Kč, a tedy celková částka, kterou měla žalovaná na základě této smlouvy zaplatit předchůdci žalobce (půjčka + poplatek) činila 14.687 Kč. Podpisem této smlouvy žalovaná potvrdila, že v hotovosti převzala výše uvedenou půjčku. Celkovou částku 14.687 Kč měla žalovaná zaplatit v 60týdenních splátkách po 245 Kč k rukám oprávněného zástupce předchůdce žalobce s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy.

5. Ze Smlouvy o půjčce číslo , hodnota, uzavřené dne 26.9.2011 mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , a žalovanou bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl ke dni 26.9.2011 žalované půjčku ve výši 12.000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s touto půjčkou s poplatek ve výši 10.032 Kč, a tedy celková částka, kterou měla žalovaná na základě této smlouvy zaplatit předchůdci žalobce (půjčka + poplatek) činila 22.032 Kč. Podpisem této smlouvy žalovaná potvrdila, že v hotovosti převzala výše uvedenou půjčku. Celkovou částku 22.032 Kč měla žalovaná zaplatit v 60týdenních splátkách po 368 Kč k rukám oprávněného zástupce předchůdce žalobce s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy.

6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023, ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávek ze dne 29.9.2023, bylo zjištěno, že se žalobce stala věřitelem pohledávek ze smlouvy o půjčce číslo , hodnota, a číslo , hodnota, .

7. Z výzvy k plnění ze dne 30.7.2024 s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení pohledávek z obou půjček v celkové výši 66.118,04 Kč.

8. Podle ust. § 657 občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

9. Podle ust. § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

10. Podle ust. § 517 odst. 1, 2 obč. zák., který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úrokyz prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

11. Podle ust. § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

12. Podle ust. § 41 obč. zák., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

13. Za užití výše citovaných zákonných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Předchůdce žalobce uzavřel v obou uvedených případech se žalovanou smlouvu o půjčce ve smyslu ust. § 657 obč. zák., přičemž předchůdce žalobce ze smlouvy plnil, když v jednom případě půjčil žalované finanční částku 8.000 Kč a ve druhém pak částku 12.000 Kč. Žalovaná ve lhůtě splatnosti ani později půjčky v úplnosti nevrátila. Protože postoupení pohledávky na žalobce bylo rovněž prokázáno, soud shledal žalobu v rozsahu dlužného zůstatku půjčky č. , hodnota, ve výši 5.434,47 Kč a v rozsahu dlužného zůstatku půjčky č. , hodnota, ve výši 7.523,97 Kč jako oprávněnou. Soud tedy uložil ve výroku I. tohoto rozsudku žalované povinnost zaplatit žalobci shora uvedené částky se sjednaným úrokem a současně uložil žalované též povinnost uhradit žalobci zákonný úrok z prodlení. Nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení má pak oporu v ustanovení § 517 odst. 1, 2 obč. zák., neboť se žalovaná ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobci.

14. Pokud se týká nároku žalobkyně na zaplacení souhrnného poplatku za půjčku číslo , hodnota, ve výši 4.542,53 Kč a souhrnného poplatku za půjčku číslo , hodnota, ve výši 6.290,03 Kč, pak tento soud výrokem II. zamítl z důvodů níže uvedených. Ujednání účastníků ve smlouvě o půjčce ohledně sjednaného „souhrnného poplatku“ v celkové výši 6.687 Kč v prvém případě a v celkové výši 10.032 Kč v případě druhé půjčky, které lze posoudit pouze jako úrok z prodlení podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku, neboť jinou platbu při půjčce sjednané podle § 627 občanského zákoníku ujednat nelze, považuje soud za částečně neplatné podle § 39 a § 41 občanského zákoníku, a to pro jeho rozpor s dobrými mravy. Jak bylo několikráte judikováno, např. rozsudkem Nejvyššího soud ČR ze dne 15.12.2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, a dále též rozsudkem Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 101 VSPH 14/2012, že sjednaná odměna za uzavření smlouvy je nemravná nad částku, která činí celkem , hodnota, % zisku za 13 měsíců, v němž je zahrnut jak úrok z úvěru, tak i odměna za jeho sjednání. V posuzovaném případě byl souhrnný poplatek (úrok) sjednán u obou půjček ve výši 83,60 % za celou dobu poskytnutí půjčky v délce 60 týdnů. Sjednané částky 6.687 Kč a 10.032 Kč představující souhrnné poplatky za poskytnuté půjčky (úrok) odpovídající 83,60 % úroku za dobu 60 týdnů považuje soud za nepřiměřeně vysoké, a tudíž v rozporu s dobrými mravy, a proto v rozsahu zamítnutí žaloby, smlouvy o půjčce posoudil jako neplatné. Proto soud žalobě v části týkající se tohoto poplatku nemohl vyhovět (§ 39 obč. zák.).

15. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V této věci byl úspěch žalobce jen nepatrně vyšší než jeho neúspěch, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

16. Soud pro úplnost uvádí, že hmotně právně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle dosavadních předpisů.