8 C 82/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kowolowskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 35 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 35.000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 35.000 Kč od datum do datum ve výši 7,05%, zákonný úrok z prodlení z částky 35.000 Kč od datum do datum ve výši 7,05%, zákonný úrok z prodlení z částky 35.000 Kč od datum do datum ve výši 7,05%, zákonný úrok z prodlení z částky 35.000 Kč od datum do datum ve výši 7,05%, zákonný úrok z prodlení z částky 35.000 Kč od datum do datum ve výši 7,05%, zákonný úrok z prodlení z částky 35.000 Kč od datum do datum ve výši 7,50%, zákonný úrok z prodlení z částky 35.000 Kč od datum do datum ve výši 8,00%, zákonný úrok z prodlení z částky 35.000 Kč od datum do datum ve výši 8,75%, zákonný úrok z prodlení z částky 35.000 Kč od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 26.913 Kč od datum do datum, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 3.276 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Návrhem podaným u soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit jí celkem částku 35.000 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO, dne datum uzavřela se žalovaným Smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 35.000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal předchůdkyni žalobkyně zaplatit souhrnný poplatek ve výši 30.520 Kč. Celkovou částku (půjčku a poplatek) se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 78 pravidelných týdenních splátkách po 840 Kč. Žalovaný své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tj. datum. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze 3.607 Kč. Předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 35.000 Kč a na dlužném poplatku částku 26.913 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum přešla pohledávka za žalovaným na právnická osoba anonymizováno. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum a přípisem ze dne datum. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o půjčce ze dne datum číslo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba, IČO, a žalovaným bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla ke dni datum žalovanému půjčku ve výši 35.000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s touto půjčkou souhrnný poplatek v částce 30.520 Kč a tedy celková částka, kterou byl žalovaný na základě této smlouvy povinen zaplatit předchůdkyni žalobkyně (půjčka + souhrnný poplatek) činila 65.520 Kč. Podpisem této smlouvy žalovaný potvrdil, že v hotovosti převzal výše uvedenou půjčku. Žalovaný měl splatit celkovou částku v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 840 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření této smlouvy. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, bylo prokázáno, že žalobkyně se stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce číslo. Z Výzvy před podáním žaloby ze dne datum, ve spojení s podacím archem, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky v celkové výši 61.913 Kč s příslušenstvím. Podle ust. § 657 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ust. § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle ust. § 517 odst. 1, 2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o půjčce ve smyslu ust. § 657 obč. zák., přičemž ze smlouvy plnila a žalovanému půjčila finanční částku 35.000 Kč. Žalovaný ve lhůtě splatnosti ani později půjčku ve výši 35.000 Kč předchůdkyni žalobkyně v úplnosti nevrátil. Protože postoupení pohledávky na žalobkyni bylo rovněž prokázáno, soud shledal žalobu v rozsahu poskytnuté a nesplacené půjčky, tj. ve výši 35.000 Kč jako důvodnou a uložil ve výroku I. tohoto rozsudku žalovanému uhradit tuto částku žalobkyni a současně uložil žalovanému též povinnost uhradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má pak oporu v ustanovení § 517 odst. 1, 2 obč. zák. neboť žalovaný se ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobkyni. Co se týče nároku žalobkyně na zaplacení souhrnného poplatku ve výši 26.913 Kč, pak tento soud výrokem II. zamítl. Ujednání účastníků ve Smlouvě o půjčce ohledně sjednaného„ souhrnného poplatku“ v původní výši 30.520 Kč, který lze posoudit pouze jako úrok podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku, neboť jinou platbu při půjčce sjednané podle § 627 občanského zákoníku ujednat nelze, považuje soud za neplatné podle § 39 občanského zákoníku, a to pro jeho rozpor s dobrými mravy. Jak bylo několikráte judikováno, např. rozsudkem Nejvyššího soud ČR ze dne 15.12.2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, a dále též rozsudkem Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 101 VSPH číslo, že sjednaná odměna za uzavření smlouvy je nemravná nad částku, která činí celkem 30 % zisku za 13 měsíců, v němž je zahrnut jak úrok z úvěru, tak i odměna za jeho sjednání. V posuzovaném případě byl souhrnný poplatek (úrok) sjednán ve výši 87,2 % za celou dobu poskytnutí půjčky v délce 78 týdnů. Sjednanou částku 30.520 Kč představující souhrnný poplatek za poskytnutou půjčku (úrok) odpovídající 87,2 % úroku za dobu 78 týdnů považuje soud za nepřiměřeně vysokou a tudíž v rozporu s dobrými mravy, a proto v této části Smlouvu o půjčce posoudil jako neplatnou. Nároku žalobkyně na zaplacení souhrnného poplatku v uplatněné výši 26.913 Kč nemohl soud vyhovět. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud přiznal žalobkyni vůči žalovanému plnou náhradu nákladů řízení, neboť částečné zamítnutí žaloby se vztahuje pouze k příslušenství uplatněné pohledávky. Náhrada sestává z odměny za tři úkony právní pomoci po 500 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, přičemž třetí úkon žalobkyně požadovala toliko v poloviční výši, tedy dohromady 1.250 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní upomínka), náhrady za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 300 Kč, dále z 21% DPH z částky 1.550 Kč ve výši 326 Kč a uhrazeného soudního poplatku ve výši 1.400 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 3.276 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.). Soud pro úplnost uvádí, že hmotně právně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle dosavadních předpisů. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna řádně a včas, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.