8 C 83/2015

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupeného advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované , anonymizována dvě slova o zaplacení 7.567,79 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 7.567,79 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 7.567,79 Kč za dobu od [datum] do [datum].

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení 13.753 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 11.613 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že žalovaná odebírala elektřinu na odběrném místě [obec], [ulice a číslo], podle smlouvy, která však byla ukončena pro neplacení. Při kontrole tohoto odběrného místa dne [datum] žalobce zjistil, že žalovaná elektřinu stále odebírá. Za dobu od [datum] do [datum] bylo zjištěno odebrané množství elektřiny 824 kWh podle hodnot na elektroměru, a to stavu ke dni ukončení smlouvy [číslo] kWh a stavu ke dni kontroly [číslo] kWh. Za tuto dobu žalovaná odebírala elektřinu neoprávněně, přičemž již [datum] došlo k přerušení dodávky elektřiny vyjmutím pojistek z pojistkové skříně na fasádě domu, což je patrno z odečtové karty elektroměru. Elektroměr však byl uvnitř domu a žalovaná demontáž elektroměru neumožnila, a k tomu mohlo dojít až za asistence nové majitelky domu. Cena za odebranou elektřinu byla stanovena podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu [číslo] [číslo] při sazbě 4.602,82 Kč za MWh, k tomu byla připočtena daň z elektrické energie, platba za příkon, náhrada za neoprávněný odběr a náhrada za energii, což celkem činí 3.815,72 Kč. K tomu žalobce připočítal náklady vzniklé se zjišťováním a odstraněním neoprávněného odběru ve výši 5.782 Kč, a k součtu těchto částek připočítal ještě 21% daň z přidané hodnoty 2.016 Kč, a celkový součet činí žalovanou částku 11.613,72 Kč. Žalovaná však žalobci žalovanou částku nezaplatila ani po předžalobních výzvách.

2. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že obchodní firma žalobce byla až do konce roku 2020 E. [právnická osoba], a pod tímto názvem žalobce také podal žalobu v tomto řízení. Od [datum] zní obchodní firma, tedy název žalobce [právnická osoba]

3. Ve věci byl dne [datum] vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou.

4. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaná se k žádnému nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná tak nevyužila svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu.

5. V průběhu řízení byl zjištěn úpadek žalované a Krajský soud v Hradci Králové usnesením z [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] zjistil úpadek žalované a jejího manžela [jméno] [příjmení] a povolil řešení úpadku oddlužením. Řízení u podepsaného soudu bylo proto přerušeno podle § 104a insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. a nebylo možné v něm pokračovat po dobu, po kterou trvaly účinky rozhodnutí o úpadku.

6. Usnesením z [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] insolvenční soud schválil oddlužení žalované plněním splátkového kalendáře. Žalobce přihlásil svoji pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, do insolvenčního řízení. Usnesením z [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení žalované a jejího manžela a osvobodil žalovanou i jejího manžela od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Toto osvobození se však v souladu s ustanovením § 416 odst. 1 insolvenčního zákona nedotýká mimo jiné pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti. V daném případě, jak bude níže rozebráno, jde právě o pohledávku žalobce na náhradu škody, kterou žalovaná způsobila úmyslným porušením právní povinnosti, když odebírala elektřinu, a přitom neměla na odběr elektřiny uzavřenou smlouvu s obchodníkem s elektřinou. Výše uvedené osvobození žalované od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, se tudíž na žalovaný nárok nevztahuje.

7. V rámci insolvenčního řízení žalobce obdržel částku 4.045,21 Kč. Žalobce proto vzal žalobu ohledně této částky včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení zpět. Soud usnesením ze dne 22. 7. 2022 č. j. 8 C 83/2015-69 řízení částečně zastavil ohledně 4.045,21 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Věcně soud proto rozhodoval již pouze o nároku žalobce na zaplacení částky 7.567,79 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení.

8. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobce soud ověřil, že do předmětu jeho podnikání náleží distribuce elektřiny.

9. Žalovaná byla ve smluvním vztahu s obchodníkem s elektřinou ohledně dodávky elektřiny na odběrné místo [ulice a číslo], [obec]. Tato skutečnost vyplývá ze smlouvy o dodávce elektřiny dodávané ze sítě nízkého napětí, která byla uzavřena dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jakožto dodavatelem a žalovanou jakožto odběratelem. Žalovaná byla zařazena do kategorie odběratelů D, sjednaná sazba byla B, hlavní jistič byl 3 x 25 A. Nedílnou součástí této smlouvy byly obchodní podmínky dodávky elektřiny. Podle výpisu z obchodního rejstříku společnost [právnická osoba] byla vymazána z obchodního rejstříku ke dni [datum], neboť zanikla rozdělením, a její obchodní jmění podle smlouvy o rozdělení přešlo na tři nástupnické společnosti, kdy jednou z nich je E. [právnická osoba] Ze zprávy [právnická osoba] [právnická osoba] z [datum] bylo zjištěno, že na tuto společnost přešly veškeré smluvní vztahy ze smluv o dodávkách elektřiny, mezi nimiž byla také smlouva s žalovanou. Tento smluvní vztah byl ukončen ke dni [datum]. Na odběrném místě žalované byl namontován elektroměr [číslo] s posledním naměřeným stavem [číslo] kWh a k tomuto stavu byla spotřeba elektřiny vyúčtována konečnou fakturou. Tatáž hodnota odečtu ke zmíněnému dni vyplývá také z odečtové karty tohoto elektroměru.

10. Dne [datum] nový zákazník [jméno] [příjmení] ohlásila, že předchozí odběratel [celé jméno žalované], tedy žalovaná, neužívá odběrné místo, neboť se odstěhovala bez uvedení adresy, a požádala o ukončení smlouvy, jak vyplývá z žádosti o ukončení smlouvy a z jejího čestného prohlášení.

11. Následně dne [datum] provedl žalobce kontrolu předmětného odběrného místa [obec], [ulice a číslo], a z protokolu o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie bylo zjištěno, že při kontrole byl zjištěn elektroměr [číslo] bez platné smlouvy, která byla ukončena [datum] se stavem [číslo] kWh. Ke dni [datum] byl elektroměr demontován po přepisu na nového odběratele a osazen nový elektroměr. Neoprávněný odběr byl zjištěn ve 13:30 hodin a byl odstraněn téhož dne ve 14:30 hodin, kontrolu provedli dva kontroloři za nepřítomnosti žalované a pořídili fotodokumentaci. Na fotografiích je zachycen předmětný elektroměr se stavem [číslo] kWh.

12. Na základě výše uvedené kontroly byla stanovena výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny pod číslem 2014, jak vyplývá z listiny Stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny. Žalobce přitom vycházel z data ukončení smlouvy [datum] a ze stavu elektroměru k tomuto dni [číslo] kWh a ze zjištěného stavu elektroměru při kontrole [datum] ve výši 38.516 kWh. Z toho vypočítal spotřebu změřenou elektroměrem na 824 kWh. Toto množství elektřiny žalobce vynásobil cenou 4.602,82 Kč za MWh a připočítal k tomu daň z elektřiny 28,30 Kč za MWh, a dospěl tak k výši ceny za odebranou elektřinu 3.792,72 Kč a k dani z elektřiny ve výši 23 Kč, celkem 3.815,72 Kč, což představuje náhradu za elektřinu, včetně daně z elektřiny. Cena byla určena cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu pro tyto případy, a to rozhodnutími pod čísly [číslo] a [číslo]. Žalobce rovněž vyčíslil oprávněné náklady vzniklé se zjišťováním a odstraněním neoprávněného odběru elektřiny na částku 5.782 Kč, přičemž ceny energetické kontroly stanovuje controlling žalobce a žalobci je účtuje externí firma. Pro rok 2013 činila cena jedné hodiny práce pracovníka energetické kontroly 636 Kč na hodinu, a při kontrole bylo odpracováno celkem 6 hodin dvěma pracovníky, což představuje 3.816 Kč. [příjmení] osobním automobilem Škoda Fabia v den kontroly [datum] ze sídla firmy v [obec] do odběrného místa ve [obec] a zpět představuje 120 km po 7,20 Kč za kilometr, tedy 864 Kč. Za použití vozidla po dobu 2 hodin činí náhrada 167,20 Kč a administrativní paušál na náklady spojené s přípravou podkladů k odběrnému místu, fakturací a archivací případu odpovídá částce 934,80 Kč Celkem tedy jde o vyčíslené náklady vzniklé se zjišťováním a odstraněním neoprávněného odběru 5.782 Kč. K součtu náhrady za elektřinu 3.815,72 Kč a oprávněných nákladů 5.782 Kč žalobce připočítal 21% daň z přidané hodnoty ve výši 2.016 Kč, a celkový součet činí 11.613,72 Kč.

13. Žalovanou částku 11.613 Kč vyúčtoval žalobce žalované fakturou [číslo] se splatností [datum]. Faktura obsahuje rozpis vyúčtované částky. V řízení nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byla faktura žalované odeslána či doručena.

14. Dopisem z [datum] vyzval žalobce žalovanou k zaplacení žalované částky ve lhůtě do 8 dnů od odeslání výzvy. Podle vrácené obálky byl tento dopis žalované odeslán doporučeně dne [datum], zásilka se však vrátila žalobci zpět s tím, že žalovaná si dopis nevyzvedla na poště. Naposledy se žalobce pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalované dopisem svého právního zástupce ze dne [datum], v němž upozornil žalovanou na to, že pokud dluh nevyrovná do [datum], obrátí se žalobce se svým nárokem na soud. Podle podacího lístku byl dopis žalované odeslán dne [datum].

15. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil tímto způsobem. Dne [datum] nabyl účinnosti nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který zároveň zrušil občanský zákoník dosavadní č. 40/1964 Sb. Podle přechodných ustanovení, konkrétně § [číslo] odst. 1 a § 3079 odst. 1 nového občanského zákoníku se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nového občanského zákoníku, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Vzhledem k tomu, že k porušení povinností stanovených právními předpisy došlo v období od [datum] do [datum], tedy ještě před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku, posoudil soud nárok žalobce podle občanského zákoníku dosavadního č. 40/1964 Sb. Soud při právní kvalifikaci zjištěných skutečností vycházel také z energetického zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích. Žalovaná měla s obchodníkem s elektřinou, společností [právnická osoba], a po jejím zániku se [právnická osoba] [právnická osoba], uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny v souladu s ustanovením § 50 odstavců 1 a 2 energetického zákona Smlouva však byla ukončena [datum]. Žalovaná žádnou jinou smlouvu na dodávku elektřiny k výše uvedenému odběrnému místu neuzavřela, a v žalovaném období od téhož dne až do [datum] přesto elektřinu odebírala a celkem odebrala 824 kWh elektřiny. V důsledku toho na straně žalované došlo k neoprávněnému odběru elektřiny ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona. Toto ustanovení určuje, že neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny, přičemž v odstavci 2 se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Žalovaná tak způsobila žalobci škodu, a na její straně jde o odpovědnost za škodu podle § 420 odst. 1 a 3 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Podle tohoto ustanovení každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti, a odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil. Ke vzniku odpovědnosti žalované za škodu vůči žalobci je třeba splnění čtyř předpokladů, a to porušení právní povinnosti, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody, a zavinění. Porušení právní povinnosti stanovené zákonem na straně žalované spočívá právě v tom, že neoprávněně odebírala elektřinu z elektrizační soustavy, když pro žalované období neměla na odběr elektřiny uzavřen žádný smluvní vztah. Škoda na straně žalobce spočívá jednak ve spotřebované elektřině a jednak v nákladech, které žalobce na zjištění, zajištění a odstranění neoprávněného odběru elektřiny musel vynaložit, jak je výše popsáno. Příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti na straně žalované a vznikem škody na straně žalobce je jednoznačně dána, neboť kdyby žalovaná v žalovaném období neodebírala elektřinu z elektrizační soustavy bez uzavřené smlouvy, zmíněná škoda na straně žalobce by nevznikla. Jinak řečeno, škoda na straně žalobce byla vyvolána výhradně tím, že žalovaná po ukončení smlouvy o dodávce elektřiny elektřinu nadále odebírala bez smluvního vztahu. Žalovaná zmíněnou právní povinnost porušila vlastním zaviněním, neboť si musela být vědoma toho, že na odběr elektřiny nemá uzavřenou žádnou smlouvu s obchodníkem s elektřinou, a přesto elektřinu odebírala.

16. Způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru elektřiny je upraven v § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Podle § 9 odstavec 1 určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy, anebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. V daném případě množství odebrané elektřiny v žalovaném období bylo jednoznačně stanoveno na základě stavů elektroměru ke dni [datum] a [datum], z čehož bylo vypočteno množství odebrané elektřiny 824 kWh. Podle odstavce 9 se výše náhrady stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny se skládá z ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro rozúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, dále z ceny za službu distribuční soustavy, z daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny. Jak bylo výše popsáno, žalobce vypočítal tímto způsobem náhradu za spotřebovanou elektřinu ve výši 3.815,72 Kč, což činí, včetně daně z přidané hodnoty, částku 4.617,02 Kč.

17. Podle § 9 odst. 12 téže vyhlášky součástí náhrady škody vzniklé provozovateli distribuční soustavy je i právo na náhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny. V daném případě náklady, které žalobce vynaložil na zjišťování a zajišťování neoprávněného odběru elektřiny, činí 5.782 Kč, po připočtení daně z přidané hodnoty jde o částku 6.996,22 Kč Tyto oprávněné náklady byly vynaloženy na dopravu k odběrnému místu, na přípravu podkladů a na samotnou činnost spojenou s kontrolou odběrného místa a zjištěním a zajištěním neoprávněného odběru, kdy tyto činnosti byly prováděny dvěma kontrolory.

18. Soud zvažoval, zda v tomto případě je použití citované vyhlášky přiměřené, zda neodporuje zákonu, a zda tudíž není třeba výpočet náhrady modifikovat. S ohledem na všechny uvedené okolnosti je soud toho názoru, že výše náhrady vypočtená žalobcem nevybočuje z rámce kompenzace škody, která mu vznikla.

19. Pokud jde o příslušenství pohledávky, tedy úrok z prodlení, není doba splnění v tomto případě stanovena právním předpisem a nebyla ani mezi účastníky dohodnuta. Ve smyslu § 563 občanského zákoníku je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. První prokazatelnou výzvou žalobce je dopis odeslaný doporučeně žalované [datum], a žalobce vyzval žalovanou k plnění do 8 dnů od odeslání dopisu, což připadá na den [datum]. Žalovaná se tudíž ve smyslu ustanovení § 517 odst. 1 občanského zákoníku dostala do prodlení dnem následujícím [datum]. Od téhož dne vzniklo žalobci podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jejichž sazba je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a činí 8,05 % ročně.

20. Soud ještě dodává, že žalovaná v průběhu insolvenčního řízení nikterak nezpochybnila pohledávku žalobce. Soud však nemohl použít ustanovení § 2054 odst. 2 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., podle něhož plnil-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Jak soud shora zmínil, na právní posouzení nároku žalobce aplikoval nikoliv nový občanský zákoník, ale občanský zákoník č. 40/1964 Sb., který tuto zásadu neobsahoval.

21. Na základě výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci rozdíl mezi žalovanou částkou 11.613 Kč a částkou 4.045,21 Kč, kterou žalobce obdržel od žalované v průběhu insolvenčního řízení, a to včetně úroku z prodlení až od [datum] do zaplacení. Výrokem II. byla žaloba zamítnuta ohledně části požadovaného úroku z prodlení.

22. Žalobce vzal žalobu částečně zpět pro chování žalované, která až v průběhu řízení zaplatila žalobci 4.045,21 Kč. Ve zbytku předmětu sporu měl žalobce úspěch v převážné části předmětu řízení, když jeho neúspěch představuje nepatrnou část příslušenství pohledávky. Soud proto v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 věty druhé občanského soudního řádu přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení 13.753 Kč. Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 1.000 Kč, z odměny za právní zastoupení za celkem 6 úkonů právní pomoci podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále z 6 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a konečně z částky 2.213 Kč, která odpovídá 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Soud také vzal v úvahu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalované výzvu k plnění, a to oba výše uvedené dopisy. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, kdy odměna za každý z těchto úkonů byla vypočtena z žalované částky a činí 1.580 Kč za úkon. Dále byla žalobci přiznána odměna za částečné zpětvzetí žaloby ve výši 1.000 Kč, kdy odměna byla vypočtena z částky 4.045,21 Kč. Žalobci rovněž náleží odměna za zastupování u dvou jednání před soudem ve dnech [datum] a [datum], přičemž odměna za každý z těchto úkonů činí 1.500 Kč a byla vypočtena z částky 7.567,79 Kč.