8 C 84/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v  obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 5.000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 5.000 Kč s úrokem z prodlení 8,5% ročně za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení - úroku z prodlení 8,5% ročně z částky 5.000 Kč za dobu od [datum] do [datum] - poplatku z prodlení 0,1 % denně z částky 5.000 Kč za dobu od [datum] do [datum] - nákladů na uplatnění pohledávky 1.070 Kč.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 2.626 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 5.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení, smluvní poplatek z prodlení 0,1% denně z částky 5.000 Kč za dobu od [datum] do [datum] a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.070 Kč. Tvrdí, že [datum] uzavřel s žalovaným pomocí prostředků dálkové komunikace smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr 5.000 Kč se splatností [datum]. Žalovaný však úvěr nesplatil a podle bodu 47 Všeobecných obchodních podmínek je žalobce oprávněn od žalovaného požadovat úroky z prodlení, smluvní pokutu 0,1% denně a náhradu účelně vynaložených nákladů. Žalobce tak požaduje na účelně vynaložených nákladech 1.070 Kč, což se skládá z částky 430 Kč za vyhotovení a odeslání první výzvy, 210 Kč za lustraci, zasílání SMS upomínek a telefonické kontaktování a vyhotovení a zaslání druhé výzvy, a 430 Kč za lustraci, zasílání SMS upomínek, telefonické kontaktování a vyhotovení a zaslání třetí výzvy k zaplacení. Smluvní pokutu žalobce požaduje z částky 5.000 Kč od [datum] do [datum].

2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. V listině smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] [datum] jsou smluvní strany označeny tak, že žalobce je věřitelem a žalovaný je klientem. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr bezhotovostním převodem na účet žalovaného ve výši 5.000 Kč, úrok činil 0 % ročně. Žalovaný měl úvěr splatit za 30 kalendářních dnů. Pro případ prodlení žalovaného bylo v článku V. stanoveno, že žalobce má právo na smluvní pokutu 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, dále na náhradu účelně vynaložených nákladů, které činí 430 Kč za první upomínku, 210 Kč za další upomenutí uplynutím 11. dne po lhůtě splatnosti a 430 Kč za další upomenutí po uplynutí 25. dne po lhůtě splatnosti. Smlouva je datována [datum] v [obec] a je podepsána žalobcem. V místě vyhrazeném pro podpis klienta je pouze vytištěno jméno a příjmení žalovaného a text: SMS [datum] 5:

38. Žádný podpis žalovaného se na této listině nenachází.

4. Žalobce o uzavření úvěrové smlouvy tvrdí, že se tak stalo za pomocí prostředků komunikace na dálku tak, že dne [datum] žalobce obdržel žádost o registraci, která byla vyplněna na internetu žalovaným z IP adresy: [číslo]. K žádosti bylo kromě jména, příjmení, data narození a rodného čísla žalovaného uvedeno i telefonní číslo, jeho adresa, e-mail a bankovní spojení. Žalovaný připojil k žádosti ofocený občanský průkaz. Následně byly údaje překontrolovány mezi žalobcem a žalovaným telefonicky a žalobce požádal žalovaného o zaslání výplatních pásek. Po kontrole v registrech žalobce dne [datum] žádost žalovaného o registraci schválil, následně ho telefonicky informoval o produktu, poslal na e-mail žalovanému informace k registraci a na účet byl zaslán registrační bonus, u něhož byl uveden variabilní symbol žalovaného. Poté bylo nutné, aby se žalovaný nejprve přihlásil do svého osobního profilu na webu žalobce a potvrdil, že se seznámil s Všeobecnými obchodními podmínkami, rámcovou smlouvou, reklamačním řádem a sazebníkem poplatků. Toto žalovaný potvrdil [datum]. Žalovanému byla zaslána nabídka na částku 5.000 Kč na dobu 30 dnů, žalovaný tuto nabídku a návrh smlouvy potvrdil. Smlouva o úvěru byla uzavřena na dálku a potvrzena žalovaným prostřednictvím SMS zprávy.

5. Tato tvrzení žalobce o způsobu uzavření smlouvy jsou jednak neúplná a jednak nebyla v řízení prokázána. Nebylo tedy zjištěno, že by žalovaný požádal žalobce o registraci na nějakých internetových stránkách, kterého dne a jakým způsobem se tak mělo stát, které údaje zadal. Nebylo rovněž prokázáno, že by účastníci spolu komunikovali telefonicky, ani jaký byl obsah těchto hovorů a jejich data, ani to, že by žalobce zaslal žalovanému nabídku na částku 5.000 Kč na dobu 30 dnů, jakým způsobem a kterého dne se tak mělo stát. Rovněž nebylo prokázáno, že by žalovaný nabídku a návrh smlouvy potvrdil, že by smlouva o úvěru byla uzavřena na dálku a potvrzena žalovaným prostřednictvím SMS zprávy, ani kterého dne se tak mělo stát. Bylo prokázáno pouze to, že žalobce měl k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného a rodného listu žalovaného.

6. Čerpání peněžních prostředků vzal soud za prokázáno z výpisu z účtu žalobce a z výpisu z účtu žalovaného, podle nichž dne [datum] na účet žalovaného č. [bankovní účet] byla připsána částka 5.000 Kč z účtu žalobce. [právnická osoba] potvrdila, že majitelem zmíněného účtu je žalovaný. Všeobecné obchodní podmínky žalobce pro poskytnutí spotřebitelského úvěru obsahují pravidla pro poskytování spotřebitelských úvěrů pro klienty žalobce. Žádnou souvislost s žalovaným nelze z této listiny vysledovat, nelze vzít za prokázáno, že by se tato listina kdy dostala do sféry dispozice žalovaného. Z tabulky obsahující data, časové údaje a obsah nějakých sdělení nevzal soud za prokázány žádné skutečnosti. Není zřejmé, o jakou je komunikaci se jedná, mezi kterými osobami probíhala a jakou formou či jakým způsobem. Pokud se jednalo o zprávy SMS, není zřejmé, která osoba jaké jiné osobě posílala kterou SMS, v kterých dnech, z jakého telefonního čísla na jaké telefonní číslo a kdo byl majitelem těchto telefonních čísel. Žalobce urgoval žalovaného o vrácení peněžních prostředků dopisy z [datum], [datum] a [datum]. Podle podacích lístků byly tyto dopisy žalovanému odeslány ve dnech [datum], [datum] a [datum]. Naposledy se žalobce pokusil dosáhnout úhrady dlužné částky od žalovaného dopisem svého právního zástupce ze dne [datum], který byl podle vrácené obálky žalovanému zaslán doporučeně téhož dne, vrátil se však odesílateli zpět s tím, že adresát si dopis nevyzvedl na poště.

7. Z listiny detail dotazu nevzal soud za prokázány žádné skutečnosti. Listina byla vytvořena [datum], není autorizována ani podepsána, kromě jména a data narození žalovaného obsahuje řadu číselných kódů, dat a označení vydavatelských organizací v anglickém jazyce. Ani ze snímku obrazovky počítače s názvem detail dotazu nebylo možné vzít za prokázáno ničeho, neboť údaje na něm jsou zcela nečitelné.

8. Žalobce tvrdí, že překontroloval žalovaného v nebankovním registru klientských informací, kde měl žalovaný smlouvu 2 dny v prodlení k [datum]. Žalovaný následně zaslal potvrzení o úhradě. Podle tohoto potvrzení měl žalovaný splacenu půjčku [příjmení], která byla ve výši 5.000 Kč ze dne [datum], a datum splacení byl [datum].

9. Žalobce předložil fotokopie dvou výplatních lístků. Z nich soud nemohl vzít za prokázány žádné skutečnosti, neboť údaje na nich jsou zcela nečitelné. Žalobce tvrdí, že na výplatnici za březen 2021 byla mzda 23.245 Kč a na výplatnici za duben 2021 byla mzda 18.573 Kč Tyto skutečnosti však nebyly prokázány.

10. Z výpisu z účtu žalovaného shora uvedeného čísla za období od [datum] do [datum], tedy za období tří měsíců před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému od žalobce, zjistil soud, že žalovaný ve velkém rozsahu sází a je zvyklý si brát množství úvěrů od nebankovních společností. Více než polovina položek v tomto výpisu z účtu se týká plateb ve prospěch [webová adresa]. Pokud jde o úvěry, tak na účet žalovaného dne [datum] byla připsána částka 2.100 Kč od [anonymizována dvě slova] jakožto půjčka od [anonymizováno], dále 1.000 Kč od [anonymizováno], dalších 1.000 Kč od [anonymizováno] a 2.800 Kč od [anonymizována dvě slova] jako dodatečná půjčka, dne [datum] na účet byla připsána částka 4.800 Kč od [anonymizována dvě slova] jako dodatečná půjčka, dne [datum] byla připsána částka 5.100 Kč od [anonymizována dvě slova] jako dodatečná půjčka, dne [datum] částka 2.000 Kč z platební brány [anonymizováno], dne [datum] byla připsána částka 1.000 Kč od [anonymizováno], téhož dne částka 5.000 Kč od [anonymizována dvě slova] jako úvěr podle smlouvy, dne [datum] částka 4.000 Kč od [anonymizováno], ve stejný den částka 3.700 Kč od [anonymizována dvě slova] jako dodatečná půjčka, dne [datum] částka 1.800 Kč od [anonymizováno] jakožto zápůjčka, dne [datum] částka 3.200 Kč od [anonymizována dvě slova] jako půjčka podle smlouvy, dne [datum] částka 5.320 Kč jako půjčka, dne [datum] částka 2.000 Kč od [anonymizováno] jako půjčka, téhož dne ještě částka 2.200 Kč od [anonymizováno] jako půjčka, dále částka 2.100 Kč od [anonymizováno] jako další půjčka. Dne [datum] na účet žalovaného byla připsána částka 5.700 Kč od [anonymizováno] jako půjčka, částka 2.100 Kč od [anonymizována dvě slova] jako půjčka, dále částka 5.000 Kč od [anonymizována dvě slova] jako půjčka. Dne [datum] byla na účet žalovaného připsána částka 2.000 Kč od [anonymizována dvě slova] jako dodatečná půjčka a částka 5.000 Kč z platební brány [anonymizováno]. Dne [datum] byla na účet žalovaného připsána částka 3.000 Kč od [anonymizována dvě slova] jako dodatečná [anonymizováno], dne [datum] částka 5.000 Kč od [anonymizována dvě slova] jako dodatečná půjčka, dne [datum] částka 1.400 Kč od [anonymizována dvě slova] jako dodatečná půjčka, dne [datum] částka 4.000 Kč od [anonymizována dvě slova] jako dodatečná půjčka, a částka 1.500 Kč od [anonymizována dvě slova] jako dodatečná půjčka. Dne [datum] byla na účet žalovaného připsána částka 6.000 Kč od [anonymizována dvě slova] jako dodatečná půjčka, dne [datum] částka 2.000 Kč od [anonymizována dvě slova] jako úvěr podle smlouvy, částka 2.500 Kč od [anonymizováno], a částka 2.500 Kč od [anonymizováno]. Dne [datum] byla připsána na účet žalovaného částka 3.000 Kč od [právnická osoba] jako půjčka. Téhož dne z účtu žalovaného byla odepsána částka 3.207 Kč jako úhrada splátky. Dne [datum] na účet byla připsána částka 4.000 Kč od [právnická osoba] jakožto půjčka, dne [datum] byla připsána částka 25.000 Kč od [anonymizováno] jakožto půjčka, dne [datum] byla připsána částka 5.500 Kč od [anonymizováno] jako půjčka, dne [datum] byla připsána částka 19.500 Kč od [anonymizováno] jako půjčka, dne [datum] byla připsána částka 2.000 Kč z platební brány ThePay, dne [datum] byla připsána částka 3.500 Kč od [anonymizována dvě slova] jakožto půjčka, dne [datum] byla připsána částka 4.000 Kč od [anonymizováno] jakožto půjčka, dne [datum] byla připsána částka 1.900 Kč z platební brány ThePay, dne [datum] byla připsána částka 6.000 Kč od [anonymizována dvě slova] jako půjčka a [datum] byla připsána částka 1.000 Kč od [anonymizováno] jakožto zápůjčka.

11. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, případně smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy pomocí prostředků komunikace na dálku, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze aplikovat ust. § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, že žalobce se zavázal na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, ani že by se žalovaný zavázal tyto peněžní prostředky vrátit do určité doby a zaplatit úroky, poplatky či jiná plnění. Nebylo prokázáno ani to, že by se žalobce s žalovaným dohodli na dalších skutečnostech, které žalobce tvrdí, například na datu splatnosti výši splátek či na poplatcích. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoli smlouvy předpokládá, že smluvní strany si ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však nebyla v řízení prokázána. Předložená úvěrová smlouva neobsahuje podpis žalovaného a nebylo zjištěno, že by žalovaný jakýmkoli způsobem na podmínky obsažené v úvěrové smlouvě přistoupil ani kdy se tak mělo stát. Nebylo prokázáno, že by žalobce nebo žalovaný učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou, a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím. Nebylo ani zjištěno, že by žalobce či žalovaný projevili vůli být nějakou smlouvou vázáni pro případ, že nabídka bude přijata, jak je vyžadováno v ust. § 1731 a § 1732 odst. 1 občanského zákoníku. Nemohlo tudíž být ani prokázáno, který z účastníků, kterého dne a jakým konkrétním způsobem jakoukoli nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijal ve smyslu § 1740 občanského zákoníku. Žalobce tvrdí, že úvěrová smlouva byla uzavřena mezi účastníky prostředky komunikace na dálku. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu i v projednávané věci.

12. Z tohoto stavu mohl soud dovodit pouze to, že tvrzená smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky vůbec uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalovanému tedy nemohla vzniknout povinnost vrátit dohodnutou částku v ujednané lhůtě ani platit žalobci jakékoliv poplatky, smluvní pokuty, úroky či jiná plnění.

13. I kdyby bylo prokázáno uzavření tvrzené úvěrové smlouvy, nebylo prokázáno, že by si žalobce splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, jak mu ukládá ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobce tvrdí, že nahlížel dne do veřejně dostupných databází, tyto skutečnosti však nebyly prokázány. Rovněž tak nebylo prokázáno, že by žalobce zkoumal poměry žalovaného, tedy že by se zabýval jeho příjmovou a výdajovou stránkou, že by příjmy a výdaje ověřil a vyhodnotil tak, že by tyto údaje nevzbuzovaly pochybnosti o tom, že žalovaný bude schopen úvěr splatit. Pokud měl žalobce k dispozici 2 výplatní lístky žalovaného, není to zdaleka dostačující pro zjištění celkových poměrů žalovaného. Soud navíc uvádí, že z výpisu z účtu žalovaného zjistil, že žalovaný předtím, než obdržel od žalobce částku 5.000 Kč, byl již značně zadlužen, když na svůj účet od různých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů obdržel různé částky, naposledy 5 dní před připsáním částky 5.000 Kč na účet žalovaného od žalobce. Z toho vyplývá, že před tvrzeným úvěrem měl žalovaný ještě množství předcházející závazků, a navíc ve velkém rozsahu se věnoval sázení. V silách žalobce bylo zcela jistě toto zjistit, když si mohl vyžádat od žalovaného výpis z jeho účtu, na který žalovanému poukázal částku 5.000 Kč, a to za období předcházející poskytnutí těchto peněžních prostředků. Pokud by tedy bylo prokázáno uzavření tvrzené úvěrové smlouvy, byla by tato smlouva posouzena jako absolutně neplatná podle § 588 občanského zákoníku a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť taková smlouva by se zjevně příčila dobrým mravům, odporovala zákonu o spotřebitelském úvěru a zjevně narušovala veřejný pořádek.

14. Jak zmiňuje Nejvyšší soud v rozhodnutí z 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, povinnost odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání i samotné věřitele, tedy i původního věřitele, neboť toto posouzení při žádosti o další úvěry snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry nebo jiné služby již dříve. Z toho soud dovodil, že žalovaná úvěrová smlouva nejen odporuje citovanému zákonu, ale narušuje i veřejný pořádek, a rovněž tak se i zjevně příčí dobrým mravům. Ústavní soud rovněž podpořil a zdůraznil význam a důležitost povinnosti zjišťovat úvěruschopnost spotřebitelů ve svém rozhodnutí ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž uzavřel, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splatit. Soud z dlouholeté rozhodovací činnosti zjistil, že větší pečlivost a uvážlivost poskytovatelů úvěrů před uzavřením úvěrových smluv by často mohla zabránit zbytečnému zadlužování spotřebitelů, kteří nemají dostatečné odborné znalosti a mnohdy pod různými vlivy nejsou schopni své poměry a schopnosti rozumně vyhodnotit. Právě proto zákon o spotřebitelském úvěru klade na odbornost a postup poskytovatelů úvěrů takový důraz.

15. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy, a pokud by prokázáno bylo, byla by taková smlouva absolutně neplatná, vycházel soud ze zásad bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odstavců 1 a 2 občanského zákoníku. V řízení bylo prokázáno, že žalobce na účet žalovaného převedl částku 5.000 Kč, a žalovaný tuto částku přijal, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod. Na straně žalovaného došlo tudíž ke vzniku bezdůvodného obohacení, a citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Z ustanovení § 2993 občanského zákoníku vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Rozsah bezdůvodného obohacení na straně žalovaného odpovídá částce 5.000 Kč, kterou žalovaný přijal, avšak ničeho z této částky nevrátil.

16. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je výše uvedený dopis žalobce z [datum], který byl téhož dne odeslán žalovanému doporučeně. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalovaného se dopis dostal [datum], a žalovaný měl plnit bez zbytečného odkladu do [datum]. Dnem následujícím [datum] se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, a od téhož dne žalobci v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Jiná sazba úroků z prodlení smluvena nebyla.

17. Na základě výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci na jistině 5.000 Kč a zákonný úrok z prodlení až od [datum]. Výrokem II. byla žaloba ve zbývající části zamítnuta, tedy ohledně části úroků z prodlení, poplatku z prodlení 0,1 % denně z částky 5.000 Kč od [datum] do [datum], a ohledně nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 1.070 Kč.

18. Žalobce měl ve sporu úspěch ohledně 76 % předmětu sporu a ohledně 24 % úspěch neměl. Soud přiznaný úrok z prodlení kapitalizoval ke dni tohoto rozhodnutí částkou 427,32 Kč. Zamítnutý úrok z prodlení soud kapitalizoval částkou 17,46 Kč a poplatek z prodlení 0,1 % denně kapitalizoval částkou 595 Kč. Žalobci v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem, tedy 52 %. Soud též přihlédl k tomu, že žalobce více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému ve smyslu § 142a o. s. ř. výzvu k plnění, a to výše uvedený dopis z [datum] Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za 2 a půl úkonu právní pomoci po 1.500 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze tří paušálů režijních výloh pro 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Výše odměny byla vypočtena z jistiny 5.000 Kč a ze smluvní pokuty 0,1 % denně kapitalizované částkou 595 Kč. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a sepis žaloby. Soud žalobci nepřiznal odměnu ani paušál za doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Účelně vynaložené náklady žalobce tak činí 5.050 Kč, z čehož soud žalobci přiznal 52 %, tedy 2.626 Kč.