8 C 87/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v  obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , část názvu právnické osoby , IČO se sídlem adresa žalobkyně zastoupený JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 2.958 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 2.349 Kč s úrokem z prodlení ve výši 173 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 609 Kč s úrokem z prodlení ve výši 44 Kč.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 2.969 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 2.958 Kč s úrokem z prodlení ve výši 217 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Tvrdí, že dne [datum] uzavřel s žalovaným pojistnou smlouvu [anonymizována tři slova] s pojistným 2.122 Kč čtvrtletně. Pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného [datum]. Za dobu od [datum] do [datum] činí dlužné pojistné 2.358 Kč. Žalobce požaduje ještě 2 poplatky po 300 Kč za upomínání žalovaného.

2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Dne [datum] po vzájemném jednání uzavřel žalobce jako pojistitel s žalovaným jako pojistníkem pojistnou smlouvu [číslo] [anonymizována tři slova] IV s počátkem pojištění [datum] na dobu neurčitou. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [příjmení] [jméno] návěs [registrační značka] za pojistné 8.489 Kč ročně, které mělo být placeno ve čtvrtletních platbách ve výši 2.122 Kč. Žalovaný nesouhlasil ve smlouvě s elektronickou komunikací. Součástí pojistné smlouvy byly pojistné podmínky vyznačené na pojistné smlouvě, informace o zpracování osobních údajů, přehled poplatků za vybrané úkony pojistitele a oceňovací tabulky k úrazovému pojištění osob. Aktuální podoba těchto dokumentů byla k dispozici na webových stránkách žalobce anebo na jeho libovolné pobočce. Žalovaný potvrdil, že před uzavřením pojistné smlouvy převzal v listinné anebo s jeho souhlasem v jiné textové podobě na trvalém nosiči dat veškeré součásti pojistné smlouvy a seznámil se s nimi. Součástí pojistných podmínek [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [číslo pasu] jsou [anonymizováno] pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a v jejich čl. 4 odst. 10 je stanoveno, že pokud pojistné nebylo zaplaceno včas a ve sjednané výši, je pojistitel oprávněn požadovat úrok z prodlení a náklady spojené s vymáháním tohoto pojistného. V sazebníku nákladů na vymáhání pojistného, účinném od 3. 6. 2019, je pod položkami 1 a 2 stanoven poplatek 300 Kč jednak za upomínku k zaplacení dlužného pojistného a jednak za pokus o smír po zániku pojištění. Dopisem z [datum] připomenul žalobce žalovanému, že má nedoplatek na pojistném, a vyzval ho k jeho úhradě včetně další platby pojistného. Dalším dopisem z [datum] žalobce upozornil žalovaného, že pokud dlužné pojistné nedoplatí do [datum], pojištění uplynutím této lhůty zanikne. Podle doručenky byl tento dopis žalovanému doručen dne [datum]. Žalovaný však dlužné pojistné nedoplatil, a žalobce dopisem z [datum] oznámil žalovanému, že pojistná smlouva zanikla dne [datum] ve 24:00 hodin, a vyzval ho k úhradě dlužného pojistného. Dalším dopisem z [datum], označeným jako pokus o smír, žalobce urgoval úhradu dlužného pojistného. Naposledy se žalobce pokusil dosáhnout zaplacení dluhu od žalovaného dopisem svého právního zástupce ze dne [datum], který podle poštovního podacího archu byl téhož dne žalovanému odeslán doporučeně. Žalovaný žalobci na žalovanou částku ničeho nezaplatil.

4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalobce jako pojistitel si své povinnosti z pojistné smlouvy plnil tím, že od počátku pojištění [datum] až do jeho zániku [datum] včetně poskytoval žalovanému pojistné krytí pro případ pojistných událostí označených ve smlouvě, jak je uvedeno v § 2758 odst. 1 občanského zákoníku. V řízení nebylo prokázáno, že by během tohoto období pojištění zaniklo z jakéhokoli důvodu uvedeného v zákoně či ve smlouvě, z čehož je zřejmé, že po celou tuto dobu pojistný vztah mezi účastníky trval. Žalovaný však nedostál své povinnosti platit žalobci pojistné v dohodnuté výši a lhůtách a od počátku pojištění pojistné nehradil. Žalobce má právo na pojistné za dobu trvání pojistné smlouvy, jak je uvedeno v § 2782 odst. 1 občanského zákoníku. Pojistné ve výši 8.489 Kč ročně rozvržené do čtvrtletních plateb 2.122 Kč je třeba pokládat za běžné pojistné, které je splatné v souladu s ustanovením § 2783 odst. 2 občanského zákoníku prvního dne pojistného období. Znamená to tedy, že dne [datum] bylo splatné pojistné 2.122 Kč za čtvrtletní pojistné období od [datum] do [datum], a dne [datum] bylo splatné pojistné 2.122 Kč na další čtvrtletní období od [datum] do [datum]. Na dobu do zániku pojištění [datum] včetně připadá poměrná část posledně uvedeného pojistného ve výši 232 Kč. Celkové dlužné pojistné tak činí 2.354 Kč.

5. S ohledem na splatnost pojistného se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením dlužného pojistného ve smyslu § 1968 občanského zákoníku dnem následujícím po splatnosti, tedy se zaplacením pojistného 2.122 Kč se dostal do prodlení [datum] a se zaplacením pojistného 232 Kč se dostal do prodlení [datum]. Od těchto dnů žalobci vzniklo podle § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jejichž výše je dána v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a činí 8,25 % ročně. [příjmení] sazbu úroku z prodlení si účastníci neujednali. Žalobce však nárokuje úrok z prodlení až od [datum] a pouze do [datum], což z dlužného pojistného 2.354 Kč odpovídá částce 173 Kč.

6. Pokud jde o 2 poplatky ve výši 300 Kč, je třeba uvést, že ustanovení § [číslo] odst. 2 ve spojení s ustanovením § 2773 odst. 1 občanského zákoníku vyžaduje pro pojistnou smlouvu písemnou formu, pokud pojištění není sjednáno na pojistnou dobu kratší než 1 rok. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou, a tudíž požadavek zákona na písemnou formu se na předmětnou pojistnou smlouvu vztahuje. V pojistné smlouvě nebyly žádné poplatky sjednány. Žalobce nárokuje 2 poplatky po 300 Kč na základě sazebníku výše uvedeného. Soud poukazuje v této souvislosti na čl. 4 odst. 10 [anonymizováno] pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, který je výše citován, podle něhož je žalobce oprávněn v případě nezaplacení pojistného požadovat vedle úroku z prodlení náklady spojené s vymáháním tohoto pojistného. Žalobce však žádné náklady nevyčíslil a neprokázal, a požaduje poplatky podle sazebníku. V pojistné smlouvě žalovaný potvrdil, že obdržel v blíže nezjištěné formě pojistné podmínky a sazebník. Soud uvádí, že takový způsob sjednání poplatků neodpovídá písemné formě stanovené zákonem, a je tudíž neplatný podle § 582 odst. 1 občanského zákoníku, když v řízení nebylo zjištěno, že by účastníci takovouto vadu dodatečně zhojili. Soud je rovněž toho názoru, že předmětný poplatek jakožto druh sankce za neplnění povinností je třeba sjednat přímo v pojistné smlouvě, a nikoli tím způsobem, že úplné zjištění této sankce vyžaduje její hledání ve dvou samostatných listinách, a to v pojistných podmínkách a v sazebníku, které může žalobce navíc měnit. Takové jednání žalobce jakožto pojistitele vůči žalovanému jakožto pojistníkovi a zároveň spotřebiteli není poctivé, a žalobce tím porušil svoji povinnost jednat v právním styku poctivě, jak mu ukládá ustanovení § 6 odst. 1 občanského zákoníku. Podle druhého odstavce téhož ustanovení nikdo nesmí ze svého nepoctivého jednání těžit.

7. Na základě všech výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci dlužné pojistné 2.354 Kč s úrokem z prodlení. Výrokem II tohoto rozhodnutí byla žaloba ve zbytku zamítnuta, tedy ohledně poplatků 600 Kč, pojistného 4 Kč a části úroku z prodlení.

8. Žalobce měl ve sporu úspěch v rozsahu 79 % předmětu řízení a neúspěšný byl ohledně 21 %. Žalobci tak v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 58 %. Soud přihlédl též k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plnění, a to dopis z [datum] Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za 3 úkony právní pomoci po 1.000 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, z 3 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z částky 819 Kč, odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby. Soud žalobci nepřiznal odměnu ani paušál za doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Celkové účelně vynaložené náklady žalobce činí 5.119 Kč, z čehož soud žalobci přiznal 58 %, tedy 2.969 Kč.

9. Soud v tomto případě nepoužil při výpočtu odměny za právní zastoupení ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť se nejedná o zcela jednoduchou žalobu s malým množstvím skutkových tvrzení, v níž by stačilo pouze změnit označení žalovaného, datum rozhodné události a žalovanou částku.