9 C 10/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva"). Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen„ smluvní podmínky“). Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaná obdržela v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši [částka]. Celkovou částku [částka] se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku [částka] a dlužný poplatek částku [částka]. Po tomto datu do data postoupení pohledávky nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Do postoupení pohledávky uhradila žalovaná na svůj dluh celkem částku [částka]. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností k tomuto dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum].

2. Dále byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou uzavřena dne [datum] smlouva o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o zápůjčce"). Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce se staly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy o zápůjčce (dále jen„ podmínky“). Na základě této smlouvy o zápůjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaná obdržela v hotovosti v den uzavření smlouvy o zápůjčce, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o zápůjčce. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě o zápůjčce zavázala zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy o zápůjčce ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši [částka]. Celkovou částku [částka] se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku [částka] a dlužný poplatek částku [částka]. Po tomto datu do data postoupení pohledávky nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Do postoupení pohledávky uhradila žalovaná na svůj dluh celkem částku [částka]. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností k tomuto dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně tak z titulu této smlouvy o zápůjčce po žalované požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka], která se skládá z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do data postoupení [datum]); kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení [datum]); zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Jednání ve věci bylo původně nařízené na den [datum]. Dne [datum] v 18:31 hodin zaslala žalovaná omluvu z nařízeného jednání s tím, že žádá o stanovení nového termínu jednání, a to ze zdravotních důvodů. Nový termín jednání stanovil soud na [datum]. Žalovaná se nařízeného jednání osobně nezúčastnila, neomluvila se, přestože předvolání k jednání bylo žalované doručováno do datové schránky. Z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky soud zjistil, že předvolání bylo žalované dodáno do datové schránky dne [datum] a doručeno fikcí dne [datum]. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, zástupce žalobkyně se nařízeného jednání osobně zúčastnil. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen„ OSŘ“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] s žalovanou jako zákazníkem a tentýž den jí v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení [částka] a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po [částka] a poslední splátku ve výši [částka] s tím, že první týdenní splátku uhradí 7 kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou další týdenní splátku vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána.

5. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, které jsou otištěné na zadní straně smlouvy a které se staly nedílnou součástí smlouvy, soud zjistil, že v případě, že byla u týdenního režimu sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60 splátkách, činí výše zápůjční úrokové sazby 29 % ročně. Z čl. 10 věty první smluvních podmínek soud zjistil, že smluvní strany se dohodly, že v případě kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Podle čl. 16 odst. označeného jako„ Úrok z prodlení“ smluvních podmínek, má věřitel v případě prodlení žalované s placením splátky celkové dlužné částky nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

6. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] s žalovanou jako zákazníkem a tentýž den jí v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení [částka] a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po [částka] a poslední splátku ve výši [částka] s tím, že první týdenní splátku uhradí 7 kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou další týdenní splátku vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva o zápůjčce byla oběma účastníky řádně podepsána.

7. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, které jsou otištěné na zadní straně smlouvy o zápůjčce a které se staly nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce, soud zjistil, že v případě, že byla u týdenního režimu sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60 splátkách, činí výše zápůjční úrokové sazby 29 % ročně. Z čl. 10 věty první podmínek soud zjistil, že smluvní strany se dohodly, že v případě kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Podle čl. 16 odst. označeného jako„ Úrok z prodlení“ podmínek, má věřitel v případě prodlení žalované s placením splátky celkové dlužné částky nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

8. Ze zákaznické karty ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že jsou v ní informace od žalované týkající se jejich rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Tyto informace sloužily žalobkyni k posouzení schopnosti žalované splácet zápůjčky.

9. Z tabulky umoření ke smlouvě o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že žalovaná do [datum] uhradila na pohledávku [částka] a dlužná jistina činí [částka]. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaná do postoupení pohledávky, tj. do [datum] uhradila na předmětnou pohledávku částku [částka]. Dlužná jistina činí celkem [částka].

10. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z pohledávky [číslo] pohledávky [číslo] to nejpozději do [datum].

11. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], a její nedílnou součástí se stala Příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] smlouvy o zápůjčce [číslo].

12. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalované činí ze smlouvy o zápůjčce [číslo] celkem [částka] bez příslušenství a ze smlouvy o zápůjčce [číslo] celkem [částka] bez příslušenství. Z poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že dopis ze dne [datum] byl žalované zaslán na adresu [adresa žalované].

13. Z listiny označené Uznání dluhu a vyjádření zákazníka k pohledávce firmy [právnická osoba] soud zjistil, že žalovaná dne [datum] uznala celkovou dlužnou částku [částka] představující pohledávku předchůdkyně žalobkyně vyplývající ze smlouvy o zápůjčce [číslo] smlouvy o zápůjčce [číslo] co do důvodu i výše a zavázala se ji uhradit v plné výši pravidelnými měsíčními splátkami ve výši [částka], splatnými vždy nejpozději k 15 dni v měsíci.

14. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

16. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

17. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

18. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle ustanovení § 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

21. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla v písemné podobě, uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované finanční hotovost ve výši [částka], kterou měla žalovaná spolu s poplatky ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 60 splátky. Úrok byl ve smlouvě sjednán pevnou částkou [částka]. Žalovaná do [datum] (datum poslední splátky žalované) zaplatila na poskytnutou zápůjčku pouze částku [částka], z níž částku [částka] žalobkyně započetla na jistinu a částku [částka] na poplatky (toto plyne z rozdílu mezi částkou, kterou měla žalovaná podle smlouvy zaplatit [částka] + [částka] a žalobkyní vyčíslenou výší dluhu ke dni [datum]). Vzhledem k tomu, že soud považuje ujednání smlouvy v části týkající se poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení za neplatné pro rozpor se zákonem, jak je uvedeno níže, započetl v souladu s § 1932 odst. 1 o. z. celkové plnění žalované nejprve na úrok ve výši [částka] a poté na jistinu ve výši [částka]. Žalovaná tedy právní předchůdkyni žalobkyně zaplatila úroky ze zápůjčky smluvené konkrétní částkou a dále část jistiny co do výše [částka]. Po tomto započtení je pak dlužná částka tvořena pouze jistinou ve výši [částka], kterou soud žalobkyni přiznal. Rovněž přiznal žalobkyni úrok ve výši 29 % ročně z přisouzené částky [částka] od [datum] do zaplacení, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, neboť poslední splátka zápůjčky byla stanovena na [datum] a od [datum] se žalovaná s úhradou splátek zápůjčky dostala do prodlení a dále zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, tj. od uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky, neboť poslední splátku uhradila žalovaná dne [datum]; týdenní (sedmidenní) lhůta uplynula dne [datum], od [datum] je žalovaná v prodlení. Úrok ve výši 29 % ročně je v souladu se zadní stranou smlouvy. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud v této části nároku žalobkyně vyhověl.

23. V řízení bylo dále zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla v písemné podobě, uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované finanční hotovost ve výši [částka], kterou měla žalovaná spolu s poplatky ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 60 splátky. Úrok byl ve smlouvě sjednán pevnou částkou [částka]. Žalovaná do [datum] (datum poslední splátky žalované) zaplatila na poskytnutou zápůjčku pouze částku [částka], z níž částku [částka] žalobkyně započetla na jistinu a částku [částka] na poplatky (toto plyne z rozdílu mezi částkou, kterou měla žalovaná podle smlouvy zaplatit [částka] + [částka] a žalobkyní vyčíslenou výší dluhu ke dni [datum]). Vzhledem k tomu, že soud považuje ujednání smlouvy v části týkající se poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení za neplatné pro rozpor se zákonem, jak je uvedeno níže, započetl v souladu s § 1932 odst. 1 o. z. celkové plnění žalované nejprve na úrok ve výši [částka] a poté na jistinu ve výši [částka]. Žalovaná tedy právní předchůdkyni žalobkyně zaplatila úroky ze zápůjčky smluvené konkrétní částkou a dále část jistiny co do výše [částka]. Po tomto započtení je pak dlužná částka tvořena pouze jistinou ve výši [částka], kterou soud žalobkyni přiznal. Rovněž přiznal žalobkyni úrok ve výši 29 % ročně z přisouzené částky [částka] od [datum] do zaplacení, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, neboť poslední splátka zápůjčky byla stanovena na [datum], od [datum] je žalovaná s úhradou splátek zápůjčky v prodlení; zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán rovněž z částky [částka] od [datum] do zaplacení, tj. od uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky, neboť poslední splátku uhradila žalovaná dne [datum]; týdenní (sedmidenní) lhůta uplynula dne [datum], prodlení žalované nastalo dne [datum]. Úrok ve výši 29 % ročně je v souladu se zadní stranou smlouvy o zápůjčce. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud v této části nároku žalobkyně vyhověl.

24. Ohledně zbývající částky [částka], která činí rozdíl mezi přisouzenou částkou a žalobkyní požadovanou částkou, zahrnující poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši [částka], co do úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení (nároky vyplývají ze smlouvy o zápůjčce [číslo]) a ohledně částky [částka], která činí rozdíl mezi přisouzenou částkou a žalobkyní požadovanou částkou, zahrnující poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši [částka], co do úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení (nároky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce [číslo]) soud žalobu zamítl z následujících důvodů. Pokud jde o sjednané poplatky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatky za administrativní činnost a komfortní splácení, pak tyto poplatky považuje soud za sjednané v rozporu se zákonem. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z., při zápůjčce peněžité lze dohodnout úroky. Jiné plnění z peněžité zápůjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v [obec] ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003 (jejich judikatura se sice vztahuje k ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ, ve znění účinném do [datum], nicméně soud se domnívá, že vzhledem ke stejnému znění relevantního ustanovení o. z. je tato judikatura aplikovatelná i na daný případ), přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona [číslo] Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Ze smlouvy navíc není zřejmé, proč jsou tyto částky poplatků stanoveny právě v těchto výších. Ujednání účastníků o dalším plnění (poplatků) tak soud považuje za neplatné pro rozpor se zákonem dle § 588 o. z. Soud proto žalobu v části týkající se těchto poplatků, i ohledně zbývající části požadovaných úroků, zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku [částka] a částku [částka] dále zákonný úrok z prodlení z částky [částka], jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka], jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], úrok ve výši 29 % ročně z částky [částka], za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu ve výši [částka] a úrok ve výši 29 % ročně z částky [částka], jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem ke dni rozhodování soudu [částka]. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši [částka] a ve výši [částka], dále co do úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu ve výši [částka], úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] za období od [datum] ke dni rozhodnutí soudu, ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] za období od [datum] ke dni rozhodnutí soudu ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] za období od [datum] ke dni rozhodnutí soudu ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 27,51 % a neúspěch v rozsahu 72,49 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalobkyně nahradit žalované 44,98 % jí vzniklých nákladů řízení. Žalované v tomto řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.