9 C 102/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená zákonnou zástupkyní jméno příjmení , narozenou dne datum , bytem adresa žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení jméno , se sídlem adresa o vrácení daru,

I. Zamítá se žaloba o určení, že žalobce je vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku parc. č. St. [číslo] o výměře [výměra] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova s [adresa] a pozemku parc. č. St. [číslo] o výměře [výměra] orná půda, to vše zapsáno na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, katastrální území Břeclav, obec Břeclav.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že je vlastníkem nemovitostí označených ve výroku I. tohoto rozsudku. V žalobě uvedl, že nezletilé žalované, darovací smlouvou ze dne [datum], daroval nemovité věci, a to pozemek parc. číslo st. [číslo], o výměře [výměra] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova s číslem popisným [číslo] a pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] – orná půda, to vše zapsáno na LV [číslo] vedeného u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, k. ú. [obec], [územní celek]. Právní účinky vznikly dne [datum], a vklad práva byl zapsán do katastru nemovitostí dne [datum]. Žalobce nezletilé žalované, resp. dceři žalobce, předmětné nemovité věci daroval v dobré víře. Žalovaná však s žalobcem přestala komunikovat, vyhýbá se kontaktu se žalobcem a ze strany matky nezletilé žalované dochází ke zneužívání práv žalobce. Dcera žalobce je ovlivněna matkou a nemá zájem s žalobcem (otcem) být v kontaktu. Žalobce doposud nebyl zbaven svých rodičovských práv, přesto je mu bráněno tato práva vykonávat a dokonce je mu bráněno i vykonávat své povinnosti v rámci správy majetku své nezletilé dcery. Matka nezletilé brání vstupu otce do předmětného domu, který byl předmětem darovací smlouvy. Otec se s nezletilou dcerou stýkat nemůže, neboť nezletilá tvrdí, že se s ním stýkat nechce, ale je zde evidentní, že je to způsobeno vlivem matky, neboť styk otce s nezletilou i s jejími nevlastními sourozenci probíhal, do určité doby, bez problémů. Poté, co zemřel dědeček nezletilé, tedy otec žalobce a nemovitost začala užívat výlučně nezletilá s její matkou, došlo ke zlomu, nyní již ke styku s nezletilou nedochází. Žalobce se chtěl telefonicky spojit s žalovanou (dcerou), psal ji SMS zprávy, ale bez odezvy. Když žalovaná na zprávy nereagovala, tak žalobce volal na její telefonní číslo, toto číslo má dcera zablokované. Nezletilá dcera je zcela evidentně pod vlivem matky, která ji navádí k takovému chování a navíc z toho ještě těží. Žalobce nesouhlasí s názorem zástupkyně žalované, že upřednostňuje vlastní zájmy před zájmy žalované. Několikrát se snažil spojit s žalovanou, navázat rodičovský vztah, zajímal se o žalovanou, bohužel žalovaná je pod vlivem matky, která činí veškeré kroky k tomu, aby žalovaná nejevila o žalobce (vlastního otce) zájem. Až do doby smrti dědečka žalované, žalovaná s žalobcem měla vztah dcery a otce, vztahy byly v pořádku. Po smrti dědečka žalované, došlo k naprostému obratu ze strany žalované a žalovaná přestala o žalobce jevit zájem, přestala s ním komunikovat. Žalobce si je jistý, že za tento dlouhodobý stav může matka žalované, která dělá vše proto, aby žalovaná neměla s žalobcem kladný vztah, snaží se všemožně zneužít nezkušenosti a naivity žalované. Žalobce je tedy nucen z důvodu nezájmu ze strany žalované o jeho osobu, nepravdivých obvinění a lží a s ohledem na negativní vliv matky, trvat na vrácení daru, který žalované daroval darovací smlouvou ze dne [datum]. Poukázal na to, že žalované dobrovolně přispíval na výživném o [částka] více, než bylo soudem stanoveno, a to od září roku [rok] do dubna roku [rok], tedy skoro šest let, aniž by to nezletilá dcera, resp. její matka nějakým způsobem kvitovala. Je mu líto, když jeden z rodičů nabádá dítě proti druhému rodiči, tento rodič si neuvědomuje, že neubližuje nejvíce druhému rodiči, ale naopak, nejvíce je tímto ubližováno dítěti. Naléhavý právní zájem na určení spatřuje žalobce v tom, že dochází ke znehodnocení předmětné nemovitosti, která není řádně udržována, v chování žalované, která se se žalobcem odmítá stýkat, se žalobcem a ani s jeho rodinou nekomunikuje a nechová se jako dcera.

2. Žalovaná k věci uvedla, že ze strany žalobce se jedná o opakované šikanózní jednání vůči nezletilému dítěti. Žalovaná se narodila v nesezdaném soužití žalobce a matky žalované, které skončilo poměrně záhy poté, co žalobce od rodiny odešel. Nejprve se o žalovanou mnoho let prakticky nezajímal. Od okamžiku, kdy se o ni zajímá, sleduje jediný cíl, a to dostat do svého vlastnictví dům, který jí daroval v době, kdy bylo žalované [anonymizováno] let. Důvodem pro darování byla skutečnost, že původní vlastníci předmětné nemovitosti, manželé [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce] (rodiče žalobce), kteří předmětnou nemovitost postavili a bezúplatně ji převedli do vlastnictví žalobce, byli nespokojeni s chováním žalobce, jak vůči žalované, tak i vůči matce žalované. Žalobce na přání svých rodičů dobrovolně na nezletilou žalovanou a se souhlasem opatrovnického soudu převedl vlastnictví k předmětnému domu, kde bydleli prarodiče žalované, její matka a samotná žalovaná, jako zcela malé dítě. V domě žije žalovaná se svojí matkou, se kterou má velmi pěkný vztah a žila zde i s prarodiči než zemřeli. S oběma prarodiči vycházela žalovaná velmi pěkně, s dědečkem, který zemřel v roce [rok], měla velmi silný citový vztah a představoval mužský element v jejím životě. Rodiče žalované měli dohodu, že si otec může žalovanou brát podle svých možností kdykoliv chce. Styk byl ale zřídkavý, několik let [anonymizováno] krát za [anonymizováno] měsíce, případně [anonymizováno] krát za [anonymizováno] měsíce, poslední prodleva [anonymizováno] roku a pak ustal zájem žalobce o žalovanou zcela. Jako otec se žalobce o žalovanou několik let nezajímal vůbec, a to ani tehdy, když šel navštívit své rodiče v domě, kde žalovaná se svojí matkou také bydlela. Pro žalovanou to bylo velmi traumatizující a byla to právě matka žalované, která se pokoušela chování otce omluvit a vysvětlit jeho zaneprázdněnost. Žalovaná měla o žalobce jako otce zájem, chtěla se s ním vídat, stýkat se s jeho novou rodinou. Pokud ale k návštěvě došlo, žalobce se žalované vůbec nevěnoval, nechal ji s cizími lidmi a věnoval se svým záležitostem. I to se negativně odrazilo v jejím vztahu k žalobci. V posledních [anonymizováno] letech nedával a nedává žalobce žalované dárky k vánocům, narozeninám, nekontaktuje ji a nekomunikuje s ní. Není mu známo nic o jejich zájmech, zálibách, přáních a potřebách. V předmětné nemovitosti po celou dobu soužití rodičů žalobce s žalovanou a její matkou nedocházelo ke konfliktům. Po smrti svého otce se žalobce choval tak, jakoby předmětné nemovitosti byly v jeho vlastnictví. Bez vědomí žalované používal zahradu a domáhal se klíčů od jednotlivých místností a domu jako celku. Následně žalobce sdělil žalované, že je správcem jejího majetku a dům bude používat. Žalobce pouze tvrdí, že mu jde o nezletilou a vztah s ní, ale postupuje vůči ní způsobem, který v ní vyvolává stres a hrůzu, že ji chce připravit o domov. Žalovanou mrzelo, že se o ni žalobce nezajímá mnoho let, mužský vzor měla v otci žalobce a situaci jako malé dítě jinak ovlivnit nemohla. Nerozumí tomu, jak je její jednání v rozporu s dobrými mravy a čím je její nemravnost prokazována. Žádné negativní ovlivňování žalované matkou nebylo nikdy prokázáno. Navrhla tedy, aby žaloba byla zamítnuta.

3. Z darovací smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem, jako dárcem a žalovanou, jako obdarovanou, dne [datum]. Předmětem darovací smlouvy bylo darování nemovitosti, tedy budovy – objektu bydlení [adresa] na pozemku parc. č. st. [číslo], budovy bez čísla popisného nebo čísla evidenčního – garáže na pozemku parc. č. st. [číslo] a pozemků parc. č. st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] orná půda, to vše zapsáno na [list vlastnictví] v k. ú. [obec]. Na uvedených nemovitostech vázlo věcné břemeno užívání pro [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce], tedy prarodiče nezletilé [příjmení] Darovací smlouva je opatřena doložkou Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, se sídlem v [obec], Katastrální pracoviště Břeclav, z níž vyplývá, že vkladové řízení vkladu práva do katastru nemovitosti bylo povoleno rozhodnutím sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]. Vklad práva byl zapsán v katastru nemovitostí dne [datum] a právní účinky vkladu vznikly dnem [datum].

4. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že zástupkyně žalované vyzvala žalobce a jeho sestru paní [jméno] [příjmení] k vyklizení pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba v [obec], s [adresa], objektu k bydlení, pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čísla popisného i čísla evidenčního, garáž a pozemku parc. [číslo] orná půda, o výměře [číslo] m 2, vše zapsáno na [list vlastnictví], pro obec a k. ú. [obec], a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy. Zmínila, že nezletilá žalovaná nabyla vlastnické právo k uvedeným nemovitostem darovací smlouvou, kdy tato byla schválena příslušným opatrovnickým soudem a nezletilá [jméno] byla v řízení zastoupena opatrovníkem. Jednalo se o významnou dispozici s majetkem, která byla učiněna na základě svobodné vůle všech zúčastněných a v souladu s přáním zemřelých rodičů žalobce, jejichž přáním a cílem bylo výlučné vlastnictví nezletilé. Žádná omezení, podmínky budoucí dispozice ani jiné podobné ujednání darovací smlouva neobsahuje. Žalovaná prostřednictvím své matky v minulosti poukazovala na to, že bez jejího souhlasu užívá žalobce a jeho sestra uvedené nemovitosti tak, že v nich mají umístěny movité věci a tento stav brání žalované v jakémkoliv užívání předmětných částí nemovitosti.

5. Z dopisu označeného Reakce na výzvu ze dne [datum], Výzva k vrácení daru soud zjistil, že dne [datum] zástupce žalobce sdělil zástupkyni žalované, že žalobce nebyl dosud zbaven rodičovských práv a má stejná rodičovská práva jako matka, tedy také pečovat o jmění dítěte a toto řádně spravovat. Z důvodu, že nezletilá dcera dostala od žalobce darem předmětný dům i s pozemky, nemá zájem o komunikaci s žalobcem a žalobci je vědomě bráněno vstupu do předmětného domu, vyzval žalobce žalovanou k vrácení daru ve lhůtě 7 dnů od obdržení výzvy, tedy pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova s [adresa] a pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], orná půda, vše zapsáno na [list vlastnictví], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, pro obec a k. ú. [obec].

6. Z listiny označené Sdělení k výzvě ze dne [datum] – [jméno] [příjmení] ca [celé jméno žalobce] soud zjistil, že zástupkyně žalované dopisem ze dne [datum] sdělila zástupci žalobce, že nezletilá [jméno] žalobci v žádném případě předmět daru vracet nebude, neboť k vrácení není dán žádný právní důvod. Důvodem pro pozbytí vlastnického práva nezletilé nemohou být pouze jiné představy otce ohledně nakládání s nemovitostmi a upozornila jej, že žalobce má uvedené nemovitosti vyklidit, o což již nezletilá rok usiluje.

7. Z dopisu ze dne [datum] (správně ze dne [datum]) soud zjistil, že tímto dopisem zástupkyně žalované sdělila zástupci žalobce, že byla informována matkou nezletilé [jméno], že dochází k situacím, kdy žalobce a jeho sestra [jméno] [příjmení] se různými způsoby pokouší přesvědčovat nezletilou [jméno] o tom, jakým způsobem má nakládat se svým vlastnictvím. Měly padnout i takové návrhy, že by nemovitost měla zpeněžit, či převést na žalobce, příp. další osoby nebo tyto další osoby finančním způsobem vypořádat. Stejně tak se řešilo, jakým způsobem bude nemovitost v budoucnu využita. Zástupce žalobce byl požádán, aby žalobce nezletilou [jméno] žádným způsobem v tomto smyslu již nepřesvědčoval, nečinil na ni žádný nátlak, který ji způsobuje újmu a problémy a ponechal na její vůli a úvaze, jak se svým vlastnictvím naloží. Současně byl žalobce vyzván, aby nejpozději do [datum] vydal veškeré klíče od nemovitosti, zajistil vyklizení věcí, které byli vlastnictvím jeho zemřelého otce a jsou předmětem dědictví a odstranil z pozemku veškerou drůbež a drobné zvířectvo a do nemovitosti vstupoval pouze se souhlasem matky nezletilé. Uvedený dopis byl zaslán na vědomí také sestře žalobce paní [jméno] [příjmení], bytem [adresa] (zjištěno z výpisu Detailní informace k zásilkám).

8. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem zástupce žalobce reagoval na přípis zástupkyně žalované ze dne [datum] (správně [datum]). Požadavek na odevzdání klíčů k předmětné nemovitosti žalobce respektuje. Co se týče vyklizení předmětných nemovitostí, požádal o prodloužení lhůty o [anonymizováno] měsíců s ohledem na množství a objem movitých věcí, které jsou předmětem dědictví po zemřelých rodičích žalobce a také i s ohledem na to, že žalobce i jeho sestra nemají k dispozici žádné prostory pro uskladnění těchto movitých věcí. Podotkl, že žalobce ani jeho sestra [jméno] [příjmení] nečinili a nečiní žádný nátlak na nezletilou [jméno] a pokud jí žalobce kontaktuje, činí tak pouze z důvodu výkonu jeho rodičovských práv.

9. Z dopisu ze dne [datum] označeného Sdělení k přípisu ze dne [datum] – [jméno] [příjmení] ca [celé jméno žalobce] soud zjistil, že tímto přípisem zástupkyně žalované sdělila zástupci žalobce, že v mezidobí žalobce z předmětné nemovitosti již některé movité věci odvezl a z tohoto důvodu požadovanou [anonymizováno] lhůtu k vyklizení považuje za nepřiměřeně dlouho. Žalobce vyzvala k vyklizení věcí ve lhůtě do [anonymizováno] kalendářního měsíce ode dne doručení přípisu. Z dodejky datové zprávy soud zjistil, že přípis ze dne [datum] byl zástupci žalobce dodán do datové schránky ještě téhož dne.

10. Z přípisu ze dne [datum] nadepsaného Reakce na sdělení ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobce sdělil zástupkyni žalované, že vzhledem k postoji matky žalované, žalobce klíče od předmětné nemovité věci vracet nebude a totéž se týká i vyklizení předmětných nemovitostí, ve kterých se nachází movité věci, které jsou předmětem dědictví po zemřelém otci žalobce. [příjmení] bylo zabráněno vzniku případných škod a i s ohledem na skutečnost, že žalobce daroval nezletilé dceři darovací smlouvou předmětné nemovitosti, bude otec jako řádný hospodář spolu spravovat předmětné nemovitosti ve vlastnictví žalované a k tomu musí mít zajištěn přístup k těmto nemovitým věcem včetně movitých věcí, které jsou předmětem dědictví, jak výše uvedeno.

11. Z dopisu ze dne [datum] označeného Sdělení k přípisu ze dne [datum] – [jméno] [příjmení] ca [celé jméno žalobce] soud zjistil, že zástupkyně žalované sdělila zástupci žalobce, že žalobci nesvědčí žádný právní titul, na základě kterého by byl oprávněn užívat předmětné nemovitosti. Stanovisko žalobce, že bude nemovitosti ve vlastnictví nezletilé navzdory jejímu nesouhlasu užívat tak, že v nich ponechá movité věci, které jsou předmětem dědictví po zemřelém otci žalobce, nemůže požívat právní ochrany. Znovu vyzvala žalobce, aby předmětné nemovitosti vyklidil. Z dodejky datové zprávy soud zjistil, že dopis ze dne [datum] byl zástupci žalobce dodán do datové schránky dne [datum].

12. Z přípisu ze dne [datum] označeného jako Výzva k vrácení daru soud zjistil, že byl sepsán zástupcem žalobce a adresován matce nezletilé [jméno]. V přípise je uvedeno, že nezletilá [jméno] se bez důvodu vyhýbá kontaktu se svým otcem, přičemž styk otce s nezletilou i s jejími nevlastními sourozenci probíhal do určité doby bez problémů. Poté co zemřel dědeček nezletilé, došlo ke změně postoje nezletilé a nyní ke styku s nezletilou nedochází a nezletilá nemá zájem o komunikaci se svým otcem a vědomě je ze strany matky nezletilé bráněno vstupu žalobce do předmětného domu. Žalobce tedy vyzval nezletilou dceru k vrácení daru, tedy nemovité věci pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova s [adresa] a pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], orná půda, vše zapsáno na [list vlastnictví], vedeného u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, [územní celek], a to ve lhůtě do 7 dnů od obdržení výzvy. Na přípisu je ručně doplněno den podání: [datum], podací číslo zásilky: [anonymizováno] s dovětkem: doporučeně s dodejkou.

13. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že nezletilá [jméno] je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba určená k bydlení [adresa] v [obec], stojící na pozemku parc. č. st. [číslo], pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čísla popisného i čísla evidenčního, garáž, stavba stojí na pozemku parc. č. st. [číslo] a pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], orná půda, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec, okres a k. ú. [obec] s tím, že na uvedených nemovitostech vázlo věcné břemeno užívání pro žalobcovy rodiče, [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce]. Jako nabývací titul je uvedena darovací smlouva ze dne [datum], s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Vkladové řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí vedeno pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo].

14. Z rozsudku Okresního soudu v Břeclavi, č. j. [číslo jednací], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že tímto rozsudkem byla nezletilá [jméno] svěřena do výchovy matky (výrok I.), otci bylo uloženo přispívat na výživu nezletilé [jméno] výživným ve výši [částka] měsíčně od [datum] do [datum] a ve výši [částka] měsíčně od [datum] do budoucna (výrok II.), nedoplatek na výživném na nezletilou [jméno] za dobu od [datum] do [datum] otci nevznikl (výrok III.) a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Z odůvodnění soud zjistil, že otec opustil společnou domácnost v listopadu [rok].

15. Psycholožka Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení] ve svém nálezu ze dne [datum], vypracovaném na základě žádosti matky nezletilé [jméno] zmínila, že zodpovědnost na vývoji člověka neleží na dítěti, ale vždy na jeho rodičích. Za situace, kdy otec měl možnost se s dcerou stýkat a sám o své vůli toho nevyužil, musí s ní vztah nejprve citlivě vybudovat. Měl to být právě otec, který se měl o svou dceru zajímat, projevovat svůj zájem o ní, trávit s ní volný čas a přát jí k narozeninám. Vztah s otcem, který otec sám přerušil, je třeba znovu vybudovat na základě poznávání se a na bázi společných aktivit a společně stráveného volného času. Teprve následně je pak možné řešit otázku výchovného prostředí. Otec, resp. rodina otce svým chováním navodili v nezletilé [jméno] těžký neurotický stav v důsledku zpochybnění jejího bezpečí a jistot. V péči matky se nezletilá [jméno] cítí bezpečně, tomu odpovídají i její školní výsledky a přátelské vazby. Střídavá péče by u nezletilé vedla k závažnému zhoršení jejího zdraví, proto ji psycholožka v žádném případě nedoporučila. Závěrem dodala, že otec představuje pro každého člověka určitou vztahově významnou osobnost a z tohoto pohledu se jeví žádoucí, aby byla mezi nezletilou a jejím otcem vytvořena zdravá vazba.

16. Z protokolu o jednání na odboru soud zjistil, že dne [datum] se na [stát. instituce], Odbor sociálně právní ochrany dětí dostavil otec nezletilé [jméno], který sociální pracovnici poskytl níže uvedené vyjádření. Nezletilou dceru [jméno] má soudem svěřenu do péče jeho bývalá přítelkyně [jméno] [příjmení]. Styk upraven nebyl, zůstal na dohodě rodičů. Asi [anonymizováno] let [jméno] u něj nebyla, dříve se měli možnost několikrát potkat, příležitostně spolu mluvit a nějaká komunikace mezi nimi probíhala. Připustil, že stále řeší neshody kvůli majetku, kdy dcera je výhradním vlastníkem rodinného domku po jeho rodičích a na něj je podána žaloba na vyklizení této nemovitosti. V rodinném domě má vyčleněný jeden pokoj v prvním patře, kde jsou uloženy věci a dokumenty po jeho rodičích. Pokoj je zamknutý. Snažil se s matkou nezletilé komunikovat, ale v poslední době komunikace probíhala jen prostřednictvím právních zástupců. Matka mu žádné informace o nezletilé neposkytuje. Ví, že [jméno] chodí do [anonymizováno] třídy ZŠ [ulice], má přístup k elektronické žákovské knížce, jiné informace nemá. Neví ani ke kterému pediatrovi [jméno] chodí, zda je zdravá či navštěvuje nějaké odborníky. Věděl o lyžařském výcviku ve škole a nabídl matce [jméno], že jí na výcvik přispěje. Matka to odmítla s tím, že [jméno] na výcvik nepojede. Takto se snažil získat alespoň bližší informace o životě [jméno], ale bez úspěchu. Chtěl by se pokusit znovu navázat kontakt s dcerou, rád by s ní komunikoval. Chtěl by, aby si vzpomněla, že kdysi jí u otce nebylo vůbec špatně, jezdila k němu ráda a měla také velmi pěkný vztah s [jméno] a [jméno], což jsou jeho děti s novou partnerkou. Nebrání se ani pomoci odborníka, rodinné terapii apod. Pokud [jméno] někam chodí, rád se k terapii připojí. Už neví, jak jinak [jméno] sdělit, že ji chce zase vídat. Chce vědět, co ji baví, jak tráví volný čas a kde chce pokračovat po základní škole. Otci bylo sděleno, že bude oslovena matka nezletilé i samotná nezletilá. Matka bude poučena o její zákonné povinnosti sdělovat druhému rodiči informace o nezletilé. U nezletilé bude zjištěn její názor, případně aktuálně probíhající terapie u odborníků.

17. Žalobce před soudem vypověděl, že se pokoušel o dobrý vztah s dcerou, ale ten dům jim v tom brání. To s tím domem, ten jejich vztah ještě zhoršovalo. Odstěhoval se do [obec] a jeho rodiče měli strach, aby jim neprodal dům, ve kterém bydleli. Rozhodli se, že situace by se vyřešila tím, že by dům daroval [jméno], oni by tak měli jistotu, že dům neprodá a oni budou moci v tomto domě dožít. Tohle se ho dotklo, ale protože to bylo jejich přání, tak s tím souhlasil. Dům tedy daroval dceři. Ta nedůvěra ze strany rodičů se ho dotkla, a přestal se s nimi stýkat. V té době měl hodně práce, jezdil na montáže, kde byl třeba měsíc, takže za dcerou jezdil podle možností, někdy třeba [anonymizováno] do měsíce, někdy ji třeba měsíc neviděl. Když ji navštívil, šli třeba do cukrárny, nebo vzal i svoje další děti a šli společně do zoo. Jak tak jezdil za [jméno], bylo mu hloupé se nebavit se svými rodiči, proto se jejich vztah postupně urovnával. Později mu matka řekla, že paní [příjmení] se nedá věřit, že jim naslibovala různé věci, ale nesplnila je, říkali mu, že chápou, proč od ní odešel. Mamka se mu svěřila, že paní [příjmení] jim nevrátila peníze ([částka]), které jí půjčili na nákup obecního bytu. Mamka mu říkala, že nemají ani žádné potvrzení. Otec ale nechtěl na paní [příjmení] tlačit. Věděl, že nemá peníze, ze zdravotních důvodů nepracovala, za [anonymizováno] let měla asi tak [anonymizováno] zaměstnání. Otec nechtěl, aby případné spory dopadly na [jméno]. Tehdy řekl, že to zařídí. Paní [příjmení] řekl, aby peníze vrátila nebo aby podepsala potvrzení, že je dostala, ona to ale odmítla a řekla, že peníze vrátí. Řekl jí, že si má uvědomit, že většina věcí, které jsou v domě, nejsou její, ona mu řekla, aby odešel z jejího koberce, přitom koberec byl jeho. Říkala mu, aby si odvezl věci, naštval se a pytel s věcmi hodil na podlahu. V tu chvíli byla [jméno] ve vedlejší místnosti, takže to slyšela. Potom na něj paní [příjmení] zavolala policii, která ho vyvedla z domu. Toto se stalo, když se přestěhoval do [obec]. Po přestěhování navštěvoval rodiče, nakupoval jim, pomáhal jim starat se o králíky, když při té příležitosti viděl [jméno], jenom se pozdravili a ona běžela dál, říkala, že nemá čas. Kontakty začaly postupně upadat. Asi před [anonymizováno] lety, to byla situace ještě dobrá. [jméno] spala u nich, jeho manželka ji dovezla k ní domů, [jméno] šla na nějakou oslavu, a když se vrátila, neví, kdo jim to řekl, asi paní [příjmení] volala, že nemají jezdit, že [jméno] s nimi do [obec] na pouť nepojede. Potom paní [příjmení] volal, proč [jméno] nejede, řekla, že je nějaká špatná a že nikam nepojede. V té době ještě dům ani vrácení peněz neřešil. Potom kontakt s [jméno] prakticky ustal, přestala k nim jezdit, přestala s ním komunikovat prostřednictvím telefonu. Když ji potkal při návštěvě u rodičů, a ptal se jí, co se děje, rozplakala se a nic mu neřekla. Nijak dál to neřešil, nechal ji být, co měl dělat. I otec mu potom říkal, že kontakt s ní je také ze strany [jméno] řidší, také on nevěděl, co se děje. Následně se ještě nějakou dobu [jméno] stýkala se sestrou, postupně ale i tyto kontakty přestaly. Bavil se o tom s paní [příjmení], říkala, že už to řešila, zřejmě se radila s nějakým psychologem, říkala, že mají dát [jméno] čas, stejně to říkali i rodiče, že se na to časem zapomene a bude vše v pořádku. Ta věc, na kterou se mělo zapomenout, mělo být to, že od [jméno] odešel. Neodešel od ní jen tak, nechal jí peníze na [anonymizováno] na živobytí. Předtím než došlo k tomu, že s nimi nejela do [obec], jezdil za [jméno] příležitostně, když třeba paní [příjmení] řekla, že by [jméno] koupili kolo, tak přijel a společně ho šli vybrat. Pokud se má vyjádřit k tomu, proč si myslí, že [jméno] s nimi nejela do té [obec], tak si myslí, že to bylo proto, že to nechtěla paní [příjmení]. Když se totiž [jméno] vrátila od nich, byla nadšená, měla radost, že pojede do [obec] a se svojí matkou se ani nijak nepřivítala. Přítelkyně mu řekla, že paní [příjmení] z toho byla rozladěná. Myslí, že paní [příjmení] musela asi dceři něco říct, že se jí nelíbilo, aby s nimi jela do [obec]. Do [obec] se odstěhoval kvůli [jméno], do [obec] si ji nemohl brát, chtěl jí být blíž. Po tom, co odešel, se asi za [anonymizováno] měsíce vrátil, pronajal si byt v [obec], aby byl [jméno] blíž, několikrát tam za ním byla, pak ale z finančních důvodů musel odejít zpátky do [obec]. Dceři psal k narozeninám, neodpověděla mu, asi [anonymizováno] po tom soudu, kdy navrhoval střídavou péči, psal paní [příjmení], jak to je s těmi psychology, na to mu ale paní [příjmení] neodpověděla. Až když se obrátil na OSPOD, zjistil, že k žádnému psychologovi asi nechodí.

18. Z výpovědi žalované nezletilé [celé jméno žalované] soud zjistil, že ví, o co v této věci jde, otec chce, aby se ten dům přepsal zpátky na něho. Potom, co se odstěhoval do [obec], si to moc nepamatuje, byla malá. Když se pak přestěhoval zpátky do [obec], tak se ze začátku vídávali, jezdila za ním, chtěla vidět jeho a také jeho děti [jméno] a [jméno]. Pak byl ale nějaký problém s jeho novou přítelkyní, to už si nepamatuje, o co šlo, ale potom už tam nechtěla jezdit. Někdy se totiž stalo, že když za ním přijela, on byl třeba v práci, takže tam stejně byla jen sama s jeho přítelkyní a s jeho dětma. Chodili na hřiště, na výlety si moc nepamatuje, jednou byli v [obec]. Dřív si s otcem volávali třeba [anonymizováno] do týdne, ale potom už vůbec. Pak ho asi [anonymizováno] let neviděla a přišel návrh na střídavou péči (žalovaná pláče). Ví zhruba, co bylo uvedeno v tom psychologickém posudku, ale nečetla ho. Potom si byla jednou povídat u paní na OSPODU a včera byla u psycholožky. O tom, že dům je psaný na ni, se dozvěděla až po dědově pohřbu, když celá rodina přišla k nim (znovu pláče). Ví o tom, že sporů mezi matkou a otcem je víc, trápí ji to. V domě se jí libí, žije v něm celý život, nedokáže si představit, že by se měla odstěhovat někam jinam. Chtěla by zůstat v domě, bydlet nadále tak, jak je to teď. S otcem se stýkat nechce, ztratila k němu důvěru, kdyby ji měl rád, určitě by ji netahal po soudech. Mamka jí nikdy nezakazovala se s otcem stýkat. Ví, že otec si tohle myslí, ale je to jen její rozhodnutí.

19. Matka žalované [jméno] [příjmení] vypověděla, že vlastně nemá, co uvést, všechno uvedla už dcera. Potvrdila, že zpočátku se dcera se svým otcem stýkala, bylo to ale hlavně založeno na její iniciativě, ona jej kontaktovala s tím, kdy má čas a kdy přijede. Asi před [anonymizováno] lety mezi nimi došlo ke konfliktu, tehdy jí řekl žalobce, že se má vystěhovat z domu a také to bylo kvůli půjčeným penězům. Musela volat policii a po tomto kontaktu už iniciativu za žalobce nevyvíjela. Když přišel, říkala dceři, že je tady, že jestli chce, může za ním jít, ale nechávala to na ní. Postupně tak docházelo k tomu, že kontakt ustával. Žalobce zájem o styk s dcerou neprojevoval, nevolal ji, nepsal ji. Posledních [anonymizováno] let se tak prakticky nestýkají. Po smrti dědy, žalobcova otce, přišel žalobce s tím, že řekl dceři, že má dům přepsat zpátky na něho nebo ho prodat a vyplatit. Toto řekl přímo dceři. O tom, že dům patří dceři, se ona dozvěděla až po smrti dědečka. Nepamatuje si, kdy naposledy se žalobce viděl s dcerou, je to už strašně dávno. Pokud uváděla, že otec neprojevil zájem o dceru, ví, že přišel třeba k rodičům a dceři se vůbec neozval. Řekla dceři, když ho viděla, že je dole, jestli za ním chce jít, ale rozhodně ji nevzala za ruku a nevedla za ním. To měla na mysli. Když byli na pohřbu dědečka, tak žalobce svou dceru vůbec nepoznal. Řekl jí to někdo z příbuzných, že žalobce říkal, že neví, s kým tam stojí, že ji na dálku nepoznal. Říkala také dceři, že to, že se s jejím otcem nebaví, neznamená, že by se s ním neměla bavit i ona. Dříve se dcera stýkala se současnou rodinou žalobce, stávalo se ale, že přijela k němu do [obec] a on tam nebyl. Neví, k čemu takový styk s otcem je. Žalobce k výpovědi svědkyně uvedl, že je pravda, že řekl, že dceru málem nepoznal, ale to nebylo myšleno tak, že by nevěděl, o koho jde, spíš to myslel tak, že ji dlouho neviděl a byl překvapený, jak vyrostla a jak vypadá. Pokud jde o to, že nebýval někdy, když u něj [jméno] byla, doma, má práci, která je taková, že někdy musí odjet. Musel splatit své dluhy, proto musel pracovat, nemá to tak, jak paní [příjmení], která je pořád doma.

20. Z návrhu na zvýšení výživného na nezletilou [celé jméno žalované], narozenou [datum] soud zjistil, že tímto návrhem se matka nezletilé [jméno] domáhala zvýšení výživného na výši stanovenou soudem a tím také změny rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byla nezletilá svěřena do péče matky a otci bylo stanoveno výživné ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] a ve výši [částka] za období od [datum] do budoucna. Návrh odůvodnila zejména tím, že náklady na výživu nezletilé jsou vyšší než v roce [rok], příjmy matky jsou spíše podprůměrné a s ohledem na podnikatelské aktivity otce a jeho životní úroveň je v jeho možnostech a schopnostech platit částku vyšší než [částka] měsíčně.

21. Z návrhu otce na úpravu výchovy a výživy nezletilé dcery, Návrhu otce na úpravu rodičovské odpovědnosti – střídavá péče o nezletilou dceru ze dne [datum] soud zjistil, že tímto návrhem se otec domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla nezletilá [celé jméno žalované] svěřena do střídavé péče rodičů tak, že každý lichý týden bude v péči matky a každý sudý týden bude v péči otce. Návrh odůvodnil tím, že nedochází ke styku otce s nezletilou dcerou, která resp. její matka, na žádost otce nereaguje a proto považuje za nutné upravit styk soudem. Otec se domnívá, že tato úprava na střídavou péči rodičů je v zájmu nezletilé i v zájmu otce, aby měl možnost udržovat svůj vztah k nezletilé bez jakýchkoliv zásahů matky a také v zájmu nezletilých sourozenců.

22. Z výpovědi otce při jednání konaném dne [datum] ve věci změny výše výživného a změny péče nezletilé [celé jméno žalované] soud zjistil, že bydlí v rodinném domě, který mu patří. V domě s ním bydlí ještě manželka a dvě děti. Jedno z těch dětí je nezletilý [jméno], je to dítě jeho ženy, manželka na něj nemá výživné, jeho otec je zbavený nějakých práv, přesně už neví, jak to je. Druhé dítě je společné, to je nezletilá dcera [jméno]. Jeho manželka žádné jiné děti nemá. Na nezletilou [jméno] aktuálně hradí výživné [částka] měsíčně. Pokud jde o dárky, té ji nějaké dával v době, kdy se vídali, ale přišlo mu to, že čím víc toho dává, tak ty peníze nějak mizí neznámo kam. Když také [jméno] dal nějaký dárek, vypadalo to, že ani neví co s tím, domluvili se, že je zbytečné kupovat něco, co ani nechce nebo nevyužije, takže pak dávali peníze do pokladničky. Tuto pokladničku má žalobce v kuchyni, když měla [jméno] třeba narozeniny, dal tam [částka]. Toto, co popisoval, se mohlo odehrávat před více jak [anonymizováno] roky. O styk s dcerou se snažil, neví ani z jakého důvodu najednou ustal, nechápal, proč nastal takový důvod odmlčení. Vysvětlil, že za dcerou v nějakém období nejel třeba [anonymizováno] měsíce taky proto, že bydlel s rodinou v [obec]. Důvod proč začal platit matce [jméno] místo [částka] znovu [částka], bylo od nějaké události, protože hodně věcí se odstartovalo smrtí jeho otce. Začali to řešit, že jak a kdo se bude starat o ten dům, jak se nějakým způsobem budou podílet na opravách, protože ví, že se tam celou dobu nic nedělalo kromě nějakých drobných oprav. Taky ví, že tam takové opravy jezdili dělat lidi z rodiny, takže mu šlo o to vyřešit, jak to dál bude vypadat. [příjmení] [jméno] daroval v roce [rok], to je pravda. Zatím do toho domu přístup má, protože když tam chodil vyklízet věci, chodil do garáže nebo na zahradu, matka [jméno] ale chtěla, aby ty klíče vrátil, aby se tam prý necourali jako na Václaváku. Po smrti otce mu řekla, že už tam chodit nemá. To byl ale také pro něj jediný důvod, jak se může vídat s dcerou, i když tam ale byl třeba na zahradě, [jméno] ho viděla, proběhla kolem něj, řekla mu ahoj, já nemám čas, a byla pryč. To byl také jeden z důvodů, proč si řekl, že by to měl řešit. Když byl v [obec], měl za [jméno] přijet, byla to schůzka domluvená, proběhlo to tak, že šli spolu někam do cukrárny, do [obec] jí k sobě nebrával, ale v [obec] u nich určitě byla, i u nich přespávala. Problém v tomto absolutně nebyl. S jeho dětmi vycházela úplně perfektně, jsou k sobě věkově stejně, [jméno] je asi o rok starší, [jméno] je asi o 3 roky mladší. S manželkou vycházela také bez problémů, řešily spolu takové ty holčičí věci, česaly si vlasy, malovaly se. To jak mu bylo vyčítáno, že se jí nevěnoval, když byla u nich, bylo také pro to, že koupili barák v takovém stavu, aby stál co nejméně, v pátek dojel z montáže a v neděli měl jet zase pryč a mezi tím se mělo něco stihnout a udělat na baráku. [jméno] ale stejně, když za ním doběhla, tak hned zas odběhla za děckama. Jako své pochybení spatřuje, že když styk s nezletilou [jméno] ustal, nechal to [anonymizováno] roky a nezačal to řešit. Dceru letos v březnu, kdy měla narozeniny, nekontaktoval, ani před tím. Za celou tu dobu, co ten styk neprobíhá, nežádal o úpravu styku soudní cestou, už tehdy když se řešila péče, mu bylo řečeno, že na [jméno] musí pomalu, že by se z toho sesypala. Tehdy to chápal, brát do [obec] ji byla taky blbost. Snažil se o ty kontakty třeba tak, že se domluvilo, že děda pojede k nim, a že třeba [jméno] pojede taky. Když s dědou mluvil telefonem, děda mu dával [jméno] k telefonu, ale ona se tomu vyhýbala. Neví, proč ten kontakt už nešel navázat. Absolutně neprojevoval zájem o to, aby se ptal ve škole na prospěch nebo u lékaře na zdravotní stav dcery. Nějaké SMS jí zkoušel posílat, zkoušel dceři volat, ale telefon mu nezvedala. Když zkoušel psát zprávy, bylo mu to hozeno zpět, že se najednou stará, a že je to kvůli baráku. SMS dceři psal, zkoušel i volání, ale ani mu nebrala telefon. Teď už nic takového nezkoušel.

23. Z rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka], [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum] soud zjistil, že tímto rozsudkem byl návrh otce na změnu péče zamítnut (výrok I.), otci bylo uloženo přispívat na výživu nezletilé [jméno] od [datum] do [datum] výživným ve výši [částka] měsíčně a od [datum] do budoucna výživným ve výši [částka] měsíčně (výrok II.), výrokem III. bylo otci uloženo, aby nedoplatek na výživném za dobu od [datum] do [datum] na nezletilou [jméno] ve výši [částka] zaplatil k rukám matky, tímto rozhodnutím se změnil rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (výrok IV.) a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.).

24. Z návrhu na schválení právního jednání za nezletilou doručenou soudu dne [datum] soud zjistil, že tímto návrhem nezletilá [jméno] zastoupená matkou navrhla, aby soud udělil souhlas s podáním žaloby nezletilé [celé jméno žalované] proti žalovaným 1) [celé jméno žalobce], narozenému [datum] a 2) [jméno] [příjmení], narozené [datum], a vedením soudního řízení o vyklizení pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba v [obec], [adresa], objekt k bydlení, pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba bez čísla popisného nebo čísla evidenčního, garáž, a pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře [výměra], vše zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k. ú. [obec].

25. Z rozsudku Okresního soud v Břeclavi č. j. [číslo jednací], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum] soud zjistil, že výrokem I. byl udělen souhlas s podáním žaloby nezletilé [celé jméno žalované], narozené [datum] proti žalovaným 1) [celé jméno žalobce], narozenému [datum], a 2) [jméno] [příjmení], narozené [datum], a vedením soudního řízení o vyklizení pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba v [obec], [adresa], objekt k bydlení, pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba bez čísla popisného nebo čísla evidenčního, garáž, a pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře [výměra], vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k. ú. [obec].

26. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti podstatné pro rozhodnutí věci. S ohledem na níže uvedené právní posouzení věci, soud zamítl pro nadbytečnost provedení dalších navržených důkazů.

27. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále též jen„ o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odstavce 2 téhož ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odstavce 3 téhož ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

28. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2339/2019, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] 2020 civ. byla-li darovací smlouva uzavřena před [datum], je nutné nárok na vrácení daru vždy poměřovat zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen„ obč. zák.“), i když k „ nemravnému“ chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po [datum].

29. Podle ustanovení § 630 obč. zák. se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

30. Podle ustanovení § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

31. Po posouzení skutečností zjištěných provedeným dokazováním ve smyslu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

32. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav. Darovací smlouvou ze dne [datum] daroval žalobce žalované (své dceři) budovu – objekt bydlení [adresa] na pozemku p. č. st. [číslo], budovu bez č. p. a č. e. – garáže na pozemku p. č. st. [číslo] a pozemky p. č. st. [číslo] a p. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, p. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří a p. [číslo] orná půda, vše v obci a k. ú. [obec]. Dopisem ze dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k vrácení pozemků p. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova [adresa] a p. [číslo] orná půda, vše v obci a k. ú. [obec], tedy části darovaných nemovitostí. Výzvu odůvodnil tak, že žalovaná se bez důvodu vyhýbá kontaktu s žalobcem, přičemž styk mezi nimi probíhal do určité doby bez problémů, ale poté, co zemřel dědeček nezletilé, došlo ke změně postoje nezletilé, a nyní již ke styku s otcem nedochází. Žalovaná nemá zájem o komunikaci s žalobcem a vědomě je žalobci bráněno ve vstupu do domu, který žalované daroval. V době výzvy bylo žalované [anonymizováno] let.

33. Pokud jde o vztah mezi žalobcem a žalovanou bylo zjištěno, že dne [datum] podala matka žalované u zdejšího soudu návrh na úpravu výchovy a výživy žalované z důvodu, že žalobce nežije ve společné domácnosti s žalovanou a její matkou. O tomto návrhu bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], tak, že nezletilá žalovaná byla svěřena do péče matky a žalobci bylo uloženo přispívat na výživu žalované do budoucna výživným ve výši [částka] měsíčně. Z odůvodnění rozsudku je patrné, že žalobce přestal žít s žalovanou ve společné domácnosti v listopadu [rok] a dále, že v době rozhodnutí soudu očekával narození dítěte se svojí přítelkyní. Dne [datum] podala matka žalované u zdejšího soudu návrh na zvýšení výživného. V reakci na tento návrh matky otec podal dne [datum] návrh na změnu výchovy a výživy nezletilé, kterým se domáhal svěření nezletilé do střídavé výchovy s odůvodněním, že nedochází ke styku mezi otcem a nezletilou a střídavá výchově je tedy v zájmu nezletilé a zároveň tato úprava pomůže matce nezletilé po finanční stránce. Z výpovědi žalobce před opatrovnickým soudem dne [datum] vyplynulo, že již asi [anonymizováno] roky se s žalovanou nestýká, ani neví, proč styky ustaly. V tomto období dceři nedával ani žádné dárky. O úpravu styku soudem nežádal, bylo mu řečeno, že na žalovanou musí pomalu, aby se“ nesesypala”. Pokoušel se dceři psát SMS a telefonovat, ale telefon mu nezvedala. Snažil se s žalovanou mluvit, když telefonoval se svým otcem, ale ona se tomu vyhýbala. Z nálezu psycholožky Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], která provedla vyšetření žalované, mimo jiné vyplývá, že vztah nezletilé k žalobci je problematický a do jisté míry determinovaný několikaletým nezájmem žalobce o žalovanou, následně umocněný z jejího pohledu nepochopitelnou snahou otce, aby byla na základě jeho návrhu svěřena do střídavé péče obou rodičů, ona by se pak dostala do cizího prostředí, které reflektuje ve vztahu k sobě spíše negativně. Úmrtím dědečka a zájmem otce o její dům přichází o pocit domova a otcův návrh vnímá jako hrozbu, resp. trest. Důsledkem zátěže z posledních měsíců je pak rozvoj neurotické symptomatologie. Případné začlenění posuzované do rodinného systému otce předpokládá psychoterapii a společné trávení času nejprve bez přítomnosti otcovy stávající rodiny a poté s touto rodinou. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl návrh otce na změnu péče zamítnut a výživné na nezletilou mu bylo zvýšeno do budoucna na částku [částka] měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalovaná, zastoupená matkou, prostřednictvím zástupkyně žalovaného k vyklizení předmětných nemovitostí do 15 dnů od doručení výzvy. V reakci na tuto předžalobní výzvu žalobce vyzval shora uvedenou výzvou ze dne [datum] žalovanou k vrácení daru.

34. Aby bylo možné žalobě vyhovět, bylo by třeba dospět k závěru, že žalovaná se k žalobci chovala tak, že svým chováním hrubě porušila dobré mravy. Žalobce takové chování spatřuje v tom, že se s ním žalovaná nestýká. Vzhledem k tomu, že v řízení o změnu výchovy vyplynulo, že se žalobce s žalovanou nestýkali již [anonymizováno] roky před podáním návrhu (tedy cca od roku [rok]), v době výzvy k vrácení daru tento stav trval již minimálně [anonymizováno] roky. V době, kdy styky ustaly, bylo žalované [anonymizováno] let. Prakticky ani žalobce ani žalovaná nevědí, proč se přestali stýkat. Oba potvrzují, že v předcházejícím období se stýkali rádi. Došlo k tomu, že ani jeden z účastníků neprojevoval dostatečnou iniciativu k tomu, aby styky pokračovaly. Sám žalobce uznal, že považuje za chybu, že situaci [anonymizováno] roky neřešil. Podle přesvědčení soudu lze vyslovit obecný závěr, že v tom, že přestane probíhat styk mezi otcem a [anonymizováno] dcerou, nelze spatřovat chování dcery v rozporu s dobrými mravy, natož pak chování, které porušuje dobré mravy hrubě. Již jen na základě tohoto závěru bylo možné žalobu zamítnout. Odpovědnost za styk mezi rodičem a [anonymizováno] dítětem nelze klást tomuto dítěti.

35. I pokud by tomu tak bylo, je třeba přihlédnout k chování žalobce, který nejprve odešel z domácnosti žalované, a založil vlastní rodinu. S žalovanou se stýkal nejprve zřídka a nepravidelně, poté, co se přestěhoval do [obec], byly styky mezi účastníky dobré. Po přerušení styků sám neprojevoval opravdový zájem o styk s nezletilou, nepokoušel se ihned po přerušení styků o jejich obnovení, např. za pomoci psychoterapie. Situaci začal řešit až po [anonymizováno] letech, a to zjevně nevhodným způsobem, když podal návrh na změnu výchovy, namísto toho, aby se domáhal například vhodné úpravy styku. Jak je patrné z nálezu psycholožky, tento návrh vedl ke zhoršení psychického stavu žalované a zároveň ke zhoršení vnímání osoby žalobce ze strany žalované. Lze uzavřít, že to byl žalobce, který postupoval vůči žalované necitlivě. Situaci ještě zhoršil požadavek žalobce, aby mu žalovaná vrátila dům, ve kterém od malička vyrůstala. Tímto žalobce vyvolal u žalované pocit ohrožení, žalovaná se s žalobcem nechce stýkat, neboť má obavy, že na ni bude vyvíjet nátlak ohledně domu. Pokud by tedy bylo možné přičítat žalované, že styky mezi ní a žalobcem ustaly, bylo by třeba přihlédnout ke shora popsanému chování žalobce, které bylo minimálně necitlivé, a bylo by třeba dospět k závěru o vzájemně nevhodném chování, což samo o sobě vylučuje možnost aplikace ustanovení § 630 obč. zák. Za této situace nezbylo soudu, než žalobu jako zcela nedůvodnou zamítnout.

36. I kdyby soud dospěl k závěru, že pouze žalovaná svým chováním hrubě porušila dobré mravy, také tehdy by nebylo možné žalobě vyhovět, neboť styk mezi účastníky ustal již v roce [rok]. Již tehdy by žalobce mohl uplatnit svůj nárok u soudu. Vzhledem k tomu, že tak učinil až [datum], tedy zjevně po uplynutí tříleté obecné promlčení doby, musel by soud s ohledem na žalovanou vznesenou námitku promlčení žalobu zamítnout z důvodu promlčení.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ a procesně zcela úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení, a to náhradu nákladů právního zastoupení podle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) za čtyři úkony právní služby po [částka], tj. [částka], a to za převzetí a přípravu zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, účast u jednání soudu dne [datum], přičemž za účast u jednání dne [datum], které přesáhlo 2 hodiny náleží advokátce odměna ve dvojnásobné výši (§ 11 odst. 1 písm. a), písm. d), písm. g) a. t.), náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 a. t. za čtyři úkony právní služby, tj. [částka], což celkem činí [částka]. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty z částky [částka] ve výši [částka] se tak jedná o částku [částka]. Proto soud přiznal žalované k tíži žalobce částku [částka]. Lhůtu k plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 OSŘ třídenní s povinností plnit k rukám zástupkyně žalované (§ 149 odst. 1 OSŘ).

38. K vyúčtovaným nákladům řízení zástupkyně žalované soud blíže uvádí následující. Zástupkyně žalované podáním doručeným soudu dne [datum] vyúčtovala celkové náklady tohoto řízení na částku [částka], a to za čtyři výše uvedené úkony právní služby každý po [částka], čtyři paušální náhrady po [částka] a náhradu za 21 % daň z přidané hodnoty, jíž je plátkyní. Při výpočtu vycházela z ustanovení § 8 odst. 1 a. t. a výši mimosmluvní odměny vypočetla z tarifní hodnoty [částka], odpovídající ceně žalobou dotčených nemovitostí v době započetí právní služby, přičemž uvedená cena předmětných nemovitostí byla stanovena realitní kanceláří jako cena odhadní. V obecné rovině lze uvést, že ustanovení § 8 odst. 1 a. t. stanovuje pravidla pro určení tarifní hodnoty v případě peněžitých plnění a ocenitelných věcí a práv, zatímco ustanovení § 9 odst. 1 a. t. se aplikuje tehdy, nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi. Při stanovení výše odměny za zastupování advokátem ve věcech o určení vlastnického práva k nemovitosti, v tomto případě o vrácení daru, za situace, kdy chybí spolehlivý (ověřitelný) údaj o ceně předmětných nemovitostí, tedy za situace, kdy hodnotu věci lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, je třeba aplikovat ustanovení speciální § 9 odst. 4 písm. b) a. t., dle něhož činí tarifní hodnota [částka] (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. července 2016, sp. zn. 28 Cdo 4947/2015). Skutečnost, že v posuzované věci jde o situaci, kdy hodnotu nemovitosti lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 a. t. vyplývá z toho, že soudu předložená cenová mapa a stanovená odhadní cena nemovitosti realitní kanceláří nevyjadřuje reálnou hodnotu nemovitosti v místě a čase obvyklou. Odhadní cena nemovitosti slouží především pro daňové účely či všechny ostatní případy, kdy je vyžadováno ocenění podle zvláštního předpisu, přičemž uváděná cena je jen orientační. Vypracování znaleckého posudku či odborného vyjádření znalce ke stanovení ceny předmětných nemovitostí v místě a čase obvyklé, pak nebylo třeba pro posouzení věci samé. Proto nelze pro určení tarifní hodnoty aplikovat ustanovení § 8 odst. 1 a. t., nýbrž je nutné vycházet z fixní tarifní hodnoty.