9 C 117/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno , bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta , se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , bytem Adresa žalovaného o zaplacení Anonymizováno . Anonymizováno Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky za období od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci jsou bývalými manžely. Jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Na základě dohody o vypořádání zaniklého společného jmění manželů ze dne , datum, došlo k převedení nemovitostí původně náležejících do společného jmění manželů do podílového spoluvlastnictví o velikosti podílu každého jedna polovina vzhledem k celku. Mimo jiné jde o pozemky parcelní číslo St. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. – stavba občanské vybavenosti, parcelní číslo St. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, – stavba občanské vybavenosti a parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vše v katastrálním území , adresa, (dále jen „nemovitosti“). Nemovitosti využívá výlučně žalovaný, který zde provozuje pneuservis pro osobní a nákladní vozidla. Žalobkyně je z jejich užívání zcela vyloučena z provozování podnikání žalovaným v jejich prostorách nemá žádného užitku. Na základě výše uvedené dohody se účastníci dohodli na prodeji pozemků, čemuž však v důsledku četných obstrukcí ze strany žalovaného nedošlo. Podle ustanovení § 1991 (správně § 2991) o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí, zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Užívá-li spoluvlastník bez právního důvodu věc, jež se nachází ve spoluvlastnictví, nad rámec svého spoluvlastnického podílu, pak se jedná o bezdůvodné obohacení, a spoluvlastník je povinen vydat to, oč se takovým jednáním obohatil. Výše peněžité náhrady za bezdůvodné obohacení se přitom zpravidla určuje podle výše obvyklého nájemného za užívání předmětných věcí. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného výzvou k úhradě sdružení a vypořádání spoluvlastnictví ze dne , datum, k úhradě částky , částka, představující bezdůvodné obohacení žalovaného za užívání nemovitostí nad rámec spoluvlastnického podílu žalovaného v období od , datum, do , datum, . Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a nic neuhradil. Naposledy byl žalovaný k vydání bezdůvodného obohacení vyzván výzvou k vydání bezdůvodného obohacení – předžalobní upomínkou ze dne , datum, , ve kterém byla žalovanému poskytnuta náhradní lhůta k úhradě do , datum, . Žalovaný však ani v náhradní lhůtě nic neuhradil a místo toho ve své odpovědi nesmyslně rozebíral absentující věčné odůvodnění vzneseného požadavku. Následně žalobkyně svoji žalobu rozšířila tak, že po žalovaném požaduje další částku , částka, jako bezdůvodné obohacení vznikla užívání stejných nemovitostí nad rámec spoluvlastnického podílu za období od , datum, do , datum, . Zároveň požaduje také zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení. K úhradě této další částky žalobkyně žalovaného vyzvala výzvou ze dne , datum, .

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že předmět je nutné posuzovat podle ustanovení § 1117 o. z. Žalobkyně netvrdí ani netvrdila, že by jí žalovaný jakýmkoliv způsobem bránil či znemožňoval užívání předmětných nemovitostí. Z iniciativy žalobkyně byly předmětné nemovitosti nabízeny počínaje nejpozději od uzavření smlouvy o vypořádání zaniklého společného jmění účastníků k prodeji. Z těchto důvodů žalovaný de facto přestal vykonávat předmětných nemovitostech jakékoliv podnikatelské aktivity, kdy z jeho daňového přiznání za rok , Anonymizováno, vyplývá příjem ve výši , Anonymizováno, ., Anonymizováno, a za rok , Anonymizováno, vykázal žalovaný ztrátu ve výši , částka, . Žalobkyně nepostupovala v souladu s ustanovením § 1119 o. z., nikdy nepožádala žalovaného o provedení vyúčtování a ona sama totéž nenabídla jako spoluvlastnice žalovanému. Z těchto důvodů je žaloba nejméně předčasná vždy však zcela nedůvodná. Opírá-li žalobkyně svůj nárok o „ušlé nájemné“, pak se domáhá nároku, který je zcela v rozporu s ustanovením § 1118 o. z. Žalovaný současně tvrdí, že žalobkyně svůj spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech prodala kupní smlouvou ze dne , datum, svému synovi , právnická osoba, . Přes tyto skutečnosti se po žalovaném domáhá vydání bezdůvodného obohacení mimo jiné i za období od uzavření kupní smlouvy až do , datum, . Žalobkyně mohla s vlastnickým podílem po celou dobu volně disponovat, pokud z vlastního rozhodnutí nechtěla nemovitosti užívat. Pokud tak učinila až , datum, , pak je to jen její rozhodnutí, kdy žalobce se domnívá, že tak učinila vědomě a spekulativně, aby si vytvořila důvod k podání předmětné žaloby. Žalovaný nezpochybňoval, že v letech , Anonymizováno, – , Anonymizováno, užíval předmětné nemovitosti ke svému podnikání. Žalobkyně v srpnu , Anonymizováno, opustila společnou domácnost a o své vůli přestala užívat předmětné nemovitosti, ačkoliv jí v tom žalovaný nijak nebránil. Přestala se o nemovitosti starat, zajímat či o ně pečovat a vynakládat náklady spojené s jejich údržbou.

3. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že manželství , právnická osoba, , rozené , rodné přijmení, , a , jméno FO, uzavřené dne , datum, před městským národním výborem v , Anonymizováno, bylo tímto rozsudkem rozvedeno. Rozsudek nabyl právní moci , datum, .

4. Z dohody o vypořádání zaniklého společného jmění manželů uzavřené mezi účastníky dne , datum, soud zjistil, že touto dohodou bylo mezi účastníky mimo jiné dohodnuto, že pozemky, které jsou předmětem tohoto řízení, připadly dohodou do podílového spoluvlastnictví obou účastníků, přičemž výše podílu každého z nich je jedna ideální polovina. Zároveň se účastníci zavázali, že předmětné nemovitosti, respektive každý z nich svůj ideální podíl nabídnou k prodeji třetí osobě.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí LV číslo , hodnota, katastrální území , adresa, pořízeného ke dni , datum, soud zjistil, že předmětné nemovitosti byly ke dni výpisu v podílovém spoluvlastnictví obou účastníků, a to na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne , datum, . Právní účinky zápisu nastaly ke dni , datum, . Výše podílu každého z účastníků činila jednu polovinu.

6. Z kupní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a synem účastníků , právnická osoba, soud zjistil, že touto smlouvou žalobkyně převedla svůj spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech na syna , právnická osoba, za dohodnutou kupní cenu , částka, . Dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, byla původně stanovená splatnost kupní ceny (, datum, ) prodloužena do , datum, .

7. Z výpisu z katastru nemovitostí LV číslo , hodnota, katastrální území , adresa, pořízeného ke dni , datum, soud zjistil, že předmětné nemovitosti byly ke dni výpisu v podílovém spoluvlastnictví , právnická osoba, a žalovaného s výší podílů každého z nich ½, přičemž nabývacím titulem pro , právnická osoba, je kupní smlouva ze dne , datum, ve znění dodatku číslo jedna ze dne , datum, a dodatku číslo , hodnota, ze dne , datum, . Právní účinky zápisu nastaly ke dni , datum, .

8. Z listiny označené výzva k úhradě, zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného mimo jiné k vydání bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním předmětných nemovitostí nad rámec svého spoluvlastnického podílu v období od , datum, do , datum, výši , částka, nejpozději do , datum, na účet žalobkyně. Z podacího lístku soud zjistil, že předžalobní výzva byla podána k poštovní přepravě dne , datum, a byla žalovanému zasílána na adresu , adresa, .

9. Z listiny označené výzva k úhradě, zrušení a vypořádání spoluvlastnictví předžalobní upomínka ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním předmětných nemovitostí nad rámec svého spoluvlastnického podílu v období od , datum, do , datum, výši , částka, nejpozději do , datum, na účet žalobkyně. Z podacího lístku soud zjistil, že předžalobní výzva byla podána k poštovní přepravě dne , datum, a byla žalovanému zasílána na adresu , adresa, .

10. Z dopisu žalovaného ze dne , datum, soud mimo jiné zjistil, že žalovaný v tomto dopise potvrzuje, že mu byly doručeny výše uvedené výzvy žalobkyně ze dne , Anonymizováno, . a , datum, .

11. Z listiny označené výzva k úhradě předžalobní upomínka ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním předmětných nemovitostí nad rámec spoluvlastnického podílu za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, s tím, že tuto částku má žalovaný uhradit nejpozději do , datum, na bankovní účet žalobkyně. Z podacího lístku soud zjistil, že tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne , datum, a byla žalovanému zasílána na adresu , adresa, .

12. Ze zdravotního záznamu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že uvedeného dne žalobkyně vyhledala lékařské ošetření oděrek na bradě a tváři, poraněného horního rtu, modřin a odřenin na pravé paži, zádech a levém lokti, přičemž lékaři uvedla, že předchozího dne byla napadena manželem.

13. Ze zprávy o ambulantním vyšetření Fakultní nemocnice , adresa, , ambulance úrazové chirurgie ze dne , datum, soud zjistil, že syn účastníků , Jméno žalovaného, vyhledal lékařské ošetření, kdy lékaři uvedl, že téhož dne večer byl napaden pivní lahví do obličeje vlevo od lícní kosti na spánek – známou osobou.

14. Z ambulantního nálezu , právnická osoba, , ambulance LSPP ze dne , datum, , soud zjistil, že žalobkyně vyhledala lékařské ošetření krční páteře a levé paže, přičemž lékaři uvedla, že ráno byla napadena bývalým manželem, asi třemi údery do levé paže.

15. Z usnesení zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , soud zjistil, že žalovaný byl trestně stíhán pro trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit v období od roku , Anonymizováno, do , datum, vůči žalobkyni jednáním popsaným v obžalobě, přičemž v hlavním líčení byla věc postoupena Městskému úřadu v , Anonymizováno, , protože se nejedná o trestný čin, avšak skutek by mohl být v těch částech, kdy se u hlavního líčení prokázalo že „obžalovaný , Jméno žalovaného, napadl dne , datum, v jejich tehdejším společném bydlišti v domě v , Anonymizováno, , , adresa, svoji tehdejší manželku , právnická osoba, , nyní , Anonymizováno, , narozenou , Datum narození žalobkyně, ti utrhnu hlavu kurvo“, poté ji strčil na skříň, poškozená však neutrpěla žádná zranění ve smysl újmy na zdraví dle § 122 odst. 1 trestního zákoníku“ a že „obžalovaný , Jméno žalovaného, napadl dne , datum, kolem 21:00 hodin v jejich tehdejším společném bydlišti v domě v , Anonymizováno, , , adresa, svoji tehdejší manželku , právnická osoba, , nyní , Anonymizováno, , narozenou , Datum narození žalobkyně, , tak že ji opakovaně nejméně sedmkrát udeřil dlaní pravé ruky na obě strany obličeje, při tom jí vulgárně nadával, čímž jí způsobil zejména oděrky na obličeji, bradě a tváři, poranění horního rtu, avšak ani v tomto případě nedošlo k citelnému omezení poškozené v obvyklém způsobu života“ posouzen jako přestupky proti občanskému soužití podle § 49 odst.. 1 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb.

16. Z e-mailové korespondence mezi účastníky, zejména ze zprávy ze dne , datum, odeslané z adresy , e-mail, na adresu , e-mail, je zřejmé, že předmětné nemovitosti užíval žalovaný ke svému podnikání, přičemž žalobkyně nesouhlasila s tím, aby žalovaný užíval nemovitosti nad rámec svého podílu bezplatně, když po něm požadovala „nájemné“. Zároveň uvedla, že pokud jí žalovaný „nájemné“ neuhradí, zruší svůj souhlas s užíváním nemovitostí žalovaným k podnikání i na Městském úřadě , adresa, . Stejné mělo platit i ohledně podnikání syna , jméno FO, . Ze zprávy ze dne , datum, , ve které žalobkyně vyzývá žalovaného k předání klíče od servisu je patrné, že žalobkyně svoje klíče od servisu neměla.

17. Z dopisu , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , č. účtu, , soud zjistil, že žalobkyně na počátku roku , Anonymizováno, svůj nesouhlas s podnikáním žalovaného i syna , jméno FO, v předmětných nemovitostech oznámila i živnostenskému úřadu.

18. Svědek , právnická osoba, uvedl, že účastníci řízení jsou jeho rodiče. Po rozvodu rodičů se více zapojil do provozu rodinného pneuservisu ve , Anonymizováno, , kde podnikal společně s otcem. Každý měl vlastní živnostenské oprávnění, zakázky si dělili spíše formálně, fakticky šlo o společnou činnost. Veškeré vybavení pneuservisu bylo ve vlastnictví otce. Potvrdil, že matka se v minulosti na provozu pneuservisu podílela – vykonávala administrativní činnosti, komunikovala se zákazníky, objednávala zboží a příležitostně se podílela i na technických úkonech. Vztahy mezi rodiči byly dlouhodobě konfliktní, což podle svědka neovlivňovalo chod provozovny vůči zákazníkům. Svědek dále uvedl, že příjmy z pneuservisu tvoří přibližně polovinu jeho celkových příjmů.

19. Žalobkyně v rámci své účastnické výpovědi uvedla, že po rozvodu se snažila o spravedlivé vypořádání společného jmění manželů. Připravovala podklady, odhady a komunikovala s realitními kancelářemi, avšak žalovaný jí bránil v přístupu do pneuservisu, odmítal spolupráci a požadoval nerealistickou prodejní cenu. Tvrdí, že žalovaný odmítl nabídku na prodej za , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, mil. Kč a požadoval , Anonymizováno, mil. Kč, čímž zablokoval prodej. Žalobkyně popsala incident z května , Anonymizováno, , kdy ji žalovaný fyzicky napadl v pneuservisu, vyhrožoval jí smrtí a bránil jí v přístupu k počítači. Od té doby se do provozovny bála chodit sama. Popsala také další incidenty, včetně fyzického napadení v domácnosti, které vedlo k jejímu odchodu z domu a ukončení činnosti v pneuservisu v srpnu , Anonymizováno, . Před rozvodem se žalobkyně aktivně podílela na provozu pneuservisu – komunikovala se zákazníky, vedla účetnictví, sklady, objednávala zboží a vystavovala doklady. Po rozvodu již do provozovny nechodila, neměla klíče a byla odkázána na pomoc rodiny. Tvrdí, že žalovaný jí odmítl platit za užívání jejího podílu na nemovitosti, a místo toho požadoval úhradu nákladů na energie a opravy. Žalobkyně se snažila o dohodu, ale veškeré pokusy o vypořádání ztroskotaly na postoji žalovaného. Tvrdí, že k posunu došlo až poté, co si zvolila právního zástupce a oznámila žalovanému, že věc bude řešena soudně.

20. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, soud zjsitil, že čisté obvyklé roční nájemné v roce , Anonymizováno, v případě pronájmu předmětných nemovitostí by činilo částku , částka, . V roce , Anonymizováno, částku , částka, , v roce , Anonymizováno, a , Anonymizováno, částku , částka, . Obvyklé nájemné za užívání předmětných nemovitostí za období od , datum, do , datum, by pak činilo , částka, . Při určení obvyklého nájemného použil náhradní reverzní výnosovou metodu, když ohledně primární metody porovnávací uvedl, že informace o realizovaných nájmech nejsou publikovány, jsou obtížně dohledatelné a pro daný případ nejsou k dispozici.

21. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , právnická osoba, č. , č. účtu, soud zjistil, že místně obvyklé nájemné za rok činilo v roce , Anonymizováno, částku , částka, , tedy , částka, měsíčně. S ohledem na roční můru inflace určil obvyklé měsíční nájemné v roce , Anonymizováno, na částku , částka, , v roce , Anonymizováno, na částku , částka, a v roce , Anonymizováno, na částku , částka, . Tomu pak odpovídá nájemné za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Při určení obvyklého nájemného použil metodu přímého porovnání, když dospěl k závěru, že lze nalézt srovnatelné nemovité věci. Následně znalec s ohledem na svůj výslech posudek doplnil dne , datum, .

22. V dodatku č. , hodnota, ke znaleckému posudku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, znalec , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že si je vědom toho, že určení ceny obvyklé porovnáním se sjednanými cenami jednak odpovídá definici ceny obvyklé uvedené v § 2 odst. 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, a především je obecně považováno za objektivnější a přesnější. Souhlasil s postupem použitým , tituly před jménem, , jméno FO, , avšak k jeho posudku měl tři výhrady. Předně uvedl, že považuje za nepřípustné použití nabídkových cen z inzerce, neboť není zaručeno, že následně nebyla sjednána cena nižší, znalec by měl tedy vycházet ze skutečně sjednaného nájemného. Dále namítl, že znalec pochybil při přepočtu ceny z roku , Anonymizováno, na ceny v letech , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , když použil koeficienty, které neodpovídaly průměrné roční míře inflace. Konečně uvedl, že by nájemné mělo být sníženo o náklady spojené s vlastnictvím věci.

23. Ze sdělení vlastníků srovnávacích nemovitostí konkrétně společnosti , právnická osoba, ., , jméno FO, , společnosti , právnická osoba, . soud zjistil skutečně sjednané nájemné v případě srovnávaných nemovitostí.

24. Poté znalec , tituly před jménem, , právnická osoba, zpracoval zjištěná data o skutečně sjednaných cenách a zohlednil připomínky znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a na základě těchto skutečností dodatkem ze dne , datum, revidoval svůj závěr tak, že roční obvyklé nájemné v roce , Anonymizováno, v případě předmětných nemovitostí činilo částku , částka, . Rozdíl oproti původně určenému nájemnému tedy není příliš velký, když nově určené roční nájemné je vyšší pouze o 1,2 %.

25. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí věci, soud také neprováděl další účastníky navržené důkazy, a to jak listinami, tak výslechem svědků , jméno FO, a , jméno FO, , neboť s ohledem na níže uvedené závěry je považoval za nadbytečné.

26. Podle ustanovení § 1121 o. z. je každý ze spoluvlastníků úplným vlastníkem svého podílu.

27. Podle ustanovení § 1122 odst. 1 o. z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

28. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. Z provedeného dokazovaní soud zjistil, že účastníci byli manželé, jejich manželství zaniklo rozvodem ke dni , datum, (zjištěno z rozsudku o rozvodu manželství). Dne , datum, účastníci uzavřeli dohodu, kterou vypořádali své zaniklé společné jmění manželů, a to mimo jiné tak, že předmětné nemovitosti (pozemek p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č. p./č. e.., pozemek p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součásti je stavba č. p. , Anonymizováno, a pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v obci , adresa, a k. ú. , adresa, ) připadnou do podílového spoluvlastnictví obou účastníků s velikostí podílu každého z nich ½. Podílovými spoluvlastníky se účastníci stali zápisem do katastru nemovitostí s právními účinky ke dni , datum, (zjištěno z dohody a výpisu z katastru nemovitostí). Kupní smlouvou ze dne , datum, ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, a dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, žalobkyně převedla svůj spoluvlastnický podíl na společného syna účastníků , právnická osoba, , přičemž právní účinky převodu vlastnického práva nastaly zápisem do katastru nemovitostí ke dni , datum, (zjištěno z kupní smlouvy). Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že v období od , datum, do , datum, předmětné nemovitosti užíval žalovaný (vyjádření zástupce žalovaného při jednání dne , datum, ). Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že žalobkyně nemovitosti neužívala společně se žalovaným s ohledem na vyhrocené vztahy mezi účastníky, kdy mezi nimi mělo docházet ke konfliktům, verbálnímu a dokonce fyzickému napadání a také z toho důvodu, že jí žalovaný v užívání nemovitostí v rozsahu odpovídajícím jejímu podílu bránil tím, že jí nedal klíče od autoservisu (zjištěno z účastnické výpovědi žalobkyně, lékařských zpráv, usnesení zdejšího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, , e-mailové korespondence). Pro rozhodnutí soudu nebyl podstatný výsledek trestního řízení, resp. následně řízení přestupkového, tedy ani kvalifikace skutku, kterého se měl žalovaný dopustit. To, že vztahy mezi účastníky jsou narušené vyplývá již jen z toho, že trestní řízení týkající se vztahů mezi účastníky bylo vůbec vedeno. Žalobce netvrdil, ani neprokazoval, že by byl oprávněn užívat předmětné nemovitosti nad rámec svého podílu bezplatně. Naopak z e-mailové korespondence i z dopisu živnostenského úřadu plyne, že žádná dohoda o bezplatném užívání nemovitostí žalovaným v žalovaném období neexistovala, když žalobkyně požadovala žalovaném „nájemné“. Výše obvyklého nájemného v případě předmětných nemovitostí za období od , datum, do , datum, činí více než , částka, , přičemž ½ z této částky je , částka, (zjištěno ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , právnická osoba, ). Důvod, proč soud při svém rozhodování vycházel ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , právnická osoba, , spočívá v tom, že oba znalci se shodli na tom, že metoda ocenění použitá znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , je obecně vhodnější. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, se podle přesvědčení soudu vypořádal s výhradami znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , přesvědčivě vysvětlil způsob přepočtu cen z roku , Anonymizováno, na roky předcházející (nepromítnutí celé inflace) a zároveň byly ověřeny i realizované ceny nájemného u srovnávaných nemovitostí. Znalec se také podle názoru soudu přesvědčivě vypořádal s námitkami žalovaného, zejména pokud jde o možnost použití srovnávaných nemovitostí. Soud tak má znalecký posudek , tituly před jménem, , právnická osoba, za přesvědčivý, logicky odůvodněný a podložený skutkovými zjištěními. Proto z tohoto posudku vycházel.

31. Po posouzení shora uvedených skutkových zjištění podle citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Účastníci byli v rozhodném období podílovými spoluvlastníky předmětných pozemků, přičemž výše podílu každého z nich činila ½. Žalovaný bez souhlasu žalobkyně užíval výlučně předmětné nemovitosti a žalobkyně byla z jejich užívání vyloučena. Podle konstantní judikatury (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ) je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení je i protiprávní užití cizí hodnoty, kdy je cizí nemovitá věc užívána subjektem odlišným od vlastníka bez nájemní smlouvy či jiného obdobného titulu. Prospěch v takové situaci vzniká tomu, kdo věc takto užívá, aniž by za to cokoliv hradil. Podstata podílového spoluvlastnictví spočívá v tom, že každý ze spoluvlastníků se podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví v rozsahu, jaký odpovídá velikosti jeho podílu. Brání-li přímo jeden ze spoluvlastníků jinému v užívání společné věci, anebo pokud fakticky existující poměry neumožňují některému ze spoluvlastníků užívat společnou věc v rozsahu určeném jeho podílem, vzniká bezdůvodné obohacení. Pro povinnost spoluvlastníka (který nemovitost užíval nad rámec svého spoluvlastnického podílu) vydat ostatním spoluvlastníkům, oč se takto obohatil, není bez dalšího rozhodující, zda druhý spoluvlastník neužíval nemovitost dobrovolně. Spoluvlastník, který společnou věc užíval nad rámce svého podílu, nemusí ostatním spoluvlastníkům poskytovat peněžitou náhradu pouze tehdy, prokáže-li existenci smlouvy o bezúplatném užívání společné nemovitosti. Neprokáže-li, že je oprávněn společnou nemovitost užívat nad rámec svého spoluvlastnického podílu bezúplatně, musí ostatním spoluvlastníkům poskytnout peněžitou náhradu. V projednávané věci žalovaný užíval předmětné nemovitosti nad rámec svého podílu, netvrdil ani neprokázal, že by existovala jakákoliv smlouva s žalobkyní o bezúplatném užívání společné věci. Žalovaný se tedy bezdůvodně obohatil ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 1122 odst. 1 o. z. protiprávním užíváním cizí hodnoty (předmětných nemovitostí nad rámec svého podílu), a je proto povinen vydat, oč se obohatil. Pro posouzení výše bezdůvodného obohacení není podstatné, co spoluvlastník užívající věc nad rámec svého podílu získá (oč se obohatil), podstatná je újma, která vznikla vyloučenému spoluvlastníku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Nebylo tedy třeba zabývat se tím, jakého zisku žalovaný v rozhodném období dosahoval. Judikatura obecně přijímá, že jednou z možností, jak výši újmy vyloučeného spoluvlastníka určit, je vyjít z obvyklé výše nájemného, neboť pronájem věci je jedním ze způsobů obvyklého užívání věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Proto i soud v tomto případě vycházel z obvyklé výše nájemného stanoveného výše uvedeným posudkem znalce , tituly před jménem, , právnická osoba, . S ohledem na výši spoluvlastnického podílu žalobkyně, která činí ½, soud uzavírá, že žalobkyně byla v období od , datum, do , datum, ochuzena o částku , částka, , vzhledem k tomu, že však požadovala po žalovaném pouze částku , částka, . Jelikož byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k vydání bezdůvodného obohacení výzvami ze dne , datum, (pokud jde o částku , částka, ) se lhůtou k plnění do , datum, a ze dne , datum, (pokud jde o částku , částka, ) se lhůtou k plnění do , datum, , a dobrovolně do rozhodnutí soudu nic neuhradil, je v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně má právo na úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. Proto soud uložil žalovanému i povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, jak je uvedeno ve výroku I. Jeho výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o doručení obou výzev, tyto byly zasílány žalovanému na jeho adresu , adresa, , poštou, přičemž k poštovní přepravě byly podány dne , datum, a , datum, . Ve smyslu ustanovení § 573 o. z. soud vycházel z toho, že byly žalovanému doručeny dne , datum, a dne , datum, . Doručení první výzvy navíc potvrzuje sám žalovaný ve svém dopisu ze dne , datum, .

32. Pokud jde o argumentaci žalovaného tím, že předmětné nemovitosti užíval kromě něj i syn účastníků , jméno FO, , z výše uvedené e-mailové korespondence, a i z dopisu živnostenského úřadu je zřejmé, že žalobkyně nesouhlasila ani s bezplatným užíváním nemovitostí synem , jméno FO, . Ten nemovitosti nadále užíval na základě souhlasu žalovaného (reps. žalovaný mu užívat nemovitosti umožnil, neboť disponoval klíči). Za této situace se žalobkyně mohla domáhat vydání bezdůvodného obohacení, jak přímo po synu , jméno FO, (podle § 2994 o. z.), tak i po žalovaném, který mu užívání předmětných nemovitostí umožnil. Za této situace se tedy soud nezabýval podrobným dokazování rozsahu, v jakém předmětné nemovitosti užíval syn účastníků , jméno FO, .

33. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ, neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do , datum, (dále též jen „a. t.“), dle níž činí odměna za pět úkonů právní pomoci vyčíslená z tarifní hodnoty , částka, po , částka, (§ 7 bod 6), pět paušálních náhrad hotových výdajů po , částka, za pět úkonů právní pomoci – převzetí právního zastoupení ze dne , datum, , návrh ve věci samé ze dne , datum, , výzva k plnění ze dne , datum, , podání ze dne , datum, a podání ze dne , datum, – návrh na pokračování řízení (§ 13 odst. 4, § 11 odst. 1, písm. a), písm. d), a. t., ve znění účinném do , datum, , přičemž za posledně uvedený úkon právní pomoci přiznal soud zástupci žalobkyně odměnu v poloviční výši, tj. v částce , částka, , celkem , částka, ; dále odměnu stanovenou dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do , datum, (dále též jen „a. t.“) za patnáct úkonů právní pomoci vyčíslenou z částky , částka, po , částka, (§ 7 bod 6), jedenáct paušálních náhrad hotových výdajů po , částka, za jedenáct úkonů právní pomoci – výzva k rozšíření žaloby ze dne , datum, , návrh na rozšíření žaloby učiněný podáním ze dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , podání ze dne , datum, , , datum, , , datum, , (§ 13 odst. 4, § 11 odst. 1, písm. d), písm. g), a. t., ve znění účinném do , datum, , přičemž za účast u jednání dne , datum, a , datum, , které přesáhlo 2 hodiny náleží advokátovi odměna ve dvojnásobné výši § 11 odst. 1 písm. g) a. t., ve znění účinném do , datum, , čtyři paušální náhrady hotových výdajů po , částka, za čtyři úkony právní pomoci – účast na jednání soudu dne , datum, , , datum, , podání ze dne , datum, , (§ 13 odst. 4, § 11 odst. 1, písm. d), písm. g), a. t., ve znění účinném od , datum, , přičemž za účast u jednání dne , datum, , které přesáhlo 2 hodiny náleží advokátovi odměna ve dvojnásobné výši § 11 odst. 1 písm. g) a.t., ve znění účinném do od , datum, , celkem , částka, ; v jízdném zástupce žalobkyně za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne , datum, a , datum, z , adresa, a zpět, uskutečněná osobním vozidlem tovární značky , Anonymizováno, typ , Anonymizováno, , reg. značka , SPZ, , ujeto tam i zpět celkem , hodnota, km (jedna cesta , adresa, a zpět má 120 km) při průměrné spotřebě 5,5 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot motorové nafty ve výši , částka, za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši , částka, za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb., účinné od , datum, ), jízdné činí celkem , částka, ; v náhradě za promeškaný čas žalobkyně strávený cestou na jednání ke zdejšímu soudu dne , datum, a , datum, z , adresa, a zpět, celkem za osm půlhodin po , částka, , tj. ve výši , částka, (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do , datum, ); v jízdném zástupce žalobkyně za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne , datum, a , datum, z , adresa, a zpět, uskutečněná osobním vozidlem tovární značky , Anonymizováno, typ , Anonymizováno, , reg. značka , SPZ, , ujeto tam i zpět celkem , hodnota, km (jedna cesta , adresa, a zpět má 120 km) při průměrné spotřebě 5,5 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot motorové nafty ve výši , částka, za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši , částka, za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky č. 398/2023 Sb., účinné od , datum, ), jízdné činí celkem , částka, , v náhradě za promeškaný čas žalobkyně strávený cestou na jednání ke zdejšímu soudu dne , datum, a , datum, z , adresa, a zpět, celkem za osm půlhodin po , částka, , tj. ve výši , částka, (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do , datum, ); v jízdném zástupce žalobkyně za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne , datum, a , datum, z , adresa, a zpět, uskutečněná osobním vozidlem tovární značky , Anonymizováno, typ , Anonymizováno, , reg. značka , SPZ, , ujeto tam i zpět celkem , hodnota, km (jedna cesta , adresa, a zpět má 120 km) při průměrné spotřebě 5,5 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot motorové nafty ve výši , částka, za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši , částka, za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky č. 475/2024 Sb., účinné od , datum, ), jízdné činí celkem , částka, a v náhradě za promeškaný čas žalobkyně strávený cestou na jednání ke zdejšímu soudu dne , datum, a , datum, z , adresa, a zpět, celkem za osm půlhodin po , částka, , tj. ve výši , částka, (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od , datum, , což vše celkem činí , částka, . K tomu náleží advokátovi žalobkyně daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, , jíž je advokát žalobkyně plátcem ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 písm. a) OSŘ. Náklady za právní zastoupení žalobkyně činí celkem , částka, (, částka, + , částka, + , částka, + , částka, + , částka, + , částka, + , částka, + , částka, + , částka, ). Tato částka spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, dle položky 2, bodu 1, písm. c) a doplatkem soudního poplatku za připuštění změny žaloby ve výši , částka, dle položky 1 bodu 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, činí celkem částku , částka, . Důvodným nákladem v tomto řízení jsou náklady na znalecký posudek č. , č. účtu, znalce , tituly před jménem, , právnická osoba, ve výši , částka, , jejichž výši žalobkyně doložila fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, a Dokladem o zaplacení ze dne , datum, . Soud proto přiznal žalobkyni k tíži žalovaného na náhradě nákladů řízení částku , částka, , která je splatná na účet zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 OSŘ), a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 OSŘ).

34. Soud k nákladům řízení pro úplnost uvádí, že advokátovi žalobkyně nepřiznal odměnu a náhradu hotových výdajů za jeden úkon právní pomoci, konkrétně za podání ze dne , datum, , nadepsané „Vyjádření žalobkyně, Návrh na doplnění dokazování“, za které si advokát žalobkyně odměnu vyúčtoval. Důvodem nepřiznání odměny je skutečnost, že advokát žalobkyně na výzvu soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , doplnil žalobu o další rozhodné skutečnosti týkající se výpočtu žalované částky , částka, představující bezdůvodné obohacení žalovaného za období od , datum, do , datum, . Podle názoru soudu však tyto skutečnosti měly být obsaženy již v podané žalobě, a proto se nejedná o účelně vynaložený náklad řízení.

35. Žalobkyně na výzvu soudu zaplatila dne , datum, zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši , částka, a dne , datum, zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem znalce , tituly před jménem, , právnická osoba, ve výši , částka, . Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo znalci , tituly před jménem, , jméno FO, přiznáno znalečné ve výši , částka, . Znalečné bylo , tituly před jménem, , jméno FO, vyplaceno do co výše , částka, ze složené zálohy žalobkyně, a co do výše , částka, z rozpočtových prostředků soudu. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo znalci , tituly před jménem, , právnická osoba, přiznáno znalečné ve výši , částka, , které mu bylo vyplaceno ze složené zálohy žalobkyně. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo znalci , tituly před jménem, , jméno FO, přiznáno znalečné za dodatek č. , hodnota, k posudku z oboru ekonomika, ceny a odhady ve výši , částka, , které bylo znalci vyplaceno co do částky , částka, ze zbývající složené zálohy žalobkyně (, částka, – , částka, ) a co do výše , částka, z rozpočtu soudu. Žalovaný na výzvu soudu zaplatil dne , datum, zálohu na náklady spojené s výslechem svědka , právnická osoba, ve výši , částka, . Svědek svědečné nepožadoval. Proto soud zavázal žalovaného zaplatit na náhradě nákladů řízení státu částku , částka, (, částka, + , částka, ), poníženou o částku , částka, , která již byla na tyto náklady zaplacena, tj. částku , částka, , neboť u žalovaného nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§ 148 odst. 1 OSŘ).