9 C 124/2018

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený obecnou zmocněnkyní příjmení jméno příjmení , narozenou dne datum , bytem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Zamítá se žaloba o zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky za období od [datum] do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky za období od [datum] do zaplacení. Uvedl, že žalobce, jakožto nájemce, a [jméno] [příjmení], jakožto pronajímatel, uzavřeli dne [datum] (ze strany žalobce podepsána dne [datum], ze strany [jméno] [příjmení] dne [datum]) nájemní smlouvu trať„ [příjmení]“, jejímž předmětem bylo mj. užívání pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. V nájemní smlouvě byl dán výslovný souhlas s výsadbou porostů na uvedených pozemcích, kterou žalobce také provedl. V k. ú. [obec] probíhala pozemková úprava, dle zákona č. 139/2002 Sb., která skončila rozhodnutím Státního pozemkového úřadu (Krajský pozemkový úřad pro Jihomoravský kraj, Pobočka [jméno]). Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Nájem v souladu s § 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, zanikl k [datum]. Z nájemní smlouvy vyplývá, že pronajímatel souhlasil s výsadbou vinice (se změnou předmětu nájmu) a v případě ukončení nájmu, ať již z jakéhokoliv důvodu, je třeba nahradit obohacení vzniklé na straně pronajímatele. To dle názoru žalobce rovněž odpovídá ceně samotné vinice, neboť o tuto se hodnota pozemku zvýšila.

2. Uvedené pozemky původně vlastnil [jméno] [celé jméno žalovaného], který dne [datum] zemřel. V dědickém řízení bylo o pozemcích rozhodnuto dne [datum] Tyto do svého vlastnictví získala manželka zůstavitele [jméno] [příjmení], která zemřela dne [datum]. Pravomocně bylo o dědictví po [jméno] [příjmení] rozhodnuto dne [datum]. Dle rozhodnutí se nabyvatelem pozemků stal syn [jméno] [příjmení], pan [příjmení] [celé jméno žalovaného], který však zemřel již dne [datum] (tedy [anonymizováno] let před tím, než bylo rozhodnuto o dědictví po jeho matce). O nabytí pozemků [celé jméno žalovaného] pak bylo rozhodnuto dne [datum] (tedy [anonymizováno] let po smrti jeho otce). Co se dědických řízení v této věci týče, z výše uvedeného soupisu vyplývá, že tato neprobíhala zcela nestandardně, kdy se jednotlivá řízení překrývají, o majetku bylo rozhodováno se značným odstupem, kdy po dlouhou dobu nebylo známo, kdo se nakonec vlastníkem majetku stane. [jméno] [příjmení] byla blízkou příbuznou [jméno] [příjmení] a byla tak potenciálním dědicem. Tato mohla platně uzavřít nájemní smlouvu k pozemkům, o jejichž vlastníkovi bylo s konečnou platností rozhodnuto až v roce [rok]. Uzavření nájemní smlouvy ostatně akceptoval i [celé jméno žalovaného], který dle této jednal a přijímal nájemné. Žalobce porosty vysázené na předmětných pozemcích nechal ocenit znalcem. Dle znaleckého posudku cena trvalých porostů ke dni skončení nájmu činila celkem [částka]. Takto je vyčíslena náhrada, kterou je žalovaný povinen žalobci v souladu s výslovným smluvním ujednáním zaplatit. Žalobce žalovaného ke splnění jeho povinnosti vyzval. Žalovaný požadovanou dlužnou částku dobrovolně žalobci neuhradil.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že nájemní smlouva a další listiny, jako je závazek k úhradě vysázených porostů a žádost o souhlas s výsadbou nové vinice, jsou neplatné. [jméno] [příjmení] nikdy nebyla výlučnou vlastnicí předmětných pozemků, a tedy nebyla oprávněna uzavřít předmětnou nájemní smlouvu. Mohla toliko zdědit jednu polovinu pozemků, otec žalovaného druhou polovinu. Nakonec došlo k tomu, že pozemky zdědil otec žalovaného [příjmení] [celé jméno žalovaného] a po něm žalovaný. Až do roku [rok] užíval žalobce pozemky bez právního důvodu a až v roce [rok] nabídl žalovanému dohodu o užívání pozemku, v této dohodě není nikde zakotveno, že by uzavřeli řádnou pachtovní smlouvu a žalovaný nebyl upozorněn na závazek. O tom se dozvěděl až z přípisu v roce [rok]. Byly uzavřeny dvě dohody o užívání a ani v druhé dohodě z roku [rok] není závazek uveden a není o závazku ani informován. Jediné, co sdělil žalobce žalovanému, byly přípisy, že by rád tyto pozemky odkoupil. Protože je žalovaný přesvědčen, že případný nárok žalobce je promlčen, vznesl také námitku promlčení.

4. Z nájemní smlouvy trať„ [příjmení]“ (dále jen„ nájemní smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení], bytem [anonymizováno] – [jméno] [číslo] jako pronajímatelem, a žalobcem, jako nájemcem, dne [datum]. V této nájemní smlouvě prohlásil pronajímatel, že je vlastníkem pozemků uvedených v příloze, a tyto pozemky pronajímá nájemci a zároveň souhlasí s výsadbou vinice, kterou nájemce na těchto pozemcích provede. Zároveň je v nájemní smlouvě uvedeno, že obě smluvní strany se dohodly, že po dobu [anonymizováno] let od výsadby je smlouva nevypověditelná. Po uplynutí této doby je možno smlouvu vypovědět dohodou obou stran, podanou k [anonymizováno] běžného roku s výpovědní lhůtou [anonymizováno] roky. Pokud k tomuto dojde, zavazuje se pronajímatel uhradit zůstatkovou hodnotu vinice podle cen platných v době ukončení nájmu. Nájemní smlouva je uzavřena na dobu [anonymizováno] let, počínaje rokem výsadby. Zároveň byla dohodnuta automatická prolongace nájemní smlouvy tak, že pokud žádná ze smluvních stran neučiní krok k ukončení nájmu, prodlužuje se platnost nájemní smlouvy na dalších [anonymizováno] let. U podpisu pronajímatele je uvedeno datum [datum], u podpisu nájemce je uvedeno datum [datum]. Co se týká samotné přílohy, ta je otištěna na druhé straně nájemní smlouvy. Je to tabulka, v níž jsou uvedeny dva pozemky p. [číslo] p. [číslo] oba označené jako vinice, zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] (dále též jen„ předmětné pozemky“).

5. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] k. ú. [obec] prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla k uvedenému datu zapsána jako výlučný vlastníkem pozemků p. [číslo] p. [číslo] kdy nabývacím titulem bylo rozhodnutí o dědictví [spisová značka] Státního notářství v [obec] ze dne [datum], právní moc rozhodnutí ke dni [datum].

6. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] k. ú. [obec] prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] soud zjistil, že [obec] [celé jméno žalovaného] byl k uvedenému datu výlučným vlastníkem pozemků p. [číslo] p. [číslo] kdy nabývacím titulem bylo usnesení o dědictví [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] s právní mocí ke dni [datum].

7. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] k. ú. [obec] prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] soud zjistil, že vlastnické právo k předmětným pozemkům, svědčí žalovanému. Jako nabývací titul je uvedeno rozhodnutí o dědictví č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] s právní mocí ke dni [datum]. Zároveň z tohoto výpisu soud zjistil, že předmětné pozemky byly předmětem pozemkové úpravy, kdy rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o schválení návrhu pozemkových úprav, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] nabylo právní moci dne [datum]. Právní účinky zápisu ke dni [datum], zápis proveden dne [datum].

8. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] k. ú. [obec] prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] soud zjistil, že žalovaný byl k uvedenému datu výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], druh pozemku vinice. Zároveň soud z této listiny zjistil, že jako nabývací titul je uvedeno rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv v pozemkové úpravě, o zrušení věcného břemene, o zřízení věcného břemene [číslo jednací]; usnesení opravě zřejmých nesprávností [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], právní moc dne [datum]; usnesení o opravě zřejmých nesprávností [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], právní moc dne [datum] ze dne [datum]. Právní moc ke dni [datum]. Právní účinky zápisu ke dni [datum]. Zápis proveden dne [datum].

9. Z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajský pozemkový úřad pro Jihomoravský kraj, [příjmení] [jméno], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že v souladu se schváleným návrhem komplexních pozemkových úprav v k. ú. [obec] a části přilehlého území k. ú. [obec] u [obec], části přilehlého území k. ú. [obec] u [obec] a části přilehlého území v k. ú. [obec] rozhodl Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Jihomoravský kraj, [příjmení] [okres] 1. výměně nebo přechodu vlastnických práv, 2. zřízení a zrušení věcného břemene tak, jak je uvedeno v příloze [číslo] tohoto rozhodnutí (zřízení věcného břemene a zrušení věcného břemeno pouze k těm listům vlastnictví, které jsou uvedeny v tomto rozhodnutí), 3. určení výše úhrady a lhůty podle ustanovení § 10 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

10. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] soud zjistil, že byl vypracován znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. dne [datum]. Předmětem ocenění se staly trvalé porosty vinice, vysázené v roce [rok] na původních pozemcích v ZE (PK), pozemky byly k datu výsadby ve vlastnictví třetích osob. Ocenění bylo provedeno za účelem stanovení výše náhrady za trvalé porosty k datu [datum], tj. ke dni ukončení KPÚ realizovaných v k. ú. [obec]. Z posudku dále vyplývá, že trvalé porosty jsou částečně poškozeny slabším vzrůstem, chybějícími keři, mechanickým obděláváním a okusem zvěře, tak byla znalcem uplatněna diferencová srážka z ceny. Viniční porosty vysazené na pozemku p. [číslo] byly po uplatnění srážky 15 %, oceněny na částku [částka]; pozemky na parcele p. [číslo] rovněž po uplatnění srážky 15 %, byly oceněny na [částka]. Celková cena trvalých porostů révy vinné činila [částka].

11. Z faktury – daňový doklad [číslo] ve spojení s dodacím listem – daňovým dokladem [číslo] soud zjistil, že ji vyhotovila společnost [právnická osoba], [adresa], [obec], jako dodavatel dne [datum] a vyúčtovala ji žalobci, jako odběrateli kupní cenu za sloupky krajové a sloupky vzpěry ve výši [částka]. Faktura byla splatná dne [datum].

12. Z faktury – daňový doklad [číslo] soud zjistil, že touto fakturou vyúčtoval [jméno] [příjmení], [IČO] jako dodavatel, žalobci jako odběrateli, sazenice révy vinné odrůda [anonymizováno], celkovou částku [částka], splatné dne [datum].

13. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum], soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO] vyúčtovala žalobci jako příjemci, za sazenice révy vinné odrůda [anonymizováno], celkovou částku [částka]. Faktura byla splatná dne [datum].

14. Z faktury – daňový doklad [číslo] soud zjistil, že ji vystavila společnost [právnická osoba], [IČO] jako dodavatel a vyúčtovala ji žalobci jako adresátovi za sazenice révy vinné odrůdy [anonymizováno] celkovou částku [částka]. Splatnost uvedené faktury nastala dne [datum].

15. Z faktury – daňový doklad č. [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že dodavatel [příjmení] [jméno], [IČO] vyúčtoval odběrateli, žalobci, za [číslo] kusů sazenic révy vinné odrůda [anonymizováno], částku [částka]. Splatnost faktury nastala dne [datum].

16. Z faktury – daňový doklad č. [anonymizováno] [číslo] ve spojení se Zálohovým listem vydaným pod č. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba], a.s., [IČO] vyúčtovala žalobci k úhradě celkovou částku [částka]. Splatnost faktury nastala dne [datum].

17. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] soud zjistil, že společnost x [právnická osoba], [IČO] vyúčtovala žalobci za dodané zboží (pozinkovaný drát) celkovou částku [částka], splatnou dne [datum].

18. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] soud zjistil, že společnost x [právnická osoba], [IČO] vyúčtovala žalobci za dodané zboží (pozinkovaný drát) celkovou částku [částka], splatnou dne [datum].

19. Z faktury – daňový doklad č. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že ji vystavila společnost x [právnická osoba], [IČO] jako dodavatel dne [datum] a vyúčtovala jí žalobci jako odběrateli za dodané zboží (drát Bezinal, Fix. spona opěrné tyčky-ocelové, kotva zavrtávací) celkovou částku [částka], splatnou [datum].

20. Z faktury – daňový doklad č. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že ji vystavila společnost x [právnická osoba], [IČO] jako dodavatel dne [datum] a vyúčtovala jí žalobci jako odběrateli za dodané zboží (drát Bezinal pr. 2 mm) celkovou částku [částka], splatnou [datum].

21. Z výpisu z aplikace EAGRI soud zjistil, že pozemkové úpravy v k. ú. [obec] započaly dne [datum] a byly ukončeny vydáním druhého rozhodnutí dne [datum].

22. Ze čtyř poštovních poukázek typu„ C“ soud zjistil, že je na nich jako adresát uvedeno jméno žalovaného a jako odesílatel údaje o žalobci. První poukázka s datem podání dne [datum] je na částku [částka], druhá poukázka podaná dne [datum] je na částku [částka], třetí podaná dne [datum] je na částku [částka] a poslední poukázka podaná dne [datum] je na částku [částka].

23. Z porovnání katastrální mapy před pozemkovou úpravou a po ní a z kopie aktuální katastrální mapy se zákresem původních pozemků PK ([číslo] a [číslo]) soud zjistil, že tyto původní pozemky se v zásadě nacházely na místech, kde se nyní nacházejí pozemky [parcelní číslo] a [parcelní číslo]. Nepřekrývají se tedy s pozemkem žalovaného [parcelní číslo].

24. Z Dohody o užívání pozemku ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovaným, jako vlastníkem pozemku, a žalobcem. Podle této dohody vlastník pozemku souhlasí, že žalobce nechá do [datum] užívat pozemek v k. ú. [obec], parcela KN [číslo] o výměře [výměra] – vinice, a za to mu přísluší pachtovné ve výši [částka] za rok [rok].

25. Z Dohody o užívání pozemku ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena stejnými účastníky, jako dohoda ze dne [datum]. V této dohodě vlastník pozemku souhlasil, že nechá žalovaného do [datum] užívat pozemek v k. ú. [obec], parcela KN [číslo] o výměře [výměra] – vinice, a za to mu přísluší pachtovné ve výši [částka] za rok [rok]. Obě strany se taktéž dohodly, že do [datum] uzavřou na výše uvedený pozemek pachtovní smlouvu.

26. Z dopisu žalobce datovaného dnem [datum] soud zjistil, že tímto dopisem žalobce žalovanému sděluje, že má zájem od žalovaného odkoupit pozemek v k. ú. [obec], parcela KN [číslo] za cenu [částka] s tím, že žalobce ponese také náklady spojené se sepsáním kupní smlouvy a poplatky spojené s vkladem vlastnických práv do katastru nemovitostí.

27. Z emailové komunikace ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že těmito zprávami žalobce informoval žalovaného o ukončení Dohody o užívání pozemku ze dne [datum] na pozemku KN [číslo] v k. ú. [obec]. Vzhledem k tomu, že žalobce měl zájem tento pozemek i nadále užívat, požádal žalovaného o sdělení, zda nechá žalobce tento pozemek užívat, a pokud ano, ať sdělí, na jakou dobu má žalobce připravit pachtovní smlouvu nebo dohodu o užívání. V emailové komunikaci ze dne [datum] pak žalobce žalovaného informuje o svém záměru pozemek od žalovaného odkoupit. Návrh pachtovní smlouvy byl žalovanému zaslán v příloze.

28. Z rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že žaloba, kterou se žalobce ([název žalobkyně], [IČO]) po žalovaném ([jméno] [anonymizováno]) domáhá zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, byla výrokem I. zamítnuta a výrokem II. byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Tento rozsudek navržený žalobcem jako listinný důkaz, není opatřen doložkou právní moci.

29. Ze žádosti [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum] adresované Městskému úřadu Velké Pavlovice soud zjistil, že žalobce požádal o povolení obnovy vinice v trati„ [příjmení]“ v k. ú. [obec]. K žádosti přiložil v kopii geometrický plán [adresa] [číslo] a listy vlastnictví /částečný výpis/ majitelů pozemků v zájmovém území a Informace o parcelách ZE majitelů pozemků sousedních.

30. Ze sdělení Městského úřadu ve Velkých Pavlovicích, Stavební úřad, ze dne [datum] soud zjistil, že tímto jmenovaný úřad žalobci sdělil, že posoudil jeho žádost o povolení změny využití mimo jiné i předmětného pozemku označeného jako„ [číslo] (PK [číslo], [číslo])“ v k. ú. [obec], a že pro změnu využití území z kultury vinice na kulturu vinice (obnovu vinice) není třeba stanovení podmínek a tím ani vydání územního rozhodnutí. Jmenovaný úřad pak vyslovil souhlas pro obnovu využití území a obnovu kultury. Jako jeden z vlastníků pozemků je uvedena„ [jméno] [příjmení], [anonymizováno] - [jméno]“, avšak není uvedeno její datum narození, ani to, kterého konkrétního pozemku z tam uvedených by měla být vlastníkem.

31. Z výzvy k úhradě pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky [částka], představující cenu trvalých porostů vinné révy, vysázené na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec].

32. Z rozhodnutí Státního notářství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], soud zjistil, že tímto rozhodnutím bylo rozhodnuto v řízení o projednání dědictví po [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeném [datum], zemřelém dne [datum] tak, že pozemky p. [číslo] o výměře [výměra] a p. [číslo] o výměře [výměra], zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] podle tohoto rozhodnutí nabyla zůstavitelova manželka [jméno] [příjmení], narozená dne [datum]. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

33. Z dědického spisu Státního notářství v [obec] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že podle přiloženého úmrtního listu [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], zemřela dne [datum]. Z protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že zůstavitelka nenechala závěť, a proto nastupují dědicové ze zákona v I. dědické skupině, a to pozůstalá dcera [jméno] [příjmení], [datum narození], a pozůstalý syn [obec] [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Oba prohlásili, že dědictví neodmítají a uzavřeli dohodu o vypořádání dědictví, podle které nabývá veškerý majetek, tj. nemovitosti v k. ú. [anonymizováno], [obec] a [obec] pozůstala dcera [jméno] [příjmení]. Do soupisu majetku nebyly zahrnuty předmětné pozemky v k. ú. [obec]. Tato dohoda se promítla do rozhodnutí Státního notářství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], kterým byla schválena uvedená dohoda o vypořádání dědictví. Ani v usnesení nejsou uvedeny předmětné pozemky. Rozhodnutí státního notářství nabylo právní moci [datum]. Následně bylo vydáno několik rozhodnutí o dodatečném projednání dědictví po [jméno] [příjmení], která se však netýkala předmětných pozemků. Dne [datum] podal JUDr. [jméno] [příjmení] notář v [obec] soudu návrh na dodatečné projednání dědictví po zůstavitelce [jméno] [příjmení] ohledně pozemku p. [číslo] p. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [obec]. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] soud zjistil, že jako vlastních těchto pozemků je v katastru nemovitostí stále zapsána [jméno] [příjmení]. Jako nabývací titul je uvedeno rozhodnutí o dědictví Státního notářství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], s právní mocí dne [datum].

34. Z rozhodnutí Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], [spisová značka], vydaného pověřeným soudním komisařem JUDr. [jméno] [příjmení], notářem v [obec] soud zjistil, že tímto rozhodnutím bylo rozhodnuto o dodatečném projednání dědictví po [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], zemřelé dne [datum] tak, že byla schválena dědická dohoda, podle níž nově objevený majetek, a to pozemky ve zjednodušené evidenci, původ PK, parc. [číslo] o výměře [výměra], parc. [číslo] o výměře [výměra], zapsané na [list vlastnictví], pro k. ú. [obec], okres [okres] pozůstalý syn [obec] [celé jméno žalovaného], [datum narození], zemřelý dne [datum]. Toto rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Z odůvodnění soud zjistil, že zákonnými dědici, kteří dědictví neodmítli, jsou rovným dílem, tj. každý ku jedné polovině pozůstala dcera [jméno] [příjmení] a pozůstalý syn [obec] [celé jméno žalovaného], který dne [datum] zemřel a jeho nástupci jsou jeho manželka a děti, ve vztahu k zůstavitelce snacha [jméno] [příjmení] [datum narození] a pozůstalí vnuci [obec] [celé jméno žalovaného] narozený [datum], [celé jméno žalovaného] [datum narození] a [jméno] [příjmení] [datum narození], kteří uzavřeli výše uvedenou dědickou dohodu. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

35. Z dědického spisu Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. [spisová značka] soud z úmrtního listu zjistil, že [obec] [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum], dne [datum] zemřel. Z dopisu nadepsaného Podnět k projednání dědictví, žádost o sdělení předpokládaných dědiců [číslo], č. j. [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že tímto dopisem podal Pozemkový úřad Břeclav soudu podnět k projednání dědictví po [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeném [datum], zemřelém dne [datum], a to z důvodu zahájení komplexních pozemkových úprav v k. ú. [obec], při kterých bylo zjištěno, že vlastník vedený katastrálním úřadem na [list vlastnictví], k. ú. [obec], zemřel. Z rozhodnutí Okresního soudu v Břeclavi, č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] vydaného pověřenou soudní komisařkou JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], soud zjistil, že tímto rozhodnutím bylo rozhodnuto v řízení o dodatečném projednání dědictví po [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeném [datum], zemřelém [datum] tak, že soud schválil dohodu o nabytí dědictví, podle které nabyl předmětné pozemky žalovaný. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

36. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí věci. Soud také neprovedl žalobcem navržené důkazy k prokázání výše bezdůvodného obohacení žalovaného ani další žalobcem navržené důkazy s ohledem na jejich nadbytečnost vzhledem k právnímu posouzení věci, jak je uvedeno níže.

37. Podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech původní pozemky zanikají a zároveň se vytvářejí pozemky nové, k nimž se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena v rozsahu rozhodnutí podle § 11 odst. 8.

38. Podle § 3 odst. 1 citovaného zákona, předmětem pozemkových úprav jsou všechny pozemky v obvodu pozemkových úprav bez ohledu na dosavadní způsob využívání a existující vlastnické a užívací vztahy k nim.

39. Podle § 11 odst. 8 citovaného zákona, schválený návrh (pozemkových úprav) je závazným podkladem pro rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům a pro zpracování obnoveného souboru geodetických informací. Dosavadní nájemní vztahy, zatímní bezúplatné užívání a časově omezený nájem k předmětným pozemkům, kterých se rozhodnutí týká, zanikají k 1. říjnu běžného roku.

40. Podle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, (dále jen„ o. z.“) nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. Z citovaného přechodného ustanovení o. z. se nájem nemovité věci vzniklý před [datum], posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

41. Podle § 3028 odst. 2 o. z. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

42. Podle ustanovení § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření předmětné nájemní smlouvy, tedy ke dni [datum] (dále též jen„ obč. zák.“, nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

43. Podle § 667 odst. 1 obč. zák. změny na věci je nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele. Úhradu nákladů s tím spojených může nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Nestanoví-li smlouva jinak, je oprávněn požadovat úhradu nákladů až po ukončení nájmu po odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci. Dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů, může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci. Podle ustanovení odstavce 2 téhož ustanovení provede-li nájemce změny na věci bez souhlasu pronajímatele, je povinen po skončení nájmu uvést věc na své náklady do původního stavu. Hrozí-li v důsledku prováděných změn na věci pronajímateli značná škoda, je pronajímatel oprávněn odstoupit od smlouvy.

44. Podle ustanovení § 460 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni úmrtí [jméno] [příjmení], tedy ke dni [datum] (dále jen„ obč. zák.“) se dědictví nabývá smrtí zůstavitele.

45. Podle ustanovení § 482 odst. 1 obč. zák. je-li více dědiců, vypořádají se u státního notářství mezi sebou o dědictví dohodou. Podle odstavce 2 téhož ustanovení neodporuje-li dohoda zákonu nebo zájmu společnosti, státní notářství ji schválí.

46. Podle ustanovení § 483 obč. zák. nedojde-li k dohodě, provede vypořádání mezi dědici státní notářství.

47. Podle ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni [datum], je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

48. Podle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném v roce 2003 (v době výsadby vinohradu), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

49. Podle ustanovení § 100 odst. 1 obč. zák. se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené. K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

50. Podle ustanovení § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení nejpozději promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

51. Podle ustanovení § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, (dále jen„ o. z.“) každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

52. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], [datum narození], která dne [datum] uzavřela s žalobcem nájemní smlouvu, o kterou žalobce opírá svůj nárok, nikdy nebyla výlučným vlastníkem předmětných pozemků. Byla pouze spolu se [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeným [datum], zemřelým [datum], jedním ze dvou do dědiců po původní vlastnici [jméno] [příjmení], narozené [datum], zemřelé [datum]. V původním dědickém řízení vedeném nebyly předmětné pozemky projednány. Dodatečné řízení bylo zahájeno až [datum] a bylo ukončeno pravomocně dne [datum], kdy předmětné pozemky nabyl otec žalovaného [příjmení] [celé jméno žalovaného]. Následně pak předmětné pozemky nabyl v rámci dědického řízení po svém otci žalovaný. Ohledně předmětných pozemků tak byla situace taková, že od úmrtí [jméno] [příjmení] do [datum] (právní moc rozhodnutí o dědictví po [jméno] [příjmení]), resp. do [datum] (právní moc rozhodnutí o dědictví po [jméno] [celé jméno žalovaného]). Nebyl znám výlučný vlastník předmětných pozemků. Přestože dědictví se podle právní úpravy účinné ke dni úmrtí [jméno] [příjmení] i podle právní úpravy účinné v následujících obdobích až do současnosti nabývá smrtí zůstavitele, k nabytí nedochází jen na základě smrti zůstavitele. Právní úprava dědického právy vychází z principu ingerence státu při nabývání dědictví. Předpokládá mimo jiné, že dědictví po každém zůstaviteli musí být projednáno a musí být o něm rozhodnuto, v minulosti státním notářstvím, v současnosti soudem. Podle rozhodnutí státního notářství či soudu o potvrzení dědictví nebo o vypořádání dědiců se pak nabývá dědictví s účinností ke dni úmrtí zůstavitele. V době od smrtí zůstavitele až do rozhodnutí o dědictví jsou dědici považování za vlastníky celého majetku patřícího do dědictví, a z právních úkonů týkajících se dědictví jsou oprávněni a povinni vůči jiným osobám společně a nerozdílně, přičemž jejich dědický podíl vyjadřuje míru, jakou se navzájem podílejí na těchto právech a povinnostech (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 7. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1921/99). S ohledem na tyto principy mohli s předmětnými pozemky nakládat společně a nerozdílně všichni do úvahy přicházející dědicové po [jméno] [příjmení], tedy [jméno] [příjmení] společně se [jméno] [celé jméno žalovaného], resp. s jeho dědici. Jestliže tedy žalobce uzavřel dne [datum] nájemní smlouvu ohledně předmětných pozemků pouze s [jméno] [příjmení], která byla jen jednou ze dvou do úvahy přicházejících dědiců, která navíc předmětné pozemky nakonec nezdědila, je třeba tuto smlouvu považovat za neplatnou pro rozpor se zákonem. O tom, že [jméno] [příjmení] není výlučným vlastníkem předmětných pozemků, se žalobce mohl přesvědčit nahlédnutím do katastru nemovitostí. Uvedené skutečnosti vedou k závěru, že nájemní smlouva uzavřená mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] dne [datum] je absolutně neplatná pro rozpor se zákonem podle § 39 obč. zák. Nájem žalobce k předmětným pozemkům tak nevznikl. Nemohl tedy trvat ke dni právní moci výše uvedeného rozhodnutí o komplexních pozemkových úpravách a zaniknout dle § 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb. Žalobce tak v roce provedl výsadbu vinohradu na předmětných pozemcích na základě neplatné smlouvy a bez platného souhlasu vlastníka. Svůj nárok tak nemůže opírat o ustanovení § 667 odst. 1 obč. zák.

53. Soud se tedy zabýval tím, zda nárok žalobce lze posoudit jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení (o tomto postupu soudu byli účastníci soudem poučeni při jednání dne [datum]). Z tvrzení žalobce vyplývá, že žalovaný se mohl obohatit tím, že žalobce zhodnotil předmětné pozemky výsadbou nové vinice v roce [rok]. Vzhledem k tomu, že žalovaný vznesl v řízení námitku promlčení, zabýval se soud tím, zda nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení není promlčen. Počátek běhu promlčecí doby je třeba s ohledem na skutkové okolnosti věci odvíjet od výsadby vinohradu, kterou mělo dojít ke zhodnocení předmětných pozemků, tedy od roku [rok]. S ohledem jak na délku subjektivní promlčecí doby dle § 107 odst. 1 obč. zák., tak i na délku objektivní promlčecí doby dle § 107 odst. 2 obč. zák. je zřejmé, že jestliže žalobce uplatnil svůj nárok u soudu [datum], učinil tak zjevně po uplynutí promlčecí doby. Soud proto přihlédl k námitce promlčení vznesené žalovaným, kterou nemá za rozpornou s dobrými mravy, a žalobu v plném rozsahu zamítl.

54. I pokud by nárok žalobce nebyl promlčen, bylo by namístě žalobu zamítnout pro rozpor s dobrými mravy. Tento soud spatřuje v tom, že žalobce jako profesionál v oboru zemědělské výroby, pochybil při uzavírání v žalobě zmiňované nájemní smlouvy, když z výpisu z katastru nemovitostí mohl zjistit, že [jméno] [příjmení] není výlučným vlastníkem předmětných pozemků. Bez platné nájemní smlouvy a bez platného souhlasu vlastníka provedl výsadbu vinice, kterou na základě neplatné nájemní smlouvy užíval, po celou dobu požíval výnosy z trvalých porostů a ani po pozemkových úpravách nedošlo k ukončení užívání vinice ze strany žalobce a jejímu předání žalovanému (byť jde nyní o jiné parcely). Žalobce tak i nadále jím vysazenou vinici užívá, žalovaný mu v tom nebrání, a jak deklaroval při jednání dne [datum], ani bránit nehodlá, byť mezi účastníky dosud nebyla uzavřena platná pachtovní smlouva. Právní konstrukce, na které žalobce staví, vychází z toho, že nájemce zhodnotí předmět nájmu a předtím, než může zcela zkonzumovat užitek z tohoto zhodnocení, dojde k ukončení nájemního vztahu, a užitek ze zhodnocení předmětu nájmu konzumuje vlastník. K takové situaci však v projednávané věci nedošlo, neboť žalobce může i nadále nerušeně požívat plody jím vysázené vinice. V řízení vyplynulo, že ani žalobce, ani žalovaný nemají v úmyslu v tuto chvíli popsanou situaci nijak měnit. Vzhledem k tomu, že žalovaný má v úmyslu uzavřít se žalobcem pachtovní smlouvu, což chce i žalobce (viz jeho výzvy žalovanému k uzavření smlouvy), a to i s ohledem na umístění předmětných pozemků, které jsou součástí vinohradu užívaného žalobcem, lze toto řízení považovat za nátlak na žalovaného v rámci vyjednávání o pachtovní smlouvě.

55. Pokud jde o odkazy žalobce na různá rozhodnutí soudů ve věcech, ve kterých žalobce uplatňuje vůči jiným žalovaným nárok vycházející z obdobné argumentace, jako v této věci, kdy žalobce byl v řízeních úspěšný, nelze závěry soudů aplikovat na projednávanou věc, neboť skutkový stav je jiný. Ve věcech vedených u Obvodního soudu pro Prahu 5 ve věci sp. zn. [spisová značka], u Městského soudu v Brně ve věci sp. zn. [spisová značka], u Městského soudu v Brně ve věci sp. zn. [spisová značka] vždy soudy dospěly k závěru, že mezi žalobcem a původním vlastníkem byla platně uzavřena nájemní smlouva, kdy nájemní vztah trval ke dni právní moci rozhodnutí o pozemkových úpravách. Jde tedy o zcela odlišnou situaci, než je v projednávané věci, což odůvodňuje odlišné rozhodnutí.

56. Naopak žalovaný odkázal na rozhodnutí zdejšího soudu ve věci sp. zn. [spisová značka], kdy byla žaloba zamítnuta. V této věci soud sice dospěl k závěru, že nájemní smlouva nebyla platně uzavřena, avšak skutkový stav byl opět odlišný od projednávané věci.

57. Lze tedy shrnout, že odkazy na rozhodnutí ve zmiňovaných věcech nejsou případné, neboť projednávaná věc se v podstatných věcech od zmiňovaných právních případů odlišuje. Nelze tedy ve smyslu ustanovení § 13 o. z. očekávat obdobné rozhodnutí.

58. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), podle něhož právo na náhradu nákladů řízení má ten z účastníků, který byl ve věci plně úspěšný, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto případě byl plně úspěšný žalovaný, jelikož žaloba směřující proti němu byla v celém rozsahu zamítnuta, a má proto právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady spočívají v nákladech za právní zastoupení, z čehož odměna zástupce žalovaného činila [částka] za 2 úkony právní služby po [částka] (převzetí zastoupení a příprava, odpor včetně jeho písemného odůvodnění ze dne [datum]) dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, paušální náhrada hotových výdajů advokáta činila [částka] za uvedené 2 úkony právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Zástupce žalovaného v průběhu řízení ukončil svoji advokátní praxi a další úkony činil za žalovaného na pozici obecného zmocněnce. O dalších nákladech řízení obecného zmocněnce rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 3 OSŘ provedeného zákonem č. 139/2015 Sb., s účinností od [datum], podle kterého účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Podle tohoto znění ustanovení zákona má nezastoupený účastník, zde žalovaný právo na náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem – vyhláškou č. 254/2015 Sb. Soud tedy žalovanému přiznal částku [částka] jako paušální náhradu po [částka] (ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.) za jedenáct úkonů, a to za účast na jednání před soudem ze dne [datum], [datum], [datum], písemné podání ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] (ustanovení § 1 odst. 3 písm. a/, c/). Vzhledem k tomu, že obecný zmocněnec nedoložil podklady pro výpočet jízdného k účasti na jednání soudu, nemohl soud tyto náklady posoudit.