9 C 129/2019

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení , se sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Uvedl, že žalobce a žalovaná mají společné dítě – nezletilou [jméno] [celé jméno žalované], narozenou dne [datum] (dále jako„ nezl. [jméno]“). Rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], který byl následně změněn rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žalobci, otci nezl. [jméno], stanovena povinnost platit výživné. Žalovaná podala dne [datum] jako zákonný zástupce nezl. [jméno] návrh na vydání opatření o nařízení exekuce proti žalobci, a to za účelem vymožení pohledávky nezl. [jméno] na dlužném výživném ve výši [částka] za období od [datum] do [datum], a na běžném výživném pro nezl. [jméno] ve výši [částka] měsíčně za období od [datum] do budoucna, a k vymožení povinnosti uhradit náklady exekuce včetně nákladů oprávněného v exekuci. Žalobce podal dne [datum] návrh na zastavení exekuce, neboť žádný dluh na výživném na nezl. [jméno] ke dni podání návrhu na exekuci nevznikl. Ke dni podání návrhu na exekuci měl žalobce na výživné přeplaceno celkem [částka] a k datu [datum] měl dokonce na výživném přeplaceno celkem [částka] Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], exekuční řízení zastavil, neboť dluh ke dni návrhu nebyl, pohledávka byla zcela uhrazena již před podáním návrhu na nařízení exekuce. Náhradu nákladů exekuce soud žádnému z účastníků nepřiznal. Tím, že žalovaná neoprávněně podala návrh na vydání opatření o nařízení exekuce, bylo proti žalobci vedeno exekuční řízení, ve kterém byl žalobce zastoupen JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem, se sídlem [adresa]. Na straně žalobce tak vznikla majetková újma spočívající v nákladech žalobce na právní zastoupení v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], způsobená neoprávněným podáním návrhu na vydání opatření o nařízení exekuce, přičemž mezi vznikem majetkové újmy na straně žalobce a jednáním žalované je přímá příčinná souvislost. Na nákladech právního zastoupení žalobce v exekučním řízení vedeném u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. [spisová značka], žalobce uhradil dne [datum] částku [částka]. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky. Dopis ze dne [datum] byl žalované dne [datum] doručen. Dlužnou částku žalovaná žalobci dobrovolně neuhradila. Kromě dlužné částky požaduje žalobce také zákonný úrok z prodlení od prvního dne prodlení do zaplacení.

2. Následně podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu z části zpět, a to co do částky [částka]. Svůj postup odůvodnil tím, že advokát žalobce v předmětném exekučním řízení učinil celkem pět úkonů právní služby (převzetí věci, přípis soudu o nezapočtení platby, dvě jednání u soudu a žádost o doložku právní moci), kdy za každý tento úkon náleží advokátu mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny. Odměna pak dle § 8 odst. 2, § 7 odst. 5 advokátního tarifu činí [částka]. Dále advokátovi náleží paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši [částka] za každý úkon, náhrada za promeškaný čas cestou na jednání soudu a zpět v rozsahu 4 půlhodin dle § 14 advokátního tarifu po [částka] za půlhodinu a dále cestovné za dvě cesty k jednání a zpět na trase [obec] – [obec] a zpět celkem za obě cesty ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že advokát je plátcem DPH, náleží mu náhrada daně ve výši [částka] Celkem tedy náklady zastoupení v exekučním řízení činily [částka]. Proto vzal žalobce žalobu z části zpět co do rozdílu mezi původně žalovanou částkou [částka] a posledně uvedenou částkou.

3. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud řízení co do částky [částka] částečně zastavil. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum].

4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Poukázala na to, že otcovství žalobce bylo určeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kterým byla žalobci mimo jiné uložena povinnost přispívat na výživu nezletilé [jméno] výživným ve výši [částka] měsíčně, a to počínaje [datum]. Dále byl žalobce zavázán k zaplacení dluhu na výživném za dobu od [datum] do [datum] v celkové výši [částka] do tří měsíců od doručení rozsudku. Dluh na výživném uhradil se zpožděním 3 měsíců, tedy až v červnu [rok]. Protože dluh na výživném nebyl uhrazen v plné výši, chybělo asi [částka], a žalobce měl dluh i na běžném výživném, podala žalovaná první exekuční návrh. Pro výši zmíněného nedoplatku byla vedena exekuce. Dluh byl vymáhán soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], věc byla vedena pod sp. zn. [spisová značka] a exekuce skončila vymožením dluhu a vyplacením peněz žalované. Žalobce následně posílal výživné žalované se zpožděním, měnil výši částek, a žalovaná byla přesvědčena, že dluh na výživném žalobci vznikl, nebyla si vědoma nějakého přeplatku z předchozího řízení. Proto podala nový návrh na nařízení exekuce a to [datum], neboť žalobce dlužil na výživném částku [částka], a to na běžném výživném za období od [datum] do [datum]. U soudního jednání konaného dne [datum] podal žalobce návrh na zastavení exekuce z důvodu, že pohledávka byla zaplacena před podáním návrhu na nařízení exekuce. O náhradě nákladů exekuce bylo rozhodnuto v řízení vedeném Okresním soudem v Břeclavi pod č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že povinnému náklady řízení přiznány nebyly. Následně bylo o nákladech exekuce rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum], kterým nebyly přiznány náklady ani soudnímu exekutorovi. Žalovaná potvrdila, že žalobce v okamžiku podání návrhu na nařízení exekuce měl na výživném přeplatek, ale vzhledem k pozdním a nepravidelným platbám ze strany žalobce a vzhledem k tomu, že částky plateb zasílal žalované také exekutor, nebyla schopna se ke dni podání návrhu na nařízení exekuce dopočítat žalobcem přesně zaplaceného výživného. Podání návrhu na nařízení exekuce zavinil žalobce svým přístupem, kdy výživné hradil nepravidelně a v různě vysokých částkách. Domnívá se, že v okamžiku, kdy žalobce uplatňuje nárok z titulu náhrady škody související s uplatněním práva nezletilé [jméno], pak pasivně legitimována v tomto řízení může být pouze nezletilá a nikoli žalovaná. Samotný nárok považuje za nedůvodný, neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy a navrhla, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. Následně v závěrečném návrhu uvedla, že nezletilá má nárok i na úrok z prodlení ohledně pozdních plateb výživného, kdy tento úrok z prodlení za období do května [rok] vyčíslila na částku [částka]. Sama však uvedla, že tento nárok vůči žalobci dosud neuplatnila.

5. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že tímto rozsudkem bylo určeno otcovství [celé jméno žalobce] k nezletilé [jméno] [celé jméno žalované], narozené [datum] z žalované [celé jméno žalované] (výrok I.), nezletilá [jméno] byla svěřena do výchovy matky [celé jméno žalované] (výrok II.), [celé jméno žalobce] byla uložena povinnost přispívat na výživu nezl. [jméno] výživným ve výši [částka] měsíčně, splatným vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku (výrok III.), dlužné výživné za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] bylo [celé jméno žalobce] uloženo zaplatit k rukám matky nezletilé do [datum] (výrok IV.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.) a žalobci uložil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VI.). Toto rozhodnutí nabylo ve výroku I., II. právní moci dne [datum], ve výroku VI. právní moci dne [datum].

6. Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že odvolací soud změnil v napadených výrocích III. a IV. o výživném a nedoplatku na výživném výše uvedený rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum] tak, že otci uložil přispívat na výživu nezletilé [jméno] od [datum] do [datum] částkou [částka] měsíčně, od [datum] do [datum] částkou [částka] měsíčně, od [datum] do [datum] částkou [číslo] měsíčně, od [datum] do [datum] částkou [částka] měsíčně, od [datum] do [datum] částkou [částka] měsíčně, od [datum] do [datum] částkou [částka] měsíčně a od [datum] do budoucna částkou [částka] měsíčně splatnou do každého 5. dne v měsíci předem k rukám matky a nedoplatek na výživném za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] byl otec povinen zaplatit k rukám matky do tří měsíců od doručení rozsudku (výrok I. a). Tento rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne [datum].

7. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] soud zjistil, že JUDr. [jméno] [příjmení], advokát žalobce, přijal od žalobce peněžní prostředky za poskytnuté právní služby ve výši [částka] a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši [částka], celkem [částka].

8. Z Výzvy k úhradě pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky [částka]. Z listiny označené Detailní informace k zásilkám soud zjistil, že dopis ze dne [datum] byl žalované dne [datum] doručen.

9. Z návrhu na vydání opatření o nařízení exekuce soud zjistil, že žalovaná dne [datum] podala k exekučnímu soudu návrh na exekuci na majetek žalobce k vymožení pohledávky nezletilé [jméno] na dlužném výživném ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] a na běžném výživném ve výši [částka] měsíčně za období od [datum] do budoucna.

10. Z exekučního spisu sp. zn. [spisová značka] vedeném Okresním soudem v Břeclavi, soud z návrhu na vydání opatření o nařízení exekuce ze dne [datum] zjistil, že Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], uložil povinnému mimo jiné zaplatit nedoplatek na výživném za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka], a to k rukám matky. Povinný tuto povinnost splnil jen částečně, kdy dne [datum] zaplatil k rukám matky oprávněné částku [částka] a následně dne [datum] částku [částka], celkem [částka]. Dluh ve výši [částka] dobrovolně neuhradil. Oprávněná navrhla, aby exekuční soud nařídil exekuci na majetek povinného k vymožení pohledávky oprávněné ve výši [částka] jako nedoplatku na výživném za dobu od [datum] do [datum]. Plnou moc k zastupování v exekučním řízení udělila matka oprávněné [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátce v [obec].

11. Z pověření soudního exekutora vydaného Okresním soudem v Břeclavi dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (sp. zn. exekutora: [spisová značka]), soud zjistil, že exekuční soud nařízením a vedením exekuce podle vykonatelného exekučního titulu: rozsudku Okresního soudu v Břeclavi č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] k uspokojení pohledávky nezletilé oprávněné [jméno] pro nedoplatek na výživném za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] pověřil soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], se sídlem Exekutorského úřadu na adrese [adresa].

12. Z Oznámení soudního exekutora o skončení exekuce ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že exekutor při provádění exekuce z pověření Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zcela vymohl pohledávku oprávněného proti povinnému, její příslušenství a náklady exekuce.

13. Z exekučního spisu vedeného zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] soud ze Žádosti o pověření a nařízení exekuce zjistil, že soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], se sídlem Exekutorského úřadu na adrese [adresa]. [jméno] [celé jméno žalované], jako oprávněné vůči [celé jméno žalobce], jako povinnému ve věci dlužného výživného za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a běžného výživného ve výši [částka] za každý započatý měsíc prodlení počínaje dnem [datum] až do ukončení na základě exekučního titulu - pravomocného rozhodnutí zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a pravomocného rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

14. Z návrhu na vydání opatření o nařízení exekuce soud zjistil, že žalovaná dne [datum] podala k exekučnímu soudu návrh na exekuci na majetek žalobce. Návrh odůvodnila tím, že rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo povinnému, uloženo přispívat počínaje [datum] na výživu nezl. [jméno] částkou [částka] měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky. Povinný povinnost uloženou mu uvedenými rozhodnutími plní jen částečně a za období od [datum] do [datum] činí dluh na výživném částku [částka]. Navrhla, aby exekuční soud nařídil exekuci na majetek povinného k vymožení pohledávky nezletilé [jméno] na dlužném výživném ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] a na běžném výživném ve výši [částka] měsíčně za období od [datum] do budoucna.

15. Z pověření soudního exekutora vydaného Okresním soudem v Břeclavi dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (sp. zn. exekutora: [spisová značka]), soud zjistil, že exekuční soud nařízením a vedením exekuce podle vykonatelného exekučního titulu - rozsudku Okresního soudu v Břeclavi č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] k uspokojení pohledávky oprávněné nezletilé [jméno] [celé jméno žalované] pro dlužné výživné za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a pro běžné výživné po dobu od [datum] do budoucna ve výši [částka] měsíčně pověřil soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], se sídlem Exekutorského úřadu na adrese [adresa].

16. Z návrhu na zastavení exekuce soud zjistil, že žalobce dne [datum] doručil exekutorovi JUDr. [jméno] [příjmení], návrh na zastavení exekuce. Z návrhu mimo jiné vyplývá, že povinný nedlužil oprávněné žádnou finanční částku, naopak má na výživném přeplatek. Navrhl, aby exekutor exekuční řízení sp. zn. [spisová značka] zastavil. K návrhu předložil výpisy veškerých svých plateb zaslaných na účet oprávněné.

17. Z listiny označené jako nesouhlas oprávněné s návrhem povinného na zastavení exekuce ze dne [datum] soud zjistil, že podle žalované nevznikl žalobci na výživném žádný přeplatek, naopak měl na výživném dluh, jak bylo uvedeno v návrhu. Částka vymožená v exekučním řízení tak byla vymožena zcela po právu. Vzhledem k tomu, že žalobce nehradil výživné řádně a včas, když již v minulosti muselo být výživné vymáháno exekučně, považuje žalovaná vedení exekuce na běžné výživné do budoucna za důvodné. Proto s návrhem na zastavení exekuce žalovaná nesouhlasila.

18. Z protokolu o jednání konaném dne [datum] u exekučního soudu ve věci návrhu povinného na zastavení řízení soud zjistil, že jednání se účastnil i zástupce žalobce [příjmení] [příjmení]. Při tomto jednání žalovaná setrvala na svém nesouhlasu se zastavením exekuce i na svém tvrzení, že ke dni podání návrhu měl žalobce na výživném dluh.

19. Z usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], se sídlem Exekutorského úřadu Přerov, [ulice a číslo] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že exekuční příkaz č. j. [číslo jednací] vydaný dne [datum rozhodnutí] postihující nemovitost povinného nacházející se na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [obec] byl zrušen, stejně tak byl zrušen exekuční příkaz č. j. [číslo jednací] vydaný dne [datum rozhodnutí], kterým bylo postiženo penzijní připojištění povinného u [právnická osoba]; exekuční příkaz č. j. [číslo jednací] vydaný dne [datum rozhodnutí], kterým bylo nařízeno přikázání pohledávky z účtu povinného vedeného u [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] a exekuční příkaz č. j. [číslo jednací] vydaný dne [datum rozhodnutí], kterým bylo nařízeno přikázání pohledávky z účtu povinného vedeného u společnosti mBank S.A., organizační složka. Z odůvodnění vyplynulo, že dne [datum] bylo dosaženo účelu exekuce tím, že pohledávka byla vymožena.

20. Z vyčíslení dlužného výživného a provedených plateb na výživné ze dne [datum] provedeného soudem a zaslaného k vyjádření účastníkům plyne, že ke dni podání exekučního návrhu ([datum]) byl dluh na výživném [částka] a ke dni zpracování přehledu byl na výživném naopak přeplatek ve výši [částka].

21. Z vyjádření žalobce plyne, že do přehledu ze dne [datum] nebyla zahrnuta platba žalobce ve výši [částka] provedená dne [datum] (tato platba byla doložena výpisem z účtu žalobce).

22. Z vyjádření žalované ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná bere vyčíslení soudu na vědomí a souhlasí se zastavením exekuce. Zároveň ale opět uvádí, že v době podání exekučního návrhu dluh na výživném existoval a nejasnosti do plateb vnesly žalobce a exekutorský úřad (nahodilá výše úhrad žalobce a souhrnné platby ze strany exekutorského úřadu).

23. Ze sdělení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], ze dne [datum] soud zjistil, že soudní exekutor exekučnímu soudu ke sp. zn. [spisová značka] sdělil, že povinným bylo dne [datum] dle provedené srážky z bankovního účtu uhrazeno celkem [částka], když dne [datum] byla provedena výplata na pohledávku oprávněné v celkové výši [částka] a následně i výplata pro náklady soudního exekutora ve výši [částka] a náklady oprávněné v celkové výši [částka]. Přeplatek v celkové výši [částka] byl povinnému vrácen ke dni [datum].

24. Z protokolu o jednání ze dne [datum rozhodnutí] ve věci sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že tohoto jednání se s žalobcem účastnil i jeho zástupce, soudkyně konstatovala, že opravila chybu v přehledu plateb, kdy po této opravě je zřejmé, že ke dni podání návrhu dluh na výživném neexistoval a ke dni [datum] je na výživném přeplatek [částka]. Soud tedy rozhodl usnesením tak, že exekuci zastavil a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů exekuce 25. Z usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud z výroku I. zjistil, že exekuce, k jejímuž provedení byl JUDr. [jméno] [příjmení], soudní exekutor Exekutorského úřadu Přerov pověřen pověřením Okresního soudu [obec] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], se zastavuje a výrokem II. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů exekuce a to tak, že tyto nebyly žádnému z účastníků přiznány. Z odůvodnění vyplývá, žalobce měl za období od [datum] do [datum] uhradit na výživném celkem částku [částka]. Žalobce k rukám žalované uhradil do [datum] celkem [částka] a exekutorem bylo v rámci exekuce [spisová značka] vymoženo a matce dne [datum] zasláno [částka] Celkem tedy bylo ke dni podání druhého exekučního návrhu na výživném uhrazeno k rukám žalované o [částka] více, než byl žalobce povinen. Soud uzavřel, že návrh byl podán neoprávněně. Žalobce sice hradil výživné nepravidelně a po splatnosti, exekutor v první exekuci zaslal žalované výživné souhrnnou platbou, avšak tyto skutečnosti nemohou omluvit jednání žalované, která mohla a měla ke dni podání návrhu sečíst všechny platby od žalobce, platbu od exekutora z první exekuce, tyto částky sečíst a porovnat s tím, co měl žalobce na výživném uhradit. Pokud by tak učinila, zjistila by, že žalobce na výživném na nezletilou nic nedluží. Dále soud uvedl, že žalobce neměl dluh na výživném ani ke dni podání prvního exekučního návrhu, kdy i tato exekuce byla vedena neoprávněně, avšak žalobce v tomto prvním případě proti exekuci nic nenamítal a návrh na její zastavení nepodal. Výrok o nákladech řízení byl odůvodněn skutečností, že povinný měl sice ve věci plný úspěch, avšak matka podávající návrh účastníkem řízení není. Účastníkem je nezletilé dítě, kdy uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení tomuto dítěti by soud považoval za postup proti dobrým mravům. Proto soud podle § 150 OSŘ náhradu nákladů povinnému nepřiznal. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

26. Z ostatních listin soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí věci.

27. Podle ustanovení § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

28. Podle ustanovení § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

29. Podle ustanovení § 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

30. Podle ustanovení § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

31. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

32. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

33. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Výše uvedenými rozsudky byla žalobci uložena povinnost přispívat na výživu nezletilé [jméno] (dcery žalované) výživným za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně, od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně, od [datum] do [datum] [částka] měsíčně, od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně, od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně, od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně a od [datum] do budoucna ve výši [částka] měsíčně. Nedoplatek na výživném za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] byl žalobce povinen uhradit do 3 měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu, který nabyl právní moci dne [datum]. Protože podle přesvědčení žalované žalobce měl dluh na výživném, podala žalovaná [datum] návrh na vydání opatření o nařízení exekuce (první návrh) na vymožení části nedoplatku výživného ve výši [částka]. Exekuce byla vedena JUDr. [jméno] [příjmení], soudním exekutorem Exekutorského úřadu Přerov pod sp. zn. [spisová značka] (sp. zn. exekutora [spisová značka]) a byla skončena plným vymožením pohledávky a vyplacením částky žalované. Po skončení této exekuce platil žalobce výživné nepravidelně a v různě vysokých částkách (avšak vždy v celých tisících). Žalovaná byla přesvědčena, že žalobci vznikl dluh na výživném. Proto podala žalovaná nový návrh na nařízení exekuce pro vymožení pohledávky na dlužném výživném ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum] a na běžném výživném ve výši [částka] měsíčně za období od [datum] do budoucna. I toto exekuční řízení bylo vedeno JUDr. [jméno] [příjmení], soudním exekutorem Exekutorského úřadu Přerov pod sp. zn. [spisová značka] (sp. zn. exekutora [spisová značka]). Žalobce s návrhem na zahájení exekuce nesouhlasil, neboť se domníval, že k němu vůbec nemělo dojít, protože žádný dluh na výživném na nezl. [jméno] ke dni podání návrhu na exekuci neměl. Dne [datum] podal žalobce návrh na zastavení exekuce, se kterým žalovaná nesouhlasila. Exekuční soud dne [datum rozhodnutí] usnesením č. j. [číslo jednací], exekuci v plném rozsahu zastavil. Zastavení exekuce odůvodnil tím, že žalobci dluh na výživném ke dni podání návrhu nevznikl. Pohledávka žalované byla zcela uhrazena již před podáním návrhu na nařízení exekuce a exekuce byla vedena neoprávněně. Také ke dni rozhodnutí exekučního soudu byl na výživném přeplatek. Žalobce byl v exekučním řízení vedeném exekučním soudem pod sp. zn. [spisová značka] zastoupen advokátem, čímž mu vznikla újma spočívající v nákladech na právní zastoupení. Tyto náklady činí celkem [částka] a jsou tvořeny odměnou advokáta za 5 půl úkonů dle § 11 odst. 2 písm. e) AT (převzetí věci, přípis soudu o nezapočtení platby, účast na dvou jednáních u exekučního soudu a žádost o zaslání rozhodnutí s doložkou právní moci). Odměna za jeden úkon právní služby dle § 7 odst. 5 ve spojení s § 8 odst. 2 AT činí [částka]. Dále jsou náklady tvořeny 5 paušálními náhradami hotových výdajů dle § 13 odst. 3 AT po [částka] a náhradou za promeškaný čas dle § 14 AT za cesty advokáta na výše uvedená jednání a zpět v rozsahu 4 půlhodin po [částka] a cestovným na dvě jednání a zpět v celkové výši [částka]. Vzhledem k tomu, že je advokát plátcem DPH, je součástí nákladů i náhrada za tuto daň ve výši [částka] Celkem tedy náklady činí [částka]. Pokud žalovaná namítala, že odměna advokáta v exekučním řízení se určí podle § 14b odst. 2 AT, podle přesvědčení soudu toto ustanovení míří pouze na úkony směřující k sepsání návrhu na zahájení řízení (první porada včetně převzetí zastoupení a sepsání návrhu na zahájení řízení). Žalobce však návrh na zahájení exekučního řízení nepodával, naopak se vedení exekuce bránil za situace, kdy žalovaná opakovaně tvrdila, že návrh podávala důvodně. Odměna advokáta za výše popsané úkony zástupce žalobce se tak určí podle § 11 odst. 2 písm. e) AT ve spojení s § 7 odst. 5 a § 8 odst. 2 AT.

34. Pokud jde o pasivní věcnou legitimaci žalované, soud se ztotožňuje s tím, že v tomto případě je dána, když zahájení exekučního řízení iniciovala právě ona, a to na základě svého chybného přesvědčení, že žalobce má dluh na výživném. Jak konstatoval i exekuční soud, žalovaná, jako matka nezletilé, k jejímž rukám bylo hrazeno výživné pro nezletilou, měla a mohla správně sečíst veškeré platby od žalovaného a exekutora z první exekuce. Jestliže tak neučinila, nepočínala si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na vlastnictví žalobce (viz § 2900 o. z.). Žalovaná tedy z nedbalosti způsobila žalovanému škodu ve výši [částka]. V této souvislosti je třeba připomenout, že šlo již o druhý neoprávněný návrh a žalovanou k řádnému přepočtení plateb žalobce nevedl ani žalobcův návrh na zastavení exekuce, kdy žalovaná i po seznámení se s ním, stále setrvávala na svém nesprávném závěru o důvodnosti exekuce. Je tedy pochopitelné a zcela důvodné, že žalobce si za této situace k řádnému hájení svých práv v exekučním řízení zvolil jako zástupce advokáta. Tím mu vznikly náklady představované jeho odměnou, jejichž vznik zavinila žalovaná. Výši nákladů vyúčtovaných zástupcem žalobce má soud za zcela oprávněnou a tyto náklady za účelné k hájení práv žalobce. Soud proto shledal žalobu jako zcela důvodnou a uložil žalované uhradit žalobci částku [částka] spolu s úrokem ve výši 10 % ročně z přisouzené částky za období od [datum] do zaplacení, neboť pohledávka se stala splatnou dne [datum]. Povinnost žalované zaplatit žalobci kromě samotného dluhu také úroky z prodlení v zákonné výši pak vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

35. Pokud jde o obranu žalované, která nedůvodnost žaloby dovozuje z toho, že nezletilá má nárok na úrok z prodlení, který žalovaná za období do května [rok] vyčíslila na částku [částka], což by snad mělo dokládat důvodnost předmětného druhého návrhu (když, jak uvedeno výše přeplatek na výživném měl činit ke dni podání tohoto návrhu částku [částka]), soud nepovažuje tuto obranu za důvodnou. Jednak žalovaná již ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] uznala, že žalobce měl ke dni podání tohoto návrhu na výživném přeplatek, dále žalovaná uvádí, že o úhradu úroků žalobce nepožádala a ani nárok na ně neuplatnila. Nezletilá tak neměla v době podání návrhu vůči žalobci ohledně úroků exekuční titul a žalovaná jej ani neuplatňovala. Nebylo tedy možné započíst platby žalobce na úroky a dojít k závěru, že žalobce měl ke dni podání exekučního návrhu na výživném dluh.

36. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), neboť žalobce měl ve věci úspěch jen částečný. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] podle položky 1 bodu 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků, odměny advokáta za šest úkonů právní služby počítané z částky [částka], jež podle § 7 bod 5 AT činí [částka] za jeden úkon a náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 AT za šest úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva ze dne [datum], podání ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] a dne [datum]) po [částka], což činí [částka], dále v jízdném zástupce žalobce za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] a [datum] z [obec] do [obec] a zpět, uskutečněná osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], ujeto tam i zpět celkem 92 km (4 x 23 km) při průměrné spotřebě 4,5 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot motorové nafty ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb., účinné od [datum]), jízdné činí celkem [částka], dále v náhradě za promeškaný čas žalobce strávený cestou na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] a [datum] z [obec] do [obec] a zpět, celkem za čtyři půlhodiny, tj. ve výši [částka] (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT), což celkem činí [částka]. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty z částky [částka] ve výši [částka] se tak jedná o částku [částka]. Proto soud přiznal žalobci k tíži žalované částku [částka].