9 C 14/2026

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně , se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky , se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , bytem Adresa žalovaného o zaplacení 11.504 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8.000 Kč za období od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 3.504 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8.000 Kč za období od , datum, do , datum, a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 8.000 Kč za období od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1.074,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi č. 3703-323651/0710, VS: , var. symbol, doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 11.504 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8.000 Kč za období od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , uzavřela na základě elektronicky adresované žádosti žalovaného se žalovaným formou elektronické komunikace dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na základě níž poskytla žalovanému dne , datum, peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit jednorázově nejpozději do , datum, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1.440 Kč a úroky za dobu úvěru ve výši 120 Kč. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy, když nesplatil poskytnutý úvěr společně s úrokem a poplatkem do data splatnosti a dostal se tak do prodlení dne , datum, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, , IČO: 1892843, která ji následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila na žalobkyni. Na poskytnutý úvěr žalovaný ničeho nezaplatil. Pohledávka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 8.000 Kč, dlužného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1.440 Kč, úroku ve výši 120 Kč a smluvní pokuty 0,1 % denně z částky jistiny úvěru za období od , datum, do , datum, ve výši 1.944 Kč. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení od prvního dne prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu dne , datum, se žalovaný nedostavil, neomluvil se, přestože předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno do datové schránky fikcí dne , datum, . Žalobkyně a její zástupkyně se k jednání také nedostavili, byli však omluveni. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OSŘ“) v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně, jako úvěrující a žalovaným, jako dlužníkem dne , datum, . Smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému dne , datum, úvěr ve výši 8.000 Kč, a to bankovním převodem na bankovní účet klienta č. , č. účtu, . Splatnost úvěru byla stanovena jednorázovou platbou nejpozději do , datum, . Žalovaný se zavázal zaplatit celkem na úvěru částku 9.560 Kč, sestávající z jistiny úvěru ve výši 8.000 Kč, poplatku za sjednaný úvěr po slevě ve výši 1.440 Kč a úroku po slevě ve výší 120 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 36,5 % ročně a byla pevně stanovena na celou dobu splácení jistiny úvěru. Nedílnou součástí smlouvy se stal Předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Všeobecné obchodní podmínky.

4. Z potvrzení o provedené transakce soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . potvrdila, že dne , datum, byla z účtu předchůdkyně žalobkyně odepsána platba ve výši 8.000 Kč, která byla následně poukázána na protiúčet číslo , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaný. Ve zprávě plátci a příjemci bylo uvedeno, že se jedná o půjčku.

5. Z předloženého výpisu z účtu žalovaného od společnosti , Anonymizováno, za měsíc březen 2025 soud zjistil, že žalovanému byly dne , datum, společností , Anonymizováno, poskytnuty úvěry ve výši 10.000 Kč, 15.500 Kč, 10.500 Kč. Dále bylo zjištěno, že dne , datum, byla žalovanému poskytnuta zápůjčka od společnosti , právnická osoba, ve výši , právnická osoba, Kč a téhož dne mu společnost , Anonymizováno, poskytla úvěr ve výši 10.000 Kč. Dne , datum, byla žalovanému poskytnuta zápůjčka od společnost Credit Portal, a.s. ve výši 6.000 Kč a rovněž zápůjčka od společnosti , právnická osoba, ve výši 10.000 Kč. Dne , datum, byly žalovanému společností , právnická osoba, poskytnuty dodatečné půjčky ve výši 7.500 Kč, ve výši 9.000 Kč a ve výši 500 Kč. Téhož dne poskytla společnost , Anonymizováno, žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 10.000 Kč.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 813862/, datum, soud zjistil, že ji uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, jako postupitel se společností , právnická osoba, , jako postupníkem dne , datum, , na základě níž byla pohledávka za žalovaným postoupena společnosti , právnická osoba, Společnost , právnická osoba, , jako postupitel následně uzavřela se žalobkyní, jako postupníkem dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jejíž nedílnou součástí je Příloha č. , hodnota, Seznam postoupených pohledávek č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na základě níž se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, .

7. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že majitelem běžného účtu č. , č. účtu, v rozhodném období byl žalovaný.

8. Z výzvy k úhradě dluhu, předžalobní upomínka ze dne , datum, soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení celkové dlužné částky 15.405,79 Kč, a to ve lhůtě sedmi dnů. Z poštovního podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že dopis ze dne , datum, byl žalovanému odeslán na adresu trvalého bydliště uvedeného ve smlouvě (, adresa, ).

9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ustanovení § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.

11. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle § 2993 věta první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení tohoto, co plnila.

14. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Předchůdkyně žalobkyně jako věřitel uzavřela se žalovaným jako dlužníkem dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z, na základě které poskytla žalovanému dne , datum, na jím uvedený účet peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč. Podle smlouvy byl úvěr splatný jednorázovou platbou nejpozději do , datum, . Na svůj dluh žalovaný nic neuhradil. Dopisem ze dne , datum, zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě neuhrazené pohledávky do sedmi dnů, přičemž tato výzva byla dne , datum, žalovanému odeslána.

17. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z výpisu z běžného účtu žalovaného je zřejmé, že si žalovaný v krátkém časovém období opakovaně sjednával úvěry a zápůjčky u různých poskytovatelů, a to v řádu několika dnů. Tato skutečnost nasvědčuje tomu, že žalovaný se dlouhodobě nacházel ve finanční situaci, kdy jeho výdaje převyšovaly jeho reálné příjmové možnosti, a byl nucen svou finanční situaci řešit dalším zadlužováním. Za této situace bylo povinností žalobkyně věnovat posouzení úvěruschopnosti žalovaného zvýšenou pozornost, a to zejména s ohledem na jeho zjevnou zadluženost a frekvenci čerpání dalších úvěrových produktů. Žalobkyně však soudu nepředložila žádné podklady, z nichž by bylo možné dovodit, že by zjistila skutečné příjmové a výdajové poměry žalovaného, ani že by měla k dispozici relevantní informace o jeho celkové zadluženosti. Nejsou-li doloženy konkrétní podklady o příjmech a pravidelných výdajích žalovaného, nelze mít za prokázané, že by žalobkyně postupovala s odbornou péčí při posuzování jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Za této situace soud uzavírá, že žalobkyně svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného zakotvenou v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnila, přičemž následkem je podle § 87 odst. 1 neplatnost, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 702/20, bod 31. odůvodnění).

18. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému z titulu výše uvedené neplatné smlouvy částku 8.000 Kč. Žalovaný je tak povinen žalobkyni vrátit pouze peněžní prostředky, které mu žalobkyně poskytla a o které se tak žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně podle § 2993 o. z. Žalobkyni se podařilo prokázat, že žalovaný se na její úkor bezdůvodně obohatil ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Je tak povinen toto bezdůvodné obohacení v rozsahu částky 8.000 Kč žalobkyni vydat.

19. Z provedených důkazů nevyplývá, že by jakákoli výzva k úhradě dluhu byla žalovanému skutečně doručena. Žalobkyně soudu nepředložila žádný doklad prokazující, že se žalovaný s výzvou k zaplacení seznámil, a tedy že mu byla známa existence dluhu již před zahájením soudního řízení. Za této situace nelze dovodit, že by se pohledávka stala splatnou dříve. Soud proto odvíjí okamžik splatnosti pohledávky od Výzvy k úhradě dluhu, ve které byla žalovanému uložena povinnost k plnění do 7 dnů. Výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, . Doručena pak byla ve smyslu ustanovení § 573 o. z. třetí pracovní den po odeslání, tj. , datum, . Povinnost plnění žalovaného byla stanovena na 7 dnů, tj. do , datum, . Od , datum, je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Ke dni , datum, činila zákonná výše úroku z prodlení 11,5 % ročně, proto soud přiznal žalobkyni u dluhu z bezdůvodného obohacení zákonný úrok v této výši.

20. Tak jak je uvedeno ve výroku II. byla žaloba v této části zamítnuta s ohledem na skutečnost, že žalobkyni byl přiznán nárok pouze z titulu bezdůvodného obohacení.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku 11.504 Kč a dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od , datum, do dne rozhodnutí soudu činila 1.033,64 Kč, celkem ke dni rozhodování soudu požadovala 12.537,64 Kč. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši 8.000 Kč a co do zákonného úroku z prodlení, jehož výše za období od , datum, do dne rozhodnutí soudu činila 660,38 Kč, celkem ke dni rozhodování soudu částku 8.660,38 Kč. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 8.660,38 Kč. Neúspěch pak zaznamenala co do částky 3.877,26 Kč, ohledně které byla žaloba zamítnuta. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 69,08 % a neúspěch v rozsahu 30,92 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalovaného nahradit žalobkyni 38,16 % jí vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), dle níž činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t., ve znění účinném od , datum, sestávající se z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci dle § 11 odst. 1, písm. a), písm. d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva ze dne , datum, ) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., ve znění účinném od , datum, , což činí 1.500 Kč. K tomu náleží advokátovi žalobkyně daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.500 Kč ve výši 315 Kč. Náklady za právní zastoupení advokátem činí celkem částku 1.815 Kč. Tato částka spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč dle položky 2 bodu 1 písm. b) a položky 1 bodu 1 písm. a) ve spojení s položkou 2 bod 2 sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, činí celkem částku 2.815 Kč. S ohledem na částečný úspěch žalobkyně, proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalovaného celkem 1.074,20 Kč.

22. Lhůtu k zaplacení soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 OSŘ, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci23. Výrok IV. tohoto rozsudku je odůvodněn skutečností, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz z důvodu nedostatečných tvrzení o ověřování úvěruschopnosti žalovaného. Soudní poplatek za žalobu činí podle položky 1 bodu 1 písm. a) a položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků, obsaženého v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění částku 1.000 Kč. Žalobkyně na tomto poplatku dosud zaplatila pouze 800 Kč. K úhradě zbývá částka 200 Kč. Vzhledem k tomu, že v daném řízení nebyl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, v řízení bylo pokračováno, je doměřený poplatek splatný až v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé (§ 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích a usnesení Městského soudu v Praze, ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 56/2013).