9 C 169/2019

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , narozený dne datum , bytem adresa žalobce, žalobkyně a svědka b) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum , bytem adresa žalobce, žalobkyně a svědka oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení , se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D., se sídlem adresa o určení vlastnictví,

I. Určuje se, že spoluvlastnický podíl o velikosti ideálních [anonymizováno] na pozemku p. [číslo] zapsaném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] ve společném jmění manželů [celé jméno žalobce], [rodné číslo] a [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], obou bytem [adresa žalobce, žalobkyně a svědka].

II. Žalovaná je povinna zaplatit každému z žalobců na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce obou žalobců.

1. Žalobci se domáhali vůči žalované určení, že spoluvlastnický podíl o velikosti id. [anonymizováno] na pozemku p. [číslo] zapsaném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, pro k. ú. a [územní celek] je v jejich společném jmění. Uvedli, že dne [datum] uzavřeli s prodávajícími [jméno] [příjmení], narozeným [datum], a [jméno] [příjmení], narozenou [datum], (dnes již zesnulými) kupní smlouvu, kterou mimo jiné [jméno] [příjmení] převedl na žalobce svůj spoluvlastnický podíl ve výši [anonymizováno] k pozemku p. č. PK [číslo] v k. ú. [obec] Smlouva byla registrována státním notářstvím dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] [spisová značka], avšak Středisko geodézie [obec] zápis v katastru neprovedlo. [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřel a předmětný spoluvlastnický podíl nabyly jeho dědičky [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], které tento podíl kupní smlouvou ze dne [datum] převedly na žalovanou. Po provedené pozemkové úpravě byl pozemek p. č. PK [číslo] v k. ú. [obec] přečíslován, a jeho současné označení je p. [číslo]. Vzhledem k pochybení na straně geodézie, která kupní smlouvu žalobců neprodleně po registraci státním notářstvím nezapsala, požádali sami žalobci o zápis do katastru nemovitostí. Protože však již předtím došlo k zápisu vlastnického práva žalované, vznikl duplicitní zápis a katastrální úřad na tuto skutečnost žalobce přípisem ze dne [datum] upozornil. Protože duplicitní vlastnictví žalované je postiženo exekucemi, nemůže žalovaná uzavřít s žalobci dohodu. Proto žalobci žalovanou k uzavření dohody před podáním žaloby ani nevyzývali. Žalobci se stali vlastníky předmětného podílu dříve a svědčí jim vlastnické právo.

2. Žalovaná uvedla, že pokud jde o nabytí vlastnického práva žalovanou, k datu nabytí vlastnického práva nebyli žalobci zapsáni jako vlastníci v katastru nemovitostí. Sepsání a zavkladování kupní smlouvy měla zařizovat advokátní kancelář, přičemž tehdejší jednatel žalované uvedl, že bylo úkolem advokátní kanceláře ověřit, zda jsou prodávající zapsány v katastru nemovitostí. Dále jednatel žalované uvedl, že se na něj obrátila paní [jméno] [příjmení], která mu sdělila, že má pozemky na prodej. S ohledem na tyto skutečnosti je třeba uzavřít, že žalovaná i při vynaložení veškerého úsilí nemohla zjistit, že zápis v katastru nemovitostí je v rozporu se skutečným stavem. Žalovaná tedy byla při nabývání předmětného pozemku v dobré víře a došlo tedy k dobrovolnému nabytí vlastnického práva. Navíc žalovaná by předmětné nemovitosti vydržela, kdy titulem by byla uzavřená kupní smlouva, zápis do katastru nemovitostí a vydržení doba uplynula v roce [rok]. Jestliže žalobci odůvodňují svoji žalobu nesprávným zápisem do katastru nemovitostí, jsou za tuto skutečnost minimálně spoluodpovědní, když o nesouladu mezi zápisem a skutečným stavem věděli již minimálně v roce [rok] nebo [rok]. Přesto i nadále vědomě udržovali desítky let tento nesprávný zápis. Při řádném plnění práv by nikdo neměl těžit z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. V této souvislosti žalovaná odkázala na § 6 odst. 2 OZ. Proto žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl a přiznal jí právo na náhradu nákladů řízení.

3. Ze spisu státního notářství v [obec] [anonymizováno] [spisová značka] soud zjistil, že [jméno] a [jméno] [příjmení] a [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] dne [datum] předložili státnímu notářství návrh na registraci kupní smlouvy. Přílohou návrhu je kupní smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi [jméno] [příjmení], narozeným dne [datum] a [jméno] [příjmení], narozenou [datum], jako prodávajícími, a žalobci, jako kupujícími, kterou mimo jiné [jméno] [příjmení] převedl na žalované svůj spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno] na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec]. Z rozhodnutí státního notářství soud zjistil, že smlouva byla registrována dne [datum]. Dále soud zjistil, že žalovaným byl vyměřen poplatek a dne [datum] byl dán referát k zaslání smlouvy středisku geodézie.

4. Z upozornění Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav ze dne [datum] adresovaného žalobci a) soud mimo jiné zjistil, že dne [datum] byla katastrálnímu úřadu doručena žádost žalobců o prošetření zápisu vlastnictví k pozemkům zjednodušené evidence - původ pozemkový katastr parcela [číslo] které získali do vlastnictví kupní smlouvou [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kdy nahlédnutím do katastru nemovitostí zjistili, že tyto pozemky nejsou vedeny na jejich listu vlastnictví. Prověřením zápisů v katastru nemovitostí bylo zjištěno, že v roce [rok], kdy byla doručena kupní smlouva [anonymizováno] [číslo] k zápisu do bývalé evidence nemovitostí, byly zápisy provedeny pouze částečně v k. ú. [obec]. Dále v roce [rok] manželé [celé jméno žalobce] požádali o zápis pozemků p. č. [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] pro k. ú. [obec] O zápis pozemků p. č. PK [číslo] a PK [číslo] požádáno nebylo, a proto zůstaly vedeny na původní vlastníky a následně prošly dědickým řízením a byly prodány současným vlastníkům. Žalobci byli vyzvání k podání určovací žaloby dle § 80 písm. c) OSŘ. Dále pak soud z rozdělovníku zjistil, že toto vyrozumění bylo zasláno mimo jiné i žalobkyni b) a žalovanému.

5. Z usnesení Okresního soudu v Karviné ve věci projednání dědictví pro [jméno] [příjmení], narozeném [datum], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že pozůstalá manželka [jméno] [příjmení], [datum narození], nabyla mimo jiné podíl o velikosti [anonymizováno] na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec], a pozůstalé dcery Mgr. [jméno] [příjmení], narozená [datum], a [jméno] [příjmení], [datum narození], nabyly rovným dílem podíl o velikosti [číslo], tedy každá z dcer podíl o velikosti [anonymizováno]

6. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] pro [list vlastnictví], k. ú. [obec] soud zjistil, že k uvedenému datu byli spoluvlastníky pozemku ve zjednodušené evidenci – původ pozemkový katastr [číslo] [jméno] [příjmení] s podílem o velikosti [anonymizováno], [jméno] [příjmení] s podílem o velikosti [anonymizováno], [jméno] [příjmení] s podílem o velikosti [anonymizováno] a [jméno] [příjmení] s podílem o velikosti [anonymizováno]

7. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] pro [list vlastnictví], k. ú. [obec] soud zjistil, že k uvedenému datu byli spoluvlastníky pozemku p. [číslo] [jméno] [příjmení] s podílem o velikosti [anonymizováno], žalovaná s podílem o velikosti [anonymizováno], a žalobci v SJM s podílem o velikosti také [anonymizováno]. Nabývacím titulem pro žalobce je smlouva o převodu nemovitosti [anonymizováno] [číslo] kupní ze dne [datum], registrovaná dne [datum], nabývacím titulem pro žalovanou je kupní smlouva ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum].

8. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] pro [list vlastnictví], k. ú. [obec] soud zjistil, že k uvedenému datu byli spoluvlastníky pozemku p. [číslo] [jméno] [příjmení] s podílem o velikosti [anonymizováno], žalovaná s podílem o velikosti [anonymizováno], a žalobci v SJM s podílem o velikosti také [anonymizováno]. Nabývacím titulem pro žalobce je smlouva o převodu nemovitosti [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], registrovaná dne [datum], nabývacím titulem pro žalovanou je kupní smlouva ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Dále soud zjistil, že podíl žalované je postižen velkým množstvím exekucí.

9. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanou, jako kupující a [jméno], [jméno] a Mgr. [jméno] [příjmení], jako prodávajícími dne [datum], soud zjistil, že prodávající touto smlouvou mimo jiné převedly na žalovanou svoje spoluvlastnické podíly na pozemku p. [číslo] o velikosti [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], celkem tedy o velikosti [anonymizováno]. Z doložky katastrálního úřadu soud zjistil, že vklad práva na základě této smlouvy byl proveden dne [datum] s účinky ke dni [datum].

10. Z nájemních smluv ze dne [datum] uzavřených mezi žalobci, jako pronajímateli, a Zemědělským družstvem v [obec], [IČO], jako nájemcem, soud zjistil, že žalobci zemědělskému družstvu pronajali mimo jiné i pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec] (resp. svůj spoluvlastnický podíl).

11. Z nájemních smluv ze dne [datum] a ze dne [datum] uzavřených mezi žalobci a výše uvedeným družstvem soud zjistil, že žalobci pronajali uvedeném družstvu mimo jiné i pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec] (resp. svůj spoluvlastnický podíl).

12. Ze sdělení [právnická osoba] spol. s r.o., [IČO], ze dne [datum] soud zjistil, že uvedená společnost je uživatelem pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], a to od počátku své existence. Pozemek před pozemkovou úpravou v roce [rok] vedený pod [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] (resp. jeho spoluvlastnický podíl) byl již součástí nájemních smluv uzavřených mezi žalobci a tehdejším Zemědělským družstvem [obec]. K [datum] předalo zanikající zemědělské družstvo hospodaření společnosti [právnická osoba] včetně zemědělských pozemků. Nájemné za pozemek bylo hrazeno k rukám pronajímatelů až do roku [rok], kdy byla zjištěna duplicita vlastnictví s tím, že po soudním určení vlastníka bude nájemné tomuto zpětně doplaceno.

13. Ze sdělení Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště v [obec] ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, žalovaný má pozemek p. [číslo] (dříve [číslo]) ve svém daňovém přiznání od roku [rok]. Žalobce a) předmětný pozemek nemá a ani v minulosti neměl uvedený v daňovém přiznání k dani z nemovitých věcí, daň za uvedený pozemek nehradí a nehradil. Žalobkyně b) má předmětný pozemek poprvé uvedený ve svém daňovém přiznání v roce [rok]. V předcházejícím období ([číslo]) neměla předmětný pozemek v daňovém přiznání a daň v tomto období nehradila.

14. Z výpovědi [celé jméno svědka], který byl jednatelem žalované v době uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že si na uzavření přeměně smlouvy moc nevzpomíná. Obrátila se na něj asi stará paní [příjmení], že má pozemky na prodej. Vzpomíná si ale, že kvůli tomu jel do [obec], kde podepisovali smlouvu a ověřovali podpisy. Nepamatuje si, kdo smlouvu připravoval, zda on nebo prodávající. Určitě ji ale nepsal on sám. Podle části nápisu na čl. 13 se domnívá, že smlouvu za žalovanou buď připravoval, nebo připomínkoval advokát Mgr. [jméno] [příjmení]. On sám nijak neověřoval, zda prodávající jsou zapsání jako vlastníci v katastru nemovitostí, to bylo na právnících. On vycházel z toho, že právníci vše zkontrolovali a vše bylo v pořádku. On vůbec nevěděl, že by s pozemkem mohl být nějaký problém, nedošlo mu ani žádné vyrozumění z katastru, ani mu nikdo nic neříkal. O problémech se dozvěděl až při jednání soudu. Na pozemek se podívat nebyl, ani neví, kde se nacházejí, neví ani to, jak jej žalovaná užívala. On v té době kupoval v [obec] větší množství pozemků, a to jak na společnost [právnická osoba] tak i na jiné své společnosti. Zda žalovaná podala ohledně předmětného pozemku přiznání k dani z nemovitostí, si nepamatuje, ale žalovaná vždy po zápisu do katastru podávala přiznání k dani z nemovitostí a daň řádně platila. Opakovaně uvedl, že vůbec neví, jak byl pozemek využíván, nájemné jim nikdo neplatil. Když se na něj někdo obrátil, pozemky koupil, zaplatil, dal návrh na vklad, podal daňové přiznání, zaplatil daň a dál se o pozemky nezajímal. Šlo mu jen o to, aby je společnost vlastnila. On sám v roce [rok] prodal svůj obchodní podíl ve společnosti a dál se o společnost nezajímal.

15. Z výpovědi žalobce a) soud zjistil, že ke koupi předmětného pozemku došlo proto, že žalobci potřebovali vlastnit pozemek v [obec], aby se mohli stát členy zemědělského družstva. Žalobce věděl, že pan [příjmení] má pozemky, proto se na něj žalobci obrátili a pozemky od něj koupili. Poté, co předmětný pozemek koupili, pronajali jej družstvu a následně od roku [rok] nově vzniklé společnosti [právnická osoba] Žalobce a) sám na předmětném pozemku jako zaměstnanec družstva a následně uvedené společnosti vykonával zemědělské práce. Pokud jde o zápis kupní smlouvy do evidence nemovitostí, žalobci od počátku věřili, že je všechno v pořádku, že notáři zaslali kupní smlouvu do evidence nemovitostí a že byla řádně zapsána. Neměli žádný důvod pochybovat o tom, že jsou jako vlastníci zapsání v evidenci nemovitostí a následně v katastru. O tom, že pozemky p. č. PK [anonymizováno] a [anonymizováno] v k. ú. [obec] nejsou zapsány v katastru, jako vlastnictví žalobců se tito dozvěděli až tak, že se na ně obrátil pan [příjmení], který chtěl na těchto pozemcích zbudovat regulační stanici. Tehdy zjistili, že nejsou zapsáni jako vlastníci těchto pozemků. Žalobce šel proto na katastr, kde mu řekli, že vše dají do pořádku. O další pozemky, které byly také předmětem kupní smlouvy, se žalobce nezajímal, vycházel z toho, že vše je v pořádku. O tom, že je s pozemkem p. [číslo] v k. ú. [obec] problém se žalobci dozvěděli až ve chvíli, kdy jim začaly chodit dopisy od exekutorů. Pokud jde o placení daní, bylo to tak, že za všechny pronajímatele hradilo daň z nemovitostí zemědělské družstvo a později [právnická osoba] Vycházelo to z nějakého zákona 16. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí věci. Podle ustanovení § 133 odst. 2 obč. zák. ve znění před novelou 264/1992 Sb. převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví účinností smlouvy; k její účinnosti je potřebná registrace státním notářstvím.

17. Podle ustanovení § 80 OSŘ se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Tato podmínka je v projednávané věci splněna, neboť vlastnickému právu žalobců zapsanému v katastru nemovitostí konkuruje vlastnické právo žalované k témuž spoluvlastnickému podílu taktéž zaspané v katastru nemovitostí. Proto žalobci mají naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

18. Podle ustanovení § 133 odst. 2 obč. zák. (ve znění před novelou č. 264/1992 Sb.) převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví účinností smlouvy; k její účinnost je potřebná registrace státním notářstvím.

19. Podle ustanovení § 133 odst. 2 obč. zák. (ve znění před novelou č. 89/1996 Sb.) převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

20. Podle ustanovení § 134 odst. 1 obč. zák. (ve znění novely č. 509/1991 Sb.) se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

21. Argumentace žalobců spočívá v podstatě v námitce, že žalovaná nemohla nabýt vlastnické právo k předmětnému podílu, neboť prodávající, tedy [jméno], [jméno] a Mgr. [jméno] [příjmení], nemohly nabýt vlastnické právo v rámci dědictví po [jméno] [příjmení], když ten svůj spoluvlastnický podíl na předmětném pozemku za svého života převedl na žalobce, a to právě kupní smlouvou ze dne [datum], která byla dne [datum] řádně registrována státním notářstvím. Vlastnické právo tak na žalobce skutečně přešlo. [jméno], [jméno] a Mgr. [jméno] [příjmení] se tedy nemohly stát vlastnicemi podílů na předmětném pozemku. Žalovaná tedy koupila podíl na předmětném pozemku od osob, které nebyly vlastníky. Otázka nabytí vlastnického práva od nevlastníka byla v minulosti předmětem právních sporů, a to i mezi Nejvyšším soudem ČR a Ústavním soudem ČR, přičemž převládl právní výklad, podle kterého je možné nabýt vlastnické právo k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí od nevlastníka, a to i podle úpravy účinné do 31. 12. 2013 Nejvyšší soud se podrobně zabýval otázkou nabytí vlastnického práva k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí od vlastníka podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, resp. do [datum], na základě dobré víry nabyvatele v zápis do katastru nemovitostí v rozsudku z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. V něm poukázal na skutečnost, že skutková podstata (originárního) nabytí nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí od„ nevlastníka“ na základě dobré víry nabyvatele v zápis v katastru nemovitostí byla Ústavním soudem precizována v jeho nálezu ze [datum], sp. zn. I ÚS 2219/2014, podle nějž fundamentální podmínkou pro takové originární nabytí vlastnického práva je dobrá víra nabyvatele. Soudy musí při posuzování dobré víry nabyvatele a poskytování ochrany nabytých práv v předmětné materii dodržet následující tři kroky: 1) identifikovat dotčená práva v tom směru, zda v řešeném typu případu se jedná o střet práva dobrověrného nabyvatele na ochranu majetku podle článku 1 Dodatkového protokolu k Evropské úmluvě, a dále vlastnického práva původního vlastníka podle článku 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; 2) při existenci takové kolize práv je zapotřebí vyvinout úsilí o zachování maxima z obou dotčených práv, což bude vždy záležet na okolnostech jednotlivého rozhodovaného případu, i když povětšinou buď se poskytne ochrana dobrověrnému nabyvateli a bude uznán zánik vlastnického práva původního vlastníka, nebo bude uznáno právo vlastníka a právo dobrověrného nabyvatele na ochranu majetku bude muset ustoupit; 3) střet dotčených práv vlastníka a dobrověrného nabyvatele bude ve většině případů řešen až v posledním kroku, to je v souladu s obecnou ideou spravedlnosti, resp. obecným principem. V rámci třetího kroku bude potřeba v každém případě zohlednit jak určité obecné skutečnosti, dopadající na všechny případy řešeno typu (možnost dobrověrného nabytí vlastnického práva k nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí), tak individuální okolnosti konkrétního rozhodovaného případu. Při posuzování obecné skutečnosti je nezbytné vážit, zda na straně dobrověrného nabyvatele stojí širší zájem na zachování a nesnížení důvěry jednotlivců v akty veřejné moci, a při individuálních souvislostech bude nezbytné vzít v potaz případnou délku doby, která uběhla od vadného zápisu do katastru nemovitostí (to je učiněného na základě absolutně neplatného převodního právního úkonu), okolnosti, za nichž k takovému absolutně neplatnému právnímu úkonu a následnému zápisu do katastru nemovitostí došlo, bude nezbytné zkoumat a zjišťovat existenci dobré víry nabyvatele, tuto přísně hodnotit s ohledem na všechny okolnosti nabytí předmětných nemovitostí dalším nabyvatelem. Přitom je nezbytné, aby obecné soudy zvažovaly existenci dobré víry nabyvatele a z toho vyplývající možnost jeho nabytí sporného vlastnického práva nejen tehdy, pokud se toho nabyvatel (účastník řízení) konkrétně a výslovně dovolává, ale i tehdy, pokud z dalších okolností případu či tvrzení účastníků řízení vyplývá, že by nabyvateli mohla svědčit dobrá víra. Pokud za takové situace obecné soudy k hodnocení naplnění dobré víry nabyvatele vůbec nepřistoupí, dopouští se porušení práva na spravedlivý proces potenciálně dobrověrného nabyvatele (článek 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Ústavní soud pak v usnesení z [datum], sp. zn. [ústavní nález], vyložil, že k nabytí vlastnického práva od nevlastníka na základě dobré víry nabyvatele v zápis v katastru nemovitostí může dojít skutečně jen v mimořádných situacích, v nichž dobrověrný nabyvatel nemohl ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm lze požadovat, seznat, že stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti. Je nutné vycházet z premisy, že právní řád v době převodu předmětných nemovitostí nabytí od nevlastníka neumožňoval. Výjimka z tohoto pravidla dovozená Ústavním soudem znamenající poskytnutí ochrany nabyvateli, který nemovitosti nabyl od nevlastníka (proti původním vlastníkům), je možná výhradně tehdy, pokud nabyvatel objektivně neměl možnost při zachování maximální obezřetnosti zjistit, že kupuje nemovitosti od osoby, která vlastníkem ve skutečnosti není. Posouzení dobré víry musí být v těchto případech přísné a panují-li o ní důvodné pochybnosti, nelze výjimku z nemožnosti nabýt vlastnické právo od nevlastníka aplikovat.

22. Při aplikaci výše uvedených judikatorních závěrů na skutečnosti zjištěné v projednávané věci soud dopěl k závěru, že žaloba je důvodná. Při posuzování soud postupoval judikaturou nastíněným způsobem. V prvním kroku se zabýval tím, zda skutečně došlo ke střetu vlastnických práv dobrověrného nabyvatele na ochranu majetku podle článku 1 Dodatkového protokolu k Evropské úmluvě, a dále vlastnického práva původního vlastníka podle článku 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

23. Pokud jde o žalobce, z listin založených ve spisu státního notářství [jméno] a [jméno] [příjmení] a [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] dne [datum] předložili státnímu notářství návrh na registraci kupní smlouvy. Přílohou návrhu je kupní smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi [jméno] [příjmení], narozeným dne [datum] a [jméno] [příjmení], narozenou [datum], jako prodávajícími, a žalobci, jako kupujícími, kterou mimo jiné [jméno] [příjmení] převedl na žalované svůj spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno] na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec]. Z rozhodnutí státního notářství soud zjistil, že smlouva byla registrována dne [datum]. Dále soud zjistil, že žalovaným byl vyměřen poplatek a dne [datum] byl dán referát k zaslání smlouvy středisku geodézie. Žalobci se tak ve smyslu ustanovení § 133 odst. 2 obč. zák. (ve znění účinném ke dni uzavření kupní smlouvy, tedy před novelou [číslo] Sb.) stali vlastníky předmětného pozemku (resp. spoluvlastnického podílu) registrací smlouvy státním notářstvím.

24. Žalovaná vlastnické právo nabyla podle ustanovení § 133 odst. 2 obč. zák. (ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tedy před novenou [číslo] 1996 Sb.) na základě kupní smlouvy ze dne [datum] od prodávajících [jméno], [jméno] a Mgr. [jméno] [příjmení], které byly ke dni uzavření smlouvy zapsány v katastru nemovitostí jako spoluvlastnice předmětného pozemku (resp. spoluvlastnického podílu), a to vkladem do katastru nemovitostí. Z doložky katastrálního úřadu soud zjistil, že vklad práva na základě této smlouvy byl proveden dne [datum] s účinky ke dni [datum]. Žalovaná byla v dobré víře, že předmětnou nemovitosti nabývá od vlastníka. Tehdejší jednatel se sice sám osobně neseznámil se stavem zápisu do katastru ke dni uzavření smlouvy, avšak přípravou smlouvy pověřil advokátní kancelář, která měla stav zápisu v katastru nemovitostí ověřit. Vycházel tedy z toho, že advokátní kancelář řádně splní své povinnosti. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že žalovaná byla při uzavírání smlouvy v dobré víře, že nemovitost kupuje od vlastníka. V řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by tuto její dobrou víru mohly zpochybnit. Jak vyplynulo aktuálního výpisu z katastru nemovitostí, k nabytí vlastnického práva prodávajícími mělo dojít na základě rozhodnutí soudu v dědickém řízení, což zvyšovalo jistotu o tom, že prodávající jsou skutečnými vlastníky. Následně došlo ke vkladu vlastnického práva, což opět muselo utvrdit žalovanou v tom, že se stala vlastníkem předmětné nemovitosti.

25. Po tomto zjištění soud přistoupil k druhému kroku, tedy úvaze o tom, zda lze zachovat obě konkurující si vlastnická práva žalobců i žalované. S ohledem na charakter těchto práv, kdy jde o vlastnické právo k témuž spoluvlastnickému podílu, nelze dospět k jinému řešení, než buď poskytnout ochranu právu původního vlastníka (žalobců) nebo právu dobrověrného nabyvatele (žalované). Obě konkurující si práva tedy nelze zachovat.

26. Soud tedy přistoupil k třetímu kroku, kdy se zabýval tím, zda lze s ohledem na obecné a konkrétní okolnosti projednávaného případu. Pokud jde o obecné okolnosti, soud vycházel ze shora uvedených judikaturních závěrů, ohledně toho, že nabytí vlastnického práva od nevlastníka je možné. Pokud jde o konkrétní okolnosti, soud na straně žalobců přihlédl k tomu, že skutečnost, že jejich vlastnické právo nebyl zapsáno v katastru nemovitostí, nijak nezavinili. Důvodně očekávali, že orgány státu budou řádně plnit své povinnosti a že geodézie provede zápis jejich vlastnického práva do evidence nemovitostí. Je sice pravda, že již v roce [rok] žalobci zjistili, že jejich vlastnické právo nebylo do katastru nemovitostí zapsáno ohledně všech pozemků, které byly předmětem smlouvy ze dne [datum], mohli se tedy přesvědčit, jaká je situace ohledně předmětného pozemku, avšak v té době již bylo zapsáno ohledně tohoto pozemku vlastnické právo žalované. Případná aktivita ohledně nápravy nesprávného stavu tak nemohla mít vliv na dobrou víru žalované, mohla mít však vliv na zjištění duplicity vlastnického práva, kdy k tomuto mohlo dojít již v roce [rok] a nikoli až v březnu [rok]. Zároveň soud zohlednil na straně žalobců skutečnost, že ihned po nabytí vlastnického práva se začali vůči předmětnému pozemku jako vlastníci chovat, když jej pronajali nejprve zemědělskému družstvu a následně společnosti [právnická osoba] a pobírali za pronájem pozemků nájemné, až do doby zjištění duplicity vlastnictví. Pokud jde o placení daně z nemovitostí, bylo zjištěno, že žalobci (žalobkyně b) učinili daňové přiznání až za zdaňovací období [rok]. Není však vyloučeno, že po uzavření nájemní smlouvy daň z nemovitostí platil nájemce, neboť dřívější právní úprava to u pozemků vedených ve zjednodušené evidenci umožňovala. Povinnost podat daňové přiznání a platit daň by tak u vlastníka vznikla až v souvislosti s obnovou katastrálního operátu. Tato skutečnost však pro rozhodnutí soudu není podstatná, proto soud důkladnější zkoumání v tomto směru neprováděl a nezabýval se ani podrobnějším právním posouzením. Dále vzal soud do úvahy skutečnost, že žalobci se o pozemek skutečně zajímali, věděli, kde se nachází a žalobce a) na pozemku osobně (jako zaměstnanec) prováděl zemědělské práce. Pokud jde o konkrétní okolnosti na straně žalované, zohlednil soud zejména skutečnost, že žalovaná byla při nabývání nemovitosti v dobré víře a i s ohledem na následný zápis do katastru vycházela z důvěry ve správný výkon orgánů státu. Dále soud přihlédl k tomu, že i žalovaná se chovala ve vztahu k pozemku jako vlastník, kdy bezprostředně po nabytí pozemku učinila přiznání k dani z nemovitostí a daň řádně hradila. Soud při přihlédl také k tomu, že k zápisu duplicity vlastnického práva (resp. zjištění že žalovaná měla uzavřít kupní smlouvu s osobami, které nebyly skutečnými vlastníky) došlo až v březnu [rok], tedy po uplynutí více než [anonymizováno] let od nabytí vlastnického práva žalovanou (účinky vkladu ke dni [datum]). Zároveň však žalovaná kromě zákonných povinností neprojevovala o předmětný pozemek žádný zájem, nevěděla, kde se nachází, v jakém stavu se nachází, zda je někým užíván a jak… 27. Z pohledu soudu je rozhodující skutečností vztah účastníků k předmětnému pozemku, který je výrazně bližší v případě žalobců. Žalobci pozemek skutečně užívali tak, že jej pronajali a pobírali z něj nájemné. Věděli, kde se pozemek nachází a žalobce a) na tomto pozemku fyzicky pracoval. Oproti tomu žalovaná ani nevěděla, kde se pozemek nachází, sama jej neužívala a nezajímala se, zda jej užívá někdo jiný. V této souvislosti je třeba uvést, že pokud by se žalovaná po nabytí vlastnického práva fakticky chtěla chopit držby předmětného pozemku, musela by zjistit, že jej užívá [právnická osoba] na základě nájemní smlouvy uzavřené s žalobci, jako vlastníky pozemku. Skutečnost, že žalovaná pozemek nenabyla od vlastníků, by tak vyšla najevo okamžitě. Soud považuje tedy faktický vztah k pozemku popsaný shora (širší výkon vlastnického práva žalobci) za hlavní specifickou okolnost, proč je třeba v rámci řešení konfliktu práv účastníků dát přednost žalobcům, jako původním vlastníkům předmětného pozemku (resp. spoluvlastnického podílu).

28. Pokud jde o obranu žalované, že předmětný pozemek vydržela podle ustanovení § 134 odst. 1 obč. zák., když zákonná vydržecí doba uplynula v roce [rok], přičemž žaloba ve věci byla podána až [datum], tuto soud neshledává důvodnou. Předně jak vyplývá z výše uvedeného, žalovaná se prakticky řádně neuchopila držby předmětného pozemku, když tento pozemek od nabytí vlastnického práva žalovanou byl a do současné doby stále je pronajímán ze strany žalobců. Navíc pokud jde o dobrou víru žalované, soud má za prokázané, že již v roce [rok] byli oba účastníci vyrozuměni ze strany katastrálního úřadu, že je zde konflikt vlastnických práv (viz rozdělovník vyrozumění. Žalovaná se tak přestala být v dobré víře ohledně svého vlastnického práva ještě v průběhu vydržecí doby. K vydržení vlastnického práva žalovanou tak nemohlo dojít.

29. Pokud jde o identifikaci pozemků z upozornění katastrálního úřadu a porovnání výpisů z katastru nemovitostí na [list vlastnictví] k. ú. [obec] ze dne [datum] a [datum] jednoznačně plyne, že původní pozemek ve zjednodušené evidenci, původ pozemkový katastr, [číslo] je v současné době v katastru nemovitostí veden pod p. [číslo]. Tato skutečnost navíc nebyla mezi stranami ani sporná.

30. Soud pro úplnost uvádí, že hmotněprávně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ustanovení § 3028 odst. 2 část věty za středníkem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle dosavadních předpisů.

31. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ, neboť žalobci měli ve věci plný úspěch, proto jim náleží náhrada nákladů řízení. Náklady žalobců potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o mimosoudní odměně. Každému z žalobců poskytl advokát právní služby. Proto advokátovi žalobců náleží odměna za pět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení ze dne [datum], podání odvolání ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] a [datum]) po [částka] (§ 9 odst. 4, písm. b), § 7 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), snížená o 20 % (§ 12 odst. 4 téže vyhlášky) na [částka] za zastoupení každého z nich. K ní přísluší paušální částka náhrad hotových výdajů po [částka] (13 odst. 3 téže vyhlášky), což činí [částka] za každý úkon ve prospěch každého z žalobců, přičemž za účast u jednání dne [datum], které přesáhlo 2 hodiny, náleží advokátovi odměna ve dvojnásobné výši (§ 11 odst. 1 písm. g) téže vyhlášky), což činí [částka] u každého z žalobců. K tomu přísluší advokátovi žalobců náhrada daně z přidané hodnoty, jejímž je plátcem (§ 137 odst. 3 písm. a OSŘ) v zákonné sazbě 21 %, tedy ve výši [částka], což vše celkem činí [částka] ve vztahu ke každému z žalobců. Dále je důvodným nákladem žalobců v tomto řízení soudní poplatek za žalobu ve výši [částka] a soudní poplatek za odvolání ve výši [částka], neboť žalobci byli v odvolacím řízení plně úspěšní, což činí polovinu [částka] ve vztahu ke každému z žalobců. Celkem náklady každého z žalobců v tomto řízení tedy činí [částka] ([částka] + [částka] + [částka]). Proto soud zavázal neúspěšnou žalovanou zaplatit každému z žalobců na náhradě nákladů řízení částku [částka], která je splatná na účet zástupce žalobců (§ 149 odst. 1 OSŘ). Žádné jiné náklady žalobcům v odvolacím řízení nevznikly. Soud zástupci žalobců nepřiznal odměnu za dva úkony právní služby. Konkrétně se jedná o podání ze dne [datum], kterým zástupce žalobců požádal o odročení jednání z důvodu nepříznivého zdravotního stavu žalobce a). Dále o podání ze dne [datum], týkající se předložení požadovaných listinných důkazů, neboť dle názoru soudu se nejedná o účelně vynaložené náklady soudního řízení.