9 C 173/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , se sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Zamítá se žaloba o zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za období od [datum] do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Svůj nárok odůvodnil tím, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce, na základě které žalobce zapůjčil žalovanému peněžitou částku ve výši [částka], kdy převzetí této částky žalovaný zároveň stvrdil svým podpisem na předmětné smlouvě o půjčce. Půjčenou částku se žalovaný zavázal uhradit do [datum], přičemž součástí smlouvy o půjčce byla rovněž dohoda stran o tom, že žalovaný zaplatí žalobci spolu s půjčenou částkou úrok ve výši 14 % z čerpané částky. Vzhledem k tomu, že žalovaný po žalobci žádal každý rok posunutí termínu úhrady dlužné částky, narostl dluh žalovaného do výše [částka]. Mezi stranami tak byla ústně sjednána i kapitalizace úroků, kdy aktuální dlužnou částku žalovaný žalobci vždy písemně stvrdil. Existenci dlužné částky ve výši [částka] včetně jejího důvodu žalovaný žalobci naposled písemně stvrdil dne [datum]. Po opakovaných výzvách k úhradě dlužné částky žalovaný žalobci dne [datum] uhradil částku ve výši [částka]. Zůstatek dlužné částky tedy činí [částka].

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Domnívá se, že právě úhradou částky [částka] zanikl celý dluh, a to včetně příslušenství. Proto žalobu považuje za zcela nedůvodnou. Zpochybňoval jakékoli následné ústní dohody, které svým obsahem měly měnit písemně uzavřenou smlouvu o půjčce ze dne [datum]. K žádné následné dohodě, která by změnila obsah písemné smlouvy o půjčce, nedošlo. Došlo pouze k tomu, že zapůjčenou finanční částku včetně ujednaného úroku žalovaný včas neuhradil a dluh přetrvával. Žalobce namísto toho, aby dluh začal soudně vymáhat, žádal každoročně po žalovaném podepsat uznání dluhu. Žalovaný věřil ve správný výpočet dlužné částky a uznání dluhu podepsal, ke svému dluhu se hlásil a měl v úmyslu jej žalobci uhradit, což také v březnu roku 2021 učinil. Navrhl tedy, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

3. Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem dne [datum] Touto smlouvou se smluvní strany dohodly, že věřitel poskytne dlužníku peněžní prostředky ve výši [částka] a dlužník půjčené peněžní prostředky věřiteli vrátí do [datum]. Dohodnuté peněžní prostředky obdržel dlužník při podpisu smlouvy. V čl. V. smlouvy o půjčce si smluvní strany sjednaly úrok ve výši 14 % z čerpané jistiny, splatný k datu splatnosti půjčky. Smlouva o půjčce je podepsána jak věřitelem, tak i dlužníkem.

4. Z listiny vyhotovené v [obec] dne [datum] soud zjistil, že je v ní uvedeno, že dlužník doposud dlužnou částku ze dne [datum] neuhradil a tato částka činí k [datum] částku [částka]. V listině je dále uvedena rekapitulace dlužné částky, která za rok 2010 činí [částka]; za rok 2011 činí [částka]; za rok 2012 činí částku [částka]; za rok 2013 částku [částka]; za rok 2014 částku [částka]; za rok 2015 částku [částka] a za rok 2016 částku [částka]. Tato listina je vlastnoručně podepsána dlužníkem (žalovaným). Na listině je dále přibližně v její polovině uveden psacím písmem následující text:„ V [obec] dne [datum], rok - [číslo] částka [částka]“ a vlastnoruční podpis žalovaného.

5. Z listiny datované dnem [datum] soud zjistil, že žalovaný byl seznámen s tím, že dlužná částka, kterou žalobci dosud neuhradil, činí k tomuto dni [částka]. Listina je vlastnoručně podepsána žalovaným.

6. Z listiny sepsané v [obec] dne [datum] a označené„ Věc-půjčka“ soud zjistil, že žalovaný souhlasil s tím, že dlužná částka, kterou si vypůjčil dne [datum] od žalobce, činí ke dni [datum] částku [částka]. Tato listina je vlastnoručně podepsána žalovaným.

7. Ze žádosti o navrácení zápůjčky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k navrácení dlužné částky, která ke dni [datum] činí [částka]. V žádosti uvedl číslo bankovního účtu, na který má být dlužná částka žalovaným poukázána. Splatnost zápůjčky byla uvedena k [datum]. Pokud dlužná částka nebude uhrazena, předá žalobce celou záležitost právnímu zástupci k řešení. Dopis je vlastnoručně podepsán žalobcem. V levém dolním rohu tohoto dopisu je přiložena kopie podacího lístku, ze kterého vyplývá, že dopis ze dne [datum] byl žalovanému odeslán dne [datum] na adresu [adresa žalovaného].

8. Z výzvy k úhradě dlužné částky – předžalobní upomínka ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobce oznámil žalovanému, že v předmětné věci převzal právní zastoupení žalobce. Vzhledem k tomu, že žalovaný po žalobci každý rok žádal posun termínu úhrady dlužné částky narost dluh na částku [částka]. Dlužná částka byla každý rok úročena smluvním úrokem ve výši 14 % z dlužné částky, přičemž existenci dluhu a aktuální výši dlužné částky žalovaný žalobci průběžně písemně potvrzoval. Dluh ve výši [částka] žalovaný žalobci písemně potvrdil dne [datum] a po opakovaných urgencích uhradil částku [částka]. Zůstatek dlužné částky činí [částka] a tuto částku měl žalovaný uhradit nejpozději do 7 dnů ode dne doručení výzvy. Pro případ, že dlužná částka nebude v dané lhůtě zaplacena, bude zástupce žalobce nucen vymáhat dluh soudní cestou. Výzva byla žalovanému zaslána na adresu [adresa žalovaného], [PSČ] a žalovaný si ji dne [datum] osobně převzal, jak soud zjistil z předložené poštovní dodejky.

9. Z emailové korespondence vyplynulo, že účastníci mezi sebou komunikovali ohledně zaplacení dlužné částky. Žalobce souhlasil s odkladem splátky o 3 měsíce, tj. k datu [datum] s tím, že konečná částka k tomuto datu činí [částka]. Žalovaný si byl vědom, že dluží žalobci peněžní prostředky, proto také ve zprávě uváděl, že tím nechce celou situaci zlehčovat a vymlouvat se. Je to jeho chyba, že to došlo tak daleko, ale chce tuto záležitost vyřešit.

10. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí věci. Neprovedl také žalobcem navržené důkazy, zejména k prokázání uzavření ústní dohody měnící písemnou smlouvu o půjčce a k prokázání pravosti listin předložených žalobcem, neboť tyto důkazy považuje soud s ohledem na níže uvedené právní posouzení za nadbytečné.

11. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do [datum] (dále jen„ ObčZ“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

12. Podle ustanovení § 658 ObčZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

13. Podle ustanovení § 40 odst. 2 ObčZ písemně uzavřená dohoda může být změněna nebo zrušena pouze písemně.

14. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi žalobcem v postavení věřitele a žalovaným v postavení dlužníka byla dne [datum] uzavřena v písemné formě smlouva o půjčce ve smyslu ustanovení § 657 ObčZ. Na jejím základě poskytl žalobce žalovanému téhož dne půjčku ve výši [částka], jejíž převzetí potvrdil žalovaný podpisem na smlouvě o půjčce. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit žalobci nejpozději do [datum] spolu s dohodnutým úrokem ve výši 14 % z čerpané jistiny půjčky. Žalovaný však do data splatnosti dlužnou částku neuhradil a ode dne [datum] byl v prodlení. Na svůj závazek uhradil žalovaný žalobci dne až dne [datum] částku [částka], což je mezi stranami nesporné. Touto částkou dle přesvědčení soudu uhradil žalovaný jak dlužnou jistinu půjčky ve výši [částka], tak také dohodnutý úrok ve výši 14 % z čerpané jistiny půjčky ve výši [částka] (v písemné smlouvě o půjčce jasně sjednán jako úrok ve výši 14 % z čerpané jistiny půjčky, není zde uvedeno, že by mělo jít o úrok roční) a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z dlužné jistiny půjčky za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], tedy za celou dobu, po kterou se žalovaný nacházel v prodlení s úhradou dluhu. Celková výše dluhu žalovaného činí [částka]. Žalovaný tedy žalobci již nic nedluží, naopak mu vznikl přeplatek ve výši [částka].

16. Pokud žalobce svůj nárok opíral o tvrzení, že mezi účastníky byla ústně uzavřená dohoda, která údajně měla změnit obsah původní smlouvy o půjčce tak, že upravovala kapitalizaci úroku a následné úročení jistiny opět sjednaným úrokem ve výši 14 % z čerpané jistiny půjčky ročně a prodloužení splatnosti půjčky, pak toto jeho tvrzení, i kdyby bylo prokázáno, nemůže přivodit úspěch žalobce. Zmiňovaná ústní dohoda by s ohledem na ustanovení § 40 odst. 2 ObčZ byla absolutně neplatná. Za této situace bylo nadbytečné provádět dokazování k prokázání uzavření žalobcem zmiňované ústní dohody i další dokazování, neboť již jen samotná žalobní tvrzení vedou k závěru o nedůvodnosti žaloby.

17. Pokud jde o význam žalobcem v řízení předložených listin ze dne [datum] (doplněná [datum]), ze dne [datum] a ze dne [datum] tyto lze považovat za uznán dluhu ve smyslu ustanovení § 558 ObčZ, avšak uznání dluhu nemůže být důvodem vzniku závazku (změny). Uznáním dluhu tedy nelze založit závazek nový (změnit původní závazek), ale jen uznat závazek existující. Listiny nelze považovat za změnu původního závazku i z toho důvodu, že jde o jednostranná prohlášení, která měl učinit žalovaný. Z jejich obsahu není zcela zřejmá vůle změnit původní závazek plynoucí ze smlouvy o půjčce a navíc, pokud by mělo jít o písemnou změnu uvedené smlouvy, nebyla by dodržena písemná forma, neboť neobsahují podpis žalobce. Uvedené listiny tedy nemohly mít za následek změnu původní smlouvy o zápůjčce.

18. Žalovaný měl ve věci plný úspěch a má proto podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci. Výši odměny za zastupování advokátem stanovil soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady žalovaného sestávají z odměny advokáta za čtyři úkony právní služby, jež podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí [částka] za jeden úkon a náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání odporu ze dne [datum], vyjádření žalovaného ze dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum]) po [částka], což činí [částka], dále v jízdném zástupce žalovaného za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět, uskutečněná osobním vozidlem tovární značky Peugeot, typ 8, [registrační značka], ujeto tam i zpět celkem 50 km při průměrné spotřebě 4,5 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot motorové nafty ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky č. 511/2021 Sb., účinné od 1. 1. 2022 a vyhlášky č. 116/2022 Sb., účinné od [datum]), jízdné činí celkem [částka], dále v náhradě za promeškaný čas žalovaného strávený cestou na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět, celkem za dvě půlhodiny, tj. ve výši [částka] (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), což celkem činí [částka]. Spolu s náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty, jíž je zástupce žalovaného plátcem (§ 137 odst. 3 písm. a) OSŘ) z této částky ve výši [částka] se tak jedná o částku [částka]. Vzhledem k tomu, že zástupce žalovaného podáním doručeným soudu dne [datum] a nadepsaným Vyúčtování nákladů řízení žalovaného, požadoval na nákladech tohoto řízení zaplacení částky [částka], soud mu tuto výši nákladů řízení přiznal a zavázal neúspěšného žalobce k úhradě částky [částka].

19. Soud pro úplnost uvádí, že hmotněprávně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle dosavadních předpisů.