9 C 174/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla, že dne [datum] uzavřela s žalovaným Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které vznik žalobkyni závazek dodávat žalovanému elektřinu ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu a žalovanému vznik závazek za dodávku elektřiny uhradit žalobkyni dohodnutou cenu. V souladu s těmito závazky dodala žalobkyně žalovanému v období od [datum] do [datum] elektřinu za cenu [částka], kterou žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum]. Na tuto fakturu nebyla provedena žádná úhrada. Žalobkyně kromě dlužné částky požaduje také zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od prvního dne prodlení.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítal, že žalobkyně byla dodavatelem elektřiny žalovaného do [datum] a nárokuje po žalovaném úhradu za dodávku služeb za období od [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok]. Žalobkyně zaslala v měsíci září [rok] žalovanému avízo [číslo] kterým požadovala úhradu zálohové faktury ve výši [částka]. Na to žalovaný zareagoval elektronickou zprávou, ve které žalobkyni informuje, že jeho spotřeba za uvedené období nebude v takové výši, v jaké byla žalovanému vyčíslena v zálohové faktuře a že uhradí skutečnou spotřebu na základě vyúčtování žalobkyně. Žalobkyně však žalovanému nedoručila vyúčtování, skutečnou spotřebu za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] a nemůže požadovat úhradu domnělou, formou zálohové faktury. Doplnil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za období od [datum] do [datum] celkovou spotřebu [částka] MWh. Následně za období od [datum] do [datum] množství [číslo] MWh, což je více než trojnásobek spotřeby za předchozí období. Proto žalovaný tuto spotřebu reklamoval. S reklamací neuspěl a fakturu za uvedenou spotřebu řádně uhradil. Protože nebyl s reklamací spokojený, rozhodl se změnit dodavatele elektřiny. Nový dodavatel provedl řádné vyúčtování za období od [datum] do [datum] se spotřebou [číslo] MWh. Za období od [datum] do [datum], tedy za dobu 6 měsíců požaduje žalobkyně úhradu za spotřebu [číslo] MWh. Žalovaný se domnívá, že žalobkyně nevyúčtovala žalovanému skutečnou spotřebu dle tehdy aktuálního stavu, ale spotřebu stanovila odhadem a řídila se vyúčtováním za rok 2018, které tehdy reklamoval. Tvrzení žalobkyně, že se nemohla dostat k elektroměru, nejsou dle slov žalovaného pravdivá, neboť elektroměr je volně přístupný, vně domu. Navrhl zamítnutí žaloby.

3. Na to reagovala žalobkyně tak, že uvedla že v souvislosti s reklamací výše vyúčtované spotřeby žalovaným dne [datum] chtěla žalobkyně prostřednictvím provozovatele distribuční soustavy ([právnická osoba] [právnická osoba]) ověřit aktuální výši spotřeby kontrolním odečtem, elektroměr však nebyl přístupný a kontrolní odečet nemohl být proveden. V rámci vyřízení reklamace bylo žalovanému nabídnuto úřední přezkoušení elektroměru, avšak žalovaný k tomu dodnes nepřistoupil. Pokud má žalovaný pochybnosti o funkčnosti elektroměru, je s podivem jeho nečinnost k nabídce přezkoušení. Za situace, kdy nebyla zjištěna závada instalovaného elektroměru, je třeba předmětné vyúčtování považovat za správné.

4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny pro [anonymizováno] [číslo] má soud za prokázané, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako zákazníkem byla dne [datum]. Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese [ulice a číslo], [obec] elektřinu pro potřeby domácnosti a závazek žalovaného platit za dodávku elektřiny dohodnutou cenu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum] s možností automatického prodloužení o 1 rok, a to i opakovaně za předpokladu, že kterákoli smluvní strana nejpozději 20 kalendářních dnů před uplynutím řádného smluvního období zašle druhé smluvní straně písemně sdělení, že trvá na ukončení smlouvy uplynutím doby, na kterou byla sjednána, čímž se vylučuje její automatické prodloužení o 1 rok.

5. Z mimořádné faktury za elektřinu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že touto fakturou byla žalovanému vyúčtovaná cena za dodanou elektrickou energii v období od [číslo] do [datum] ve výši [částka], přičemž splatnost faktury nastala dne [datum]. Z přílohy k faktuře za elektřinu připojené k faktuře [číslo] soud zjistil, že za uvedené období byla žalovanému vyúčtována spotřeba elektřiny ve vysokém tarifu v množství [anonymizováno] MWh a spotřeba v nízkém tarifu v množství [anonymizováno] MWh.

6. Z listiny označené Vyjádření k reklamaci faktury s [variabilní symbol] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] vyměnila stávající elektroměr [číslo] se stavy demontáže [číslo] KWh ve vysokém tarifu a [číslo] MWh v nízkém tarifu z důvodu pravidelné výměny elektroměrů k tzv. cejchu. Kopie fotografie stavu elektroměru s ověřenými stavy elektroměru zaslala žalovanému v příloze dopisu. Dále uvedla, že zkontrolovala spotřebu elektřiny žalovaného několik let zpětně a zjistila, že žalovaný užívá přímotopnou sazbu D45d (20 hodin nočního tarifu). Spotřeba v nízkém tarifu je sice ve fakturačním období [datum] do [datum] vyšší, než je historie spotřeby elektřiny žalovaného, ale žalobkyně se musí řídit skutečností v souladu se zjištěnými naměřenými údaji na elektroměru. Reklamaci žalovaného tedy zamítla.

7. Z emailové komunikace mezi účastníky, konkrétně ze žádosti žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný požádal žalobkyni o provedení kontroly vyúčtování za dodávku elektřiny za období od [datum] do [datum] provedené daňovým dokladem [číslo] neboť v předchozích dvou letech dle vyúčtování hradil o 2/3 méně, při stejných podmínkách na jeho straně. Požádal zejména o kontrolu měření žalobkyně před výměnou elektroměru v roce [rok]. Na žádost žalovaného reagovala žalobkyně emailovou zprávou ze dne [datum], ve které sdělila, že dne [datum] proběhla na odběrném místě žalovaného [ulice a číslo], [obec] výměna elektroměru z důvodu pravidelného ověřování měřidla. Elektroměr [číslo] byl demontován se stavem [číslo] KWh ve vysokém tarifu a [číslo] KWh v nízkém tarifu. V periodické faktuře [číslo] byla žalovanému za období od [datum] do [datum] vyúčtována spotřeba měřená elektroměrem [číslo]. Dne [datum] byl na odběrném místě žalovaného namontován elektroměr [číslo] s počátečním stavem [anonymizováno] KWh ve vysokém tarifu a [anonymizováno] KWh v nízkém tarifu. Dne [datum] byl proveden periodický odečet, při kterém byl zjištěn stav [číslo] KWh ve vysokém tarifu a [číslo] KWh v nízkém tarifu. Z porovnání spotřeby naměřeného původním a novým elektroměrem jednoznačně vyplývá, že i po výměně elektroměru je spotřeba elektřiny oproti minulým fakturačním obdobím zvýšená. V této souvislosti žalobkyně uvedla, že v roce [rok] a [rok] nebyl proveden periodický odečet. [příjmení] elektroměru si žalovaný nahlašoval sám. Na základě podání žalovaného si žalobkyně chtěla ověřit, jaká je aktuální spotřeba na odběrném místě žalovaného. Bohužel měřidlo bylo nepřístupné, a pro nebylo možné kontrolní odečet provést. [příjmení] elektroměru mohl žalovaný žalobkyni zaslat na email, a ta by spotřebu prověřila, resp. ověřila její případný nárůst. Žalovaný se způsobem vyřízení reklamace nesouhlasil, neboť neměl žádnou jinou spotřebu než v předešlých letech a oznámil žalobkyni, že změní dodavatele elektřiny. K tomu žalobkyně uvedla, že veškeré činnosti spojené s elektroměrem (instalaci, kontrolu, odečty) neprovádí dodavatel, ale provozovatel distribuční soustavy, na jehož licencovaném distribučním území se předmětné odběrné místo nachází.

8. Z přílohy [číslo] k faktuře za elektřinu [číslo] za odečtové období od [datum] do [datum] vystavené žalobkyní soud zjistil, že za uvedené období byla žalovanému vyúčtována celková spotřeba el. energie v množství [anonymizováno] MWh. Spotřeba se týká odběrného místa na adrese [ulice a číslo], [obec] a produktu dodávky„ Přímotop produktová řada Elektřina Trend s ceníkem červenec“.

9. Z přílohy [číslo] k faktuře za elektřinu [číslo] za odečtové období od [datum] do [datum] vystavené žalobkyní soud zjistil, že za uvedené období byla žalovanému vyúčtována celková spotřeba el. energie v množství [anonymizováno] MWh. Spotřeba elektřiny se opět týká odběrného místa na adrese [ulice a číslo], [obec] a produktu dodávky„ Přímotop produktová řada Elektřina Trend s ceníkem červenec“.

10. Z přílohy [číslo] k faktuře za elektřinu [číslo] za fakturační období od [datum] do [datum] vystavené společností [právnická osoba], [IČO] soud zjistil, že za uvedené období vyúčtovala uvedená společnost žalovanému v odběrném místa celkovou spotřebu elektrické energie v množství [anonymizováno] kWh.

11. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky vyplývající z faktury [číslo] vystavené dne [datum] na částku [částka], splatnou dnem [datum]. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že výzva ze dne [datum] byla žalovanému ještě téhož dne zaslána na adresu jeho trvalého pobytu ([ulice a číslo], [obec]) dne [datum].

12. Podle ustanovení § 588 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do [datum] (dále jen„ obč. zák.“) z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.

13. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle ustanovení § 49 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. měření v přenosové soustavě zajišťuje provozovatel přenosové soustavy a v distribuční soustavě příslušný provozovatel distribuční soustavy. Měřením se zjišťuje množství dodané nebo odebrané činné nebo jalové elektřiny a jeho časový průběh. U zákazníků odebírajících elektřinu ze sítí nízkého napětí může být časový průběh nahrazen typovým diagramem dodávek. Podle odstavce 3 téhož ustanovení výrobci elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustav, zákazníci a obchodníci s elektřinou mohou se souhlasem provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy pro vlastní potřebu a na svůj náklad osadit vlastní kontrolní měřicí zařízení. Toto měřicí zařízení musí být zřetelně označeno. Podle odstavce 7 téhož ustanovení provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na svůj náklad zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení typu stanoveného prováděcím právním předpisem, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření a pro účely provedení odečtu, pokud je měřicí zařízení bez napětí, má právo uvést měřicí zařízení pod napětí na nezbytně nutnou dobu. Zákazník má právo na instalaci měřicího zařízení pro měření dodávky elektřiny do svého odběrného místa. Pokud zákazník požádá provozovatele distribuční soustavy o instalaci měřicího zařízení vyššího typu než měřicí zařízení stanoveného typu, provozovatel distribuční soustavy požadované měřicí zařízení instaluje. Zákazník je v takovém případě povinen uhradit provozovateli distribuční soustavy rozdíl nákladů na měřicí zařízení, jeho instalaci, provoz a odečty požadovaného měřicího zařízení oproti měřicímu zařízení stanoveného typu. Podle odstavce 8 téhož ustanovení vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li zjištěna závada na měřicím zařízení, je provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy povinen na základě písemné žádosti dotčeného účastníka trhu s elektřinou do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení a do 60 dnů zajistit ověření správnosti měření. Podle odstavce 9 téhož ustanovení je-li na měřicím zařízení, které je ve vlastnictví provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady ten, kdo písemně požádal o přezkoušení měřicího zařízení a o ověření správnosti měření.

15. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny pro [anonymizováno] [číslo] na základě které dodala žalobkyně žalovanému elektřinu do odběrného místa. Po celou dobu dodávky elektřiny žalovaný odběrné místo užíval a spotřebovával zde elektřinu. Výše uvedenou fakturou byla žalovanému za období od [datum] do [datum] vyúčtována spotřeba elektrické energie v množství [anonymizováno], [číslo] MWh. Nejde o fakturu zálohovou, jak uváděl žalovaný, ale o fakturu vycházející ze skutečné spotřeby. Tuto fakturu žalovaný neuhradil. V září [rok] bylo žalovanému doručeno avízo o neuhrazené faktuře, na které žalovaný reagoval tak, že zálohovou fakturu hradit nebude, neboť nevychází ze skutečné spotřeby, ale ze spotřeby za rok [rok], kterou žalovaný reklamoval. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalovaný skutečně reklamoval výši vyúčtované spotřeby, avšak za rok [rok], přičemž reklamace nebyla uznána a žalovaný vyúčtovanou cenu žalobkyni uhradil. V roce [rok] proběhla v odběrném místě žalovaného výměna elektroměru ze strany distributora, kdy byl nainstalován nově elektroměr [číslo]. Na tomto elektroměru byla naměřena spotřeba, která je předmětem tohoto řízení. [příjmení] počítadla na jednotlivých výše uvedených fakturách na sebe navazují, a to i v případě nového dodavatele žalovaného společnosti [právnická osoba] I po změně dodavatele zůstal v odběrném místě stejný elektroměr. Dále bylo zjištěno, že za výše uvedená období se výše spotřeby dosti lišila, avšak je třeba zohlednit skutečnost, že žalovaný využíval přímotopnou sazbu D45d s jističi 3 x 32A, kdy jsou možné relativně velké odběry, podle využití elektrických spotřebičů. Pokud žalovaný nesouhlasí s vyúčtovanou spotřebou a cenou, měl možnost tuto spotřebu reklamovat, což v případě předmětné faktury neučinil, neboť stále setrvává na svém mylném závěru, že jde o zálohovou fakturu. Navíc, pokud měl důvodné pochybnosti o funkčnosti současného měřicího zařízení (elektroměru), mohl využít postupu dle ustanovení § 49 odst. 8 zákona č. 458/2000 Sb., o čemž byl žalobkyní informován. Mohl také podle odstavce 3 tohoto ustanovení do svého odběrného místa osadit vlastní kontrolní měřicí zařízení. Žalovaný však žádné z těchto možností nevyužil, a měření probíhá i nadále na stejném elektroměru. Za této situace nelze než uzavřít, že správnost měření či funkčnost měřicího zařízení nebyla účinně zpochybněna, a je třeba vycházet z toho, že naměřené údaje jsou správné. Rozdílnost spotřeby tak lze vysvětlit nejspíše různým odběrem v odběrném místě. Za této situace má soud nárok žalobkyně za zcela důvodný, a proto uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni dlužnou částku ve výši [částka].

16. Protože žalovaný nezaplatil vystavenou fakturu ve lhůtě splatnosti, je v prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal od následujícího dne po dni splatnosti předmětné faktury, tj. od [datum] do zaplacení z dlužné částky také požadovaný úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“). Soud proto zcela úspěšné žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 14b advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky [částka] za dva úkony uvedené v § 11 odst. 1 písm. d), písm. g) advokátního tarifu realizované po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu v celkové částce [částka], a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalovanému celkem [částka].

18. Soud pro úplnost uvádí, že hmotněprávně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ustanovení § 3028 odst. 3 o. z., podle dosavadních předpisů, vyjma nároku žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení.