9 C 18/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žaloba se zamítá co do částky [částka].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem ve výši 17,35 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do úroku 28 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném z prvního nároku zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 17,35 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a z druhého nároku zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 28 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce (dále jen„ smluvní podmínky“) otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 17,35 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši [částka] a nákladů za komfortní a flexibilní splácení zápůjčky ve výši [částka], a to v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem částku [částka]. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení částky [částka], která se skládá z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do data postoupení [datum]); kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 17,35 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení [datum]); zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 17,35 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

2. Dále byla mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], uzavřena dne [datum] smlouva o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o zápůjčce“). Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce se staly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce (dále jen„ podmínky“) otištěné na zadní straně smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy o zápůjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření smlouvy o zápůjčce, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o zápůjčce. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě o zápůjčce zavázal zaplatit také částku [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy o zápůjčce ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši [částka] a nákladů za hotovostní režim splátek ve výši [částka], a to v hotovosti v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně měla tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku [částka] a dlužný poplatek částku [částka]. Do postoupení pohledávky uhradil žalovaný na svoji pohledávku částku [částka]. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení částky [částka] sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení [datum]); kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 28 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení [datum]); zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

3. Žalovaný potvrdil, že to, co je uvedeno v žalobě, je pravda. Skutečně si u předchůdkyně žalobkyně vzal zmiňované zápůjčky, které nesplatil. Neví, jak žalobkyně přišla na adresu [příjmení] [anonymizováno], [obec]. Na této adrese nikdy nebydlel. Potvrdil, že to co je uvedeno v zákaznické kartě, je pravda. V té době potřeboval půjčky na úhradu dluhu z jeho podnikání. Doplnil, že dlužnou částku není schopen uhradit jednorázově, byl by schopen ji uhradit cca do 3 měsíců. Pokud jde o jeho majetkové poměry, jsou prakticky stejné, jako v době, kdy si bral zápůjčky. Bydlí u rodičů, je svobodný, děti nemá, pracuje jako OSVČ – instalatér. Jeho příjmy jsou různé od [anonymizováno] [částka] měsíčně, pro osobní spotřebu si bere cca [částka] měsíčně. Nemá žádný majetek vyšší hodnoty, ani nemovitosti, ani např. automobil. Kromě těchto zápůjček má ještě další dluh z podnikání ve výši cca [částka], který postupně splácí, proto není schopen uhradit dlužnou částku jednorázově.

4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] se žalovaným jako zákazníkem a tentýž den mu v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za zpracování a doručení [částka] a poplatku za komfortní a flexibilní splácení [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po [částka] a poslední splátku ve výši [částka] s tím, že první měsíční splátku uhradí v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy a každou další měsíční splátku vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána.

5. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud ze zadní strany smlouvy zjistil, že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. V případě, že byla u měsíčního režimu sjednána úhrada celkové dlužné částky v 18 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 17,35 % ročně. Z čl. 10 smluvních podmínek soud zjistil, že smluvní strany se dohodly, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Podle čl. 16 odst.„ Úrok z prodlení“ smluvních podmínek, právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalovaného s placením splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

6. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] se žalovaným jako zákazníkem a tentýž den mu v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za administrativní činnost [částka] a poplatku za hotovostní režim splátek [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti ve 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po [částka] a poslední splátku ve výši [částka] s tím, že první splátku uhradí 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy o zápůjčce a každou následující splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva o zápůjčce byla oběma účastníky řádně podepsána.

7. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, které jsou nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce, soud z čl. 4 podmínek zjistil, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 45 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 29,58 % ročně. Z čl. 12 podmínek soud zjistil, že smluvní strany se dohodly, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Podle čl. 18 podmínek, právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalovaného s placením splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

8. Ze zákaznické karty ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že jsou v nich informace od žalovaného týkající se jeho rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Tyto informace sloužily právní předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalovaného splácet zápůjčky.

9. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z pohledávky [číslo] pohledávky [číslo] to nejpozději do [datum].

10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], a její nedílnou součástí se stala Příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze smlouvy o zápůjčce [číslo].

11. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí ze smlouvy o zápůjčce [číslo] celkem [částka] bez příslušenství a ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ve výši [částka] bez příslušenství.

12. Z tabulky umoření ke smlouvě o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že poslední splátku uhradil žalovaný dne [datum] a dále svoji pohledávku již nesplácel. Celkem tak žalovaný uhradil částku [částka] a dlužná jistina činí [částka] a dlužný poplatek částku [částka]. Z tabulky umoření ke smlouvě o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že poslední splátku uhradil žalovaný dne [datum] a na svůj dluh uhradil celkem [částka]. Dlužná jistina činí [částka], dlužné poplatky částku [částka].

13. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 věty první o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

15. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

16. Podle ustanovení § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

17. Podle ustanovení § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle ust. § 1932 odst. 1 o. z., má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

19. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla v písemné podobě uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši [částka], kterou měl spolu s poplatkem ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak je shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 18 měsíční splátky. Úrok byl ve smlouvě sjednán pevnou částkou [částka]. Žalovaný do [datum] (datum poslední splátky žalovaného) zaplatil na poskytnutou zápůjčku pouze částku [částka]. Vzhledem k tomu, že soud považuje ujednání smlouvy v části týkající se poplatku za zpracování a doručení a poplatku za komfortní a flexibilní splácení za neplatné pro rozpor se zákonem, jak je uvedeno níže, započetl v souladu s § 1932 odst. 1 o. z., celkové plnění žalovaného nejprve úrok. Žalovaný tedy právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil část úroku ze zápůjčky smluveného konkrétní částkou a to co do výše [částka]. Dále soud na úrok započetl i přeplatek ze smlouvy [číslo] ve výši [částka] (viz odůvodnění níže). Po tomto započtení je pak dlužná částka tvořena zbylým úrokem ze zápůjčky ve výši [částka] a nesplacenou jistinou ve výši [částka], kterou soud žalobkyni přiznal. Rovněž přiznal žalobkyni úrok ve výši 17,35 % ročně z dlužné jistiny ([částka]), ode dne následujícího po stanoveném termínu splatnosti poslední splátky, tj. od [datum] do zaplacení, když poslední splátku měl žalovaný uhradit dne [datum] a dále zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od data, od kterého jej požadovala žalobkyně, tj. od [datum] do zaplacení. Úrok ve výši 17,35 % ročně je v souladu se zadní stranou smlouvy. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Výše úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud v této části nároku žalobkyně vyhověl.

21. Ohledně zbývající částky [částka], která činí rozdíl mezi přisouzenou částkou a žalobkyní požadovanou částkou, zahrnující sjednané poplatky soud žalobu zamítl z následujících důvodů. Pokud jde o sjednaný poplatek za zpracování a doručení a poplatek za komfortní a flexibilní splácení u smlouvy [číslo] pak tyto poplatky považuje soud za sjednané v rozporu se zákonem. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z., při zápůjčce peněžité lze dohodnout úroky. Jiné plnění z peněžité zápůjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v [obec] ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003 (jejich judikatura se sice vztahuje k ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ, ve znění účinném do [datum], nicméně soud se domnívá, že vzhledem ke stejnému znění relevantního ustanovení o. z., je tato judikatura aplikovatelná i na daný případ), přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona [číslo] Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Ze smlouvy navíc není zřejmé, proč jsou tyto částky poplatků stanoveny právě v těchto výších. Ujednání účastníků o dalším plnění (poplatků) tak soud považuje za neplatné pro rozpor se zákonem dle § 588 o. z. Soud proto žalobu v části týkající se těchto poplatků, zamítl.

22. V řízení bylo dále zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla v písemné podobě uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši [částka], kterou měl spolu s poplatkem ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak je shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 45 splátky. Úrok byl ve smlouvě o zápůjčce sjednán pevnou částkou [částka]. Žalovaný do [datum] (datum poslední splátky žalovaného) zaplatil na poskytnutou zápůjčku pouze částku [částka]. Vzhledem k tomu, že soud považuje ujednání smlouvy o zápůjčce v části týkající se poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní režim splátek za neplatné pro rozpor se zákonem, jak je uvedeno níže, započetl v souladu s § 1932 odst. 1 o. z., celkové plnění žalovaného nejprve na úrok ve výši [částka] a poté na jistinu ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaný, jak plyne ze samotných tvrzení žalobkyně, ke dni [datum] uhradil na uvedenou zápůjčku částku [částka], nic žalobkyni nedluží, a naopak má přeplatek ve výši [částka]. Nárok žalobkyně na úhradu jistiny, úroku a poplatků, tak není důvodný. Stejně tak není důvodný nárok žalobkyně na úrok ze zápůjčky za období od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení za období od [datum] do zaplacení, neboť k uvedeným datům již žalovaný žalobkyni nic nedlužil. Soud tedy žalobu v této části zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu z nároku [číslo] částku [částka], zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka] a úrok ve výši 17,35 % ročně, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem ke dni rozhodování soudu z nároku [číslo] částku [částka]. Z nároku [číslo] požadovala žalobkyně ke dni rozhodování soudu částku [částka], zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka] a úrok ve výši 28 % ročně, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem ke dni rozhodování soudu z nároku [číslo] částku [částka], což celkem z obou nároků činí [částka]. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši [částka] a co do úroku ve výši 17,35 % ročně za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch [anonymizováno] a neúspěch v rozsahu [anonymizováno]. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalovaného nahradit žalobkyni [anonymizováno] jí vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), dle níž činí odměna stanovená dle § 7 odst. 5 a. t. sestávající se z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1, písm. a), písm. d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzva ze dne [datum]) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 3 a. t., tedy [částka], což činí [částka]. K tomu náleží advokátovi žalobkyně daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] Náklady za právní zastoupení advokátem činí celkem částku [částka]. Tato částka spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] dle položky 2 bodu 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, činí celkem částku [částka]. S ohledem na částečný úspěch žalobkyně, proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalovanému celkem [částka].