9 C 189/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně , se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky , se sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované , bytem Adresa žalované o zaplacení Anonymizováno . Anonymizováno , Anonymizováno Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky , částka, , co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, a z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, p. l. c. (dříve , Anonymizováno, , Anonymizováno, p. l. c.) uzavřela na základě elektronicky adresované žádosti s žalovanou formou elektronické komunikace dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen „smlouva“). Žalovaná potvrdila registraci a uvedla číslo bankovního účtu s tím, že na tento účet žádá poukázat příslušnou částku úvěru. Následně právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr, který žalovaná čerpala ve výši , částka, . Úvěr byl poskytován z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalované č. , č. účtu, a měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaná úvěr v poskytnuté výši vyčerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila a dostala se s úhradou celého úvěru do prodlení dne , datum, . Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Pohledávka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, , úroku za období čerpání ve výši , částka, a náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, , tj. celkem , částka, . Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení od prvního dne prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu dne , datum, se žalovaná nedostavila, neomluvila se, přestože předvolání k jednání bylo žalované doručeno fikcí do datové schránky dne , datum, . Žalobkyně a její zástupce se k jednání také nedostavili, byli však omluveni. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OSŘ“) v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Z úvěrové smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovanou jako klientem formou elektronické komunikace dne , datum, . Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s maximálním úvěrovým limitem ve výši , částka, , a to bankovním převodem na bankovní účet klienta. Částka prvního čerpání úvěru činila , částka, . Úvěr byl žalované poskytnut na období jednoho roku počínaje dnem prvního čerpání a poslední platba provedená klientem pokryje nesplacený zůstatek jistiny a úroků a případné další poplatky bod (i). Podle bodu (ii) měla žalovaná jistinu úvěru splácet ve stejných měsíčních platbách počínaje jeden měsíc po dni prvního čerpání. Minimální částka, kterou měla žalovaná zaplatit do termínu splatnosti činila (a) 13 % z celkové splatné částky nebo (b) , částka, , podle toho, co je vyšší. V situaci, kdy celková splatná částka je nižší než , částka, bude se minimální částka platby považovat za celkovou splatnou částku. Pokud se částka čerpaného úvěru zvýší na žádost klienta, bude minimální částka platby odpovídajícím způsobem upravena v následujícím výpisu. Termín splatnosti byl stanoven na 15 dnů od data výpisu. Žalovaná se zavázala zaplatit celkovou splatnou částku ve výši , částka, , přičemž tento výpočet je založen na předpokladu poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Smluvní strany se ve smlouvě v tabulce označené „Seznam poplatků za úvěrový limit“ dohodly na poplatku z prodlení ve výši , částka, , který byl žalované účtován jako náhrada účelně vynaložených nákladů vzniklých věřiteli v souvislosti s prodlením žalované s jakoukoli minimální měsíční splátkou do data skutečného splácení. Denní úrok z otevřeného zůstatku úvěru činil 0,4026 %. Nedílnou součástí smlouvy se staly Standardní podmínky Úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v České republice a Standardní informace o spotřebitelském úvěru.

4. Z informace o žádosti soud zjistil, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Uvedla, že je zaměstnána jako operátor výroby a její mzda činí , částka, měsíčně a výdaje částku , částka, , bez bližšího upřesnění.

5. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně odeslala peněžní prostředky ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, . Jako příjemce peněz je uvedena v obou případech žalovaná a platby byly poukázány na účet č. , č. účtu, .

6. Ze sdělení , právnická osoba, . soud zjistil, že právo nakládat s běžným účtem číslo , č. účtu, má žalovaná a na tento účet byla dne , datum, připsána platba ve výši , částka, a dne , datum, platba ve výši , částka, , obě platby od právní předchůdkyně žalobkyně.

7. Z informace o úvěru ve spojení s fakturou variabilní symbol , var. symbol, soud zjistil, že celková dlužná částka k datu splatnosti činí , částka, a je tvořena nesplacenou jistinou úvěru ve výši , částka, (, částka, + , částka, ), úroky naúčtovanými za období čerpání ve výši , částka, a náklady účelně vynaloženými ve výši , částka, . Žalovaná měla neuhrazenou částku z minulého období ve výši , částka, a aktuální povinná minimální měsíční splátka k datu splatnosti činí , částka, .

8. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek, Dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že ji uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel se žalobkyní jako postupníkem dne , datum, , jejíž nedílnou součástí je Příloha č. , hodnota, – Seznam postoupených pohledávek, a na základě níž se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o revolvingovém úvěru.

9. Z listiny označené Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena žalobkyni. Pohledávka ve výši , částka, se skládá z neuhrazené jistiny, poplatku, smluvní pokuty, úroku a účelně vynaložených nákladů na vymáhání.

10. Z listiny označené Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou před podáním žaloby k zaplacení celkové dlužné částky , částka, , a to ve lhůtě tří dnů.

11. Z potvrzení o odeslání zásilky soud zjistil, že společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., sídlem , Anonymizováno, , adresa, , Anonymizováno, potvrzuje, že dne , datum, byla odeslaná poštovní zásilka odesílatele , tituly před jménem, , jméno FO, adresována žalované. Tato listina nijak nepotvrzuje převzetí zásilky k přepravě , právnická osoba, .

12. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

14. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Předchůdkyně žalobkyně jako věřitel uzavřela se žalovanou jako klientem dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z, na základě které poskytla žalované dne , datum, na jí uvedený účet peněžní prostředky ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, , tedy celkem , částka, . Podle smlouvy byl úvěr poskytnut na dobu jednoho roku a byl splatný v minimálních částkách uvedených ve výpise. Na svůj dluh žalovaná nic neuhradila.

18. Dopisem ze dne , datum, zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě neuhrazené pohledávky do tří dnů, přičemž tato výzva byla dne , datum, žalované odeslána.

19. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru žalované nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Co se týká samotného zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru, posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet úvěr pouze z tvrzení žalované o příjmech a výdajích, které jí žalovaná sama sdělila a dále lustrací v CEE, úvěrových registrech ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Zástupce žalobkyně přitom v žalobě uvádí, že úvěruschopnost žalované ověřovala výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doložitelnými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí , částka, . Žalobkyně nepředložila soudu žádné relevantní podklady, z nichž by bylo možné ověřit příjmovou a výdajovou situaci žalované v době uzavření smlouvy. Nebyly doloženy ani listiny prokazující výši jejích pravidelných příjmů, ani doklady o jejích obvyklých měsíčních výdajích. Za této situace nelze učinit závěr, že žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru. Naopak je třeba mít za to, že žalobkyně tuto povinnost nesplnila, neboť nedoložila žádný podklad umožňující takové posouzení. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru žalované nedostála své povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž následkem je podle § 87 odst. 1 neplatnost, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 702/20, bod 31. odůvodnění).

20. Žalobkyně tak má právo pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované z titulu výše uvedené neplatné smlouvy částku , částka, , kterou je žalovaná povinna žalobkyni vydat.

21. Z provedených důkazů nevyplývá, že by jakákoli výzva k úhradě dluhu byla žalované skutečně doručena. Jak už uvedeno výše potvrzení společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . soud nepovažuje za důkaz o podání zásilky k poštovní přepravě. Žalobkyně soudu nepředložila žádný doklad prokazující, že se žalovaná s výzvou k zaplacení seznámila, a tedy že jí byla známa existence dluhu již před zahájením soudního řízení. Za této situace nelze dovodit, že by se pohledávka stala splatnou dříve. Soud proto odvíjí okamžik splatnosti až od doručení žaloby žalované, neboť teprve tímto úkonem se žalovaná prokazatelně dozvěděla o uplatňovaném nároku a jeho důvodu. Žaloba byla žalované doručována dne , datum, , kdy byla zásilka obsahující žalobu uložena na poště. Tímto dnem se žalovaná dostala do situace, kdy měla objektivní možnost se s obsahem žaloby seznámit. Proto soud považuje za rozhodný okamžik pro vznik splatnosti pohledávky právě den uložení zásilky, tedy , datum, , neboť od tohoto dne je možné dovodit, že žalovaná mohla vědět o existenci uplatněného nároku. Od , datum, je pak žalovaná v prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Ke dni , datum, činila zákonná výše úroku z prodlení 11,5 % ročně, proto soud přiznal žalobkyni u dluhu z bezdůvodného obohacení zákonný úrok v této výši.

22. Tak jak je uvedeno ve výroku II. byla žaloba v této části zamítnuta s ohledem na skutečnost, že žalobkyni byl přiznán nárok pouze z titulu bezdůvodného obohacení.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, neboť žalobkyně byla ve věci částečně úspěšná. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku , částka, a zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od , datum, do dne rozhodnutí soudu činila , částka, , celkem ke dni rozhodování soudu , částka, . Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši , částka, a co do zákonného úroku z prodlení, jehož výše za období od , datum, do dne rozhodnutí soudu činila , částka, , celkem ke dni rozhodování soudu , částka, . Žalobkyně byla úspěšná co do částky , částka, . Neúspěch pak zaznamenala co do částky , částka, , ohledně které byla žaloba zamítnuta. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 61,65 % a neúspěch v rozsahu 38,35 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalované nahradit žalobkyni 23,30 % jí vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od , datum, (dále jen „a. t.“), dle níž činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. sestávající se z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci dle § 11 odst. 1, písm. a), písm. d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení ze dne , datum, , návrh ve věci samé ze dne , datum, a předžalobní výzva ze dne , datum, ), tedy , částka, včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tedy , částka, , což činí , částka, . Tato částka spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, a doplatkem soudního poplatku ve výši , částka, dle položky 2 bodu 1 písm. b), položky 1 bodu 1 písm. a) ve spojení s položkou 2 bodem 2 sazebníku soudních poplatků, obsaženého v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, činí celkem částku , částka, . S ohledem na částečný úspěch žalobkyně, proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalované celkem , částka, . Zástupce žalobkyně není plátcem DPH.